14 C 196/2024

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně, narozena Datum narození žalobkyně advokátem: Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupen advokátem: Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 19 044 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 044 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 044 Kč od 10. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 33 833 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalovanému dne 5. 6. 2024 zaplacení částky 19 044 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo v roce 2022 k dohodě o spolupráci v souvislosti se zamýšleným prodejem půdního prostoru, který se nachází v 5. nadzemním podlaží bytového domu na adrese adresa; o prodeji půdního prostoru v domě žalovaný v té době uvažoval. Předtím, než by vůbec bylo možné přistoupit k nabídce tohoto půdního prostoru k prodeji, bylo nezbytné nejprve provést přípravné práce za účelem ověření stavu a technických parametrů půdních prostor. K zajištění těchto činností žalovaný pověřil žalobkyni. Mezi stranami bylo v této souvislosti sjednáno, že po provedení přípravných prací a přípravě půdních prostor k prodeji, bude půdní prostor prodáván prostřednictvím žalobkyně. Náklady žalobkyně na provedení přípravných prací a odměna žalobkyně za jejich provedení, měly být následně žalobkyni uhrazeny v rámci provize žalobkyně z uskutečněného obchodu, a to s tím předpokladem, že půdní prostor bude skutečně prodáván. Žalobkyně v návaznosti na dohodu účastníků zajistila posouzení půdního prostoru a vypracování posudku tituly před jménem jméno FO ze společnosti právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa. tituly před jménem jméno FO při prvotní prohlídce půdních prostor označil riziková místa stropní konstrukce, kde identifikoval stopy zatékání, přičemž pro řádné vypracování posudku bylo nezbytné tato místa podrobněji posoudit prostřednictvím sond. Aby mohl znalec tituly před jménem jméno FO posoudit technický stav krovu a trámů půdního prostoru a rozsah jejich zasažení hnilobou, muselo být provedeno odhalení zhlaví nosných trámů, vyčištění prostoru uchycení trámů a provést sondy tak, aby bylo zjevné, jaké trámy a v jakém rozsahu se musí opravit. Pro potřeby provedení těchto činností z pověření žalovaného žalobkyně zajistila provedení uvedených prací u společnosti právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa. Náklady za provedení těchto činností vyúčtovala společnost právnická osoba částkou ve výši 19 044 Kč – tuto částku žalobkyně uhradila na základě faktury č. 03/2023 ze dne 31. 1. 2023. Ze závěrů posudku tituly před jménem jméno FO vyplynulo, že aby po technické stránce bylo vůbec možno o prodeji půdního prostoru uvažovat a tento k prodeji nabízet, pak by nejprve muselo dojít k podstatné rekonstrukci tohoto půdního prostoru, která by si vyžádala vysokou investici ze strany žalovaného. Žalovaný zřejmě i z toho důvodu následně ze záměru prodat půdní prostor prostřednictvím žalobkyně odstoupil. Tím současně odpadl právní důvod plnění žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 2 občanského zákoníku a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 19 044 Kč, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení uvedené částky, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Tvrdil, že k prvotnímu kontaktu mezi žalovaným a žalobkyní došlo již v dubnu 2021, kdy žalobkyně projevila zájem o zprostředkování žalovaným tehdy zamýšleného prodeje