13 C 82/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Anny Tiché a přísedících Mgr. Jany Kocábové a Jarmily Gennertové ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum ; bytem adresa žalobce ; zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: IČO: osobní údaje žalovaného ; sídlem adresa žalované o zaplacení 1 350 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 744 333 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 744 333 Kč od 8. 2. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve zbylé části se žaloba zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 198 157,61 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové na znalečném částku ve výši 7 194,93 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1 Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 350 000 Kč s odůvodněním, že žalobce byl u žalovaného na základě smlouvy o mzdě ze dne 17. 12. 2012 v pracovním poměru, kdy pro žalovaného vykonával funkci ekonomického náměstka a kumulativně funkci vedoucího [anonymizováno]. Dne 24. 5. 2017 utrpěl žalobce pracovní úraz jakožto účastník dopravní nehody, k níž došlo při plnění pracovních povinností v rámci pracovní cesty do [obec]. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [země], uznán vinným mimo jiné ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle ustanovení § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku. V důsledku utrpěných zranění byl žalobce dlouhodobě a opakovaně hospitalizován v nemocničních zařízeních a pracovní neschopnost žalobce trvala od 24. 5. 2017 do 28. 2. 2018. Po skončení pracovní neschopnosti se žalobce pokoušel pokračovat v pracovní činnosti. Dle lékařského posudku ze dne 14. 6. 2018 byla žalobci diagnostikována dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti k výkonu pracovní pozice v plném rozsahu a doporučeno zkrácení pracovního úvazku max. na 0,6 úvazku a snížení psychické zátěže o odebrání personálních a mzdových částí náplně práce zatěžující pracovní pozici. Na základě lékařského posudku ze dne 29. 6. 2018 byl žalobce shledán zdravotně způsobilý k výkonu pracovní pozice ekonomického náměstka v rozsahu zkrácení pracovního úvazku max. na 0,6 úvazku. Na základě této zprávy uzavřel žalobce se žalovaným dne 30. 9. 2019 dodatek pracovní smlouvy s tím, že od 1. 1. 2020 bude vykonávat méně finančně ohodnocenou pozici technického pracovníka. Žalobce do současné doby trpí následky pracovního úrazu v podobě přetrvávajícího narušení tělesné integrity, ztráty životních příležitostí a možností a ztráty schopností, obtíží a nepohodlí spojených s překonáváním zdravotních následků. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 30. 7. 2018 byl žalobci přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, když na základě posudku o invaliditě ze dne 13. 6. 2018 byla u žalobce shledána míra poklesu pracovní činnosti v důsledku těžké posttraumatické stresové poruchy o 60 % Zdravotní stav žalobce je již ustálen. Na základě posudku Fakultní nemocnice [obec] – Klinika [anonymizována dvě slova] ze dne 9. 10. 2019 bylo ohodnoceno ztížení společenského uplatnění žalobce způsobené pracovním úrazem na 7 700 bodů, což činí při hodnotě bodu 250 Kč částku 1 925 000 Kč. Žalobce uplatnil náhradu škody u žalovaného. Žalobci byla poskytnuta náhrada ve výši 575 000 Kč, kdy ztížení společenského uplatnění žalobce bylo na základě revizního posudku zpracovaného [právnická osoba] ohodnoceno na 2 300 bodů. Žalobce vyzval žalovaného předžalobní výzvou k zaplacení částky ve výši 1 350 000 Kč, avšak bezúspěšně. 2 Žalovaný navrhl v celém rozsahu žalobu zamítnout. Uvedl, že náhrada za ztížení společenského uplatnění byla žalobci vyplacena, kdy žalovaný považuje posudek Fakultní nemocnice [obec] – Klinika [anonymizována dvě slova] ze dne 9. 