15 C 217/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Jana Linharta a přísedících Jarmily Gennertové a Antonína Huška ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem: údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem: Mgr. jméno příjmení, se sídlem adresa o zaplacení částky 22 262 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 21 631 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 21 631 Kč ve výši 10 % ročně za období od 1. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 631 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 631 Kč ve výši 10 % ročně za období od 1. 3. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 41 796,34 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 22 262 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že mezi žalobcem coby zaměstnancem a žalovaným coby zaměstnavatelem byla dne 2. 1. 2020 uzavřena dohoda o provedení práce, na základě které žalobce u žalovaného vykonával práci na pozici strážný (dále také jako„ Dohoda“). Dle dohody činí maximální odměna za vykonanou práci 10 000 Kč za měsíc. Pracovní poměr byl rozvázán dne 31. 1. 2020 ze strany žalobce. Za vykonanou práci přísluší žalobci sjednaná odměna. Žalobce řádně vykonával práci od 2. 1. 2020 do 31. 1. 2020, kdy došlo ke skončení pracovního poměru. Žalobci však dosud nebyla vyplacena odměna za uvedené období, ve kterém odpracoval 255 hodin. Protože podle § 111 odst. 1 zákoníku práce nesmí být odměna nižší než minimální mzda, náleží žalobci odměna ve výši 22 262 Kč, tj. počet hodin vynásobený minimální hodinovou mzdou v roce 2020, která činí 87,30 Kč/hod. Podle bodu 5. Dohody je odměna splatná nejpozději v měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na odměnu. Je tedy zřejmé, že tím došlo ze strany žalovaného k porušení povinnosti řádně a včas vyplácet odměnu za vykonanou práci dle § 109 a § 141 zákoníku práce. Protože se v Dohodě žalobce se žalovaným nedohodli na způsobu vyplácení odměny za vykonanou práci, měla být odměna vyplácena v pracovní době na pracovišti v souladu s § 142 odst. 3 zákoníku práce. Dle § 141 odst. 5 zákoníku práce je při skončení pracovního poměru zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu nebo plat za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po skončení pracovního poměru. Žalobce se v měsíci únoru 2020 domáhal zaplacení nevyplacené odměny prostřednictvím jednatele žalovaného jméno příjmení, ten mu však na zprávy nereagoval. Žalobce vyzval žalovaného k uspokojení jeho nároku předžalobní výzvou, avšak žalovaný nic neuhradil.

2. Žalovaný se žalobě bránil. Uvedl, že žalobce pro žalovaného nevykonal práci v rozsahu 255 hodin, ale pouze v rozsahu 231 hodin. Za tuto práci náležela žalobci odměna ve výši 20 790 Kč hrubého, tj. 16 387 Kč čistého. Žalovaný vyplatil žalobci odměnu za vykonanou práci, a to postupně ve dvou dílčích platbách – dne 14. 1. 2020 v částce 3 000 Kč a dne 23. 1. 2020 v částce 14 000 Kč. Celkově tedy žalobce obdržel od žalovaného 17 000 Kč, tedy částku vyšší, než na kterou měl nárok. Plnění pro žalobce převzal na základě ústně udělené plné moci rodinný příslušník žalobce, pan jméno příjmení, což dokládají čestná prohlášení svědků příjmení a příjmení. Odměna za vykonanou práci se tak dostala do dispoziční sféry žalobce.

3. Žalobce tvrdil, že k udělení plné moci nikdy nedošlo a jediné, na čem se s jméno příjmení dohodli, bylo vyplácení odměny žalobci v hotovosti. V rámci této dohody mělo být upřesněno, že obdržení odměny musí být prokázáno potvrzením s podpisem.

4. Žaloba je z části důvodná.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovaným jako zaměstnavatelem byla dne 2. 1. 2020 uzavřena dohoda o provedení práce, na základě které žalobce u žalovaného vykonával práci jako strážný. Práci vykonával od 2. 1. 2020 do 31. 1. 2020, kdy pracovní poměr skončil výpovědí žalobce. Mezi účastníky bylo nesporné, že takto žalobce odpracoval 231 hodin, sporné bylo, zda odpracoval dalších 24 hodin.