půdního prostoru bytového domu na adrese adresa. Od počátku komunikace mezi žalovaným a žalobkyní bylo zjevné, že než bude přistoupeno k samotnému prodeji půdního prostoru, bude nezbytné provést právní kroky k tomu, aby s prostorem mohlo být nakládáno jako se samostatnou nemovitou věcí, včetně jeho prodeje; předmětný půdní prostor doposud nebyl vymezen jako samostatná jednotka, tudíž neexistoval jako samostatná nemovitá věc. Protože žalobkyně o zprostředkování prodeje půdního prostoru jevila před žalovaným značný zájem, bylo mezi nimi domluveno, že žalobkyně začne činit kroky i k prověření technického, resp. faktického, stavu půdního prostoru, přičemž náklady, které jí při tom budou vznikat, ponese sama. Tyto náklady pak měly být žalobkyni později pokryty z provize, kterou měla obdržet v případě, že dojde k pozdějšímu prodeji půdního prostoru osobě vyhledané žalobkyní. Žalovaný tvrdil, že nikdy nebylo ujednáno, že by náklady, vznikající v souvislosti s prověřováním stavu půdního prostoru, měl jakkoliv nést žalovaný, nedojde-li k zprostředkování prodeje půdního prostoru žalobkyní. V rámci prověřování faktického stavu žalobkyně přibližně na přelomu prosince 2022 a ledna 2023 informovala předsedkyni žalovaného, paní tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, o tom, že dle mínění žalobkyně je jeden z vazníků tvořících střešní konstrukci v půdním prostoru pravděpodobně napaden dřevomorkou a požádala o to, zda za účelem potvrzení této domněnky může půdní prostor navštívit tituly před jménem jméno FO. S tím žalovaný prostřednictvím předsedkyně výboru souhlasil. Žalobkyně dopředu se žalovaným nijak neprojednala rozsah činnosti znalce. Se žalobkyní dopředu neprojednala ani provedení s touto činností souvisejících sond ani jejich rozsah, ani to, že by s tím související náklady měl, oproti shora uvedené počáteční domluvě, nést žalovaný. Pro žalovaného pak bylo zděšením, když po provedení sond a ohledání půdního prostoru znalcem do půdního prostoru vstoupil a zjistil, že ten je v zdevastovaném stavu, který vylučuje jakékoliv jeho další užívání, přičemž budoucí náklady na uvedení půdního prostoru do původního stavu jsou odhadovány na částku 176 060,17 Kč. Náklady, které v souvislosti s uvedením půdního prostoru do původní stavu již vznikly, činí 16 560 Kč. V březnu 2023 pak žalobkyně poprvé požadovala po žalovaném, aby nesl náklady vzniklé jí v souvislosti s její činností, a to včetně částky, kterou žádá zaplatit svojí žalobou (tzn. částky ve výši 19 044 Kč podle faktury vystavené společností právnická osoba, IČO IČO), a včetně částky ve výši 15 488 Kč účtovanou společností právnická osoba., IČO IČO, za činnost tituly před jménem jméno FO. To žalovaného zaskočilo, a to právě s ohledem na vše shora uvedené, zejména pak na shora uvedenou ústní dohodu o nesení nákladů a s ohledem na žalovaným zjištěný stav půdního prostoru po provedení sond. Ačkoliv žalovaný zprvu odmítal tyto částky zaplatit, a to především s ohledem na shora uvedenou domluvu o nesení nákladů, ve snaze řešit celou věc smírně přistoupil k zaplacení částky účtované společností právnická osoba. za činnost tituly před jménem jméno FO. K zaplacení došlo 31. 5. 2023. Od žalobkyně i přesto posléze obdržel dvě předžalobní výzvy datované ke dni 23. 8. 2023 a 1. 9. 2023. Žalobkyně jimi žádala zaplatit nejen částku 19 044 Kč odpovídající částce dle faktury vystavené společností právnická osoba, ale i zaplacení odměny žalobkyně ve výši 20 000 Kč, dopředu nikdy neujednané.