10. 2019, který ohodnotil ztížení společenského uplatnění žalobce ve výši 7 700 bodů, za sporný, když revizní znalecký posudek pojišťovny ohodnotil ztížení společenského uplatnění žalobce ve výši 2 300 bodů, což představuje částku 575 000 Kč. Žalovaný není schopen posoudit, zda pojišťovnou uhrazená částka ztížení společenského uplatnění odpovídá poškození zdraví žalobce v důsledku pracovního úrazu. 3 Soud provedl dokazování a vzal za zjištěné následující právně významné skutečnosti: 4 Žalobce pracoval u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 2. 9. 1985 jako lesník. Dodatkem pracovní smlouvy ze dne 2. 9. 1985 uzavřeným dne 19. 11. 2012 byl žalobce zaměstnán u žalovaného ve funkci ekonomický náměstek. Dodatkem pracovní smlouvy ze dne 2. 9. 1985 uzavřeným dne 29. 6. 2018 byl žalobci s účinností od 1. 7. 2018 změněn pracovní úvazek na 24 hodin týdně v rozvržení pondělí, úterý a čtvrtek 8 hod./den. Z dodatku pracovní smlouvy ze dne 30. 9. 2019 byl stanoven žalobci nový druh práce - technický pracovník s účinností od 1. 1. 2020. Z Oznámení o výkonu jmenované funkce ze dne 19. 2. 2019 bylo sděleno, že u zaměstnavatele vykonává žalobce na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 9. 1985 funkci ekonomický náměstek a dle § 11 zákona č. 262/2006 Sb. je vedoucím zaměstnancem. Dopisem ze dne 30. 9. 2019 se žalobce vzdal funkce ekonomického náměstka na [anonymizováno] [obec] s odůvodněním, že dne 24. 5. 2017 měl vážný pracovní úraz – automobilovou nehodu a s ohledem na jeho zdravotní stav po této nehodě není schopen dlouhodobě zajistit objem a kvalitativní standard prací na rozšířené jednotce, a proto se vzdává funkce ekonomického náměstka. 5 Ze záznamu o úrazu evidenční [číslo] bylo zjištěno, že dne 24. 5. 2017 v 8:45 hodin došlo k dopravní nehodě, kdy žalobce spolu s dalšími jel na plánovanou poradu do sídla ředitelství žalovaného do [obec]. Pracovní cesta byla povolena vedoucím zaměstnancem a v průběhu došlo k dopravní nehodě a ke zranění žalobce. 6 Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 26. 2. 2018, č. j. [číslo jednací], byl [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [země], uznán vinným mimo jiné ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle ustanovení § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kdy způsobil žalobci těžké ublížení na zdraví. 7 Z lékařské zprávy Fakultní nemocnice [obec] - Klinika [anonymizována dvě slova] vypracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 9. 10. 2019 bylo zjištěno, že bylo provedeno hodnocení dle nařízení vlády č. 276/2015 ze dne 12. 10. 2015 a ztížení společenského uplatnění žalobce bylo ohodnoceno na 7 700 bodů. 8 Česká správa sociálního zabezpečení Praha potvrdila dopisem ze dne 11. 1. 2019, že žalobce pobírá invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Z posudku o invaliditě posudkového lékaře [stát. instituce] – [anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne 13. 6. 2018 bylo zjištěno, že posudkový závěr je takový, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce v důsledku dopravní nehody činí 60 %. 9 Dopisem ze dne 10. 1. 2020 [anonymizována dvě slova] odmítla předložený posudek o ztížení společenského uplatnění ze dne 9. 10. 2019, ve kterém lékař hodnotí ztížení společenského uplatnění poškozeného, tedy žalobce, na 7 700 bodů s tím, že si zadala revizní posudek, který hodnotí ztížení společenského uplatnění ve výši 2 300 bodů, které bude odškodněno na účet poškozeného žalobce. 10 Žalobce vyzval žalovaného k náhradě ztížení společenského uplatnění předžalobní výzvou ze dne 29. 1. 2020. 11 Dopisem právního zástupce žalobce ze dne 24. 9. 2021 vyzval žalobce žalovaného k doplacení částky 138 750 Kč jako nedoplatku bolestného. 