15 C 169/2023

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Novákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa o zaplacení 20 696 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 20 696 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% z částky 20 696 Kč od 8. 4. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 14. 6. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 20 696 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. V žalobě uvedl, že žalovaný uzavřel jako pojistník se žalobcem jako pojistitelem pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění 1. 5. 2020, pojištění trvalo do 30. 4. 2021, jako užití vozidla žalovaný uvedl běžné užití. Předmětem pojištění bylo vozidlo tov. zn. Renault Laguna, [registrační značka]. Žalobce požadoval zaplacení žalované částky jako náhrady škody, kterou mu žalovaný způsobil porušením zákonných povinností při sjednání pojištění. Žalobce uvedl, že počínaje 1. 7. 2020 zveřejnilo Ministerstvo dopravy jako ústřední orgán státní správy seznam všech registračních značek vozidel, které byly evidovány jako vozidla taxi, následně zprovoznilo portál [webová adresa], na kterém lze ověřit, zda se vozidlo ke dni nahlédnutí nachází v evidenci vozidel taxi či nikoliv. Žalobce na konci roku 2020 díky seznamu zjistil, že vozidlo žalovaného bylo chybně pojištěno pro běžné užití, ačkoliv v rozporu se smlouvou šlo o vozidlo taxislužby a pro tento způsob užití nebyla pojistná smlouva sjednána, pojistná smlouva byla sjednána pro běžné užití vozidla k soukromým účelům, od čehož se odvíjela i výrazně nižší cena za pojištění, které tedy žalobce nesprávně předepsal. Vozidlo mělo být správně pojištěno pro výkon podnikatelské činnosti - provoz taxislužby, neboť s tímto je spojeno vyšší riziko vzniku pojistné události. Žalobce u pojistných smluv, jejichž předmětem je pojištění vozidel taxislužeb, předepisuje vyšší pojistné. Žalovaný v pozici pojistníka měl povinnost při sjednání pojištění uvést pravdivě a úplně, že vozidlo je vozidlem taxislužby, neboť se jedná o zásadní skutečnost mající vliv na ohodnocení pojistného rizika spojeného s přijetím vozidla do pojištění. Výše škody 20 696 Kč odpovídá rozdílu mezi pojistným 5 174 Kč, které žalobce předepsal v souvislosti s nesprávným údajem o způsobu užití vozidla, a pojistným 25 870 Kč, které by žalovanému po dobu trvání pojištění od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2021 předepsal, pokud by žalovaný splnil všechny své zákonné povinnosti.

