14 C 49/2023

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o vypořádání podílového spoluvlastnictví <b>I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované pozemku parcelní [číslo] lesního pozemku, v obci [obec], katastrálním území Slezské Předměstí, v územním obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí České republiky vykonává Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové.</b> <b>II. Pozemek parcelní [číslo] lesní pozemek, v obci [obec], katastrálním území Slezské Předměstí, v územním obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí České republiky vykonává Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit žalované částku 61 880 Kč do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 500 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou soudu ze dne 1. 2. 2023 domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví pozemku parcelní [číslo] lesního pozemku, v obci [obec], katastrálním území Slezské Předměstí (dále také jen nemovitá věc nebo pozemek). Zároveň navrhl, aby pozemek byl přikázán do žalobcova výlučného vlastnictví s tím, že žalobce bude povinen vyplatit žalované částku 61 880 Kč. Žalobce a žalovaná vlastnili každý jednu polovinu nemovité věci. Žalobce uvedl, že nadále nehodlá setrvat v podílovém spoluvlastnictví, se žalovanou se přitom o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nedohodli. Žalobce si nemovitou věc pořídil jako fyzická osoba s lokalitou spjatá, a to pro své užívání a potěšení s cílem trávení volného času v přírodě. S ohledem na setrvalé ataky žalované ohledně zpeněžení žalobcova spoluvlastnického podílu žalobce konstatoval, že pořízení spoluvlastnického podílu ze strany žalované mělo spekulativní charakter. Žalobce tvrdil, že má jednoznačný zájem získat celý pozemek do svého výlučného vlastnictví a je solventní k výplatě peněžité náhrady na vypořádání podílu.

2. Žalovaná potvrdila, že pozemek vlastní se žalobcem v podílovém spoluvlastnictví. Žalovaná se připojila k návrhu na zrušení podílového spoluvlastnictví a navrhla, aby nemovitá věc byla přikázána do výlučného vlastnictví žalované. Žalovaná tvrdila, že má v plánu v dané lokalitě přikoupit i sousední pozemky, o čemž již s dalšími osobami jedná, a provést revitalizaci dané lokality. Žalovaná uvedla, že je ochotna žalobce vypořádat částkou, za kterou žalobce spoluvlastnický podíl v dražbě získal, tedy částkou 170 000 Kč. Žalovaná tvrdila svoji solventnost k výplatě částky na vypořádání podílu. Částku navrženou žalobcem na vypořádání podílu označila žalovaná za nepřiměřeně nízkou. Žalovaná si nebyla vědoma toho, že by žalobce jakýmkoliv způsobem atakovala. Co se týče nekompatibilních představ o nakládání se společnou věcí, těžko může mezi spoluvlastníky dojít k jakémukoliv konsensu, když ze strany žalobce nepřišel jediný návrh o společném užívání pozemku.

3. Soud provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti:

4. Z informace o pozemku a z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce a žalovaná vlastnili v podílovém spoluvlastnictví každý jednu polovinu pozemku parcelní [číslo] lesního pozemku, v obci [obec], katastrálním území Slezské Předměstí, celková výměra byla evidována o rozloze 6188 m2. Žalobce nabyl vlastnické právo na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu, právní účinky zápisu nastaly k 8. 4. 2022. Nabývacím titulem žalované byla kupní smlouva ze dne 14. 9. 2022, právní účinky zápisu nastaly ke dni 16. 9. 2022. Ze zobrazení na mapě v informaci o pozemku bylo zjištěno, že se jedná o pozemek přibližně obdélníkového tvaru o délce stran cca 230 m a 27 m.

5. Z kupní smlouvy ze dne 12. 9. 2022 mezi prodávající fyzickou osobou a žalovanou jako kupující bylo zjištěno, že prodávající vlastnila spoluvlastnický podíl na předmětné nemovité věci o velikosti jedné poloviny. Kupní smlouvou převedla prodávající tento podíl na žalovanou za kupní cenu ve výši 30 940 Kč.

6. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 9. 1. 2023 bylo zjištěno, že obvyklou cenu nemovité věci znalec ke dni zpracování znaleckého posudku odhadl na částku 123 760 Kč.

