14 C 245/2019

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci žalobkyně: ; fischer právnická osoba , IČO ; sídlem adresa , PSČ obec a číslo ; zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozen datum , IČO ; sídlem adresa žalovaného ; zastoupen advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 202 557 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 52 557 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně</b> <b>-) z částky 50 000 Kč od 14. 5. 2019 do zaplacení,</b> <b>-) z částky 2 557 Kč od 19. 6. 2019 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 150 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 150 000 Kč od 14. 5. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 36 325,12 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalovaného.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 7. 2019 domáhala po žalovaném zaplacení částky 202 557 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že v postavení podnikatelky uzavřela se žalovaným – podnikatelem – dne 3. 9. 2018 dealerskou smlouvu, na základě které se žalovaný zavázal pro žalobkyni vykonávat činnost směřující k uzavírání smluv o prodeji zboží žalobkyně (dále také jen smlouva nebo dealerská smlouva). Účastníci se dohodli na ukončení smlouvy ke dni 30. 9. 2019, do ukončení smlouvy měl žalovaný pro žalobkyni práci vykonávat. Žalovaný své povinnosti porušoval již dříve, žalobkyně mu tyto nedostatky písemně vytkla, a to 5. 12. 2018 a 12. 4. 2019. Od 24. 4. 2019 žalovaný přestal neoprávněně dealerskou činnost pro žalobkyni vykonávat, údajně pro zhoršený zdravotní stav. Žalovaný činnost neobnovil, i když k tomu byl žalobkyní vyzýván. Žalovaný tím porušil článek IV. smlouvy, kde v odstavci 21. byla zakotvena povinnost uskutečňovat činnost, k níž se zavázal, a povinnost dbát zájmů žalobkyně. Žalovaný dále porušil odstavec 29., ve kterém byla uložena povinnost pravidelně informovat žalobkyni o své činnosti, a to minimálně jednou týdně. V odstavci 30. byla stanovena povinnost bezodkladně předávat žalobkyni veškeré doklady a podklady vzniklé při činnosti dle smlouvy. Žalovaný rovněž porušil ustanovení článku XII., kde v odstavci druhém byla stanovena povinnost žalovaného vykonávat obchodní činnost pro žalobkyni po dobu 5 let, v případě porušení této povinnosti byla stanovena smluvní pokuta ve výši 50 000 Kč, kterou musel žalovaný zaplatit. V článku XIV. odstavci 5. byla stanovena smluvní pokuta za porušení jakékoliv povinnosti plynoucí z této smlouvy ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný svévolně porušil smlouvu s tím, zdravotní důvody k ukončení činnosti nebyly dány. Jelikož žalovaný porušil smluvní povinnosti, domáhala se žalobkyně zaplacení smluvních pokut ve výši 4 x 50 000 Kč, celkem 200 000 Kč. Dalšího nároku na zaplacení částky 2 557 Kč se žalobkyně domáhala na základě skutečnosti, že žalovaný dne 18. 4. 2019 převzal od zákazníka žalobkyně hotovost za dodané zboží v této výši, přijatou částku žalovaný žalobkyni nepředal. Fakturu ze dne 22. 5. 2019 ve výši 18 800 Kč, kterou žalovaný vystavil žalobkyni, považovala žalobkyně za nedůvodnou, neboť žalovaný žádným způsobem nedoložil práci, kterou vykonal. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky 1 200 Kč jako nákladů spojených s vymáháním předmětné pohledávky. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Potvrdil, že uzavřel se žalobkyní dealerskou smlouvu, jak žalobkyně uvedla. Žalovaný tvrdil, že spolupráci se žalobkyní ukončil kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu, práci psychicky nezvládal a navíc se přidružily osobní problémy. Dopisem ze dne 21. 3. 2019 žalovaný vypověděl dealerskou smlouvu a tvrdil, že chtěl respektovat výpovědní dobu šesti měsíců, která měla uplynout v září 2019. Na tuto písemnou výpověď žalovaná reagovala tak, že je připravena ukončit vzájemnou spolupráci dohodou. Z tohoto důvodu byla sepsána dne 28. 3. 2019 dohoda o ukončení dealerské smlouvy. Žalovaný dohodu podepsal a předal do dispozice žalobkyně v místě jejího sídla v pobočce v [obec]. Žalobkyně, zastoupená jednatelem [jméno] [příjmení], rovněž tuto dohodu opatřila podpisem jednatele. Žalovaný tvrdil, že bez jeho vědomí a souhlasu učinila žalobkyně písemné změny v listině s dohodou. Požadované smluvní pokuty ze strany žalobkyně označil žalovaný za nemravné a nedůvodné, neboť svévolně nikterak žalobkyni nepoškodil. Požadavek žalobkyně na zaplacení smluvních pokut považoval za v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný dále namítal, že smlouva mezi žalobkyní a žalovaným byla značně nevyvážená, smluvní ujednání vtělená žalobkyní do předmětné smlouvy byla šikanózní a neodůvodněná. Pro placení smluvních pokut neshledával žalovaný důvod. Pokud jde o předání movitých věcí, které žalobkyně poskytla žalovanému, pak tyto byly předány a úředně zaevidovány. Žalovaný potvrdil, že převzal od pana [jméno] [příjmení] finanční hotovost ve výši 2 557 Kč a tuto částku žalobkyni nepředal. Tvrdil, že na základě provedené činnosti ve prospěch žalobkyně vyúčtoval dne 22. 5. 2019 fakturou [číslo] 2019 žalobkyni částku 18 800 Kč s termínem splatnosti 29. 5. 2019. Žalobkyně na tento daňový doklad nereagovala a žalovanému ničeho neuhradila. Procesní návrh žalovaný vůči žalobkyni neučinil.

3. Soud provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti:

4. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalobkyně byla dne 5. 9. 2003 zapsána do obchodního rejstříku. V době uzavření smlouvy se žalovaným měla žalobkyně zapsány tyto předmět podnikání: -) provádění staveb, jejich změn a odstraňování, -) výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jednatelem a jediným společníkem žalobkyně byl pan [jméno] [příjmení].

5. Z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy se žalobkyní živnostenské oprávnění [číslo] pro předmět podnikání zámečnictví, nástrojářství – oprávnění vzniklo 24. 10. 2001 s platností na dobu neurčitou. Dále měl žalovaný živnostenské oprávnění [číslo] pro obor činnosti zprostředkování obchodu a služeb, poradenská a konzultační činnost. Oprávnění [číslo] vzniklo dne 30. 8. 2018 s platností na dobu neurčitou. Od 24. 4. 2019 do 24. 4. 2024 bylo evidováno přerušení činnosti [číslo]. Sídlo žalovaného se od 16. 11. 2010 nacházelo na adrese [adresa žalovaného].

6. Z dealerské smlouvy ze dne 3. 9. 2018 soud zjistil, že žalovaný se zavázal pro žalobkyni vykonávat činnost směřující k uzavírání smluv o prodeji zboží žalobkyně a ta se zavázala platit mu za tuto činnost odměnu. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V článku IV. této smlouvy byly stanoveny povinnosti dealera (žalovaného). V odstavci 21. byla stanovena povinnost uskutečňovat činnost, k níž se žalovaný zavázal, a povinnost dbát zájmů žalobkyně. Podle odstavce 29. měl žalovaný uloženou povinnost pravidelně informovat žalobkyni o své činnosti, a to minimálně v rozsahu jednou týdně. V odstavci 30. byla obsažena povinnost bezodkladně předávat žalobkyni veškeré doklady a podklady vzniklé při činnosti dle smlouvy. V článku XII. odstavci druhém byla stanovena povinnost žalovaného vykonávat obchodní činnost pro žalobkyni po dobu 5 let, v případě porušení této povinnosti byla stanovena smluvní pokuta ve výši 50 000 Kč. V článku XIV. odstavci 5. byla stanovena smluvní pokuta za porušení jakékoliv povinnosti plynoucí z této smlouvy ve výši 50 000 Kč. Bylo smluveno, že smlouvu lze vypovědět písemnou formou kteroukoliv ze smluvních stran, a to i bez uvedení důvodu. Účastníci sjednali výpovědní lhůtu v délce trvání šesti měsíců s tím, že lhůta počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po dni doručení výpovědi druhé smluvní straně a končí posledním dnem kalendářního měsíce.

7. Oblast, ve které měl žalovaný dealerskou činnost vykonávat, byla vyznačena šrafováním na mapě, což bylo zjištěno z mapy s vyznačením území [obec] a okolí.

8. Ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku ze dne 20. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně přenechala žalovanému k dočasnému užívání vozidlo [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně.

9. Z dotazníku, který žalovaný vyplnil před sjednáváním dealerské smlouvy, soud zjistil, že žalovaný uvedl, že si není vědom toho, že by zdravotní stav bránil výkonu práce obchodního poradce.

10. Z potvrzení [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobkyně mohla využívat školení této společnosti ke zvyšování kvalifikace svých dealerů. Dealeři mají možnost účastnit se školení v centrále této společnosti v Německu, kde jeden den školení na osobu převyšuje částku 30 000 Kč.

11. Z potvrzení o školení bylo zjištěno, že žalovaný se účastnil dne 12. 9. 2018 školení, kdy školitelem byl pan [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova].

12. Z potvrzení společnosti fisher international s. r. o. bylo zjištěno, že žalobkyně mohla využívat školení této společnosti ke zvyšování odborných a prodejních znalostí při prodeji produktů této značky. Náklady na jeden den školení činí 27 000 Kč.

13. Z certifikátu společnosti fisher international s. r. o. bylo zjištěno, že žalovaný se účastnil semináře této společnosti dne 1. 10. 2018.

14. Z výpovědi z dealerské smlouvy ze dne 21. 3. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný tímto dopisem projevil vůli vypovědět dealerskou smlouvu. Výpovědní doba byla v souladu s článkem XI předmětné smlouvy šest měsíců, končila tedy dne 30. 9. 2019. Dání výpovědi žalovaný odůvodnil svým nepříznivým zdravotním stavem, kdy psychicky nezvládal náplň práce. Nebylo zjištěno, zda a kdy byla tato výpověď doručena žalobkyni.

15. Z listiny ve věci dohody o ukončení předmětné smlouvy soud zjistil, že podle dohody účastníků ze dne 28. 3. 2019 byla dealerská smlouva ukončena ke dni 30. 9. 2019. Do textu bylo rukou připsáno, že obě strany se budou řídit platnou dealerskou smlouvou. Dohoda byla podepsána jednatelem žalobkyně, žalovaným a svědkyní [jméno] [příjmení].

16. Z výpovědi z dealerské smlouvy ze dne 9. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný projevil vůli vypovědět dealerskou smlouvu. Uvedl, že dohoda o ukončení ze dne 28. 3. 2019 byla jednostranně změněna o znění, že se obě strany se při jejím ukončení mají řídit jejím znění. Žalovaný uvedl, že s úpravou textu dohody nesouhlasil. Nebylo zjištěno, zda a kdy byla tato výpověď doručena žalobkyni.

17. Z vytýkacích dopisů (ze dne 5. 12. 2018 a blíže neurčeného data) bylo zjištěno, že žalobkyně vytýkala žalovanému hrubé chování vůči asistentkám žalobkyně a také neplnění povinnosti plynoucí z předmětné smlouvy, především se jednalo o pravidelné sms reporty.

18. Z vytýkacího dopisu ze dne 12. 4. 2019 bylo zjištěno, že jednatel žalobkyně žalovanému vytkl neurvalé, vulgární a agresivní chování vůči asistentkám žalobkyně.

19. Z písemných výzev ze dne 3. 5. 2019 a 4. 6. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení smluvních pokut ve výši 700 000 Kč nebo k zahájení činnosti dle dealerské smlouvy. Žalovaný byl dále vyzván k zaplacení částky 2 557 Kč, kterou převzal od klienta žalobkyně. Z podacích archů soud zjistil, že tyto výzvy byly žalovanému doručovány na adresu [adresa žalovaného].

20. Ze stanoviska k výzvě zaplacení smluvních pokut ze dne 6. 5. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný neuznával smluvní pokuty vůči němu požadované žalobkyní. Dále požádal o sdělení termínu, kdy by mohl žalobkyni vydat svěřené hodnoty.

21. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 4. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění povinností v souladu s dealerskou smlouvou. Žalovaný byl upozorněn na uplatnění nároku smluvní pokuty. Tato výzva byla žalovanému doručována na adresu [adresa žalovaného], což soud zjistil z podacího archu.