3. Soud provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti:

4. Z informací o stavbě a pozemku bylo zjištěno, že budova č. p. 479, bytový dům, je postavena na pozemku parcelní číslo st. 564 v obci a katastrálním území adresa. V bytovém domě bylo vymezeno 10 jednotek, ke kterým svědčí vlastnické právo zapsaným osobám. Bylo zapsáno, že jde o vlastnictví jednotek a že je prokázán vznik společenství vlastníků. V oddílu ochrany nemovitosti je uvedeno památková zóna – budova, pozemek v památkové zóně, památkové chráněné území, nemovitá kulturní památka.

5. Z faktury č. 03/2023 – daňového dokladu ze dne 31. 1. 2023, bylo zjištěno, že společnost právnická osoba, IČO IČO, vyúčtovala žalobkyni částku 19 044 Kč za přípravné stavební práce spojené s posouzením stavu krovu domu na základě pokynů tituly před jménem jméno FO, společnost právnická osoba.

6. Z výdajového pokladního dokladu ze dne 31. 1. 2023 bylo zjištěno, že na fakturu č. faktury č. 03/2023 uhradila žalobkyně společnosti právnická osoba částku 19 044 Kč.

7. Výslechem svědka tituly před jménem jméno FO bylo zjištěno, že žalobkyně u svědka objednala zákres dřevěných konstrukcí, svědek o tom dohledal e-mail ze dne 10. 1. 2023. Žalobkyně dále žádala, aby svědek provedl kontrolu dřevěných konstrukcí v domě adresa, a pak aby poskytl dokumentaci, kterou svědkova firma vytvořila odhadem 10 až15 let nazpět v souvislosti se zaměřováním dřevěných krovů v tomto domě, a byl prováděn biologický průzkum na dřevokazné houby. Svědek si domluvil schůzku se žalobkyní v domě, tato schůzka proběhla 27. 1. 2023. Svědek provedl kontrolu konců zhlaví dřevěných trámů, žalobkyni, šlo o to, zda bude možno vestavět v domě obytné podkroví. Svědek dne 27. 1. 2023 provedl průzkum krovů a pravděpodobně už tento den označil sprejem místa, kde měly být provedeny sondy. Pro posouzení stavu stropů bylo nezbytné provést odhalení stropních trámů. To znamenalo, že bylo potřeba odsekat zdivo, neboť svědek zjistil plné zazdění zhlaví stropních trámů. Se žalobkyní se svědek domluvil na rozsahu sond a při druhém místním šetření se setkal na místě s třemi dělníky. Žalobkyně s nimi komunikovala a vysvětlila jim, jak mají sondy provést. Svědek sondy nedělal, sondy vytvořili dělníci, svědek přišel už k hotovým sondám a vyhodnocoval to, co po sondáži zjistil. Pro svědkovu odbornou činnost stačilo, jak byly sondy nachystané, a na základě sondáže svědek mohl posoudit stav stropů. Při provádění sond do určité míry došlo k poškození nemovitosti, ale ze svědkova pohledu toto poškození nebylo nepřiměřené. Při provádění sond došlo k odsekání až na strop, bez toho by nebylo možno posoudit stav stropů, přitom stav stropů je podstatný v případě, že se uvažuje o provedení půdní vestavby. Poté, co svědek provedl průzkum stropů, dospěl k závěru, že nebude možné půdní vestavbu provést, důvodem bylo to, že v půdním prostoru byly umístěny žlaby odvádějící dešťovou vodu a tyto žaloby nebude možno otočit, protože s takovým postupem nebudou souhlasit památkáři. S tímto závěrem seznámil žalobkyni. Svědek byl v té době vystaven nejistotě, zda vůbec dostane zaplaceno za práci, kterou provedl na základě ústní dohody se žalobkyní. Komunikaci ohledně platby za svědkovo dílo vedla žalobkyně se žalovaným. Žalobkyně svědkovi sdělila, že požadavek na zaplacení přepošle žalovanému. Svědek nakonec cenovou nabídku přepsal na žalovaného, komunikoval s paní tituly před jménem jméno FO, a žalovaný nakonec svědkem požadovanou částku svědkovi uhradil. Pro žalobkyni svědek prováděl jen terénní práce, zprávu následně zpracoval pro žalovaného. Ve zprávě svědek hodnotil krovy v celkem dobrém stavu. V případě zhlaví stropních trámů svědek zjistil napadení dřevokaznou houbou, ale stav nebyl havarijní. Pokud by se dělala půdní vestavba, sanace by musela být mnohem přísnější. Svědek zdůraznil, že je velký rozdíl, jestli se napadené konstrukce nechají volně odvětrávat nebo zda se zakryjí půdní vestavbou.

8. Žalobkyně písemně vyzvala k úhradě žalované částky, což bylo zjištěno z předžalobních výzev ze dne 23. 8. 2023, 1. 9. 2023 a 17. 10. 2023. Advokát žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 21. 3. 2024 znovu vyzval žalovaného k úhradě částky 19 044 Kč.

9. Z reakcí žalovaného ze dne 10. 9. 2023 a ze dne 4. 4. 2024 na předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalovaný odmítl uhradit žalobkyni částku 19 044 Kč.