12 Žalovaný předložil znalecký posudek [celé jméno znalce], který si vyžádala [pojišťovna], a ze kterého bylo zjištěno, že posudek vypracovaný Fakultní nemocnicí [obec] - Klinika [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 9. 10. 2019 nepovažuje za správný, kdy dle něj je velmi výrazně nadhodnocený a obsahuje četné chyby, kdy poukazuje na část 2 svého posudku – rozbor a jako správnou výši bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění za pracovní úraz stanovil 2 300 bodů dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. 13 Znalec [celé jméno znalce] stvrdil závěry svého znaleckého posudku, kdy uvedl, že v bodovém hodnocení ztížení společenského uplatnění je možné zohlednit výhradně jen doložené následky úrazu, nikoli celkový nepříznivý stav, kdy žalobce trpí monstrózní obezitou, což vede vždy k restrikční ventilační poruše. Skutečnost, že užíval lék Syntophyllin, dokládá, že žalobce trpěl obstrukční ventilační poruchou. Následky úrazu by se mohly podílet pouze na restrikční složce lehké ventilační poruchy žalobce. Kdyby byl znám stupeň restrikční ventilační poruchy před úrazem, bylo by možné vyjádřit zhoršení této poruchy navozené nehodou exaktním matematickým způsobem, třeba v procentech. To dle znalce v tomto případě není možné. K námitkám právního zástupce žalobce znalec uvedl, že nemá žádný vztah k pojišťovně [právnická osoba], nevěděl, kolik posudků pro tuto pojišťovnu vypracoval, dle jeho přesvědčení v roce 2022 a ani v předchozím roce žádný. Připustil, že vypracovává odborná vyjádření, stanoviska a konzultace totožné jako pro jiné pojišťovny, advokáty a soudy. S touto pojišťovnou nemá žádnou smlouvu o spolupráci. Dále uvedl, že dle metodiky Nejvyššího soud ČR nelze stanovit jednoznačné správné odškodnění za ztížení společenského uplatnění, protože tato metodika umožňuje stanovit výši tohoto odškodnění v téměř libovolné výši dle subjektivních postojů posuzovatele při neexistenci jednoznačných posudkových pravidel a kritérií. Dále uvedl, že pokud by byl k hodnocení zvolen jiný postup a použita jiná kritéria, výsledek posouzení by se patrně lišil, kdy se vyjadřoval k otázce použití metody ocenění dle pracovněprávní úpravy a použití metody ocenění dle metodiky Nejvyššího soudu. 14 Žalobce namítal k osobě soudního znalce [celé jméno znalce], že tento znalec poskytuje opakovaně své znalecké služby [pojišťovna], a to jak přímo, tak i prostřednictvím Kliniky [anonymizována čtyři slova] Fakultní nemocnice [anonymizováno] [část obce]. Poukázal na posudek str. 6 a 7 s tím, že tento znalec přebírá poučení od pojišťovny, která si bere za svá a žalobce má za to, že byl znalec [celé jméno znalce] podjatý. Navrhl, aby soud vyžádal od znalce znalecký deník za období 2011 – 2021, přehled znalečného, které obdržel znalec za toto období, přehled zpracovaných lékařských posudků a odborných vyjádření Kliniky [anonymizována čtyři slova] Fakultní nemocnice [anonymizováno] [část obce] za toto období za účelem posouzení podjatosti tohoto znalce. K výzvě soudu zaslané znalci [celé jméno znalce] k doložení požadovaných listin znalec doložení těchto listin odmítl s tím, že údaje obsažené ve znaleckém deníku podléhají povinné mlčenlivosti a nejsou určeny ke zveřejnění. Rovněž údaje týkající se jeho příjmů jsou nepřijatelným zásahem do jeho práv. Přehled jím zpracovaných posudků a odborných vyjádření pro [pojišťovna] je věcí této pojišťovny. 15 Žalobce doložil znalecký posudek znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne 17. 8. 2021, ze kterého bylo zjištěno, že ohodnotila ztížení společenského uplatnění na 5 120 bodů, tedy 1 280 000 Kč. 16 S poukazem na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn.

