14 C 319/2025

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupena opatrovníkem Jméno opatrovníka , advokátem sídlem Anonymizováno o zaplacení částky 103 187,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalovanému částku 103 187,67 Kč, úrok ve výši 13,5 % ročně z částky 103 187,67 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 11, 5 % ročně z částky 103 187,67 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 24 856 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

III. O odměně opatrovníka a o náhradě nákladů České republiky bude rozhodnuto samostatným usnesením. Žalovaná se žalobou podanou soudu dne 7. 10. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 103 187,67 Kč s příslušenstvím z titulu pohledávky nepovoleného debetu na běžném účtu žalované.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 27. 5. 1999 smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu, jejímž předmětem bylo vedení běžného účtu žalované, nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, příslušná oznámení a podmínky k Profi účtu. Dne 24. 2. 2021 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o povoleném debetu, na jejímž základě byl žalované poskytnut povolený debetní rámec do výše 100 000 Kč. Nedílnou součástí smluvního vztahu byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník žalobkyně. Žalovaná se dostala do nepovoleného debetu, a to i přes opakované výzvy žalobkyně k úhradě dlužné částky. Žalobkyně dne 9. 4. 2025 smlouvu vypověděla a následně oznámila žalované zrušení běžného účtu ke dni 30. 6. 2025 a převedení konečného záporného zůstatku ve výši 103 187,67 Kč na zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy.O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že v době rozhodování soudu žalovaná dlužila žalobkyni částku 103 187,67 Kč jako pohledávku z nepovoleného debetu a od 2. 7. 2025 trvalo prodlení žalované se zaplacením dlužné částky.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu, když pro takovýto postup byly splněny zákonné podmínky.Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 4. 3. 2026, č.j. , spisová značka, , soud ustanovil žalované opatrovníka (§ 29 odst. 2 občanského soudního řádu), neboť bylo zjištěno, že jediná jednatelka a společnice žalované dne 24. 4. 2025 zemřela.Právní poměry byly posouzeny podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.). Mezi účastníky byl založen závazkový vztah z bankovní smlouvy o běžném účtu ve smyslu § 2662 a násl. o. z., přičemž žalovaná porušila své povinnosti tím, že se dostala do nepovoleného debetu a dlužnou částku nevyrovnala, čímž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení dlužné částky. Povinnost žalovaného hradit úroky z nepovoleného debetu vyplývá ze smluvních ujednání účastníků, konkrétně ze smlouvy o povoleném debetu, všeobecných obchodních podmínek a oznámení o úrokových sazbách žalobkyně. Žalobkyně uplatnila smluvní úrok ve výši 13,5 % ročně, tedy v rozsahu nižším, než jaký byl sjednán pro vzniklý nepovolený debet. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku, náleží žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto přiznal žalobkyni jak smluvní úrok, tak zákonný úrok z prodlení v uplatněném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč soud shledal důvodným podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se jedná o závazkový vztah mezi podnikateli.S ohledem na výše uvedená skutková zjištění a právní posouzení věci soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I).Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 128 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 5 260 Kč. Byly poskytnuty tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.Lhůty k plnění byly stanovena podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.