10. Výslechem žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný měl záměr prodat půdní nebytový prostor v domě na adrese adresa, a obrátil se na žalobkyni jako na realitní zprostředkovatelku. Žalobkyně prostor obhlédla a na základě předchozích zkušeností z činnosti realitní zprostředkovatelky odhadla, že se v prostoru mohou vyskytovat skryté vady. Žalobkyně na první pohled viděla černou stěnu, ptala se, proč tomu tak je, a paní dr. jméno FO jméno FO podala informaci, že do prostoru zateklo. Žalobkyně vnímala, že půjde o problematický prodej. Aby mohl být prostor prodáván, žalobkyně za účelem posouzení stavu půdního prostoru oslovila znalce tituly před jménem jméno FO, specialistu na dřevěněné konstrukce. tituly před jménem jméno FO v půdním prostoru označil barvou trámy, na kterých požadoval provést sondy nezbytné pro jeho znalecké zkoumání. Dělníci nachystali 13 sond pro znalce a práci věnovali celý týden. Obnažení trámů, to bylo nezbytné pro provedení sond. Žalobkyně několikrát jednala s památkáři, řešila tam světlíky a sondy. Památkáři objekt znali, ale nikdy nedělali hloubkový průzkum týkající se nosných konstrukcí trámů, na dřevomorku tam posudek nebyl. Od paní dr. jméno FO jméno FO měla žalobkyně příslib, že náklady, které žalobkyni vznikají v souvislosti se znaleckým zkoumáním a s přípravnými pracemi, budou žalobkyni uhrazeny z provize, jelikož byl předpoklad, že následně bude žalobkyně zprostředkovávat prodej půdního prostoru. Znalec tituly před jménem jméno FO vypracoval znalecký posudek a přesně označil, které trámy bude potřeba vyměnit, a jak bude nutno postupovat, aby byl prostor způsobilý k prodeji. Ze strany žalovaného nebyly prostředky na provedení opravy nebytového prostoru, proto byla i varianta prodávat za nižší cenu vzhledem k obsahu znaleckého posudku znalce tituly před jménem jméno FO.

11. Výslechem předsedkyně žalovaného tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, bylo zjištěno, že žalobkyni jako realitní zprostředkovatelku doporučila žalovanému společnost právnická osoba. Žalovaný očekával, že žalobkyně odhadne cenu, za kterou bude možno nebytový prostor prodat, provede vizualizaci a přivede zájemce o koupi. Žalobkyně informovala žalovaného o tom, že dorazí znalec pro posouzení, zda jsou trámy v nebytovém prostoru napadeny dřevomorkou. Předsedkyně žalovaného měla za to, že znalec přijde a pohledem posoudí trámové podbití v nebytovém prostoru. Byla informována o tom, že přijde znalec a provede sondy, ale pod prováděním sond si představila, že dojde pouze k jemnému navrtání, a nikoliv, že budou sondy prováděny v tak výrazném rozsahu. V budově byl v letech 2013 až 2018 prováděn průzkum ze strany památkářů a žalovaný měl dobrou povědomost o stavu celé budovy, vše se řešilo i s dohledem památkářů. Poté, co došlo k narušení nebytového prostoru v rámci provádění sond, nezbylo než se obrátit na odbor památkové péče. Jednání s nimi bylo nepříjemné a žalovanému hrozilo správní řízení. Tomu se nakonec podařilo zabránit poté, co žalovaný předložil památkovému odboru znalecký posudek znalce tituly před jménem jméno FO. Tento znalecký posudek také žalovaný uhradil, právě ve světle toho, že byl předkládán památkovému odboru.

12. Z dalších provedených důkazů nebyla učiněna zjištění podstatná pro rozhodnutí ve věci. Další důkazy soud neprovedl, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn.

13. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně ve prospěch žalovaného vynaložila částku 19 044 Kč, v době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobkyni částku 19 044 Kč a od 10. 9. 2023 trvalo prodlení žalovaného se zaplacením této částky.

14. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Právní vztahy mezi účastníky byly posouzeny podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování, ve znění pozdějších předpisů.