6. Z dohody o provedení práce ze dne 2. 1. 2020 soud zjistil, že ji uzavřeli žalobce zaměstnanec a žalovaný zaměstnavatel. Dohodli se, že žalobce pro žalovaného v období od 2. 1. 2020 do 31. 12. 2020 provede osobně v rozsahu 300 hodin práce na pozici strážný. Za řádně provedenou práci odpovídající sjednaným podmínkám se žalovaný zavázal vyplatit žalobci měsíčně odměnu v maximální výši 10 000 Kč. Odměna za provedení pracovního úkolu měla být dle dohody splatná po dokončení a odevzdání práce. Odměna i mimořádná odměna je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém zaměstnanci vzniklo právo na odměny.

7. Z komunikace mezi žalobcem a jednatelem žalovaného ze dne 18. 2. 2020 na č.l. 22 spisu soud zjistil, že se v ní žalobce dotázal žalovaného, kdo mu vyplatí hotovostně výplatu za leden za objekt část obce, případně zda si pro ni má přijet do účtárny. Dále žalobce žalovanému sdělil, že ho provozní manažer žalovaného jméno příjmení odkázal na jednatele žalovaného. Žalobce žalovanému rovněž sdělil, že pokud není možné komunikovat s jednatelem žalovaného, žádá ho, aby mu sdělil, koho má kontaktovat. Žalobce rovněž předem poděkoval za odpověď.

8. Z komunikace mezi žalobcem a jednatelem žalovaného ze dne 13. 1. 2020 na č.l. 23 spisu soud zjistil, že v ní žalobce sdělil žalovanému, že už 14 dnů nemá smlouva, na což mu jednatel žalovaného sdělil, že ji napíšou zpětně.

9. Z čestného prohlášení jméno příjmení, datum narození, ze dne 24. 8. 2020 soud zjistil, že v něm jméno příjmení uvedl, že byl přítomen jednání žalobce s jednatelem žalovaného, kdy žalobce označil výslovně pana příjmení jako osobu oprávněnou přebírat finanční hotovost za vykonanou práci.

10. Z čestného prohlášení jméno příjmení, datum narození, ze dne 24. 8. 2020 soud zjistil, že v něm jméno příjmení uvedl, že byl přítomen jednání žalobce s jednatelem žalovaného, kdy žalobce označil výslovně pana příjmení jako osobu oprávněnou přebírat finanční hotovost za vykonanou práci.

11. Z výzvy k plnění ze dne 16. 4. 2020 soud zjistil, že jí žalobce vyzval žalovaného k zaplacení 22 261,50 Kč s příslušenstvím z titulu dlužné odměny z Dohody za období od 2. 1. 2020 do 31. 1. 2020.

12. Z potvrzení o odeslání datové zprávy na č. l. 26 spisu soud zjistil, že žalobce zaslal dne 16. 4. 2020 žalovanému výzvu k plnění.

13. Z pracovního výkazu za měsíc 1/ 2020 na č. l. 27 spisu soud zjistil, že žalobce za měsíc leden 2020, konkrétně od 2. 1. 2020 do 31. 1. 2020, vykázal odpracované hodiny v celkovém počtu 255 hodin.

14. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 31. 1. 2020 soud zjistil, že v ní žalobce uvedl, že jí dává výpověď z pracovního poměru založeného pracovní smlouvou ze dne 2. 1. 2020 v obec. Dále v ní žalobce uvedl, že výpověď předává panu jméno příjmení.

15. Z výplatní pásky žalobce na č. l. 31 spisu soud zjistil, že žalovaný za měsíc duben 2020 evidoval u žalobce odměnu za odpracovaných 231 hodin ve výši 20 790 Kč hrubého, 16 387 Kč čistého.

16. Z výdajového pokladního dokladu ze dne 14. 1. 2020 na č. l. 31 spisu soud zjistil, že je vyplněn tak, že zní na částku 3 000 Kč, jako příjemce výplaty je uveden„ celé jméno žalobce“ a jako účel platby je uveden„ záloha“. Na dokladu je razítko žalovaného a podpis, v kolonce„ přijal“ je podpis„ příjmení“. Na dokladu je rukou připsáno„ vydáno jméno příjmení 14. 1. 2020“.

