14 C 70/2026

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátkou: Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozen Datum narození žalovaného bydlištěm Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 36 440 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 25. 5. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 16 440 Kč a v části o zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 25. 5. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 1. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 36 440 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě které společnost právnická osoba., IČO IČO, poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru původní věřitel zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný poskytnutý úvěr neuhradil, pohledávka byla žalobkyni postoupena.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:

4. Z obsahu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 23. 1. 2024 bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost právnická osoba., IČO IČO, se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit s příslušenstvím v pravidelných splátkách, úroková roční sazba byla stanovena ve výši 40 % měsíčně. Žalovaný uvedl ve smlouvě číslo účtu pro čerpání úvěru.

5. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že původní věřitel odeslal dne 23. 1. 2024 na účet, který žalovaný ve smlouvě označil, částku 20 000 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a původní věřitel ke dni 24. 5. 2024 prohlásil úvěr za splatný, což bylo zjištěno z písemného oznámení.

6. Pohledávka byla postoupena žalobkyni, což bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky, ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky.

7. Z výzvy k zaplacení soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení poskytnuté částky.

8. Z dalších důkazů nebyla učiněna zjištění podstatná pro rozhodnutí věci.

9. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že původní věřitel poskytl na účet, který žalovaný ve smlouvě o úvěru označil, peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Úrok ve výši 40 % měsíčně byl sjednán v rozporu s dobrými mravy. Smlouva o úvěru je neplatná, pohledávka z bezdůvodného obohacení byla postoupena žalobkyni.

10. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Hmotněprávní posouzení věci vychází zejména ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že žalovaná při sjednání smlouvy o zápůjčce vystupovala v pozici spotřebitelky, soud při právním posouzení věci vycházel z také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

11. Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaný – spotřebitel – jednali o uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku.

12. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Dle rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 523/07 ze dne 7. 5. 2009 lze za dobré mravy považovat souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými mravními i morálními zásadami demokratické společnosti.

15. Podle § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

16. Soud uzavřel, že v daném případě byl sjednaný úrok tím stěžejním, co vedlo věřitele k uzavření smlouvy o úvěru, neboť jen těžko si lze představit situaci, že by bez úroku v této výši byla smlouva o úvěru se žalovaným uzavřena. Soud proto považuje smlouvu o úvěru jako celek za neplatnou.

17. Z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně, kdy původně sjednaná úroková sazba trojnásobek těchto obvyklých úroků výrazně přesáhla. Podle statistických údajů dostupných na internetu se v roce 2024 v bankovním sektoru pohybovala úroková sazba srovnatelných spotřebitelských úvěrů okolo 10 % ročně (mimo úvěrů na bydlení). Daná smlouva zněla na zápůjční úrokovou sazbou 40 % měsíčně (480 % ročně), přípustná tolerance byla tedy mnohonásobně překročena.

18. S ohledem na výše uvedené soud smlouvu posoudil jako neplatnou ve smyslu ustanovení § 580 a ustanovení § 588 občanského zákoníku.

19. Podle § 2993 občanského zákoníku platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

20. Přijetím částky 20 000 Kč se žalovaný bezdůvodně obohatil a bylo jeho povinností bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni, které byla pohledávka postoupena. Soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku, o kterou se žalovaný bezdůvodně obohatil. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úroky z prodlení soud rozhodl dle § 1970 občanského zákoníku, dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb, když počátek doby prodlení soud vázal na termín zesplatnění úvěru, když stav bezdůvodného obohacení nepochybně v této době trval. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

21. Výrokem rozsudku pod bodem II pak soud žalobu částečně zamítl, a to vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je neplatná.

22. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s ohledem na poměrný úspěch účastníků řízení. Proti rozsudku lze podat odvolání u Okresního soudu v Hradci Králové, a to do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu rozhodnutí. Věcně a místně příslušným k projednání a rozhodnutí o odvolání je Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.