7. Z e-mailové komunikace bylo zjištěno, že dne 21. 12. 2022 se žalovaná vyjádřila v tom smyslu, že může od žalobce odkoupit podíl o velikosti ½ předmětného pozemku za částku 30 940 Kč. Dne 27. 12. 2022 žalobce sdělil žalované, že má zájem na odkup podílu o velikosti ½ poloviny předmětného pozemku s tím, že by se rád se žalovanou domluvil na dalších krocích. Ze strany žalované byla dne 13. 3. 2023 zaslána žalobci nabídku na odkup žalobcova podílu o velikosti ½ pozemku za částku 38 675 Kč.

8. Výslechem žalobce bylo zjištěno, že se účastnil internetové dražby, učinil nejvyšší příhoz a podíl na pozemku vydražil za 170 000 Kč. Žalobce má vztah k dané lokalitě, žije na [část obce] se svojí přítelkyní a v předminulém roce se jim narodil syn. Žijí v panelovém domě a pozemek žalobce pořizoval i s tím, aby mohl něco přenechat synovi. Následně se na žalobce obrátila žalovaná s návrhem, že podíl na pozemku od žalobce odkoupí. Telefonáty byly žalobci nepříjemné, paní co telefonovala, vyhrožovala, že dají žalobce k soudu. Nyní žalobce vyčkává, jak dopadne spor o vypořádání podílového spoluvlastnictví, nerad by zhodnotil pozemek, pokud by ho nakonec nabyl jiný vlastník.

9. Z potvrzení o vedení účtu bylo zjištěno, že žalobce disponuje peněžitými prostředky pro výplatu vypořádacího podílu ve výši 61 880 Kč.

10. Z obsahu stránek [webová adresa] bylo zjištěno, že žalovaná společnost informuje o tom, že vykupuje nemovitosti po celé České republice.

11. Z listiny tištěné z internetových stránek obce Roztoky u Semil bylo zjištěno, že starosta obce varoval občany před praktikami firmy [anonymizováno].

12. Z listin tištěných z internetového portálu [webová adresa] bylo zjištěno, že v recenzích uživatelů byly ve vztahu k žalované například následující texty: -) pozor na ně, obtěžují s výkupem pozemků, -) drzost nezná hranic, -) nabízejí neadekvátní ceny za pozemky, jednají jak hyeny, -) obtěžují, vyhrožují právníkem, -) jsou neodbytní, drzí, chtějí odkoupit pozemek za směšnou cenu.

13. Z dalších důkazů nebyla učiněna zjištění podstatná pro rozhodnutí ve věci. Soud neprovedl další důkazy, neboť skutkový stav pro rozhodnutí věci byl dostatečně zjištěn.

14. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobce a žalovaná vlastnili v podílovém spoluvlastnictví každý jednu polovinu pozemku parcelní [číslo] lesního pozemku, v obci [obec], katastrálním území Slezské Předměstí. Žalobce ani žalovaná nadále nechtěli setrvat v podílovém spoluvlastnictví a mezi účastníky nedošlo k dohodě o dalším vztahu k nemovitým věcem. Rozdělení nemovité věci v tomto konkrétním případě není dobře možné. Soud určil žalobce výlučným vlastníkem nemovité věci, neboť na jeho straně byly lepší důvody pro takové rozhodnutí.

15. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Hmotněprávní posouzení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

16. Podle ustanovení § 1122 odst. 1 občanského zákoníku podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

17. Dle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle ustanovení § [číslo] odst. 2 každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

18. Dle § 1142 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

19. Dle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

20. Dle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

21. Dle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

22. V souzené věci bylo prokázáno, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky předmětné nemovité věci, každý podílu o velikosti ½. Z e-mailové komunikace účastníků vyplynulo, že účastníci nadále nechtěli setrvat v podílovém spoluvlastnictví a mezi účastníky nedošlo k dohodě o dalším vztahu k předmětnému pozemku. Ve věci proto rozhodoval soud ve smyslu ustanovení výše citovaného ustanovení § 1143 občanského zákoníku a výrokem rozsudku pod bodem I podílové spoluvlastnictví zrušil.