2. Žalobce dále doplnil své vyjádření k žalobě tak, že výše pojistného se odvíjí od komplexního a sofistikovaného propočtu založeného na pojistně-matematických metodách zohledňující celou škálu skutečností na straně vozidla, osobě pojistníka a jeho požadavků na krytí pojistných nebezpečí. Ohodnocení způsobu užití vozidla koeficienty pak vychází z historických údajů o škodném průběhu vozidel dané kategorie. U užití vozidel jako vozidel taxislužby a jiných forem sdílené jízdy namísto běžného užití aplikoval pojistitel navyšující koeficient představující dvojnásobek, nebo pětinásobek pro případ pojistného u povinného ručení a za pojistné nebezpečí dopravní nehoda u havarijního pojištění. Na žádné jiné pojistné nebezpeční se koeficient nevztahuje. Dále uvedl, že žalobce přikročil k razantní změně koeficientu, pokud by tak neučinil, vědomě by do pojištění přijímal vozidla, u nichž inkasované pojistné není sto ani nepokrýt pojistná plnění vyplácená ze škodních událostí způsobených těmito vozidly. Počínaje 1. 6. 2019 došlo pojistitelem k navýšení koeficientu na pětinásobek u všech pojistných smluv sjednaných od tohoto data. Smlouva se žalovanou spadá vzhledem k datu sjednání pod vyšší koeficient. Pojistná smlouva je jedním ze dvou závazků z odvážných smluv, v jejímž případě pojistník hradí relativně nízké pojistné a oproti tomu mu může kdykoliv vzniknout právo na vysoké plnění v případě škodních událostí, přičemž je dán nepoměr mezi pojistným a potenciálně vysokým inkasovaným pojistným plněním. Ona nejistota a odvážnost může mít charakter ekonomický i právní, ale vždy jde o fundamentální náležitost pojistného vztahu a jako taková se musí posuzovat pro futuro ke dni sjednání pojištění. Nikdy nelze na pojistný vztah, na oprávněnost nároku na pojistné a na vznik nahodilých událostí nahlížet ex post s argumentem:„ Vozidlo nebylo užíváno jako taxi, k žádné škodní události nedošlo, pojistitel od počátku nemá nárok na pojistné pro účel užití taxi.“ Bez prvku náhodnosti a odvážnosti totiž nikdy nemůže pojistný vztah vzniknout. Rozdíl v pojistném lze bez pochyby považovat za škodu, kterou pojistiteli způsobil pojistník. Ve vztahu k ust. § 2788 odst. 1 obč. z. nelze opomíjet ani právní interpretaci nároku pojistitele na náhradu újmy, kterou mu pojistník způsobil tím, že porušil zákonnou povinnost zodpovědět při jednání o uzavření smlouvy dotazy pravdivě a úplně a nic podstatného nezatajit. Nedbalostní zavinění se ze zákona presumuje. V důsledku toho mu pojistitel předepsal násobně nižší pojistné a rozdíl mezi pojistnými je právě uplatňovanou újmou. Uvedenou povinnost podle § [číslo] odst. 1 přitom nelze vykládat výhradně ve spojení s právem pojistitele ve smyslu § 2800 odst. 1 obč. z., neboť k porušení povinnosti došlo od počátku pojištění, avšak uvedené právo lze aplikovat jen za předpokladu vzniku škodní události, která nemusí nikdy nastat. Náhradu újmy a eventuálně i vydání bezdůvodného obohacení je proto třeba rovněž zvažovat v souvislosti s pojištěním vozidla taxi čistě pro běžné užití. Potenciální možnost užití daného vozidla jako taxi a s tím spojené potenciální pojistné riziko vzniku škodní události, které u takto zapsaných vozidel je objektivně vyšší. Jde o analogicky srovnatelnou situaci, jako je tomu u příspěvku nepojištěných vozidel, na který má nárok [obec] kancelář pojistitelů. Při stanovení pojistného je však situace odlišná, neboť pojistitel je s ohledem na pojistně-matematické metody stanovování pojistného podle zákona č. 277/2009 Sb. povinen zohledňovat potenciální rizikovost pojištění. Není proto rozhodné, zda v konečném důsledku k provozu k danému účelu dochází, či nikoliv. Podstatné je, že k němu kdykoliv dojít může a pojistitel je povinen v zájmu udržitelnosti své ekonomické činnosti podle veřejnoprávních předpisů předepsat tomu zodpovídající pojistné. Nebylo tedy rozhodné, zda žalovaný vozidlo v době trvání pojištění provozoval jako taxi, nebo nikoliv, jelikož žalovaný všechny zákonné podmínky pro provozování taxislužby splňoval, mohl tudíž kdykoliv v době trvání pojištění taxislužbu provozovat a tím riziko vzniku pojistné události v souvislosti s předmětným vozidlem zvyšovat, aniž by platil pojistné ve výši odpovídající takové zvýšené míře rizika. K námitce promlčení uvedl, že subjektivní promlčecí lhůta zpravidla trvá 3 roky, objektivní pak 10 let. Podle § 619 odst. 1 obč. z. je počátek promlčecí lhůty vázán na den, kdy mohlo právo být uplatněno poprvé. Na to navazuje § 620 odst. 1 obč. z., který pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody vyžaduje vědomost o škodě a o osobě povinné k jeho náhradě. Obdobně je tomu i v případě bezdůvodného obohacení (§ 621 obč. z.). Tímto dnem je právě den 1. 7. 2020, kdy ministerstvo dopravy poprvé zveřejnilo seznam všech [registrační značka] evidovaných jako vozidlo taxi.

3. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že s žalobou nesouhlasí, vozidlo bylo používáno k běžnému provozu. Žalovaný zároveň vznesl námitku promlčení. Dále uvedl, že žalovaný již v roce 2000 nepodnikal.

4. Z návrhu smlouvy na pojištění vozidel [číslo] dále z potvrzení o uzavření pojistné smlouvy vyplývá, že žalovaný jako pojistník uzavřel pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka], kdy provozovatelem vozidla byl označen žalovaný a v návrhu smlouvy uvedl, že vozidlo bude užíváno k běžnému užití. Výše pojistného byla sjednána na částku 5 324 Kč, tj. čtvrtletně ve výši 1 331 Kč, a to na dobu neurčitou s počátkem pojištění ke dni 1. 5. 2020.

5. Z výpisu ze živnostenského rejstříku vyplývá, že žalovaný podnikal v režimu živnostenského zákona, kdy disponoval s živnostenským oprávněním v předmětu podnikání Silniční motorová doprava – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče. (taxislužba), a to od 17. 5. 2005 do 14. 4. 2023.

6. Ze všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel vyplývá, že žalovaný nedostál své povinnosti uvést pravdivě a úplně veškeré informace potřebné ke sjednání pojištění, pokud v pojistné smlouvě uvedl, že vozidlo užívá běžně (k běžnému užití).

7. Z výpisu [právnická osoba] za období od 27. 4. 2020 do 3. 5. 2020 vyplývá, že žalobce uhradil 28. 4. 2020 žalobci pojistné ve výši 1 331 Kč.

8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 7. 2. 2023 a podacího archu vyplývá, že žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby vyzván k plnění, tj. k úhradě částky 27 316,80 Kč.

9. Z upozornění na nesrovnalosti v údajích na pojistné smlouvě ze dne 24. 3. 2021 vyplývá, že žalovaný byl žalobcem vyzván o doplacení pojistného ve výši 20 696 Kč, neboť žalobce zjistil, že vozidlo [příjmení] [příjmení] [registrační značka] je užívané jako vozidlo taxislužby, pojistná smlouva byla ale uzavřena pro běžné užití k soukromým účelům.

10. Z rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 3. 10. 2022 vyplývá, že státní poznávací značka zaevidovaného vozidla taxislužby je po dobu jeho evidence veřejným údajem a tuto skutečnost si může každá ověřit na Portálu dopravy [webová adresa].

11. Ze zápisu z princing boardingu vyplývá, že bylo rozhodnuto o navýšení koeficientu pro vozidla taxislužby na 5 násobek pojistného.

12. Z čestného prohlášení žalovaného ze dne 24. 3. 2022 a ze dne 6. 11. 2023 adresované Finančnímu úřadu pro Královehradecký kraj vyplývá, že žalovaný vůči finančnímu úřadu prohlásil, že ve zdaňovacím období 2020 a 2021 neměl žádné příjmy z podnikání.

13. Soud neprovedl důkaz výpisem z rejstříku podnikatelů v silniční dopravě k vozidlu [registrační značka], neboť s ohledem na důvod, pro který byla žaloba zamítnuta, je tento důkaz nadbytečným.

14. Při hodnocení provedených důkazů soud postupoval podle § 132 občasného soudního řádu, tj. každý důkaz hodnotil jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom přihlížel ke všemu, co za řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

15. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalovaný uzavřel se žalobcem pojistnou smlouvu o pojištění vozidla tzv. povinné ručení k vozidlu žalovaného [registrační značka], kdy provozovatelem vozidla byl označen žalovaný, který zároveň uvedl, že vozidlo bude užíváno k běžnému užití. Výše pojistného byla sjednána na částku 5 324 Kč, pojistné mělo být placeno čtvrtletně po 1 331 Kč. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění ke dni 1. 5. 2020. <i>Podle § 2788 odst. 1) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce tyto dotazy pravdivě a úplně.</i> <i>Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.</i> <i>Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.</i> <i>Podle § 2910 o. z. Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>Podle § 2913 odst. 1) o. z. Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.</i> 16. V této věci požadoval žalobce po žalovaném zaplacení náhrady škody, která měla vzniknout žalobci porušením informační povinnosti žalovaného při sjednání, případně v průběhu trvání pojistné smlouvy. Předpoklady odpovědnosti z titulu náhrady škody, která vznikla žalobci v souvislosti s porušením informační povinnosti žalovaného při sjednání pojistné smlouvy, jsou vznik škody, která se projeví v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná v penězích, výše škody, zaviněné porušení právní povinnosti a příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením povinnosti. Příčinná souvislost nebo-li kauzální nexus je vztah mezi příčinou a následkem. O vztah příčinné souvislosti jde tehdy, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. [příjmení] mohl být žalobce v řízení úspěšný, je třeba, aby nejen tvrdil, ale zároveň i prokázal, že všechny předpoklady odpovědnosti za škodu jsou dány.

17. V této konkrétní věci soud zamítl žalobu proto, že žalobce neprokázal výši škody, tedy jaká konkrétní škoda mu měla vzniknout důsledkem tvrzeného protiprávního jednání žalovaného. V žalobě ani ve vyjádření ze dne 24. 11. 2023 žalobce netvrdil žádné skutečnosti k prokázání výše škody. Soudu není zřejmé, jakým způsobem dospěl žalobce ke konkrétní žalované částce, samotné tvrzení, že jde o pětinásobek pojistného je zcela nedostačující. Zároveň ani matematický výpočet žalované částky neodpovídá výši pojistného v uzavřené pojistné smlouvě. Soud nemá za prokázané, že žalobcem požadovaná výše škody v částce 20 696 Kč je důvodná a po právu, tedy žalobce neprokazuje proč je žalována právě částka 20 696 Kč a z jakých konkrétních důkazů vyplývá oprávněnost této výše. Žalobce neoznačil žádné důkazy k prokázání toho, že pětinásobné pojistné je v případě provozování vozidla k účelům taxislužby pojistným obvyklým. Označil toliko důkaz zápisem z pricing boardu, že bylo rozhodnuto o navýšení pojistného na pětinásobek. Nijak ale více netvrdil ani neprokazoval, jaká konkrétní výše pojistného by byla obvyklá v případě uzavření pojistné smlouvy. Navíc není zřejmé, zda by žalovaný vůbec uzavřel pojistnou smlouvu s žalobcem za těchto podmínek či zda by se rozhodl uzavřít pojistnou smlouvu s jinou pojišťovnou. Soud ve věci nařídil jednání na 27. 11. 2023, k jednání se ale žalobce nedostavil (z jednání se omluvil). Žalobci proto nemohlo být poskytnuto poučení soudu o nedostatku tvrzení a důkazních návrhů.

18. K námitce promlčení soud uvádí, že žaloba byla žalobcem podána včas, nárok uplatněný v žalobě promlčen není, neboť se žalobce mohl objektivně dozvědět o škodě, a kdo za ni zodpovídá, nejdříve dne 1. 7. 2020, kdy ministerstvo dopravy poprvé zveřejnilo seznam všech vozidel evidovaných jako vozidlo taxi. Žaloba byla ve věci podána dne 16. 6. 2023. <i>Podle § 620 o. z.</i> <i>(1) Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.</i> <i>(2) Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody způsobené vadou výrobku podle § [číslo] zahrnují vědomost o škodě, vadě a totožnosti výrobce.</i> 19. Tříletá subjektivní promlčecí lhůta nároku na náhradu škody běží ode dne, kdy poškozený získal představu o výši škody a o tom, kdo za škodu odpovídá. Žalobce mohl získat vědomost o vzniku škody a o tom, kdo za ni odpovídá teprve až po zveřejnění seznamu ministerstva dopravy.

20. S ohledem na výše uvedený důvod, pro který soud žalobu zamítl, se již více nezabýval dalšími předpoklady náhrady škody a v tomto smyslu neprováděl ani další dokazování.

21. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný a měl by právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný se však práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku pod bodem II.