15. Podle § 2445 odst. 1 zákona občanského zákoníku platí, že smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

16. Podle § 2445 odst. 2 je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

17. Podle § 1 zákona o realitním zprostředkování, ve znění pozdějších předpisů, tento zákon upravuje některé podmínky poskytování realitního zprostředkování a některá práva a povinnosti s tím související.

18. Podle § 9 zákona o realitním zprostředkování smlouva o realitním zprostředkování vyžaduje písemnou formu. Námitku neplatnosti smlouvy pro nedostatek formy může vznést pouze zájemce.

19. Podle § 10 odst. 1 zákona o realitním zprostředkování smlouva o realitním zprostředkování obsahuje také a) označení předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání, b) výši kupní ceny, nájemného nebo jiné úplaty, popřípadě způsob jejich určení, je-li realitní smlouva úplatná, c) výši provize, nebo způsob jejího určení. Podle odst. 2 citovaného ustanovení není-li při uzavírání smlouvy o realitním zprostředkování některý z údajů podle odstavce 1 písm. a) nebo b) znám, ujedná se alespoň obecným způsobem. Podle odst. 3 citovaného ustanovení neobsahuje-li smlouva o realitním zprostředkování údaje podle odstavce 1, je neplatná. Námitku neplatnosti může vznést pouze zájemce.

20. Podle § 19 odst. 1 zákona o realitním zprostředkování není-li dále stanoveno jinak, je provize splatná nejdříve dnem uzavření realitní smlouvy. Podle odst. 2 citovaného ustanovení ujednat splatnost provize tak, aby nastala přede dnem uzavření realitní smlouvy nebo před splněním odkládací podmínky účinnosti realitní smlouvy, lze jen tehdy, jestliže smlouva o realitním zprostředkování obsahuje poučení o tom, že splatnost provize není vázána na uzavření realitní smlouvy nebo na splnění odkládací podmínky účinnosti realitní smlouvy. Splatnost provize může být v těchto případech vázána nejdříve na obstarání příležitosti zájemci k uzavření realitní smlouvy. Podle odst. 3 citovaného ustanovení je-li se zájemcem, který je spotřebitelem, ujednána záloha na provizi, nesmí činit více než dvě třetiny ujednané provize.

21. Podle § 19 odst. 4 zákona o realitním zprostředkování byla-li smlouva, k jejímuž uzavření se vztahoval vznik práva realitního zprostředkovatele na provizi, uzavřena z důvodu nečinnosti, pochybení nebo neposkytnutí odpovídající součinnosti realitního zprostředkovatele až po zániku závazku ze smlouvy o realitním zprostředkování, nemá realitní zprostředkovatel právo požadovat provizi po zájemci, který je spotřebitelem.

22. Na základě výše uvedených skutkových zjištění soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o realitním zprostředkování ve smyslu výše citovaných ustanovení občanského zákoníku a zákona o realitním zprostředkování. Ke dni rozhodování soudu předmětný půdní prostor nebyl samostatnou nemovitou věcí, se kterou by mohlo být obchodováno. Ze strany žalobkyně byly činěny přípravné úkony za účelem zjištění, zda vůbec bude nebytový prostor způsobilý k případnému prodeji. Bylo povinností žalobkyně v postavení realitní makléřky obstarat dokumenty o stavu nemovitosti a zajistit stavebně-technickou dokumentaci, která měla odpovídat aktuálnímu stavu nemovitosti. To vše proto, aby bylo zjistitelné, zda předmětný nebytový prostor bude vůbec způsobilý k budoucímu prodeji. Pravdivé a úplné informace jsou přitom klíčové pro úspěšný prodej, nepřesné informace mohou následně vést k právním sporům a finančním nárokům ze strany kupujícího. Žalobkyně ještě před uzavřením řádné smlouvy o realitním zprostředkování postupovala tedy jako profesionálka v oboru realitního zprostředkování, oslovila tituly před jménem jméno FO jako znalce a zajistila a uhradila provedení sond nezbytných pro znalcovo zkoumání. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným neskončil uzavřením smlouvy o realitním zprostředkování a nebyly naplněny podmínky pro výplatu provize žalobkyni.