II. ÚS 2925/20 žalobce doložil znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne 13. 1. 2022, ve kterém stanovila v souladu se shora uvedeným nálezem Ústavního soudu České republiky ztížení společenského uplatnění žalobce dle metodiky Nejvyššího soudu České republiky v rozsahu 10,34 % odpovídající částce 1 319 333 Kč. Při zpracování posudku vycházela znalkyně ze zdravotnické dokumentace od všech poskytovatelů zdravotních služeb, u nichž byl poškozený léčen po úraze ze dne 24. 5. 2017, z výpisu karty uložené u PL a z vlastního vyšetření žalobce ze dne 4. 3. 2022 konkrétně vyšla z následující dokumentace, která je přílohou posudku: kopie ZD 1 záznam o výjezdu ZZS, kopie ZD 2 přijímací zpráva OÚM FN [obec] 24. 5. 2017, kopie ZD 3 závěrečná zpráva z hospitalizace [jméno] [příjmení] [obec] 24. 5. 2017 až 30. 5. 2017, kopie ZD 4 závěrečná zpráva z hospitalizace [jméno] [příjmení] nemocnice [obec] 30. 5. 2017 až 6. 6. 2017, kopie ZD 5 závěrečná zpráva z hospitalizace [anonymizováno] FN [obec] 6. 6. 2017 až 7. 7. 2017, kopie ZD 6 závěrečná zpráva [anonymizována dvě slova] klinika FN [obec] 9. 7. 2017 – 14. 7. 2017, kopie ZD 7 zpráva o hospitalizaci [anonymizována dvě slova] [země] [obec] 21. 7. 2017 až 1. 8. 2017, kopie ZD 8 zpráva o hospitalizaci II. interní klinika FN USA 1. 8. 2017 až 7. 8. 2017, kopie ZD 9 závěrečná zpráva z hospitalizace Klinika [anonymizována dvě slova] Fakultní nemocnice [obec] 20. 1. 2018 až 26. 1. 2018, kopie ZD 10 závěrečná zpráva z hospitalizace na rehabilitační oddělení FN [obec] 26. 1. 2018 až 14. 2. 2018, kopie ZD 11 interní a následná kardiologická péče 18. 4. 2018, 1. 10. 2018, kopie ZD 12 interní a následná kardiologická péče 20. 5. 2019, 28. 5. 2019, kopie ZD 13 interní a následná kardiologická péče 25. 12. 2019, kopie ZD 14 interní a následná kardiologická péče 7. 1. 2020, kopie ZD 15 interní a následná kardiologická péče 11. 2. 2020, kopie ZD 16 interní ambulance 21. 4. 2021, kopie ZD 17 neurologická následná péče a – EMG vyšetření 4. 7. 2019, kopie ZD 18 ambulance neurotické kliniky 21. 7. 2017, kopie ZD 19. ambulance neurologické kliniky 20. 8. 2019, kopie ZD 20 konziliárně neurologický nález 20. 8. 2019, kopie ZD 21 neurologická ambulance 15. 3. 2021, kopie ZD 22 neurologická ambulance 27. 5. 2021, kopie ZD 23 ORL ambulance 4. 7. 2019, kopie ZD 24 plicní ambulance 19. 7. 2017, 24. 11. 2017, kopie ZD 25 plicní ambulance 21. 9. 2018, 11. 4. 2019, kopie ZD 26 plicní ambulance 9. 9. 2019, kopie ZD 27 plicní ambulance 13. 5. 2021, kopie ZD 28 ambulance Kliniky [anonymizována dvě slova] 20. 5. 2021, kopie ZD 29 plicní ambulance 10. 2. 2022, kopie ZD 30 návrh na lázeňskou léčbu, kopie ZD 31 psychiatrická ambulance 24. 10. 2017, kopie ZD 32 psychiatrická ambulance 5. 12. 2017, kopie ZD 33 psychiatrická ambulance 12. 4. 2018, kopie ZD 34 psychiatrická ambulance 9. 9. 2019, kopie ZD 35 psychiatrická ambulance 29. 1. 2020, kopie ZD 36 psychiatrická ambulance 20. 5. 2021 a kopie ZD 37 posudek o invaliditě 13. 6. 2018. V posudku konstatuje (ve spisu na č. l. str. 209 p. v. dole), že v roce 2018 měl žalobce kombinovanou ventilační poruchu lehkého stupně, která byla na jaře v roce 2019 hodnocena jako středně těžkého stupně, na podzim jako těžkého stupně. V této souvislosti soud poukazuje na výpověď znalce [celé jméno znalce], který uvedl při výslechu, že následky úrazu by se mohly podílet pouze na restrikční složce lehké ventilační poruchy žalobce, což znalkyně konstatuje. 