14 C 73/2009

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci žalobce a): celé jméno žalobce , narozen datum bydlištěm ulice a číslo , PSČ obec žalobkyně b): celé jméno žalobce , narozena datum bydlištěm ulice a číslo , PSČ obec právních nástupců původního žalobce: celé jméno původního účastníka , narozen datum , datum úmrtí datum naposledy bydlištěm ulice a číslo , PSČ obec proti žalované 1): celé jméno žalované , narozena datum bydlištěm adresa původního účastníka, žalovaného a žalované žalovanému 2): celé jméno žalovaného , narozen datum bydlištěm adresa původního účastníka, žalovaného a žalované právním nástupcům původního žalovaného: celé jméno původního účastníka , narozen datum , datum úmrtí datum naposledy bydlištěm adresa původního účastníka, žalovaného a žalované o zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaní 1), 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům a), b), oprávněným společně a nerozdílně, částku 12 200 Kč a zákonné úroky z prodlení od 1. 3. 2009 do zaplacení, a to</b> <b>-) ve výši 9,25 % ročně za dobu od 1. 3. 2009 do 30. 6. 2009,</b> <b>-) ve výši 8,50 % ročně za dobu od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009,</b> <b>-) ve výši 8,00 % ročně za dobu od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010,</b> <b>-) ve výši 7,75 % ročně za dobu od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012,</b> <b>-) ve výši 7,50 % ročně za dobu od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012,</b> <b>-) ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017,</b> <b>-) ve výši 7,50 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018,</b> <b>-) ve výši 8,00 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018.</b> <b>-) ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019,</b> <b>-) ve výši 9,00 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020,</b> <b>-) ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021,</b> <b>-) ve výši 7,50 % ročně za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021,</b> <b>-) ve výši 10,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022,</b> <b>-) ve výši 14,00 % ročně za dobu od 1. 7. 2022 do 25. 1. 2023,</b> <b>-) za dobu od 26. 1. 2023 do zaplacení spolu s úroky z prodlení ročně ve výši, která v každém kalendářním pololetí, v němž prodlení žalovaných 1), 2) trvá, odpovídá v procentech součtu číslice 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace [obec] národní banky vyhlášené ve Věstníku [obec] národní banky a platné vždy pro první den příslušného kalendářního pololetí,</b> <b>to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá</b> <b>-) v části o zaplacení částky 27 800 Kč,</b> <b>-) v části o zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 27 800 Kč od 1. 3. 2009 do zaplacení ve výši, která v každém kalendářním pololetí, v němž prodlení žalovaných 1), 2) trvá, odpovídá v procentech součtu číslice 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace [obec] národní banky vyhlášené ve Věstníku [obec] národní banky a platné vždy pro první den příslušného kalendářního pololetí,</b> <b>-) v části o zaplacení sankčního úroku z částky 40 000 Kč ve výši 0,05 % za každý den po nezaplacení ode dne splatnosti rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Původní žalobce podal dne 24. 3. 2009 žalobu proti původnímu žalovanému a domáhal se zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím. Původní žalobce tvrdil, že původní žalovaný v době od 24. 5. 2007 do 24. 1. 2008 neoprávněně užíval objekt bývalého kravína v [část obce] ve vlastnictví původního žalobce, a to v rozsahu 91,52 m2. Za neoprávněné užívání objektů původním žalovaným požadoval původní žalobce náhradu za 8 měsíců ve výši 5 000 Kč měsíčně. Žalobci a), b) jako právní nástupci zemřelého původního žalobce setrvali na požadavku zaplacení částky 40 000 Kč, vydání částečného rozsudku pro uznání nenavrhli.

2. Původní žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaní 1), 2), právní nástupci zemřelého původního žalovaného, uznali žalobou uplatněný nárok do výše 12 200 Kč. Tvrdili, že původní žalovaný osobně objekt neužíval, nepodařilo se jim však opatřit důkazy k tomuto tvrzení. Požadovanou částku ve výši 5 000 Kč považovali za vysokou. Měli za to, že původní žalobce by v objektu nemohl podnikat, do objektu nebyla zavedena elektřina ani voda.

