14 C 86/2025

Rubrum

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně Čechyňská 419/14a, Trnitá, 602 00 Brno zastoupena advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozen Datum narození žalovaného bydlištěm Anonymizováno o zaplacení částky 64 766,92 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 352,31 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 352,31 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 36 414,61 Kč a v části o zaplacení zákonných úroků z prodlení výši 12,75 % ročně z částky 36 414,61 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 64 766,92 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno l.c., (dříve Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno l.Anonymizováno.,) se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, 120 jméno FO, Anonymizováno, Anonymizováno 1027, Anonymizováno, jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyni jako postupníkem a novým věřitelem. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 21. 2. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 64 766,92 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 25. 9. 2024. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.Anonymizováno.Anonymizováno, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace na webových stránkách www.Anonymizováno.Anonymizováno zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:

4. Z obsahu smlouvy o úvěru ze dne 21. 2. 2024 bylo zjištěno, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému – spotřebiteli – peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve splátce ve výši 13 % z celkové splatné částky nebo 1 000 Kč, podle toho, co je vyšší. Úroková sazba byla stanovena ve výši 146,949 % ročně, celkem měl žalovaný zaplatit původnímu věřiteli částku 71 838,95 Kč.

5. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že původní věřitel řádně neposoudil schopnost žalovaného.

6. Z přehledu čerpání a plateb bylo zjištěno, že žalovaný dne 21. 2. 2024 čerpal částku 40 000 Kč. V přehledu byly zaznamenány platby žalovaného ve výši 5 756,83 Kč ze dne 25. 4. 2024 a ve výši 5 890,86 Kč ze dne 25. 3. 2024, celkem 11 647,69 Kč.

7. Původně věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 10. 2024. V oznámení o postoupení pohledávky žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 8. Z výzvy k zaplacení soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení.

9. Z dalších důkazů nebyla učiněna zjištění podstatná pro rozhodnutí věci.

10. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že původní věřitel poskytl dne 21. 2. 2024 žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, úrok ve výši 146,949 % ročně byl sjednán v rozporu s dobrými mravy. Schopnost žalovaného úvěr splácet nebyla ze strany žalobkyně posouzena s odbornou péčí. Smlouva o úvěru je neplatná.

11. Soud jednal podle zákona č. 99/1963Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Hmotněprávní posouzení věci vychází zejména ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání smlouvy o úvěru vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z také ustanovení zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

12. Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaný – spotřebitel – jednali o uzavření smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku.

13. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Dle rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 523/07 ze dne 7. 5. 2009 lze za dobré mravy považovat souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými mravními i morálními zásadami demokratické společnosti.

16. Podle § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. Soud uzavřel, že v daném případě byl sjednaný úrok tím stěžejním, co vedlo původního věřitele k uzavření smlouvy o úvěru, neboť jen těžko si lze představit situaci, že by bez úroku v této výši byla smlouva o úvěru se žalovaným uzavřena. Soud proto považuje smlouvu o úvěru jako celek za neplatnou.

18. Z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně, kdy původně sjednaná úroková sazba trojnásobek těchto obvyklých úroků výrazně přesáhla. Podle statistických údajů dostupných na internetu se v roce 2024 v bankovním sektoru pohybovala úroková sazba srovnatelných spotřebitelských úvěrů okolo 8 % až 9 % ročně (mimo úvěrů na bydlení). Daná smlouva zněla na zápůjční úrokovou sazbu více jak 146 % ročně.

19. S ohledem na výše uvedené soud smlouvu posoudil jako neplatnou ve smyslu ustanovení § 580 a ustanovení § 588 občanského zákoníku.

20. Podle ustanovení § 86, § 87 bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná.

21. Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

22. V daném případě původní věřitel nesplnil povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného – spotřebitele – na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Důsledkem nesplnění této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.

23. Podle § 2993 občanského zákoníku platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

24. Přijetím částky 40 000 Kč se žalovaný bezdůvodně obohatil a bylo jeho povinností bezdůvodné obohacení vydat. Soud výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni částku, o kterou se žalovaný na úkor původního věřitele bezdůvodně obohatil, a to při zohlednění částky 11 647,69 Kč, kterou žalovaný dosud vydal. Pohledávka z bezdůvodného obohacení byla žalobkyni postoupena dle § 1879 a násl. občanského zákoníku. O povinnosti zaplatit úroky z prodlení soud rozhodl dle § 1970 občanského zákoníku, dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb, když k uvedenému datu trval stav bezdůvodného obohacení. Výrokem rozsudku pod bodem II pak soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku zamítl. Jestliže byla smlouva o úvěru neplatná, nebyly mezi účastníky řízení platně sjednány platby úroků ani poplatků.

25. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s ohledem na poměrný úspěch ve věci.

26. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti rozsudku lze podat odvolání u Okresního soudu v Hradci Králové, a to do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu rozhodnutí. Věcně a místně příslušným k projednání a rozhodnutí o odvolání je Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.