17 Znalkyně stvrdila závěry svého posudku při nařízeném jednání ve věci, kdy uvedla, že vycházela i z lékařských zpráv, které jsou součástí znaleckého posudku, poslední zpráva je z roku 2022. V posudku zohledňuje i nadváhu žalobce, kdy doc. [celé jméno znalce] ty věci vyloučil a nepoužil hodnocení, které je uvedeno v § 4 odst. 5 taxativně, tedy o kolik se sníží počet bodů. Konkrétně 600 bodů (položka [číslo]) snižovala o 30 %; bod 4, položka 5.9, tam snižovala o 10 %. V tabulce je specifikováno, proč je uvedeno snížení. Stejně tak postupovala i při vypracování znaleckého posudku dle metodiky Nejvyššího soudu ČR, kde stanovovala většinou omezení 1, i když ve skutečném životě je to omezení vyšší, např. v oblasti pohybu, a to právě s ohledem na nadváhu žalobce. Ani v jednom posudku omezení páteře žalobce, tedy jak krční, tak i bederní, nehodnotí, a to ani podle položek, ani v jednotlivých doménách. S nálezem Ústavního soudu ČR byla seznámena tak, aby posoudila, zda se jedná o rozdíl při posouzení výše ztížení společenského uplatnění dle metodiky a dle vyhlášky. Jen v tomto rozsahu. Při tomto posouzení konstatovala při výpočtech, že se tyto dvě úpravy od sebe nijak zvlášť neliší. Jediným rozdílem je, že u znaleckého posudku ze 4. 3. 2022 vycházela z metodiky Nejvyššího soudu. 18 Na základě provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr: 19 Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce pracoval u žalovaného na základě pracovní smlouvy na posledy jako ekonomický náměstek. Dne 24. 5. 2017 utrpěl žalobce pracovní úraz jakožto účastník dopravní nehody, k níž došlo při plnění pracovních povinností v rámci pracovní cesty do [obec]. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 26. 2. 2018 byl [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [země], uznán vinným mimo jiné ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle ustanovení § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku. V důsledku utrpěných zranění byl žalobce dlouhodobě a opakovaně hospitalizován v nemocničních zařízeních a pracovní neschopnost žalobce trvala od 24. 5. 2017 do 28. 2. 2018. Po skončení pracovní neschopnosti se žalobce pokoušel pokračovat v pracovní činnosti. Dle lékařského posudku ze dne 14. 6. 2018 byla žalobci diagnostikována dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti k výkonu pracovní pozice v plném rozsahu a doporučeno zkrácení pracovního úvazku max. na 0,6 úvazku a snížení psychické zátěže o odebrání personálních a mzdových částí náplně práce zatěžujících pracovní pozici. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 30. 7. 2018 byl žalobci přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, když na základě posudku o invaliditě ze dne 13. 6. 2018 byla u žalobce shledána míra poklesu pracovní činnosti v důsledku těžké posttraumatické stresové poruchy o 60 % Zdravotní stav žalobce je již ustálen. Na základě posudku Fakultní nemocnice [obec] – Klinika [anonymizována dvě slova] ze dne 9. 10. 2019 bylo ohodnoceno ztížení společenského uplatnění žalobce způsobené pracovním úrazem na 7 700 bodů, což činí při hodnotě bodu 250 Kč částku 1 925 000 Kč. Žalobce uplatnil náhradu škody u žalovaného. Žalobci byla poskytnuta náhrada ve výši 575 000 Kč, kdy ztížení společenského uplatnění žalobce bylo na základě revizního posudku zpracovaného [pojišťovna] ohodnoceno na 2 300 bodů. Žalobce vyzval žalovaného předžalobní výzvou k zaplacení částky ve výši 1 350 000 Kč, avšak bezúspěšně. 20 V dané věci byly předloženy znalecké posudky vypracované znalcem [anonymizováno] [celé jméno znalce], [příjmení] [příjmení] ze dne 2. 1. 2020 a [anonymizováno] [příjmení] ze dne 17. 8. 2021 a ze dne 13. 1. 2022. Znalec [anonymizováno] [celé jméno znalce], [příjmení] [příjmení] provedl posouzení dle pracovněprávní úpravy. Žalobce postavil žalobu na lékařské zprávě Fakultní nemocnice [obec] – Klinika [anonymizována dvě slova], vypracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], který ohodnotil ztížení společenského uplatnění 7 700 body, tedy na částku 1 925 000 Kč při hodnotě jednoho bodu 250 Kč a použití hodnocení dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., kdy v této lékařské zprávě se konstatuje kombinovaná ventilační porucha s převahou restrikce těžkého stupně. Poslední znalecký posudek vypracovaný znalkyní [příjmení] [příjmení] z 13. 1. 2022 je proveden dle občanskoprávní úpravy podle Metodiky Nejvyššího soudu právě v návaznosti na nález Ústavního soudu sp. zn.