3. Soud provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti:

4. Z listin ve spisu [stát. instituce] [spisová značka] byly zjištěny následující skutečnosti: Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 6. 1. 2008 soud zjistil, že původní žalovaný uvedl, že provozoval svoji živnost na pile v [část obce]. Původního žalobce znal jako majitele sousedních nemovitostí. Původní žalovaný nechal do přípravny bývalého kravína nastěhovat palety, a to asi v dubnu 2007. Původní žalovaný měl v úmyslu kravín zakoupit a využívat jako sklad. Následně zjistil, že kravín už je prodaný. Poté, asi v červnu 2007, se na pile ukázal člověk, který se představil jako pan [celé jméno původního účastníka] (původní žalobce) a řekl, že je novým vlastníkem kravína. Dohodli, že palety budou odstraněny, nebyl však stanoven konkrétní termín. Původní žalovaný uvedl, že za přítomnosti majitele kravína je ochoten palety převézt na prostranství, kde by nikomu nepřekážely. Z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo], prokazující stav evidovaný k datu 23. 7. 2007, bylo zjištěno, že původní žalobce byl evidován jako vlastník budovy bez čp./če, zemědělské stavby, na parcele st. [číslo], budovy bez čp./če, zemědělské stavby, na parcele st. [číslo], budovy bez čp./če, zemědělské stavby, na parcele st. [číslo], budovy bez čp./če, zemědělské stavby, na parcele st. [číslo] a budovy bez čp./če, technického vybavení, na parcele st. 120, vše v obci [obec], [katastrální uzemí]. Nabývacím titulem byla smlouva kupní ze dne 5. 3. 2007, právní účinky vkladu nastaly ke dni 25. 4. 2007. Z fotodokumentace ze dne 10. 1. 2008 ve spojení s protokolem o ohledání a náčrtkem ze dne 13. 12. 2007 soud zjistil, že budova bývalého kravína v [část obce] měla půdorysný tvar obdélníka o rozměrech 60 m x 10 m. Policie se do objektu dostala po paletách nastavěných okolo budovy a nezajištěným střešním vikýřem. Po celé ploše prvního patra byly náhodně umístěny napáječky a krmítka pro drůbež, jedna třetina patra byla přepažena a tvořila přípravná krmiva – byla opatřena třemi kovovými sily a torzem pásového přepravníku. V prvním patře bylo celkem šest nezajištěných střešních vikýřů, volně přístupných z přistavených palet. V druhém patře byly také umístěny napáječky a krmítka pro drůbež. Obě patra byla pokryta silnou vrstvou prachu a zbytky peří. V budově se nacházelo 21 stohů plastových palet značky PROPRIETE DE CHEP, celkem bylo zjištěno 147 kusů palet. Okolo palet se nacházely různé zbytky z vozidel – sedačky, přední parabola, gumové koberečky a části palubní desky. Z protokolu o podaném vysvětlení ze dne 13. 12. 2007 bylo zjištěno, že původní žalobce uvedl, že je vlastníkem nemovitosti v obci [část obce], jedná se o objekt bývalého JZD na pozemku [číslo] [číslo]. Dále uvedl, že asi od měsíce června 2007 na jeho pozemku nachází plastové palety, které patří panu [celé jméno původního účastníka]. Ten slíbil, že do 14 dnů svůj materiál odklidí, to se však nestalo.

5. Z návrhu smíru ze dne 14. 2. 2009 soud zjistil, že původní žalobce navrhl původnímu žalovanému smír ve smyslu finančního vyrovnání za nezákonné užívání nebytového prostoru původním žalovaným v době od 24. 5. 2007 do 24. 1. 2008 ve výši 5 000 Kč měsíčně, celkem původní žalobce požadoval zaplacení částky 40 000 Kč. Z dodejky bylo zjištěno, že písemnost byla doručována původnímu žalovanému na adresu [adresa původního účastníka a žalované], a byla poštou dodána dne 18. 2. 2009.

6. Ze žádosti určené původnímu žalovanému bylo zjištěno, že původní žalobce žádal původního žalovaného o vyklizení objektu do 24. 1. 2008. Z dodejky bylo zjištěno, že písemnost byla doručována původnímu žalovanému na adresu [adresa původního účastníka a žalované]. Písemnost byla poštou vrácena zpět a křížkem byl označen důvod„ nevyzvednuto“.

