14 C 392/2023

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o výživném manželky

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá platit na její výživu částku 20 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 5. dne příslušného kalendářního měsíce, a to od podání žaloby, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 67 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalovaného.Odůvodnění1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 15. 12. 2023 domáhá, aby jí žalovaný hradil 20 000 Kč každý měsíc z titulu výživného. Dle žalobních tvrzení jsou účastníci od 13. 8. 2013 manželé a mají společného syna, , jméno FO, , nar. 8. 2. 2013. V současné době u zdejšího soudu probíhá řízení o rozvodu manželství pod sp. zn. , spisová značka, , jakož i řízení o úpravě poměrů nezletilého dítěte na základě návrhu otce (žalovaného) ze dne 10. 11. 2023. Dle žalobkyně je manželství se žalovaným hluboce rozvrácené, přičemž za příčinu označila dlouhodobé fyzické napadání žalobkyně a nezl. syna žalovaným. Žalovaný dlouhodobě nepřispívá manželce na její výživu, jakož i na výchovu a výživu syna. Žalovaný je osobou samostatně výdělečně činnou, pracuje jako obchodní zástupce, přičemž jeho příjmy nejsou žalobkyni známy. Jeho měsíční výdaje činí cca 100 000 Kč, je společníkem nebo jednatelem , právnická osoba, společností a jednoho zájmového sdružení. V tomto roce hradil například zastřešení bazénu cca 250 000 Kč a solární markýzu na terasu cca 550 000 Kč. Již 4 roky si hradí soukromou vysokou školu , právnická osoba, v částce celkem 400 000 Kč, dále používá služební auto na operativní leasing za 15 000 Kč měsíčně. Na hypotéce hradí 65 000 Kč měsíčně na dům v , adresa, . Notářským zápisem č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který vyhotovila dne 22. 8. 2013 , tituly před jménem, , jméno FO, , notářka v Praze, bylo společné jmění manželů omezeno toliko na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Žalobkyně tvrdila, že hradila veškeré náklady spojené s výchovou a výživou syna (např. úhradu za tenisovou školu 10 000 Kč měsíčně, výuku angličtiny – Cambridge certifikát 11 000 Kč ročně, ošacení, sportovní vybavení apod.). Mohla tak činit pouze za vydatné podpory svých rodičů. Jejím příjmem je mzda u z. s. Labyrint, IČO , IČO, , ve výši cca 20 000 Kč měsíčně. Žalobkyně bydlí v družstevním bytě, ke kterému má členská práva. Podáním ze dne 17. 4. 2024 navrhla žalobkyně změnu žaloby, kterou se nově domáhala po žalovaném 30 000 Kč měsíčně.

2. Žalovaný neuznal žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhl zamítnout. Potvrdil, že žalobkyně je dosud jeho manželkou, že probíhá rozvodové řízení a řízení o úpravě poměrů k nezletilému synovi a že společné jmění manželů bylo podstatně zúženo. Společnou domácnost tvořili účastníci od roku 2020 v nemovitosti žalovaného, odkud byl žalovaný dočasně policií vykázán. Koncem prosince roku 2023 se žalobkyně ze společného bydliště odstěhovala spolu s věcmi, z nichž některé byly ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný popřel, že by se k žalobkyni choval zavrženíhodným způsobem, když na konfliktech se podíleli oba účastníci. K financování společného soužití, žalovaný uvedl, že se podílel významnou měrou na úhradách souvisejících s bydlením (hypotéka, náklady na elektřinu, vodu, plyn a opravy domu). Žalovaný potvrdil, že nyní pracuje jako OSVČ a jeho hrubý příjem za rok 2023 činil 416 900 Kč. Při vyjádření k žalobě uvedl, že vydělává cca 40 000 Kč měsíčně, ovšem v průběhu soudního řízení doplnil, že ztratil práci, respektive subjekt, který dříve žalovaného vyplácel tak přestal činit. Má dluhy, které souvisí s podnikáním v energetice, proto nemá dostatečný příjem, aby vyživoval žalobkyni. Ke svým výdajům uvedl, že zastřešení bazénu hradila jeho matka v částce 200 000 Kč, náklady na studium také hradili jeho rodiče. Náklady na pergolu nečinily 550 000 Kč, nýbrž 200 000 Kč, přičemž prostředky získal z úspor a prostředků jeho rodiny. K majetkovým poměrům žalobkyně uvedl, že dle jeho informací pracuje jako realitní makléřka, přičemž v opatrovnickém řízení sdělila, že má měsíční příjem 40 000 Kč. Dále provozuje dětskou skupinu přes právnickou osobu , právnická osoba, ., přičemž sama v opatrovnickém řízení uvedla, že výše jejích příjmů z této aktivity činí 20 000 Kč. Žalovaný předpokládá, že má žalobkyně příjmy i od společnosti Rituals Jewels s.r.o. a z nájmu bytu v , adresa, . Co se týká nakládání s majetkem, žalobkyně v lednu roku 2023 prodala rodinný dům a obdržela částku 12 900 000 Kč, následně v srpnu roku 2023 koupila družstevní byt za částku 4 mil. Kč, zjevně tak disponuje úsporami. Žalovaný tak uzavřel, že má žalobkyně zjevně dostatečné prostředky ke své obživě, je vzdělaná, zaměstnaná a patrně dosahuje vyšších příjmů než sám žalovaný. K uvedenému podotkl, že by do úvahy mělo být zahrnuto i v budoucnu stanovené výživné pro nezletilého.