II. ÚS 2925/20 ze dne 15. 11. 2021, dle kterého při požadavcích rovnosti a úplného odškodnění za poškození zdraví je pracovněprávní úprava skrze zákoník práce minimální standard, který může odškodnění navýšit, nikoliv však snížit – právní postavení zaměstnance může být fyzické osobě pouze ku prospěchu, nikoliv však k tíži. Skutečnost, že znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] [číslo] [rok] z 13. 1. 2022 je zpracován dle jiné právní úpravy než posudek znalce [příjmení] [celé jméno znalce] z 2. 1. 2020, je důvodem, proč se závěry znalců k otázce hodnocení ztížení společenského uplatnění žalobce liší. K této otázce se vyjadřoval i znalec [anonymizováno] [celé jméno znalce], [příjmení] [příjmení] při stvrzení závěrů znaleckého posudku a připustil, že pokud by při hodnocení byl zvolen jiný postup a použitá jiná kritéria, výsledek posouzení by se patrně lišil. 21 Soud zamítl návrh žalovaného na vypracování revizního znaleckého posudku jako nadbytečný, když každý ze znalců provedl posouzení dle jiné metodiky a soud s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu České republiky vycházel ze znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [příjmení]. 22 V dané věci soud vyšel tedy ze závěrů znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] [číslo] [rok] z 13. 1. 2022 včetně stvrzení závěrů jejího posudku, kdy znalkyně [příjmení] [příjmení] vycházela z kompletní zdravotní dokumentace žalobce a z osobního vyšetření žalobce dne 4. 3. 2022. Soud hodnotil oba její znalecké posudky v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř., kdy hodnocení soudu nepodléhají odborné znalecké závěry ve smyslu jejich správnosti, soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy. Znalkyně v posudcích konstatuje na základě lékařských zpráv a samotného vyšetření u žalobce kromě jiného posttraumatickou stresovou poruchu, narušení paměti, silné zapomínání jmen, poruchy spánku, což ovlivňuje schopnost soustředění žalobce, zhoršené porozumění mluvenému v hlučném prostředí z důvodu tinnitu v obou uších, menší schopnost rozhodování se. Znalkyně své závěry náležitě obhájila a vysvětlila, přihlédla i ke zdravotnímu stavu žalobce a jeho zdravotním potížím před nehodou. Ve znaleckém posudku ze dne 17. 8. 2021 ohodnotila ztížení společenského uplatnění žalobce dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., kdy ohodnotila ztížení společenského uplatnění žalobce 5 120 body, tedy na částku 1 280 000 Kč, a dále ohodnotila ztížení společenského uplatnění žalobce ve světle nejnovější judikatury dle metodiky Nejvyššího soudu, a to na částku 1 319 333 Kč. Soud nemá důvod pochybovat o objektivitě tohoto podaného znaleckého posudku a tento znalecký posudek považuje za stěžejní pro rozhodnutí v této věci, neboť je podporován listinnými důkazy, a to lékařskými zprávami, které jsou součástí znaleckého posudku. Závěrům uvedeným ve znaleckém posudku [anonymizováno] [příjmení] se přibližuje i lékařská zpráva Fakultní nemocnice [obec] – Klinika [anonymizována dvě slova]. Závěry znalce [anonymizováno] [celé jméno znalce], [příjmení] [příjmení] soud považuje za podhodnocené právě s ohledem na shora uvedené, kdy tento důkaz není podporován žádným jiným listinným důkazem. V podstatě ani závěry znalkyně [příjmení] [příjmení] žalovaný nijak konkrétně nezpochybnil, pouze vyslovil svůj názor a namítal, že její závěry nejsou doloženými zdravotními následky předmětného zdravotního úrazu týkající se především postižení oběhového, pohybového a dýchacího ústrojí. Soud k této námitce žalovaného nepřihlédl, když naopak závěry uvedené ve znaleckém posudku znalce [anonymizováno] [celé jméno znalce], [příjmení] [příjmení] zůstávají osamoceny a nejsou podpořeny jinými listinami, což je v pravém opaku u závěrů znalkyně [příjmení] [příjmení] dle znaleckého posudku ze dne 13. 1. 2022. Žalovaný sám přijal závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] vyhotoveného ze dne 17. 8. 2021, kdy dle jejího bodového ohodnocení odškodnil žalobce ve věci bolestného. 23 Po hmotněprávní stránce posoudil soud věc následovně: 24 Právní posouzení věci vychází ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném ke dni pracovního úrazu dne 28. 4. 2016 (dále jen„ zákoník práce“), z nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění účinném ke dni pracovního úrazu (dále jen„ nařízení vlády“) a ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“) a dále z metodiky Nejvyššího soudu České republiky, nálezu Ústavního soudu České republiky, sp. zn.