23. Z příslušných ustanovení občanského zákoníku i z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že možné způsoby zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, stejně jako pořadí, v němž mohou být tyto jednotlivé způsoby vypořádání použity, jsou pro soud závazné. Při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle občanského zákoníku tak soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné. Není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

24. Bylo zjištěno, že předmětem vypořádání je lesní pozemek přibližně obdélníkového tvaru o délce stran cca 230 m a 27 m. S ohledem na charakter předmětného pozemku by se rozdělením nepochybně snížila jeho hospodářská využitelnost, a to vzhledem ke tvaru pozemku, jeho rozloze i možnosti přístupu. Ostatně žalobce ani žalovaná rozdělení pozemku nenavrhovali, soud proto nepovažoval za optimální řešení přikazovat účastníkům rozdělenou věc, o jejíž vlastnictví neprojevili zájem. Soud proto uzavřel, že v daném případě není nemovitá věc dobře dělitelná.

25. Spoluvlastnické podíly účastníků byly stejně veliké a při rozhodování o tom, komu nemovitou věc přikázat do výlučného vlastnictví nakonec převážily žalobcem tvrzené důvody, které byly prokázány žalobcovým výslechem – tedy že si žalobce nemovitou věc pořídil jako fyzická osoba se vztahem k dané lokalitě pro své osobní užívání. Žalovaná ke svým tvrzením o tom, proč by se žalovaná měla stát výlučnou vlastnicí předmětného pozemku, důkazy neoznačila a nepředložila. Ohledně žalované bylo z provedených důkazů zjištěno, že žalovaná obchoduje s nemovitými věcmi, na svých internetových stránkách informuje, že vykupuje nemovitosti po celé České republice. U žalované tudíž nelze očekávat„ osobní“ vztah k předmětné nemovité věci, který je naopak předpokládán u žalobce, fyzické osoby. S ohledem na výše uvedené soud proto výrokem rozsudku pod bodem II přikázal pozemek do žalobcova výlučného vlastnictví.

26. Výrokem rozsudku pod bodem III soud uložil žalobci povinnost vyplatit žalované přiměřenou peněžitou náhradu na vypořádání podílu. Soud vyšel ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 22. 1. 2023, který ve svém posudku stanovil cenu pozemku ve výši 127 760 Kč, když vycházel z ceny obvyklé ve výši 20 Kč/m2. Žalovaná namítala, že cena stanovaná tímto znaleckým posudkem je nepřiměřeně nízká, sama žalovaná však v roce 2022 získala podíl o velikosti ½ předmětného pozemku za částku 38 675 Kč, tedy za částku ještě podstatně nižší. Žalobce naopak vydražil podíl za částku 170 000 Kč. Soud uzavřel, že částka 38 675 Kč i částka 170 000 Kč představují vybočující hodnoty a tyto částky nelze považovat za vyjádření obvyklé ceny.

27. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok [příjmení]) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, zároveň soud respektoval právní názor, jenž dne 10. 11. 2020 vyjádřil Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 262/20 Ústavní soud se v bodě 52 plně přihlásil k závěrům uvedeným v jeho nálezu ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. II. US [číslo] s tím, že v něm popsané zásady by se měly uplatnit ve všech řízeních o věcech, které mají povahu iudicium duplex.

28. Soud má za to, zahájení a vedení řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví před soudem nelze bez dalšího klást k tíži ani tomu spoluvlastníku, který jej inicioval, ani tomu, který se formálně ocitl na straně žalované, a proto by měl každý ze spoluvlastníků sám nést své náklady řízení a nebýt povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Do výroku soudu o náhradě nákladů řízení je třeba promítnout nejen to, že každý z účastníků si ponese ze svého náklady vynaložené k uplatnění či obraně jeho práv, ale i to, že účastníci se budou rovným dílem podílet na nákladech, bez jejichž vynaložení by nemohlo dojít k vydání rozhodnutí o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví. Za takovéto náklady soud považuje náklady vynaložené žalobcem na soudní poplatek za žalobu, neboť bez jeho zaplacení by nemohlo toto soudní řízení proběhnout. Žalobce takto vynaložil 7 000 Kč na soudní poplatek za žalobu a ve smyslu výše uvedeného uložil žalované povinnost zaplatit částku odpovídající jedné polovině zaplaceného soudního poplatku.

29. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu