13 C 79/2021

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr Annou Tichou ve věci žalobce: ; název žalobkyně , IČO: osobní údaje žalobce ; sídlem adresa žalobkyně ; zastoupený advokátem titul . jméno jméno sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum ; bytem adresa žalované o zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši</b> <b>a) 24 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 Kč od 12. 8. 2020 do zaplacení</b> <b>b) 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od 12. 8. 2020 do zaplacení,</b> <b>a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 16. 11. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky 1 524 Kč s odůvodněním, že se dne 11. 8. 2020 při použití hromadné dopravy provozované žalobcem žalovaná nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Žalovaná se nevyjádřila, tedy nesporovala skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud věc rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, aniž by nařizoval jednání, když účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Ze Zápisu o provedené přepravní kontrole [variabilní symbol] ze dne 11. 8. 2020 bylo zjištěno, že na lince C hromadné dopravy v místě kontroly zastávka Chodov použila žalovaná, jejíž totožnost byla zjištěna z občanského průkazu, hromadnou dopravu provozovanou žalobcem dne 11. 8. 2020 ve 13:21 hodin a na výzvu kontrolora se neprokázala platným jízdním dokladem. Žalované tak vznikla povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému, tedy smluvní pokutu. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení předžalobní výzvou ze dne 2. 11. 2020. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech dle ustanovení § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 2550 až § 2554, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o přepravě osob dle § 2550 občanského zákoníku, kdy na základě této smlouvy vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Podrobnosti realizace přepravy jsou upraveny zákonem č. 111/94 Sb. v platném znění ustanovení § 18a odst. 2 citovaného zákona, resp. zákonem č. 266/94 Sb. v platném znění, přepravním řádem a smluvními přepravními podmínkami. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Provedeným dokazováním tedy bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná vzhledem k tomu, že se dne 11. 8. 2020 při použití hromadné dopravy provozované žalobcem nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, porušila shora citovaný zákon. S ohledem na výše uvedené bylo tedy žalobě v celém rozsahu vyhověno, když výše přirážky nepřesahuje částku 1 500 Kč a jízdné v obou případech činí 24 Kč. Soud tedy přiznal žalobci jízdné a příslušenství pohledávky, protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatila přirážku k jízdnému, je nárok žalobce důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, požadovaného v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud přiznal úspěšnému žalobci vůči žalované náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení představují náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony po 200 Kč, tři paušální poplatky po 100 Kč, DPH 21 % ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem 1 489 Kč.