3. Soud provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti:

4. Ze shodných tvrzení žalobkyně a žalovaného soud zjistil, že jejich manželství dosud trvá.

5. Z notářského zápisu č. j. NZ 140/2013, N 161/2013 ze dne 22. 8. 2013 bylo zjištěno, že před uzavřením manželství účastníci zúžili budoucí společné jmění manželů tak, že obsahuje pouze věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti.

6. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 14. 12. 2023 ve spojení s usnesením Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 10. 1. 2024 soud zjistil, že byl zamítnut návrh žalobkyně a nezletilého syna, kterým se domáhali, aby žalovaný jakožto manžel navrhovatelky a otec nezletilého nevstupoval do společné domácnosti.

7. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je předsedkyní spolku s názvem , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, . Žalovaný je společníkem nebo jednatelem celkem v 6 právnických subjektech zapsaných ve veřejném rejstříku.

8. S ohledem na právní závěry soudu uvedené níže nebylo další dokazování prováděno.

9. Žalobkyně neuvedla dostatek tvrzení rozhodujících skutečností o své hmotné a kulturní úrovni, tudíž ani neoznačila a nepředložila důkazy. O skutkovém stavu věci soud tak nemohl učinit závěr o tom, že žalovanému vznikla povinnost platit žalobkyni výživné.

10. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.). Hmotněprávní posouzení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.).

11. Podle § 697 odst. 1 o. z. mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.

12. Při prvním jednání dne 10. 7. 2024 soud poučil žalobkyni ve smyslu § 118a o. s. ř., že je nezbytné doplnit tvrzení o hmotné a kulturní úrovni žalobkyně a žalovaného tak, aby bylo možno porovnat jejich poměry. Současně byla žalobkyně poučena o hrozícím neúspěchu při nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní. K doplnění tvrzení a důkazních návrhů byla žalobkyni poskytnuta lhůta 30 dnů. Řízení bylo v tomto smyslu zkoncentrováno dle § 118b o. s. ř, když byla žalobkyně poučena, že k později uvedeným tvrzením a k později označeným důkazům nebude soudem přihlíženo.

13. Na výzvu reagovala žalobkyně podáním ze dne 5. 8. 2024 tak, že navrhla provést dokazování k finančním poměrům žalovaného. Při soudním jednání dne 2. 12. 2024 k výzvě soudu právní zástupce žalobkyně uvedl, že poměry žalobkyně v tomto řízení považuje za druhořadné.

14. Po právním zhodnocení skutkových tvrzení a důkazních návrhů žalobkyně dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a svou důkazní povinnost ve smyslu ustanovení § 101 odst.1. písm. b) o. s. ř., a to ani po poučení dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Soud předně uvádí, že pro rozhodnutí ve věci je v souladu s § 697 o. z. nezbytné poměřovat hmotnou a kulturní úroveň obou účastníků. V tomto smyslu, ač byla žalobkyně řádně poučena, tvrdila pouze svou mzdu spolku , právnická osoba, . (žalobkyně označila subjekt názvem Labyrint) ve výši cca 20 000 Kč měsíčně. Uvedená mzda nebyla soudu doložena ani nebyly označeny důkazy k jejímu prokázání. Nebylo řádně tvrzeno, jakou částkou žalobkyni podporují její rodiče. Žalobkyně ani komplexně neuvedla své výdaje. To vše za situace, kdy žalobkyně ani nereflektovala na tvrzení žalovaného ohledně svých dalších pravděpodobných příjmů z realitní činnosti. Soud si z takto nedostatečných tvrzení nemohl učinit celkový obraz o majetkových poměrech žalobkyně. K doplnění uvedených tvrzení byla žalobkyni poskytnuta lhůta 30 dní. Žalobkyně na uvedenou výzvu reagovala podáním ze dne 5. 8. 2024, ovšem v tomto podání zcela absentují tvrzení k jejím poměrům. S ohledem na postoj žalobkyně, soud neprováděl další dokazování ke zjištění poměrů žalovaného, neboť by takový postup byl v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Současně nebylo po koncentraci řízení možné žalobkyni znovu poučovat a umožnit jí doplnění tvrzení a důkazních návrhů, neboť by byla porušena rovnost účastníků v řízení. Ostatně advokát žalobkyně ani při jednání dne 2. 12. 2024 nedoplnil tvrzení rozhodujících skutečností o majetkových poměrech žalobkyně.

15. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění a právní posouzení věci soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I).

16. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný se žalobě úspěšně ubránil. Při stanovení výše odměny advokátky žalovaného soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 8 odst. 2 advokátního tarifu platí, že je-li předmětem právní služby opětující se plnění, stanoví se tarifní hodnota součtem hodnot těchto plnění; jde-li však o plnění na dobu delší než pět let nebo na dobu neurčitou, stanoví se jen pětinásobkem hodnoty ročního plnění. V daném případě se jednalo o plnění na dobu neurčitou a pětinásobek hodnoty ročního plnění činil 1 200 000 Kč. Tarifní hodnotu soud stanovil v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2022, s.p. III. ÚS 385/22. Mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby činí 13 100 Kč (§ 7, § 11 advokátního tarifu). Advokátka poskytla žalovanému 5 úkonů právní služby: příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání před soudem dne 10. 7. 2024 a dne 2. 12. 2024, vyjádření ze dne 22. 4. 2024 a ze dne 11. 9. 2024. Ke každému úroku právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Celkem je žalobkyně povinna nahradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 67 000 Kč. Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 o. s. ř.).