14 C 191/2025

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem: Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozena Datum narození žalovaného bydlištěm Anonymizováno o vydání věci

I. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni měřicí zařízení (plynoměr) výrobního čísla , hodnota, umístěné v bytě číslo , hodnota, v nemovitosti na adrese , adresa, , a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku za účasti pověřeného zástupce žalobkyně.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 982,50 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalované vydání měřicího zařízení (plynoměru) výrobního čísla , hodnota, umístěného v bytě číslo , hodnota, v nemovitosti na adrese , adresa, . Tvrdila, že v odběrném místě docházelo k neoprávněnému odběru zemního plynu, žalobkyně vyzvala žalovanou k umožnění demontáže měřicího zařízení, avšak bezvýsledně. U majitele nemovitosti bylo před podáním žaloby telefonicky ověřeno, že žalovaná je i nadále evidovanou uživatelkou odběrného místa.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že předmětem žalobcova podnikání je (mimo jiné) distribuce plynu.Z protokolu o výměně z důvodu rekonstrukce/modernizace ve spojení s fotodokumentací bylo zjištěno, že dne 14. 2. 2017 byl na adrese , adresa, , v bytě v odběrném místě č. , hodnota, nově osazen plynoměr výrobní číslo , hodnota, ve vlastnictví žalobkyně, jakožto provozovatelky distribuční soustavy. Žalobkyně telefonickým dotazem na vlastníka nemovité věci zjistila, že uživatelkou bytu č. , hodnota, na výše uvedené adrese je žalovaná, což bylo zjištěno ze záznamu telefonického hovoru. Z informace o pozemku soud zjistil, že ke dni 6. 6. 2025 byla společnost , právnická osoba, . evidována jako vlastník pozemku st. 28/1, jehož součástí je stavba č. p. 24, bytový dům, vše v obci a katastrálním území , adresa, .Ze žádosti ze dne 12. 2. 2025 bylo zjištěno, že obchodník s plynem požádal o ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu neplacení, a to s požadovaným datem ukončení 13. 2. 2025.Žalobce se před podáním žaloby opakovaně neúspěšně snažil provést demontáž plynoměru, což bylo zjištěno z výzvy ze dne 7. 3. 2025, z výzvy ze dne 28. 3. 2025, z dokladu o odeslání a z dodejky. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 6. 2025 a z dokladu o odeslání bylo zjištěno, že advokát žalobkyně před podáním žaloby znovu vyzval žalovanou ke zpřístupnění plynoměru.Z řádu provozovatele distribuční soustavy bylo zjištěno, že žalobkyně postupovala v souladu s tímto řádem.O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně je vlastnicí měřicího zařízení (plynoměru) výrobního čísla , hodnota, , které je umístěno v bytě číslo , hodnota, v budově na adrese , adresa, . Toto zařízení žalovaná zadržuje, čímž neoprávněně zasahuje do práv žalobkyně, a je proto povinna žalobkyni měřicí zařízení vydat.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Hmotněprávní posouzení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dále ze zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)Bylo zjištěno, že době rozhodnutí soudu žalovaná neoprávněně zadržovala měřicí zařízení ve vlastnictví žalobkyně, soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalované povinnost věc vydat ve smyslu § 1042 občanského zákoníku. Dále soud vycházel z příslušných ustanovení energetického zákona, zejména z ustanovení § 71 odst. 1, 2, § 74 odst. , právnická osoba, zákona, a z ustanovení § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 bodu 4. a § 9 odst. 1 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 2 300 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.