13 C 99/2021
č. j. 13 C 99/2021-17
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Plný text
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr Annou Tichou ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO ; sídlem adresa žalobkyně ; zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum ; bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 3 040 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 040 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení</b> <b>-) ve výši 9,75 % ročně z částky 1520 Kč od 24. 3. 2019 do zaplacení</b> <b>-) ve výši 9,75 % ročně z částky 1520 Kč od 5. 4. 2019 do zaplacení,</b> <b>a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 040 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se ve dnech 8. 3. 2019 a 20. 3. 2019 na linkách 14 a 13 hromadné dopravy provozované Dopravním podnikem [územní celek], a.s. nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Žalovaný se nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud věc rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, aniž by nařizoval jednání, když účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Z hlášení o porušení přepravních podmínek [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný, jehož totožnost byla zjištěna Policií ČR za přítomnosti přestupce, použil na lince č. 14 hromadné dopravy v místě kontroly zastávka Dům L hromadnou dopravu provozovanou právním předchůdcem žalobce dne 8. 3. 2019 v 9:05 hodin a na výzvu kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný jízdné po výzvě nezaplatil, zápisy podepsal a byl poučen dle informačního letáku. Z hlášení o porušení přepravních podmínek [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný, jehož totožnost byla zjištěna z náhradního dokladu za občanský průkaz, použil na lince č. 13 hromadné dopravy v místě kontroly zastávka Pouchov Kostel hromadnou dopravu provozovanou právním předchůdcem žalobce dne 20. 3. 2019 v 9:52 hodin a na výzvu kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný jízdné po výzvě nezaplatil, zápisy podepsal a byl poučen dle informačního letáku. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2019 na žalobce, který je ve věci aktivně legitimován. Postoupení pohledávky bylo písemně oznámeno žalovanému. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech dle ustanovení § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 2550 až § 2554 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě osob dle § 2550 občanského zákoníku, kdy na základě této smlouvy vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Podrobnosti realizace přepravy jsou upraveny zákonem č. 111/94 Sb. v platném znění ustanovení § 18a odst. 2 citovaného zákona, resp. zákonem č. 266/94Sb. v platném znění, přepravním řádem a smluvními přepravními podmínkami. Cestující, který se nemůže na vyzvání podle § 1 prokázat platnou jízdenkou, zaplatí přirážku. Dle § 18a odst. 3 citovaného zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Provedeným dokazováním tedy bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný vzhledem k tomu, že ve dnech 8. 3. 2019 a 20. 3. 2019 na linkách č. 14 a 13 použil hromadnou dopravu provozovanou právním předchůdcem žalobce a neprokázal se přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, porušil shora citovaný zákon. S ohledem na výše uvedené bylo tedy žalobě v celém rozsahu vyhověno, když výše přirážky nepřesahuje částku 1 500 Kč a jízdné činí 20 Kč, celkem za dvě jízdy činí dluh 3 040 Kč. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud přiznal úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení představují náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony po 200 Kč, tři paušální poplatky po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem 1 489 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.