17. Z výdajového pokladního dokladu ze dne 23. 1. 2020 na č. l. 31 spisu soud zjistil, že je vyplněn tak, že zní na částku 14 000 Kč, jako příjemce výplaty je uveden„ jméno příjmení“ a jako účel platby je uveden„ záloha P. celé jméno žalobce“. Na dokladu je razítko žalovaného a podpis, v kolonce„ přijal“ je podpis„ příjmení“.

18. Z čestného prohlášení jméno příjmení, datum narození, soud zjistil, že v něm jmenovaná uvedla, že v její přítomnosti u ní doma se domlouval její bratr, takto žalobce, s jméno příjmení ohledně práce a následně i financích, kdy žalobce žádal hotovostní plat. Bylo řečeno, že s tím není problém, jelikož spousta zaměstnanců, kteří jsou v exekucích, dostávají plat hotově, s tím, že pokaždé dostávají potvrzení s podpisem, že hotovost převzali. Žalobci také byla slíbena záloha na cestování, což také nebylo.

19. Ze záznamů z evidence docházky na č. l. 55-58 spisu soud zjistil, že žalobce u žalovaného v období od 2. 1. 2020 do 31. 1. 2020 odpracoval celkem 253,5 hodiny jako strážný.

20. Ze záznamu na č. l. 59 spisu soud zjistil, že jméno příjmení je zde uveden jako vedoucí.

21. Ze mzdového listu ze dne 12. 8. 2020 na č. l. 60 spisu soud zjistil, že žalovaný evidoval u žalobce za období od 2. 1. 2020 do 30. 4. 2020 celkem 231 odpracovaných hodin na pozici strážný podle Dohody a vykázal mu odměnu 20 790 Kč hrubého.

22. Ze záznamu na č. l. 61spisu soud zjistil, že jméno příjmení je zde uveden jako vedoucí.

23. Ze záznamu na č. l. 62 spisu soud zjistil, že jméno příjmení v něm mj. uvádí, že hlášení střídání a dovolených má být tři dny předem, nikoliv během služby.

24. Z výplatní pásky žalobce na č. l. 64 spisu soud zjistil, že žalovaný za měsíc duben 2020 evidoval u žalobce odměnu za odpracovaných 231 hodin ve výši 20 790 Kč hrubého, 16 387 Kč čistého.

25. Z komunikace mezi žalobcem a jednatelem žalovaného ze dne 10. 1. 2020 na č. l. 65 spisu soud zjistil, že žalobce žalovanému zaslal kopii svého občanského průkazu a uvedl, že děkuje za zálohu.

26. Z komunikace mezi žalobcem a jednatelem žalovaného ze dne 18. 1. 2020 až 20. 1. 2020 na č. l. 66 spisu soud zjistil, že dne 18. 1. 2020 se žalobce žalovaného dotázal, zda je možné si vzít zálohu. Dne 20. 1. 2020 se žalobce žalovaného dotázal, co je se zálohou, s tím, že pan příjmení mu přes vedoucího anonymizováno vzkázal kvůli osobním sporům se sestrou žalobce, že mu nemůže dát zálohu větší než 1 000 Kč, ale žalobce potřebuje 3 500 Kč.

27. Z pracovního výkazu na č. l. 67 soud zjistil, že žalovaný eviduje u žalobce za měsíc leden 2020, a to konkrétně od 2. 1. 2020 do 31. 1. 2020, celkem 231 odpracovaných hodin. U jednotlivých dnů uvádí vždy dvě přestávky o délce 30 minut.

28. Z komunikace mezi jméno příjmení a jednatelem žalovaného ze dne 20. 1. 2020 až 23. 1. 2020 na č. l. 70 spisu soud zjistil, že jméno příjmení sdělil dne 20. 1. 2020 žalovanému, že žalobce má dostat jen 1 000 Kč, protože jak má moc peněz, nechodí na směny a navíc by podporoval sestru.

29. Z vyrozumění Státního úřadu inspekce práce, Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město Prahu ze dne 9. 10. 2020 na č. l. 75 spisu soud zjistil, že jím uvedený úřad vyrozuměl žalobce, že k jeho písemnému podnětu ze dne 21. 2. 2020, jehož obsah směřoval do oblasti pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odměňování, vykonal u žalovaného kontrolu v rozsahu § 3 odst. 1 písm. a) zákona o inspekci práce. U kontrolované osoby bylo zjištěno porušení pracovněprávních předpisů spočívající v nedodržení písemné formy při skončení dohody o provedení práce dohodou, v nevyplacení odměny v termínu splatnosti mzdy, ve vyplacení odměny jinému zaměstnanci bez písemné plné moci zaměstnance, kterému odměna příslušela (§ 144 a § 142 odst. 6 zákoníku práce), nevydání potvrzení o zaměstnání při skončení dohody o provedení práce.

30. Z komunikace mezi žalobcem a jednatelem žalovaného ze dne 31. 1. 2020 až 18. 2. 2020 na č. l. 76 spisu soud zjistil, že žalobce 31. 1. 2020 sdělil žalovanému, že vážných zdravotních důvodů je nucen podat písemnou výpověď, což činil. Žalovaný ji má ve stole. V neděli již žalobce nepřijde a děkuje za pochopení. Dne 16. 2. 2020 žalobce sdělil žalovanému, že by se rád zeptal, kam si má zajít pro výplatu. Dne 18. 2. 2020 se žalobce dotázal, kdo mu vyplatí hotovostně výplatu za leden či zda si pro ni má přijet do účtárny (shodná zpráva viz shora).

31. Ze svědeckého výslechu jméno příjmení, datum narození, soud zjistil, že žalobce je jeho bývalý švagr, svědek měl partnerský poměr s jeho sestrou jméno příjmení. Byli spolu asi po dobu dvou měsíců, vztah skončil někdy v lednu 2020. Svědek byl v minulosti zaměstnancem žalovaného na pozici strážný. Svědek vypověděl, že to byla pozice řadového strážného, nikoliv vedoucího strážného. Svědek uvedl, že tam skončil dva dny po začátku roku 2020. Později uvedl, že dne 23. 1. 2020 tam určitě ještě pracoval. Svědek vypověděl, že žalobce byl dlouhodobě bez práce, tak jej žalovanému doporučil. U jednání, za jakých podmínek bude žalobce u žalovaného pracovat, svědek nebyl, to si dohodli s jednatelem žalovaného společně. Svědek vypověděl, že se s žalobcem nebavil o jeho odměně a o tom, jak ji dostane. Pro svoje kamarády někdy odměnu přebíral, ale pro žalobce nikoliv. Žalobce jej o to nepožádal a ani o to požádat nemohl, protože tam v té době už ani nebyl. Svědek vypověděl, že nikdy od žalovaného žádné peníze pro žalobce nedostal, ani zálohu, ani odměnu. Neví nic o tom, že by se žalobce se žalovaným jednali o tom, že by odměnu, resp. nějaké peníze měla za žalobce přebírat nějaká jiná osoba. Pravidelný výplatní termín byl 25. dni v měsíci. Svědek vypověděl, že nikdy nebyl přítomen jednání, na kterém by byl žalobce a jeho sestra, a kde by se probíralo hotovostní přebírání peněz za práci. Svědek připustil, že proti podpisu na dvou výdajových pokladních dokladech přebral od žalovaného částky 3 000 Kč a 14 000 Kč, částka 3 000 Kč byla dle svědka záloha pro svědka z dohody o provedení práce, na základě níž byl u žalovaného zaměstnán, a částka 14 000 Kč byla záloha z podobných dohod pro kamarády svědka. Tyto částky obdržel v lednu 2020. Svědek vypověděl, že políčka„ účel platby“ byla na pokladních dokladech na č. l. 31 spisu v době, kdy je podepisoval, nevyplněná. Ani jméno žalobce nebylo na starším z uvedených dokladů v době podpisu svědka uvedeno. Lístky byly prázdné, byla tam jenom částka a datum. Svědek také vypověděl, že se ho žalobce ptal, zda se odměna vyplácí na účet nebo v hotovosti, na což mu svědek řekl, že je to otázka výběru žalobce. Svědek uvedl, že nikdy jednateli žalovaného nepotvrdil, že bude přebírat za žalobce jeho odměnu nebo zálohu na ni.

