14 C 329/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO ; sídlem adresa , PSČ obec ; zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; stát. instituce , IČO ; sídlem adresa žalované o zřízení věcného břemene <b>I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zřídit věcné břemeno stezky a cesty přes pozemek parcelní [číslo] ve vlastnictví žalobkyně, a to ve prospěch pozemku st. 545 a [číslo], vše v [katastrální uzemí], obci [obec].</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Původní žalobce [celé jméno původního účastníka] se žalobou proti žalovanému podanou soudu dne 9. 10. 2020 domáhal zřízení věcného břemene – služebnosti stezky a cesty přes pozemek parcelní [číslo] to ve prospěch pozemků st. 545 a [číslo], vše v [katastrální uzemí], obci [obec]. Žaloba byla podána na základě předběžného opatření, kterým soud podle návrhu původního žalobce uložil žalovanému povinnost zdržet se dispozic pozemkem parcelní [číslo] původnímu žalobci byla uložena povinnost podat žalobu na určení povinnosti zřídit věcné břemeno. Původní žalobce tvrdil, že pozemek parcelní [číslo] o výměře [číslo] m² v [katastrální uzemí], obci [obec], získal do vlastnictví na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti stezky a cesty přes pozemek, číslo smlouvy [číslo] O prodeji pozemku [číslo] rozhodl žalovaný usnesením RM/2016/1103 ([jméno] [územní celek]), zároveň žalovaný rozhodl o zřízení věcného břemene – služebnosti stezky cesty přes pozemek [číslo] ve vlastnictví odpůrce, a to ve prospěch pozemku parcelní číslo st. 545 a parcelní [číslo]. Původní žalobce zjistil, že žalovaný usnesením [spisová značka] ([anonymizováno] [územní celek]) v bodě 1 usnesení schválil prodej pozemku [číslo] v [katastrální uzemí], a to [anonymizováno] osadě [ulice], z. s., sídlem [adresa], [IČO], za kupní cenu 274 980 Kč. Žalovaný na pozemku [číslo] věcné břemeno – služebnost stezky a cesty přes pozemek [číslo] ve prospěch pozemků st. 545 a [číslo] nezřídil. Na základě geometrického plánu připojeného ke smlouvě došlo k situaci, kdy věcné břemeno – služebnost stezky a cesty přes pozemek [číslo] k odpůrcovým pozemkům bylo zřízeno fakticky ve prospěch sousedních pozemků st. 546 a [číslo]. Jednalo se o stav, kdy majitel pozemků st. 546 a [číslo] měl přes pozemek [číslo] přístup k pozemkům st. 545 a [číslo] ve vlastnictví původního navrhovatele, on sám však takový přístup ke svým vlastním pozemkům neměl. Původní žalobce tvrdil, že bude nezbytné vypracovat bezchybný geometrický plán, uzavřít novou smlouvu, provést vklad do katastru nemovitostí, přičemž bude třeba i nového projednání a přijetí usnesení orgány žalovaného.

