14 C 253/2020
č. j. 14 C 253/2020-72
V PLATNOSTIOkresní soud v Hradci Králové rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení dluhu a úroků z prodlení ve výši 8 % ročně. Soud uznal platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a výši úroků ve výši 36 % ročně jako přiměřenou. Uložená smluvní pokuta byla považována za v souladu s § 2048 až § 2052 občanského zákoníku. Náhrada nákladů řízení byla určena podle advokátního tarifu a § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO ; sídlem adresa žalobkyně ; zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, narozen datum ; bydlištěm obec a číslo, PSČ obec o zaplacení částky částka s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka a úroky z prodlení ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tedy nesporovala tvrzení uvedená v žalobě. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že právnická osoba, IČO, poskytla v postavení věřitelky žalované – spotřebitelce – peněžní prostředky ve výši částka, a to na základy smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum. Úvěruschopnost žalované byla původním věřitelem ověřena. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit původnímu věřiteli včetně dohodnutého poplatku, který se skládal z úroku za dobu úvěru ve výši 36 % ročně a z poplatku za poskytnutí úvěru. Celkem se žalovaná zavázala vrátit původnímu věřiteli v jedné splátce částku částka do 28 dnů ode dne odeslání peněžitých prostředků na účet žalované. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala platit smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení z dlužné částky, úroky z prodlení byly smluveny ve výši 8 % ročně. Žalovaná porušila smluvní ujednání, úvěr ani smluvený poplatek (úroky) původnímu věřiteli v dohodnuté době nevrátila. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, která před podáním žaloby vyzvala žalovanou k zaplacení. V době rozhodování soudu dlužila žalovaná žalobkyni jistinu částka, poplatek za poskytnutí úvěru (úroky) částka a smluvní pokutu částka. Od datum trvalo prodlení žalované se zaplacením. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že žalovaná při sjednání smluv vystupovala v pozici spotřebitelky, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále byla věc posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalované povinnost dlužné částky a úroky z prodlení zaplatit. Hmotněprávní posouzení smlouvy o úvěru vychází z ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Původní věřitel před poskytnutím peněžitých prostředků posuzoval ve smyslu § 84 až § 89 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí schopnost žalované – spotřebitelky – splácet spotřebitelský úvěr. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Původní věřitel pohledávku postoupil žalobkyni dle § 1879 a násl. občanského zákoníku. O smluvní pokutě soud rozhodl dle ustanovení § 2048 až § 2052 občanského zákoníku. Sjednaná výše úroků (poplatek za poskytnutí úvěru) i sjednaná výše smluvní pokuty koresponduje s výší poskytnutého úvěru, který je svým charakterem tzv. mikroúvěrem. Žalovaná se navíc řádným splněním dluhu mohla povinnosti platit smluvní pokutu vyhnout. Uložením povinnosti zaplatit celou dlužnou částku nebyly ve vztahu k žalované porušeny zásady vyjádřené v ustanoveních § 1 až § 14 občanského zákoníku, v nichž jsou zakotveny obecné a základní principy soukromého práva. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku částka. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.