7. Ze žádosti určené původnímu žalovanému bylo zjištěno, že původní žalobce žádal původního žalovaného o vyklizení skladového prostoru, který je součástí bývalého kravína. Písemnosti původní žalobce zaslal původnímu žalovanému na adresy: [adresa původního účastníka, žalovaného a žalované]. Z obálek bylo zjištěno, že na obě adresy byly písemnosti zasílány dne 31. 10. 2007 doporučeně. Písemnosti pošta vrátila zpět a křížkem byl označen důvod„ nevyzvednuto“.

8. Z údajů z veřejné části živnostenského rejstříku ke dni 3. 11. 2009 soud zjistil, že původní žalovaný měl zapsáno živnostenské oprávnění výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obor činnosti pilařská výroba. [obec] bydliště a místo podnikání bylo shodně evidováno na adrese [adresa původního účastníka, žalovaného a žalované], [IČO]. Provozovna k předmětu podnikání byla umístěna v areálu ZD [část obce] na adrese [PSČ] [obec].

9. Z vyjádření realitní kanceláře [jméno] reality ze dne 28. 7. 2010 bylo zjištěno, že realitní kancelář odhadla obvyklou cenu za užívání objektu bývalého kravína v [část obce] v období od května 2007 a ledna 2008 částkou okolo 10 000 Kč měsíčně, a to za celý objekt.

10. Z cenové mapy České republiky [číslo] dostupné na internetu bylo zjištěno, že průměrná cena za pronájem provozních nebytových prostor činila 25 Kč/m2/měsíc.

11. Z usnesení Okresního soudu v Hradci Králové č. j. [číslo jednací] ze dne 1. 12. 2011 bylo zjištěno, že žalovaná [celé jméno žalované] a žalovaný [celé jméno žalovaného] se stali dědici původního žalovaného. Obvyklá cena majetku, který měl zůstavitel s pozůstalou manželkou [celé jméno žalované] ve společném jmění manželů, byla ke dni úmrtí zůstavitele určena částkou 4 981 335 Kč. Výše dluhů, které měl zůstavitel s pozůstalou manželkou [celé jméno žalované] ve společném jmění manželů, byla ke dni úmrtí zůstavitele určena částkou 257 092,50 Kč. Do dědictví připadl mimo jiné podnik provozovaný zůstavitelem jako fyzickou osobou, s místem podnikání na adrese [adresa původního účastníka, žalovaného a žalované], [IČO]. Podle dohody dědiců podnik převzal pozůstalý syn.

12. Z usnesení Okresního soudu v Kladně č. j. [číslo jednací] ze dne 6. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce [celé jméno žalobce] žalobkyně [celé jméno žalobce] se stali dědici původního žalobce. Výrokem usnesení pod bodem I určena obvyklá cena majetku zůstavitele částkou 220 000 Kč a výše dluhů částkou 32 464,66 Kč. Výrokem usnesení pod bodem II byla schválena dohoda o vypořádání dědictví, podle které pozůstalá dcera [celé jméno žalobce] pozůstalý syn [celé jméno žalobce] nabyli z dědictví stejným dílem (mimo jiné) pohledávku za [celé jméno původního účastníka] z titulu náhrady škody ve výši 40 000 Kč s příslušenstvím, ohledně které je vedeno řízení u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 14 C 73/2009.

13. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že původní žalovaný užíval v době od 24. 5. 2007 do 24. 1. 2008 bez právního důvodu objekt bývalého kravína v [část obce], a to v rozsahu 91,52 m2. Původní žalovaný se na úkor původního žalobce bezdůvodně obohatil o částku 12 200 Kč a od nejpozději 1. 3. 2009 byl původní žalovaný se zaplacením v prodlení. Žalobci a), b) a žalovaní 1), 2) vstoupili do práv a povinností původních účastníků řízení.

14. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

15. Ke vzniku bezdůvodného obohacení došlo za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), právní poměry účastníků byly proto posouzeny podle dosavadních předpisů, a to ve smyslu přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.).