32. Svědeckou výpověď svědka příjmení soud hodnotí jako nedůvěryhodnou. Svědek měnil svá tvrzení ve vztahu, kdy skončilo jeho zaměstnávání žalovaným, především však uvedl, že nikdy pro žalobce nepřebíral žádnou finanční hotovost od žalovaného, což je vyvráceno jednak výdajovými pokladními doklady, jednak výpovědí svědka příjmení. Tvrzení svědka, že nebyl přítomen jednání, na kterém by byl žalobce a jeho sestra, a kde by se probíralo hotovostní přebírání peněz za práci, je vyvráceno čestným prohlášením sestry žalobce, kdy zároveň soud podotýká, že pokud žalobce, jeho sestra a svědek žili v jedné domácnosti a svědek žalobci zaměstnání u žalovaného zprostředkoval, těžko lze uvěřit tomu, že by se žalobcem podmínky zaměstnání u žalovaného včetně výplaty odměny neprobírali. Z komunikace svědka s jednatelem žalovaného na č. l. 70 nadto plyne, že svědek se žalovaným odměňování žalobce ze strany žalovaného řešil a dokonce působil na jednatele žalovaného, aby žalobce dostal méně peněz, neboť by potom nechodil do zaměstnání a podporoval by svou sestru, se kterou se svědek v lednu 2020 rozešel.

33. Ze svědeckého výslechu jméno příjmení, datum narození, soud zjistil, že žalobce je jeho bývalý kolega z práce, žalovaný je jeho zaměstnavatel. Svědek uvedl, že jednatele žalovaného jednou vezl do obec na zásilkovnu, na schůzku kterou měl mít s panem příjmení a se žalobcem. Bylo to asi dva roky zpátky na přelomu léta a podzimu. Schůzka byla kvůli najímání nových lidí na novou pobočku zásilkovny, která se otevírala kousek od letiště v obec. Svědek byl té schůzky přítomen a to i s panem příjmení, který byl v ten den v práci. Na té schůzce se přímo domlouvalo, jak se bude vyplácet odměna za provedenou práci. Žalobce tam přivedl pan příjmení jako svého zaměstnance, v té době žalobce ještě u žalovaného nepracoval. jméno se domluvilo, jak a komu se budou peníze předávat. Bylo řečeno žalobcem, že peníze má buď svědek nebo jednatel žalovaného předávat panu příjmení, který si své lidí vyplatí. To bylo jednatelem žalovaného akceptováno. příjmení příjmení se ty peníze měly dávat proto, že pan celé jméno žalobce byl jeho zaměstnanec. Ty peníze měly být předávány panu příjmení, aby je dál distribuoval a odměnu tedy vyplatil on. Svědek nějaké peníze panu příjmení pro pana celé jméno žalobce předával, ale kdy a kolik už si nepamatuje. Svědek u žalovaného pracuje jako strážný na dohodu o provedení práce. Výplatní termín je mezi 20. – 25. dnem v měsíci. Evidenci odpracovaných hodin si vede sám. Žalovaný si sám paralelní evidenci docházky nevede. Svědek dále uvedl, že na schůzce bylo domluveno, že pokud daný zaměstnanec nebude v práci, mají být peníze předány panu příjmení, který daného člověka sám vyplatí. Už se totiž v minulosti stalo, že tam svědek přijel s výplatou, a daný člověk tam nebyl. Svědek s penězi vozil i příjmový doklad, kde bylo napsáno, komu to předává, částka a datum. Jak měl pan příjmení následně potvrdit žalovanému, že daný zaměstnanec peníze skutečně obdržel, to už bylo mimo svědka. Svědek uvedl, že doklady na č. l. 31 spisu vyplňoval člověk, který přebíral peníze. Pokud je na dokladu podepsán pan příjmení, pak doklad vyplňoval pan příjmení Tyto doklady svědek rovněž předložil panu příjmení a částky 3 000 Kč a 14 000 Kč mu předal, resp. v hotovosti vyplatil.

