14 C 116/2024

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem: Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozen Datum narození žalovaného bydlištěm Anonymizováno zastoupen advokátem: Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18 000 Kč od 1. 3. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 023,90 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím, a to ve znění připuštěné změny (rozšíření) žaloby. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaným uzavřela dne 10. 11. 2023 dohodu podílových spoluvlastníků o užívání společné věci (dále jen dohoda), na základě které se žalovaný zavázal hradit žalobkyni částku 6 000 Kč měsíčně za užívání jednotky č. 1213/10 v domě č. p. 1213, který stojí na pozemku st. 1935, dále za užívání společných částí budovy č. p. 1213 a pozemku st. 1935, vše v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, (dále jen předmět užívání). Předmět užívání náležel do podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, dohoda byla uzavřena na dobu určitou do 28. 2. 2024. Žalobkyně požadovala úhradu ve výši 6 000 Kč měsíčně za měsíce prosinec 2024, leden 2025 a únor 2025. Žalovaný neuhradil ničeho, ani po předžalobní výzvě žalobkyně.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby vůči podání žalobkyně podal v zákonné lhůtě odpor. Potvrdil užívání jednotky s podíly, namítal však, že platba za užívání byla vyřešena uzavřeným a schváleným smírem ve věci Okresního soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, ze dne 23. 1. 2024. Žalovaný namítal, že mezi ním a žalobkyní již byla uzavřena kupní smlouva na předmět užívání, kterou žalovaný prodal žalobkyni svůj podíl na předmětu užívání, čímž se žalobkyně stala jeho výlučným vlastníkem. Žalovaný předmět užívání neobýval od listopadu 2023. Žalovaný dále namítal, že se snažil žalobkyni předmět užívání předat již v průběhu ledna 2024, avšak žalobkyně se tomuto předání vyhýbala.

3. Soud provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti:

4. Z předávacího protokolu soud zjistil, že k předání předmětu užívání došlo ze strany účastníků řízení dne 28. 2. 2024.

5. Z dohody soud zjistil, že byla uzavřena dne 11. 10. 2023 mezi žalobkyní a žalovaným, jakožto podílovými spoluvlastníky předmětu užívání. Předmětem dohody bylo ujednání, že žalovaný bude předmět užívání užívat výlučně na dobu určitou, a to zpětně s účinností od 1. 6. 2023 do 28. 2. 2024. Za výlučné užívání se žalovaný zavázal hradit žalobkyni úplatu ve výši 6 000 Kč měsíčně. Součástí dohody bylo ujednání, že žalovaný bude po dobu trvání dohody, hradit veškeré náklady spojené s předmětem užívání (daně, poplatky, fond oprav, úhrady služeb a energií).

6. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 2. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě částky 6 000 Kč.

7. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu částky v celkové výši 49 000 Kč, představující bezdůvodné obohacení a dluh vyplývající z dohody. Částka byla vyčíslena za užívání předmětu užívání bez právního důvodu za měsíce únor 2023 až květen 2023 v částce 23 000 Kč a dále za období od 1. 6. 2023 do 30. 11. 2023. Z usnesení č. j. , spisová značka, soud zjistil, že byl mezi žalobkyní a žalovaným uzavřen a schválen smír, kterým se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částku 49 000 Kč a zákonné úroky z prodlení a dále náhradu nákladů řízení, to vše do 15 dnů od schválení smíru.

8. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalovaný na základě dohody užíval předmět užívání až do skončení sjednané doby, tj. do 28. 2. 2024. Žalovaný neuhradil žalobkyni sjednané platby za užívání předmětu užívání ve výši 6 000 Kč měsíčně za období měsíců prosince 2023, ledna 2024 a února 2024. V době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobkyni částku 18 000 Kč a od 1. 3. 2024 trvalo prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky.

9. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Hmotněprávní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

10. Podle § 1115 odst. 1 občanského zákoníku platí, že osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

11. Podle § 1122 odst. 1 občanského zákoníku podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

12. Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

13. Podle § 1759 občanského zákoníku smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně.

14. V daném případě žalovaný neplnil svoji povinnost vyplývající z dohody, když v předmětném období od prosince 2023 do února 2024 neplatil smluvené platby za užívání předmětu užívání. Soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředních sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb.

15. Smír uzavřený ve věci , spisová značka, se týkal plateb za užívání předmětu užívání v jiném období.

16. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024 a od 1. 1. 2025. Podle § 7 ve spojení s § 8, § 11 advokátního tarifu činila v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 1 500 Kč z tarifní hodnoty 6 000 Kč a částku 1 820 Kč z tarifní hodnoty 18 000 Kč po připuštění změny žaloby (replika ze dne 19. 8. 2024, účast na jednání před soudem 19. 3. 2025). Advokát poskytl žalobkyni 6 úkonů právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva k plnění před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby, 4 – návrh na rozšíření žaloby, 5 – replika ze dne 19. 8. 2024, 6 – účast na jednání před soudem 19. 3. 2025). K pěti úkonům právní služby poskytnutým do 31. 12. 2024 náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč a k jednomu úkonu právní služby poskytnutému po 1. 1.2025 náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v příslušném znění. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost žalovaného platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.

17. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.