14 C 361/2025

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozen Datum narození žalovaného bydlištěm Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 77 485,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 77 485,62 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 60 143,37 Kč od 1. 9. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 60 143,37 Kč od 1. 9. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 400 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 77 485,62 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 3. 2021, kterou se žalovaným uzavřel původní věřitel, společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , se sídlem 1 , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, registrační číslo , tel. číslo, , jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , Anonymizováno, . Před poskytnutím úvěru původní věřitel ověřil úvěruschopnost žalovaného. Pohledávka byla žalobkyni postoupena.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nesporoval tedy tvrzení uvedená v žalobě.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 3. 2021 bylo zjištěno, že původní věřitel se se zavázal poskytnou žalovanému peněžité prostředky, úvěrový rámec byl ve smlouvě sjednán až do výše 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, celková výše měsíční splátky činila 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce nejméně však 500 Kč. Řádný úrok byl smluven ve výši 22,68 % ročně jako pohyblivý ke dni poskytnutí úvěru, od 1. 1. 2025 byl počítán ve výši 12,75 % ročně. Původní věřitel před poskytnutím peněžitých prostředku ověřil úvěruschopnost žalovaného. Z detailu transakci bylo zjištěno, že žalovaný úvěr čerpal, ale řádně a včas nesplácel. Původní věřitel vyzval žalovaného k úhradě pohledávky po splatnosti, avšak bezvýsledně. Z písemného vyrozumění bylo zjištěno, že úvěr se stal splatným dnem 31. 12. 2024, o zesplatnění byl žalovaný informován. Žalovaný zesplatněnou pohledávku žalovaný neuhradil a původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což bylo zjištěno z výpisu z notářského zápisu NZ 369/2023 ze dne 1. 11. 2023. Z písemné výzva k zaplacení před podáním žaloby bylo zjištěno, že žalovaný dlužnou částku neuhradil. a ke dni 31. 8. 2025 dlužil žalobkyni částku 77 485,62 Kč (60 143,37 Kč jistina, 12 109,47 Kč řádný úrok, 5 232,78 Kč zákonný úrok z prodlení)

5. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání smlouvy o úvěru vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla věc posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

6. Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Před poskytnutím peněžitých prostředků byla ve smyslu § 84 až § 89 zákona o spotřebitelském úvěru posouzena schopnost žalovaného – spotřebitele – splácet poskytnuté peněžní prostředky. Původní věřitel ani žalobkyně neevidovali zaplacení dlužných částek, soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému povinnost dluh, úroky i úroky z prodlení zaplatit. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Pohledávka byla žalobkyni postoupena dle § 1879 a násl. občanského zákoníku.

7. O náhradě nákladů řízení (výrok II) soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 100 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni zahájení řízení), dále v paušální náhradě hotových výdajů za 1 úkon právně nezastoupené žalobkyně ve výši 300 Kč (§ 1 a násl. vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu).

8. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.