2. V době po podání žaloby se vlastnicí dotčených nemovitých věcí stala žalobkyně, která po vstupu do řízení na žalobě setrvala, i když vyjádřila pochybnosti o tom, zda věcné břemeno dle nově zpracovaného geometrického plánu bude prakticky využitelné. Žalobkyně tudíž nenavrhla, aby se nově zpracovaný geometrický plán stal součástí navrhovaného petitu. Žalobkyně tvrdila, že před správním orgánem je vedeno řízení, které bylo zahájeno na základě návrhu společnosti [právnická osoba] a v průběhu tohoto řízení se zjišťuje, zda na pozemku [číslo] a dalších pozemcích v [katastrální uzemí] se nachází veřejně přístupná komunikace. Ve správním řízení dosud nebylo pravomocně rozhodnuto a žalobkyně se domnívala, že by bylo vhodné vyčkat rozhodnutí správního orgánu s tím, že poté, co bude postaveno na jisto, zda se na pozemcích veřejně přístupná komunikace nachází či nikoliv, bude snadněji možné vymezit věcné břemeno.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Potvrdil, že původní žalobce [celé jméno původního účastníka] kupní smlouvou ze dne 19. 10. 2020 převedl vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem společnosti [právnická osoba], [IČO]. Žalovaný také potvrdil, že došlo k chybě v geometrickém plánu [číslo] zhotovitele [právnická osoba] ze dne 23. 6. 2016. V geometrickém plánu [číslo] byl údaj o panujícím pozemku ve vztahu ke služebnému pozemku v rozsahu dle písm. B uveden chybně – namísto pozemku parcelní [číslo] byl uveden pozemek p. [číslo]. Tohoto pochybení si při podpisu kupní smlouvy [číslo] žalovaný nevšiml, stejně tak si ho ovšem nevšiml ani původní žalobce, když kupní smlouvu se současným zřízením služebnosti uzavřel bez výhrad. Geometrický plán přitom byl přílohou a nedílnou součástí uvedené smlouvy. Žalovaný se obrátil na zhotovitele geometrického plánu, který vypracoval nový geometrický plán [číslo] ze dne 6. 8. 2020, se stejným zákresem věcného břemene, kde již byl správně uveden text:„ právo chůze a jízdy, oprávněný: vlastník pozemku parcelní [číslo] st. 545“ (dříve uvedeno omylem [číslo]). Následně žalovaný schválil zrušení služebnosti zřízené na základě geometrického plánu [číslo] to usnesením [anonymizováno] [územní celek] č. [spisová značka] ze dne 31. 8. 2020, a zároveň schválil zřízení služebnosti na základě nového geometrického plánu [číslo] to usnesením [anonymizováno] [územní celek] č. [spisová značka] ze dne 18. 8. 2020 O tomto postupu byl původní žalobce informován a vyzván k uzavření smlouvy o zrušení a zřízení služebnosti. Původní žalobce [celé jméno původního účastníka] novou smlouvu s žalovaným neuzavřel a nemovité věci prodal. Od okamžiku, kdy se žalovaný o chybě v geometrickém plánu dozvěděl, resp. od nařízení předběžného opatření, se žalovaný snažil situaci napravit, avšak nemůže tak učinit bez součinnosti žalobce, když služebnost nelze zřídit jednostranným právním jednáním. Při jednání u soudu dne 13. 10. 2021 žalovaný uvedl, že připravil smlouvy o zrušení a zřízení služebnosti, kdy jako oprávněná byla uvedena žalobkyně. Tyto smlouvy zaslal žalobkyni k podpisu a při jednání je pak znovu předal advokátovi žalobkyně. Skutečnost, že je vedeno správní řízení, žalovaný považoval za nesouvisející s projednávanou věcí, navrhovatelem ve správním řízení je navíc subjekt odlišný od účastníků řízení. Žalovaný měl za to, že veřejně přístupná komunikace se na dotčených pozemcích nenachází, a pokud by vyšlo najevo, že ano, byl by to další způsob přístupu k pozemkům nad rámec případně smluveného věcného břemena.

4. Soud provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 16. 7. 2020 bylo zjištěno, že odpůrce je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] o výměře 4583 m2 v [katastrální uzemí], obci [obec]. Pozemek je zatížen věcným břemenem cesty a stezky, oprávnění bylo zapsáno pro parcely st. 545, [číslo], st. 546 a [číslo].

6. Z usnesení [spisová značka] bylo zjištěno, že [jméno] [územní celek] souhlasila s prodejem částí pozemku [číslo], které byly odděleny geometrickým plánem, mimo jiné se souhlas týkal pozemků nově označených jako [číslo], [číslo] v [katastrální uzemí].

7. Z kupní smlouvy a ze smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti [číslo] ze dne 6. 1. 2017 bylo zjištěno, že odpůrce v postavení prodávajícího a původní navrhovatel coby kupující a oprávněný z věcného břemene uzavřeli smlouvu, na základě které se navrhovatel stal vlastníkem pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí]. Kupující – povinný – zřídil věcné břemeno – služebnosti stezky a cesty přes pozemek [číslo] ve prospěch pozemku parcelní číslo st. 545 a pozemku [číslo] ve vlastnictví původního navrhovatele. Na základě této smlouvy nabyl vlastnictví k pozemku [číslo] pan [příjmení] [příjmení], v jehož prospěch bylo zřízeno věcné břemeno – služebnost stezky a cesty přes pozemek [číslo] Kupní smlouva odkazovala na geometrický plán [číslo] který tvořil nedílnou součást kupní smlouvy. Záměr prodat předmět prodeje byl schválen usnesením zastupitelstva [územní celek].