34. Svědeckou výpověď svědka příjmení soud hodnotí jako důvěryhodnou. Svědek vypovídal spontánně, soud u něj nezjistil snahu zkreslit skutečnost tak, aby podporovala skutkovou variantu některého z účastníků řízení. Soud nepřehlédl, že svědek příjmení vyplnil čestné prohlášení na č. l. 19 spisu víceméně shodně jako svědek příjmení na č. l. 18 spisu, kdy použité formulace jsou zjevně vedeny jedinou vůlí, avšak tato skutečnost důvěryhodnost svědka sama o sobě nesnižuje. Schůzka s uchazeči o zaměstnání se dle závěru soudu, opřeného i o výpověď žalobce, neodehrála na přelomu léta a podzimu, ale na konci roku 2019, avšak tuto nepřesnost lze přičíst časovému odstupu od svědkem popisované skutečnosti.

35. Ze svědeckého výslechu jméno příjmení, datum narození, soud zjistil, že žalobce je jeho bývalý kolega z práce a žalovaný je jeho zaměstnavatel. Svědek si nevzpomíná, že by byla nějaká schůzka v obec, na které by byl se žalobcem, panem příjmení a jednatelem žalovaného. Resp. v obec s těmi lidmi byl a těm novým vysvětloval, co mají dělat. Neví, jestli se tomu dá říkat schůzka, bylo to asi 6-7 lidí v místnosti, kteří u toho stáli. Bylo to odpoledne, vysvětloval jim náplň práce a oni potom druhý nebo třetí den poté nastoupili do práce. Nevzpomíná si, že by se na té schůzce řešilo ještě něco jiného. Nebyl u toho, že by se řešilo vyplácení peněz za vykonanou práci. Když ty nové lidi dovezli, tak svědek byl v práci, oni za ním přišli dovnitř, on jim vysvětlil, co mají dělat a oni šli pryč, protože si museli sehnat bydlení. Pan anonymizováno dělal v práci to samé, co svědek, ale hrál si na vedoucího. Těm novým lidem, které přivedl, poroučel, vozil jim jídlo a peníze, dělal jim nákupy. Sehnal jim i to bydlení. Vůči svědkovi také zkoušel vystupovat jako vedoucí zaměstnanec. Vození peněz fungovalo tak, že příjmení těm lidem pro peníze jezdil k vedoucímu do obec nebo na část obce, měli různé schůzky, svědek u toho nebyl. příjmení spíš než aby pracoval, tak těm lidem všechno obstarával. Byl takový jako jejich asistent, mimo jiné, když chtěli zálohu, takto byl on, kdo to všechno obstarával. Svědek nikdy nebyl u toho, když příjmení těm lidem předával peníze. Na pracovišti slouží vždycky jen jeden člověk, který toho druhého přichází střídat, takže by ani nešlo vidět to předávání. Oni si to stejně vozili tam, kde bydleli a tam si to rozdělovali. Pan anonymizováno se žalobcem bydlel. Svědek u žalovaného pracoval na základě pracovní smlouvy. Výplatní termín u žalovaného byl 25. dne v měsíci. Pracoval tam jako strážný v letech 2018 - 2020, v lednu a únoru 2020 tam ještě dělal. Měl stejnou pracovní pozici jako žalobce a jako příjmení, ale ten radši obstarával různé věci, než aby musel dělat. Pracovní doba se evidovala tak, že se psala do sešitu. Na pracovišti byl vždy jeden člověk, takže se střídala noční a denní směna, takto bylo i v lednu 2020. Denní směna byla od 6 do 18 hodin a noční směna od 18 do 6 hodin. Občas se mohlo stát, že se noční směna prodloužila, např. když někdo zaspal nebo když někdo nepřišel vůbec. Mohlo také docházet k tomu, že se ti dva strážní domluvili a jejich směna začala o něco později, aby každý měl těch 12 hodin. Podle svědka se nemohlo stát, že by někdo začal noční směnu už v 17 hodin. V lednu 2020 svědek pracoval na pracovišti v část obce, žalobce byl