23. Žalobkyně vynaložila ve prospěch žalovaného hotové výdaje na úhradu provedených sond nezbytných pro posouzení stavu nebytového prostoru, a to bez uzavřené smlouvy o realitním zprostředkování a bez určité dohody o tom, který subjekt bude vynaložené náklady hradit.

24. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.

26. Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dost dobře možné, pak má žalobkyně právo na peněžitou náhradu (§ 2999 občanského zákoníku).

27. Soud uzavřel, že majetkový prospěch na straně žalovaného odpovídá výši částky uhrazené žalobkyní za žalovaného a v jeho prospěch společnosti právnická osoba Bez vynaložení těchto nákladů ze strany žalobkyně, by žalovaný neměl k dispozici posudek ze strany tituly před jménem jméno FO o stavu předmětného půdního prostoru. Jelikož předmětný půdní nebytový prostor nebyl samostatnou nemovitou věcí, nebyl tudíž způsobilý ke zprostředkování prodeje ze strany žalobkyně, a v rozumné době nebylo možno očekávat, že nárok žalobkyně na úhradu nákladů bude uspokojen z provize. Vzhledem k nejistotě, zda se půdní prostor vůbec stane samostatnou nemovitou věcí a zda bude způsobilý k prodeji, dospěl soud k závěru, že žalobkyně má nárok kompenzaci nákladů, které ve prospěch žalovaného vynaložila.

28. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění a právní posouzení věci soud uložil žalovanému, aby částku 19 044 Kč žalobkyni zaplatil včetně zákonných úroků z prodlení (výrok I). O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále soud vycházel z úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Žalovaný se ocitl v prodlení v návaznosti na předžalobní výzvu ze dne 1. 9. 2023, která se před datem 10. 9. 2023 dostala do dispozice žalovaného – viz reakce na předžalobní výzvu ze dne 10. 9. 2023.

29. Pokud má žalovaný za to, že činností žalobkyně mu vznikla újma ve smyslu ustanovení § 2894 a násl. občanského zákoníku, pak se žalovaný může domáhat svého nároku samostatnou žalobou. Jeví se přitom sporným, zda uvedení půdního prostoru do stavu před provedením sond by bylo ku prospěchu žalovaného, a to vzhledem k předpokládané sanaci částí půdního prostoru napadeného dřevokaznou houbou. Pokud by žalobkyně odstranila veškeré následky související s provedením sond, žalovaný by pak za účelem sanace znovu musel odkrývat napadené trámy.

30. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť žalobkyně zaznamenala v řízení plný úspěch. Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč (sazebník poplatků, který je přílohou zákona číslo 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném do 31. 12. 2024 a od 1. 1. 2025 (advokátní tarif). Podle § 7 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 1 900 Kč. Advokát poskytl žalobkyni 12 úkonů právní služby, mimosmluvní odměna činí celkem 22 800 Kč. Jednalo se o následující úkony právní služby: - převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, - výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne 21. 3. 2024, - písemné podání ve věci samé – návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 5. 6. 2024, - písemné podání ve věci samé – replika ze dne 20. 8. 2024, - účast na jednání před soudem dne 27. 11. 2024, - písemné podání ve věci samé – vyjádření ze dne 27. 12. 2024, - účast na jednání před soudem dne 28. 5. 2025, - účast na jednání před soudem dne 17. 9. 2025 od 9:05 hodin do 11:18 hodin, tj. 2 úkony, - účast na jednání před soudem dne 24. 11. 2025, - písemné podání ve věci samé – závěrečný návrh ze dne 5. 1. 2026, - účast na jednání před soudem dne 7. 1. 2026, ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů, a to k šesti úkonům poskytnutým do 31. 12. 2024 výši 300 Kč a k šesti úkonům poskytnutým po 1. 1. 2025 ve výši 450 Kč, celkem 4 500 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka 5 733 Kč, jež odpovídá 21% dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Povinnost zaplatit k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.

31. Lhůty k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu rozhodnutí u Okresního soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení. Věcně a místně příslušným k projednání a rozhodnutí o odvolání je Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.