8. Z usnesení [anonymizováno] [územní celek] [spisová značka] bylo zjištěno, že [jméno] města souhlasila (mimo jiné): -) s prodejem pozemku [číslo] o výměře 4 583 m2 v [katastrální uzemí] osadě [ulice], z.s. [adresa], [IČO], za kupní cenu 274 980 Kč, za podmínek uvedených v důvodové zprávě, -) s bezúplatným zřízením služebnosti spočívající v právu chůze na pozemek [parcelní číslo] v prospěch [stát. instituce].

9. Z geometrického plánu [číslo] ze dne 23. 6. 2016 zhotovitele [právnická osoba] bylo zjištěno, že v geometrickém plánu bylo vyznačeno právo chůze a jízdy pro oprávněné: A: vlastníky pozemků [číslo], [číslo], B: vlastníka pozemku [číslo].

10. Ze zakreslení věcného břemena na mapě bylo zjištěno, že věcné břemeno pod označením B nebylo zřízeno ve prospěch původního navrhovatele, ale pouze ve prospěch vlastníka pozemků st. 546 a [číslo], tím byla v době rozhodování soudu evidována společnost [právnická osoba]

11. Z kupní smlouvy ze dne 19. 10. 2020 bylo zjištěno, že původní navrhovatel [celé jméno původního účastníka] v postavení prodávajícího prodal kupující společnosti [právnická osoba] parcelu st. 545, jejíž součástí je stavba č. ev. 225 a parcelu [číslo], vše v [katastrální uzemí], obci [obec].

12. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 19. 11. 2020 a z informací o pozemcích podle stavu evidovaného ke dni 12. 10. 2021 bylo zjištěno, že jako vlastníci pozemků v [katastrální uzemí], obci [obec], jsou evidovány následující osoby: pozemek [číslo] – [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec], pozemek [číslo] – [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec], pozemek st. 545 – žalobkyně, pozemek [číslo] – žalovaný.

13. Z geometrického plánu [číslo] ze dne 6. 8. 2020 zhotovitele [právnická osoba] bylo zjištěno, že v geometrickém plánu bylo graficky vyznačeno věcné břemeno práva chůze a jízdy pro oprávněné vlastníky pozemků parcelní [číslo] st. 545. přes pozemek žalovaného [číslo] vše v [katastrální uzemí], obci [obec].

14. Z usnesení zastupitelstva [územní celek] č. [spisová značka] ze dne 31. 8. 2020 bylo zjištěno, že odpůrce schválil zrušení služebnosti zřízené na základě geometrického plánu [číslo] zároveň schválil zřízení služebnosti na základě nového geometrického plánu [číslo] to usnesením rady [územní celek] č. [spisová značka] ze dne 18. 8. 2020.

15. Při jednání o žalobě ve věci samé dne 13. 10. 2021 žalované [stát. instituce] předložilo k nahlédnutí smlouvu o zrušení a zřízení služebnosti č. 2021 [číslo] mezi povinným [územní celek] a oprávněnou [právnická osoba], která byla podepsána pouze ze strany žalovaného [stát. instituce] Smlouva se týkala dotčených pozemků a byl k ní připojen geometrický plán [číslo]. Z dopisu ze dne 25. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný zaslal společnosti [právnická osoba] k podpisu 4 vyhotovení smluv č. 2021 [číslo]. Ke dni jednání soudu dne 13. 12. 2021 nebyla smlouva společností [právnická osoba] podepsána.

16. Z rozhodnutí [stát. instituce], odboru dopravně správních agend, spis. zn. [spisová značka] [spisová značka] ze dne 30. 10. 2020 soud zjistil, že v řízení vedeném na základě žádosti společnosti [právnická osoba], [IČO], bylo rozhodnuto, že na pozemcích parcelních čísel [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v [katastrální uzemí] se nenachází veřejně přístupná účelová komunikace. Toto rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena k projednání správnímu orgánu prvního stupně, což soud zjistil z rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] zn. [anonymizováno] [číslo] DS/2021-2 ([příjmení]) ze dne 29. 11. 2021.

17. Další důkazy soud neprovedl, neboť pro rozhodnutí ve věci byl skutkový stav dostatečně zjištěn.

18. O skutkovém stavu věci soud zjistil, že žalobkyně neakceptovala návrh žalovaného, kterým projevil vůli uzavřít se žalobkyní smlouvu o zrušení a zřízení služebnosti č. 2021 [číslo] mezi povinným statutárním městem Hradec Králové a oprávněnou [právnická osoba], smlouva se přitom týkala žalobou dotčených pozemků a byl k ní připojen geometrický plán [číslo]. Důvody pro zřízení věcného břemena rozhodnutím soudu nebyly dány.

19. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Hmotněprávní posouzení vychází ze zákona č. 89/2021 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

20. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zřídit věcné břemena. V daném případě přicházelo do úvahy zřízení věcného břemena na základě smlouvy, podaná žaloba byla tedy svým charakterem žalobou na nahrazení projevu vůle.

21. Podle ustanovení § 1257 občanského zákoníku věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Podle § [číslo] odst. 2 platí, že vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.

22. Podle ustanovení § 1260 odst. 1 občanského zákoníku se služebnost nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

23. Podle § [číslo] odst. 1 zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu. Vzniká-li služebnost k věci zapsané do veřejného seznamu na základě jiné právní skutečnosti, zapíše se do veřejného seznamu i v takovém případě. Podle § [číslo] odst. 2 platí, že zřizuje-li se služebnost k věci nezapsané ve veřejném seznamu, vzniká účinností smlouvy.

24. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalovaný napravil chybu, ke které došlo v geometrickém plánu, žalovaný schválil zrušení služebnosti zřízené na základě chybného geometrického plánu a zároveň schválil zřízení služebnosti na základě nového geometrického plánu [číslo]. Věcné břemeno, služebnost cesty a stezky, bylo přitom vyznačeno ve stejném rozsahu, jak tomu bylo v původním geometrickém plánu poznamenaném administrativní chybou. Žalovaný připravil novou smlouvu o zrušení a zřízení služebnosti, smlouvu podepsal a tuto smlouvu v patřičném počtu vyhotovení zaslal, resp. předal, žalobkyni k podpisu. Žalobkyně příslušnou smlouvu se žalovaným neuzavřela, ačkoliv by sporná věc tak mohla být mezi účastníky vyřešena, když ze žaloby bylo zřejmé, že původnímu žalobci se o zřízení takové služebnosti jednalo. Žalovaný svoji vůli k uzavření příslušné smlouvy jednoznačně projevil a důvody pro nahrazení projevu vůle rozhodnutím soudu nebyly shledány. Služebnosti (věcná břemena) jsou institutem soukromého práva, a jak vyplývá ze shora citovaného ustanovení § 1260 občanského zákoníku, pro zřízení věcného břemena jsou preferovány soukromoprávní tituly. V souzené věci mohla žalobkyně uzavřít se žalovaným smlouvu o zřízení věcného břemene, a jestliže tak neučinila, pak tato skutečnost nemůže jít k tíži žalovaného. Zároveň má soud za to, že žalobkyni nelze vnutit zřízení věcného břemena rozhodnutím soudu, když z postoje žalobkyně v průběhu řízení bylo zřejmé, že její vůle ke zřízení věcného břemene podle geometrického plánu [číslo] nesměřovala.

25. Žalobkyně poukazovala na probíhající správní řízení ve věci navrhovatelky [právnická osoba] s tím, že v průběhu tohoto řízení se zjišťuje, zda na pozemku [číslo] a dalších pozemcích v katastrálním území Svinary se nachází veřejně přístupná komunikace. Žalobkyně se domnívala, že by bylo vhodné vyčkat rozhodnutí správního orgánu s tím, že poté, co bude postaveno na jisto, zda se na pozemcích veřejně přístupná komunikace nachází či nikoliv, bude snadněji možné vymezit věcné břemeno.

26. Soud při jednání dne 13. 12. 2021 rozhodl, že řízení se nepřerušuje, neboť otázka (ne) existence veřejně přístupné komunikace na dotčených pozemcích neměla význam pro rozhodnutí o zřízení věcného břemene ve smyslu příslušných ustanovení občanského zákoníku.

27. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění a právní posouzení věci soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení (výrok II) soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť žalovaný se žalobě úspěšně ubránil. Náklady řízení spočívaly v paušální náhradě hotových výdajů za 5 úkonů právně nezastoupeného žalobce – 5 x 300 Kč: 1 – příprava, 2 – vyjádření k žalobě, 3 – návrh na zrušení předběžného opatření, 4 – účast na jednání před soudem dne 13. 10. 2021, 5 – účast na jednání před soudem dne 13. 12. 2021 (§ 1 a násl. vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu) Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.