II. ÚS 2925/20 ze dne 15. 11. 2021. 25 Podle ustanovení § 269 odst. 1 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 26 Podle ustanovení § 271c odst. 1 zákoníku práce se náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Podle § 271c odst. 2 zákoníku práce vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolestné a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti. 27 Podle § 1 odst. 2 ztížením společenského uplatnění se pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen„ trvalé poškození zdraví“) pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb. 28 Podle § 2 nařízení vlády se ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. Počty bodů pro ohodnocení písm. b) ztížení společenského uplatnění v oblasti životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb způsobené pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení, kdy bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se uvede v lékařském posudku o ohodnocení ztížení společenského uplatnění. Dle § 3 hodnota 1 bodu činí 250 Kč. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou 1 bodu v korunách českých. 29 Dle Nálezu Ústavního soudu České republiky, sp. zn.

II. ÚS 2925/20 ze dne 15. 11. 2021, (zejména bod 57. odůvodnění) pokud účastník řízení prokáže, že by mu při posouzení věci dle obecné občanskoprávní úpravy náleželo odškodnění ztížení společenského uplatnění v částce vyšší, než by mu jinak náleželo dle kalkulace provedené dle nařízení vlády č. 276/2015, o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemoci z povolání, přiznají mu soudy odškodnění alespoň na úrovni, které by se mu dostalo v občanskoprávním vztahu za daných okolností. 30 Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání byla upravena jako objektivní odpovědnost za výsledek. Za škodu, kterou utrpěl zaměstnanec v důsledku poškození zdraví za stanovených podmínek při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, zaměstnavatel odpovídá bez ohledu na zavinění. 31 Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci jsou: pracovní úraz (nemoc z povolání), vznik škody a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem (nemocí z povolání) a vznikem škody. Ke vzniku nároku na náhradu škody je zapotřebí, aby všechny tři tyto předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, nárok nevzniká. Pro vznik odpovědnosti není vyžadováno porušení právní povinnosti, tím méně nezaviněné porušení právní povinnosti. Zákon proto zdůrazňuje, že zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a že jedinou možností k částečnému či úplnému zproštění zaměstnavatele z odpovědnostního vztahu jsou liberační důvody upravené v § 270. 32 Škodou se i zde rozumí újma, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (tj. majetková újma) a je objektivně vyjádřitelná v penězích. Nemajetkovou újmou - protože nedochází ke zmenšení majetku - se rozumí dílčí nároky na bolestné a na ztížení společenského uplatnění. Obsah náhrady škody a nemajetkové újmy je dán jejími jednotlivými složkami, které se při praktické aplikaci projevují jako samostatné dílčí nároky vyplývající z tohoto odpovědnostního vztahu. Jejich existence je navzájem natolik nezávislá, že jednotlivý dílčí nárok může vzniknout, aniž by současně vznikly i další nároky (např. vznikne nárok na náhradu za bolest, nevznikne však nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění). Uvedené dílčí nároky jsou tedy podle hmotného práva zcela samostatné, neboť předpoklady jejich vzniku jsou odchylné, a také k nim dochází v jinou dobu (srov. R 10/1976). S touto relativní samostatností je třeba počítat i při zkoumání existence příčinné souvislosti jako jednoho z předpokladů vzniku nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy vzniklé nemocí z povolání. Z uvedených důvodů proto ještě není významné, jak se také někdy klade otázka, jakým způsobem nemoc z povolání obecně ovlivnila„ současný zdravotní stav“ zaměstnance, nebo„ pracovní potenciál“ zaměstnance, popřípadě zda byla příčinou zhoršení zdravotního stavu zaměstnance. Je tomu tak proto, že samotné„ zhoršení zdravotního stavu“ postiženého zaměstnance (snížení jeho pracovní způsobilosti) ještě neznamená vznik škody, neboť samo o sobě není„ majetkovou újmou“; teprve tehdy, jestliže lze tyto důsledky vyjádřit v penězích, dochází ke vzniku škody. 