22. Ze zápisu o předání věcí soud zjistil, že dne 15. 5. 2019 se žalovaný dostavil do sídla žalobkyně k předání věcí převzatých k výkonu činnosti dle dealerské smlouvy. Jednatel žalobkyně shledal závady v převzatých věcech, a to především v absenci firemních kontaktů ve služebním telefonu, knize jízd, výkazů činnosti a pracovního diáře, který žalovaný nedodal. Žalovaný až na absenci výkazů činnosti rozporoval všechny tyto výtky. Předání byla přítomna i tehdejší manželka žalovaného.

23. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se žalovaným se potkal během roku 2019, kdy měl žalovaný nastoupit na pozici obchodního zástupce u žalobkyně. Svědek byl pověřen tím, aby seznámil žalovaného s obsahem práce obchodního zástupce, žalovaný byl z práce nadšený. Po nějakém čase žalovaný od žalobkyně odešel, zůstaly po něm nedostatky spojené s klientelou. Svědek řešil problém s hotovostí od zákazníka. Zákazníci se na svědka obraceli v tom smyslu, ať za nimi již žalovaný nejezdí. Některým zákazníkům vadil styl prodeje pana žalovaného, že byl neodbytný. Žalovaný označoval asistentky jako krávy. V době, kdy už žalovaný práci pro žalobkyni nevykonával, jel svědek k žalovanému domů, měl vyzvednout nějaké věci. Žalovaný se choval úplně normálně. Svědek měl informaci od zákazníka, kterému žalovaný řekl, že u žalobkyně skončil a že si hledá práci.

24. Z reportu žalobkyně bylo zjištěno, že poslední týdenní pracovní záznam obdržela žalobkyně od žalovaného za období od 8. 4. 2019 do 12. 4. 2019.

25. Z čestných prohlášení [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]), [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jednatel žalobkyně se s žalovaným dohodl na ukončení pracovního poměru, kdy pokud by žalovaný dodržel výpovědní dobu, tak by po něm žalobkyně neuplatňovala smluvní pokuty. Žalovaný poslední den, kdy ho paní [jméno] [příjmení] viděla v sídle žalobkyně, prohlásil, že si na ukončení smlouvy sežene zdravotní dokumentaci.

26. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v dubnu 2019 byla svědkem, když se žalovaný choval vulgárně vůči ní a vůči dalším dvěma nebo třem kolegyním - slovně je urážel. Všechny pracovaly u žalobkyně jako asistentky. Žalovaný se projevoval tak, že je ze všech nejchytřejší, všechno věděl nejlíp. Svědkyně i další kolegyně se snažily žalovanému v jeho práci pomáhat, důvod urážek nebyl svědkyni známý. Při uzavřením dealerské smlouvy se žalovaný seznámil s tím, co bude obsahem jeho práce. Kolega pan [příjmení] vzal žalovaného do terénu, aby viděl, o jakou práci jde, a jaké bude mít povinnosti. Žalovaný neměl proti výkonu dané práce žádných námitek. Poté, co byla uzavřena dealerská smlouva, žalovaný zpočátku neměl s výkonem práce problémy, ale časem se začala projevovat jeho lajdáckost. Žalovaný dostal výtky za pracovní nedostatky. Žalovaný se s jednatelem žalobkyně dohodl, že z firmy odejde, ale že do doby, než si sežene žalobkyně jiného obchodního zástupce, bude žalovaný plnit své povinnosti. Žalovaný po této dohodě už do práce nepřišel. V prodejně žalobkyně vykřikoval, že si sežene papír od doktora, že práci dělat nebude - to se událo v dubnu 2019.

27. Nebylo prokázáno, že žalovanému bránily ve výkonu práce obchodního zástupce zdravotní důvody.

28. Podle lékařské zprávy MUDr. [příjmení] ze dne 23. 4. 2019 žalovaný měl být v péči psychiatrie a ze zdravotního hlediska měla být okamžitě ukončena pracovní aktivita obchodního zástupce. Ze zprávy nebyl zjistitelný objektivní lékařský nález, nebyla uvedena stanovená léčba, nebyl ani stanoven termín kontroly zdravotního stavu u lékaře.

29. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v měsíci dubnu 2019 navštívil žalovaného u něj doma, kdy mu předal předváděcí stroj, žalovaný působil zdravě. Následně od jednoho z klientů zjistil, že žalovaný se zde ptal na volné pracovní místo. Po necelém týdnu žalovaný panu [příjmení] telefonicky sdělil, že už je zaměstnán jinde.

30. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že počátkem roku 2019 nebo na jaře tohoto roku si telefonoval se žalovaným. Žalovaný pracoval v té době pro žalobkyni a sháněl práci. Svědek mu dohodil několik klientů, kteří měli zájem o značku [anonymizováno]. Žalovaný sháněl klienty pro firmu žalobkyně. Žalovaný svědkovi telefonicky sdělil, že chce u žalobkyně skončit. Svědek mu sdělil, že jestli chce, tak že může na nějakých zakázkách spolupracovat se svědkem - svědek je profesí zámečník. Jednalo se o spolupráci při výkonu zámečnické činnosti, při které žalovaný např. svářel, řezal, natíral. Svědkovi se nikdy nezmínil, že by byl nemocen. Od dubna 2019 pracovali svědek se žalovaným společně a jejich spolupráce trvala přibližně do února 2020. Žalovaný jezdil svým autem, normálně pracoval, nikdy se nezmínil, že by byl nemocen a že by nějakou práci nemohl dělat.

31. Z faktury č. FVc [číslo] ze dne 18. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala odběrateli [jméno] [příjmení] k úhradě částku 2 557 Kč za dodané zboží. Faktura byla opatřena razítkem„ placeno hotově“.

32. Z čestného prohlášení bylo zjištěno, že pan [jméno] [příjmení] dne 18. 4. 2019 uhradil žalovanému v hotovosti částku 2 557 Kč, jež byla vyúčtována fakturou č. FVc [číslo] za dodané zboží.

33. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. Další důkazy nebyly provedeny, neboť skutkový stav pro rozhodnutí ve věci byl dostatečně zjištěn.

34. O skutkovém stavu uzavřel, že žalovaný v postavení podnikatele se zavázal od 3. 9. 2018 vykonávat pro žalobkyni – podnikatelku – činnost obchodního zástupce, k výkonu činnosti se žalovaný zavázal na dobu neurčitou. Žalobkyně a žalovaný se dohodli na ukončení smlouvy ke dni 30. 9. 2019. Žalovaný od 24. 4. 2019 přestal činnost obchodního zástupce bez vážného důvodu vykonávat. Tím porušil povinnost uskutečňovat pro žalobkyni smluvenou činnost s vynaložením odborné péče, poctivě, v dobré víře a povinnost dbát zájmů společnosti. Porušením smluvní povinnosti vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč. Dne 18. 4. 2019 žalovaný převzal od klienta žalobkyně částku ve výši 2 557 Kč, kterou žalobkyni nevydal, o tuto částku se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil.

35. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

36. Právní poměry účastníků byly posouzeny dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen o. z.). Soud dále vycházel z právních závěrů, které byly učiněny v rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové č. j. [spisová značka] [anonymizováno] ze dne 31. 3. 2021, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [číslo jednací] ze dne 23. 9. 2021, neboť v řízení ve věci spisové značky [spisová značka] byly řešeny otázky, které měly pro řízení význam.

37. Bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli tzv. dealerskou smlouvu, přičemž na základě obsahu smluvních ujednání soud uzavřel, že se jednalo o smlouvu o obchodním zastoupení ve smyslu ustanovení § 2483 a násl. o. z.

38. Podle § 2483 o. z. se smlouvou o obchodním zastoupení obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi (odst. 1). Smlouva o obchodním zastoupení vyžaduje písemnou formu (odst. 2).

39. Podle § 2486 o. z. obchodní zástupce nemá právo uzavírat jménem zastoupeného obchody, cokoli pro něho přijímat nebo jinak jeho jménem právně jednat. Při opačném ujednání se na práva a povinnosti stran, která s tím souvisí, použijí ustanovení o příkazu.

40. Podle § 2510 odst. 1 o. z. je-li obchodní zastoupení ujednáno na dobu neurčitou, lze je vypovědět. Výpovědní doba je pro první rok trvání obchodního zastoupení jeden měsíc, pro druhý rok dva měsíce a pro třetí rok a další roky tři měsíce; k ujednání kratší výpovědní doby se nepřihlíží. Ujednají-li strany delší výpovědní dobu, nesmí být doba, kterou je vázán zastoupený, kratší než doba, kterou musí dodržet obchodní zástupce. Výpovědní doba končí posledním dnem kalendářního měsíce (§ 2510 odst. 2 o. z.).