16. Podle § 470 odst. 1 obč. zák. dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí. Je-li více dědiců, odpovídají za náklady zůstavitelova pohřbu a za dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví (§ 470 odst. 2 občanského zákoníku).

17. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (§ 451 odst. 2 obč. zák.); bezdůvodně se obohatí i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám (§ 454 obč. zák.).

18. V posuzované věci se původní žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor původního žalobce tím, že v době od 24. 5. 2007 do 24. 1. 2008 bez právního důvodu užíval objekt bývalého kravína v [část obce], a to v rozsahu 91,52 m2.

19. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení soud vycházel ze zjištění, že Policie České republiky při ohledání bývalého kravína v [část obce] zjistila rozměry budovy kravína 10 m x 60 m, tedy 600 m2. Ze zprávy realitní kanceláře bylo zjištěno, že za pronájem celého objektu bývalého kravína by nájemné odhadem mohlo činit 10 000 Kč měsíčně. Původní žalobce požadoval úhradu za užívání části bývalého kravína o výměře 91,52 m2. Nájemné za 1 m2 by činilo 16,66 Kč měsíčně, a tedy za 91,52 m2 částku 1 525 Kč měsíčně (zaokrouhleno). Náhrada za 8 měsíců tak činí 12 200 Kč. Výrokem rozsudku pod bodem I soud tedy uložil žalovaným 1), 2) povinnost zaplatit žalobcům a), b) částku 12 200 Kč spolu s úroky z prodlení v zákonné výši. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení soud podpůrně vycházel z cenové mapy dostupné na internetu, která stanovila průměrnou cena za pronájem provozních nebytových prostor ve výši 25 Kč/m2/měsíc. [příjmení] mapa sice nedopadala konkrétně na předmětné období a na daný objekt, avšak po porovnání částek z cenové mapy a z odhadu realitní kanceláře soud uzavřel, že částka 16,66 Kč/m2/měsíc odpovídala s velkou mírou pravděpodobnosti obvyklé výši úplaty za užívání nebytových prostor v předmětném období. K tomuto závěru soud dospěl i na základě zjištění učiněných z protokolu o ohledání ze dne 13. 12. 2007 a z fotodokumentace – těmito důkazy bylo prokázáno, že předmětný objekt se nacházel v zanedbaném a neudržovaném stavu. Žalobci nenavrhli zpracování znaleckého posudku k prokázání tvrzení o tom, že výše bezdůvodného obohacení činila 5 000 Kč měsíčně - v podání doručeném soudu dne 17. 1. 2023 uvedli, že odmítají hradit znalecký posudek, který v tomto případě považují za zbytečný. Soud proto rozhodl na základě důkazů, které byly v řízení provedeny, a na jejichž základě byl skutkový stav pro rozhodnutí ve věci zjištěn.

20. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (§ 517 odst. 1 věta první obč. zák.). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení (§ 517 odst. 2). Výši zákonných úroků z prodlení upravovalo v předmětném období nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku.

21. Počátek doby prodlení byl stanoven na základě písemné výzvy k zaplacení, která se nepochybně dostala do dispozice původního žalovaného dne 18. 2. 2009. Původní žalovaný tak mohl do konce měsíce února 2009 dlužnou částku uhradit, a jestliže tak neučinil, pak se od 1. 3. 2009 dostal se zaplacením do prodlení. Výše úroků z prodlení byla v čase proměnlivá a v každém kalendářním pololetí, v němž prodlení žalovaných 1), 2) trvá, odpovídá v procentech součtu číslice 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace [obec] národní banky vyhlášené ve Věstníku [obec] národní banky a platné vždy pro první den příslušného kalendářního pololetí (§ 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení).

22. Výrokem rozsudku pod bodem II soud ve zbývající části žalobu zamítl, neboť provedenými důkazy nebyl prokázán vyšší rozsah bezdůvodného obohacení. Rovněž nebylo prokázáno, že by žalobcům vznikl nárok na zaplacení sankčního úroků ve výši 0,05 % denně.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, a to s ohledem na poměrný úspěch žalobců a žalovaných (výrok III).

24. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.