33 Při zkoumání příčinné souvislosti může být významné jen konkrétní zjištění, zda pracovní úraz či nemoc z povolání (jejich následky) byly příčinou vzniku jednotlivé dílčí škody (újmy). Tato otázka bude probrána podrobněji v souvislosti s jednotlivými dílčími nároky; na tomto místě lze jen připomenout, že o vztah příčinné souvislosti se jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání (tj. bez pracovního úrazu či bez nemoci z povolání by škoda nevznikla tak, jak vznikla). Z hlediska naplnění příčinné souvislosti jako jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu nemůže tedy stačit pouhé připuštění možnosti (pravděpodobnosti, vysoké pravděpodobnosti apod.) vzniku škody v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání (jejich následků), nýbrž musí být tato příčinná souvislost mezi pracovním úrazem (nemocí z povolání) a každým jednotlivým dílčím nárokem práva na náhradu škody (újmy) najisto postavena. 34 V dané věci byly splněny všechny zákonné předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci. Tedy je nesporné, že žalobce utrpěl pracovní úraz, v souvislosti s tímto pracovním úrazem mu vznikla škoda a především je dána příčinná souvislost mezi tímto pracovním úrazem a vznikem škody. Všechny tři tyto předpoklady byly splněny současně. 35 Výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění byla ohodnocena znalkyní [příjmení] [příjmení] na částku 1 319 333 Kč (dle Metodiky Nejvyššího soudu a v souladu se současnou judikaturou, viz Nález Ústavního soudu shora citovaný) – viz zjištěný skutkový stav, kdy od této částky odečetl žalobce již vyplacenou částku ve výši 575 000 Kč. S ohledem na výše uvedené bylo tedy žalobě v celém rozsahu vyhověno. 36 O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), kdy soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. Náklady řízení představují náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/96 Sb. v současném znění, a to 10,5 úkonu právní služby dle advokátního tarifu a předžalobní výzvu, převzetí, žalobu, vyjádření z 4. 5. 2020, návrh z 19. 5. 2021, 4 x účast na jednání, vyjádření z 18. 5. 2022, a z 18. 11. 2021 11 režijních paušálů, z tarifní hodnoty 744 333 Kč ve výši 11 600 Kč za jeden úkon, celkem 121 800 Kč, režijní poplatek 11 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky ve výši 3 300 Kč, celkem 125 100 Kč + 21 % DPH ve výši 26 271 Kč, tedy náklady na právní zastoupení včetně DPH činí 151 371 Kč. Dále náklady na znalecké posudky [anonymizováno] [příjmení] ve výši 13 563 Kč a 16 639,35 Kč, celkem 30 202,35 Kč, což žalobce doložil fakturami a doklady o zaplacení. Cestovné na jednání soudu 3x na trase [obec] - [obec] a zpět, celkem 340 km tam i zpět, 1x vozem [registrační značka], palivo nafta motorová, vyhlášková cena paliva a 2x vozem [registrační značka], palivo nafta motorová vyhlášková cena paliva, 1x cestovné na jednání k dožádanému soudu do [obec] na trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 410 km vozem [registrační značka], nafta motorová, vyhlášková cena dle § 13 odst. 5 citované vyhlášky cestovné za 1x cestu z [obec] do [obec] a zpět osobním automobilem tovární značky BMW 5, [registrační značka], o průměrné spotřebě 5,93 l /100 km, za 2x cestu z [obec] do [obec] a zpět osobním automobilem tovární značky BMW G5, [registrační značka], o průměrné spotřebě 5,63l /100 km a za 1x cestu z [obec] do [obec] a zpět osobním automobilem tovární značky BMW G5, [registrační značka], o průměrné spotřebě 5,63l /100 km, v celkové výši 9 706 Kč, + DPH 21 %, tedy celkem 11 744,26 Kč. Ztráta času na cestě na všech těchto cestách 40 započatých půlhodin, tedy 4 000 Kč a 21 % DPH, celkem 4 840 Kč, kdy právní zástupce založil do spisu technické průkazy, faktury o zaplacení znaleckého posudku, včetně potvrzení o zaplacení. Celkové náklady řízení činí 198 157,61 Kč. 37 Výrokem III. soud přiznal státu náklady na znalečné dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci žalobce byl plně úspěšným, a proto povinnost hradit náklady řízení státu, přechází na žalovaného. Náklady činí odměna za stvrzení znaleckého posudku u jednání znalcem [celé jméno znalce] ve výši 1 331 Kč a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] ve výši 5 863,93 Kč celkem 7 194,93 Kč. 38 Lhůtu k plnění všech výroků soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.