41. Bylo prokázáno, že žalobkyně i žalovaný uzavřeli smlouvu o obchodním zastoupení jako podnikatelé ve smyslu ustanovení § 420 až 422 o. z.

42. Písemnou dohodou bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný se dne 28. 3. 2019 dohodli o ukončení smluvního vztahu založeného dealerskou smlouvou, a to ke dni 30. 9. 2019. Nebylo prokázáno, že smluvní vztah byl ukončen na základě výpovědi ze strany žalovaného, neboť z provedených důkazů soud nezjistil, že žalovaný řádným a prokazatelným způsobem některou z výpovědí doručil žalobkyni. Pokud by měl smluvní vztah skončit na základě výpovědi, pak by povinnost žalovaného vykonávat činnost obchodního zástupce skončila uplynutím šestiměsíční výpovědní doby, která by v souladu se smlouvou započala běžet prvním dnem měsíce následujícího po dni doručení výpovědi žalobkyni.

43. Žalovaný od měsíce dubna 2019 přestal pro žalobkyni vykonávat činnost, ke které se v dealerské smlouvě zavázal. Tuto skutečnost soud zjistil z dopisů, kterými žalobkyně vyzývala žalovaného k výkonu činnosti dle smlouvy, dále z výpovědí svědků a byla zjištěna i ze shodných tvrzení účastníků.

44. Nebylo prokázáno, že od měsíce dubna 2019 žalovaný nebyl schopen vykonávat pro žalobkyni činnost obchodního zástupce z důvodu zdravotní nezpůsobilosti ke smluvené činnosti. Žalovaný k tvrzení o nepříznivém zdravotním stavu předložil pouze lékařské potvrzení neurčitého obsahu, na základě kterého soud nemohl uzavřít, že žalovaný objektivně nebyl ze zdravotního hlediska způsobilý činnost obchodního zástupce vykonávat. Navíc bylo svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] prokázáno, že od dubna 2019 do února 2020 svědek pravidelně spolupracoval se žalovaným na různých zakázkách. Jednalo se o zámečnickou činnost, při které žalovaný např. svářel, řezal, natíral, a svědkovi se nikdy nezmínil, že by byl nemocen. Soud k otázkám zdravotního stavu žalovaného nevyslechl bývalou manželku žalovaného, neboť soud nepředpokládal, že by výslechem této svědkyně mohl zjistit objektivní skutečnosti o zdravotní způsobilosti žalovaného k činnosti obchodního zástupce.

45. Žalobkyně a žalovaný v rámci smlouvy o obchodním zastoupení sjednali povinnost platit smluvní pokuty ve smyslu ustanovení § 2048 o. z., podle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

46. Na právní jednání je třeba hledět spíše jako na platné než neplatné (§ 574 o. z.). Neplatné je (mimo jiné) právní jednání, které se příčí dobrým mravům, právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, a právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného (§ 580 odst. 1, 2 o. z.). Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba; nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné (§ 586 odst. 1, 2 o. z.). Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek; to platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 o. z.).

47. Soud uzavřel, že smluvní pokuta byla sjednána platně, když neměl za prokázanou absolutní neplatnost ujednání o smluvní pokutě a žalovaný námitku relativní neplatnosti neuplatnil.

48. V souzené věci byly povinnosti, jejichž porušení mělo být sankcionováno smluvní pokutou, formulovány obecně a nebylo zcela zřejmé, kdy žalobkyně může žalovaného opakovaně postihnout smluvní pokutou ve výši 50 000 Kč za jednotlivé porušení smluvní povinnosti, když některé povinnosti byly stanoveny duplicitně. K závěru o platnosti ujednání o smluvní pokutě dospěl soud i na základě právního názoru vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. z. 23 Cdo 3196/2016 ze dne 25. 1. 2017, podle kterého se rozhodovací praxe ustálila na právním názoru, podle něhož požadavek určitosti vymezení povinností, zajištěných smluvní pokutou, je naplněn nejen v případě, jsou-li zajišťované povinnosti výslovně jednotlivě individualizovány, nýbrž i v situaci, je-li smluvní pokuta sjednána pro případ porušení povinností, tvořících ucelený a identifikovatelný soubor, aniž by bylo případné porušení jednotlivých povinností ve smlouvě konkretizováno.

49. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uskutečňovat smluvenou činnost s vynaložením odborné péče, poctivě, v dobré víře a byl povinen dbát zájmů společnosti.

50. Tím, že žalovaný přestal od 24. 4. 2019 bez vážných důvodů vykonávat pro žalobkyni činnost obchodního zástupce, tedy před uplynutím smluvené doby, byly naplněny podmínky pro oprávněný požadavek žalobkyně žádat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč. Výrokem rozsudku pod bodem I soud proto uložil žalovanému povinnost smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč zaplatit.

51. Žalobkyně se domáhala zaplacení dalších smluvních pokut v celkové výši 150 000 Kč a v této části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II). V dealerské smlouvě byly uvedeny desítky různých povinností, které měl žalovaný plnit, přičemž porušení každé jednotlivé povinnosti mohlo být postiženo smluvní pokutou 50 000 Kč. Soud nepovažoval za spravedlivé, aby každé jednotlivé porušení smluvní povinnosti mohlo být sankcionováno smluvní pokutou ve výši 50 000 Kč, když již závazek k uskutečňování smluvené činnosti s vynaložením odborné péče, poctivě, v dobré víře a v zájmu žalobkyně zevrubně obsáhl povinnosti žalovaného vůči žalobkyni. Jestliže se tedy žalobkyně domáhala opakovaného zaplacení smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč, byl tento požadavek vyhodnocen jako zneužití práva ve smyslu ustanovení § 8 o. z.

52. Soud také uvážil ochranu žalovaného jako slabší smluvní strany ve smyslu ustanovení § 433 o. z.

53. Podle § 433 odst. 1 o. z. platí, že kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

54. Podle ustanovení § 433 odst. 2 o. z. se má za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

55. Soud neměl za zjištěné a prokázané, že se žalovaný v rámci požadavku na svoji ochranu jako slabší smluvní strany dovolal neplatnosti smlouvy podle § 586 odst. 1 o. z.

56. Bylo prokázáno, že žalovaný si bez právního důvodu ponechal částku 2 557 Kč, kterou přijal pro žalobkyni za dodané zboží.

57. Podle ustanovení § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

58. Přijetím částky 2 557 Kč od klienta žalobkyně se žalovaný bez spravedlivého důvodu na úkor žalobkyně obohatil, soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Žalovaný ostatně nikterak nerozporoval skutečnost, že si částku ponechal a ani netvrdil, že by tuto částku žalobkyni vydal.

59. O nákladech spojených s uplatněním pohledávky soud rozhodl dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to tak že uložil žalovanému zaplatit 1 200 Kč, neboť se jedná o závazek mezi podnikateli (výrok I).

60. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Počátek doby prodlení byl vázán na data uvedená v písemných výzvách k zaplacení.

61. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž ve sporu byl úspěšnější žalovaný. Náhrada nákladů řízení v částce 36 325,12 Kč představuje 48,10 % z celkové výše nákladů řízení (rozdíl úspěchu žalovaného v řízení v míře 74,05 % a úspěchu žalobkyně v míře 25,95 %). Náklady řízení spočívaly v mimosmluvní odměně advokátky dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby činila 9 140 Kč. Advokátka poskytla žalovanému následující úkony právní služby: 1 - převzetí a příprava zastoupení, 2 – odpor spojený s vyjádřením k žalobě ze dne 12. 8. 2019, 3 - účast při jednání před soudem dne 22. 1. 2020, 4 - vyjádření ve věci samé ze dne 12. 3. 2020 5 - účast při jednání před soudem dne 22. 7. 2020, 6 - účast při jednání před soudem dne 12. 5. 2021, 7 - účast při jednání před soudem dne 16. 3. 2022, 8 - účast při jednání před soudem dne 11. 5. 2022, ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu.

62. Náklady řízení činily celkem 75 520 Kč, z čehož 48,10 % představuje částku ve výši 36 325,12 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky vyplývá z ustanovení §149 odst. 1 občanského soudního řádu.

63. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu).

64. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.