se svědkem v část obce v listopadu 2019 až v lednu 2020, střídalo se to. Žalobce byl i na část obce. Na pracovišti na část obce fungoval stejný režim jako na pracovišti v část obce. V lednu 2020 svědek na pracovišti v část obce nepracoval. Obě pracoviště byla pro Zásilkovnu. Evidence docházky na č. l. 55-58 spisu je obdobná té, která byla vedena v část obce. příjmení evidenci docházky si nevedli a zaměstnavatel také jinou evidenci nevedl, ten sešit stačil. příjmení byl podle svědka řadový zaměstnanec, nikoli vedoucí zaměstnanec. Svědek nikdy nezažil, že by se na příjmení někdo z vedení firmy obracel jako na vedoucího zaměstnance, nebo že by ho označili jako vedoucího zaměstnance. Kromě kalamitních situací, např. dvakrát za rok, se nestalo, že by zaměstnanci žalovaného dostali pozdě peníze. Když byla kalamita, např. sníh, tak peníze místo jeden den večer, dorazily druhý den ráno, velké zpoždění to nebylo. Svědek vylučuje, že by kdy slyšel o tom, že některému zaměstnanci žalovaného nebyly peníze vyplaceny a namísto toho byly vyplaceny někomu, kdo by k tomu nebyl vybaven plnou mocí. Neslyšel o tom, že by při skončení pracovního poměru nebo dohody, zaměstnanci nedostali předepsané listiny. Vždycky bylo všechno v pořádku. Svědek dále vypověděl, že na pracovišti v část obce si pro peníze za práci pro sebe i pro ty nové lidi jezdil p. příjmení. V část obce si svědek počkal na oficiální výplatní termín toho 25., oni si tam jezdili dřív, třeba o dva dny, nebo o týden, když chtěli zálohu. Žalobce byl placen panem příjmení, protože ten mu jezdil pro peníze. Na noční směně jsou přestávky v práci, ale jsou závislé na tom, jak jezdí auta a jak jsou tato auta vyložena. Přestávku v noční směně si zaměstnanec může vzít po dohodě s mistrem. Když si ji nevezme, tak mu ji nikdo nenařídí. Na denní směně jsou přestávky dvě a to od 9 do 9:30 a od 12 do 12:40 hod. Svědek nikdy nebyl u toho, když příjmení vyplácel peníze žalobci. příjmení na žalobce na pracovišti třeba třikrát týdně čekal, ale jestli na něj čekal s penězi, to svědek neví. Pokud jde o ty nové lidi, pak jich bylo šest a do zaměstnání k žalovanému je přivedl příjmení, mezi nimi byl i žalobce. příjmení příjmení a jeho lidmi byla dohoda, že příjmení pro ty peníze bude jezdit. U žalobce to bylo tak, že jeden den dostal výplatu a druhý den neměl peníze, hned si koupil televizi, telefony a pak neměli peníze celý měsíc. Žalobce potom pro žalovaného po tom lednu 2020 pracoval a to až do března nebo dubna 2020. příjmení potom jezdil u nějaké firmy s autem, ale stejně tam žalobce dál vozil nebo na něj čekal, až půjde z práce. I v době, kdy příjmení pracoval pro jinou firmu, jezdil žalobci pro peníze. Svědek si nevzpomíná, že by si někdy žalobce stěžoval, že mu příjmení nedal peníze.

36. Svědeckou výpověď svědka příjmení soud hodnotí jako méně věrohodnou. Soud nepřehlédl, že svědek vyplnil čestné prohlášení na č. l. 18 spisu víceméně shodně jako svědek příjmení na č. l. 19 spisu, kdy v případě svědka příjmení je obsah tohoto prohlášení v rozporu s tím, co sám vypověděl o průběhu schůzky s uchazeči o zaměstnání u žalovaného v část obce. Svědek podle vlastního tvrzení v lednu 2020 na pracovišti žalovaného v část obce nepracoval, jeho výpověď o poměrech na tomto pracovišti je v tomto směru nutno hodnotit jako spekulativní.

37. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že podle žalobce jednatele žalovaného jméno příjmení viděl poprvé až na jednání soudu dne 6. 12. 2021. S jednatelem žalovaného podmínky, za kterých mu bude vyplácena mzda, nedomlouval. Mluvil s ním 2 x nebo 3 x telefonicky ještě předtím než nastoupil do zaměstnání u žalovaného. Bavili se o tom, kdo žalobce je a jaké dokumenty má poslat v souvislosti se zaměstnáním, např. občanský průkaz, byly to krátké telefonáty. Podle žalobce schůzka v obec, které se měl účastnit žalobce, pan příjmení, pan příjmení a svědek, neproběhla. S panem příjmení jednal předtím, než nastoupil do práce, tj. v listopadu, prosinci 2019 Pan anonymizováno byl tehdy druh sestry žalobce. Co se týče výplaty mzdy, tak mu říkal, že nemá bankovní účet a jestli by to nešlo hotově nebo složenkou, zkrátka jinak než na účet. Toto s ním řešil proto, že mu sdělil, že je asistentem pana příjmení, resp. firmy. Měl s sebou i dotazníky personalistické povahy, zkrátka doklady potřebné k nástupu do zaměstnání. Žalobce neměl v té době důvod mu nevěřit, že je manažerem žalovaného. Dohodli se tak, že není problém žalobci mzdu vyplácet v hotovosti. Potom mu příjmení v prosinci řekl, a to osobně, neboť žili ve společné domácnosti i se sestrou, že potřebuje někoho na jednu směnu do zásilkovny do obec. Do té obec žalobce v prosinci odvezl a zase odvezl nazpět, kdy na místě byl pan příjmení, který žalobci ukázal, co a jak, a žalobce tam odsloužil jednu směnu jako hlídač. Pak tam v prosinci odsloužil ještě jednu noční směnu. Podle odhadu žalobce to byly směny pana příjmení. Žalobci bylo řečeno panem příjmení, že dostane dohodu o provedení práce, ale byla mu dána k podpisu až 14 dní po začátku roku 2020. Pan anonymizováno mu přivezl tu dohodu, on ji vícekrát podepsal a jedno vyhotovení mu zůstalo. Dohoda s příjmení byla taková, že bude žalobci vyplácet mzdu jako zástupce žalovaného; nebylo to tak, že by jako zmocněnec inkasoval mzdu žalobce od žalovaného a tu mu potom fakticky předával. Žádnou plnou moc žalobce panu příjmení neudělil ani písemně, ani ústně. Koncem ledna 2020 ale i v březnu 2020 žalobce panu příjmení psal a ptal se ho, kdo mu přiveze mzdu. Nikomu na straně žalovaného nepsal ani nijak nesděloval žádné plné moci. Přibližně v polovině ledna psal panu příjmení, jestli by bylo možné dostat nějakou zálohu. Ten žalobci sdělil, že ano. Nakonec to dopadlo tak, že přišel do směny v půlce ledna, pan příjmení mu dal 500 Kč a řekl mu, že jako nový zaměstnanec nemá nárok na víc. V době, kdy sepisovali tu dohodu, tak žalobce panu příjmení poslal oskenovaný občanský průkaz a profesní osvědčení. Komunikace na čl. 65 pod nascanovaným průkazem proběhla ještě před podpisem smlouvy. Žalobce předtím panu příjmení napsal, jestli by mohl dostat zálohu. To že má žalobce napsat panu příjmení, mu řekl telefonicky příjmení. S panem příjmení se špatně komunikovalo zvláště v lednu 2020. Z kraje roku se pan příjmení rozešel se sestrou a dělali si schválnosti. Od pana příjmení ani nikoho na straně žalovaného nedostal žalobce ani 3 000 Kč, ani 14 000 Kč, nedostal ani korunu. Resp. z těch dvou částek nedostal nic a jediné co dostal, bylo těch 500 Kč. V lednu 2020 pracoval na pracovišti v areálu v obec část obce, konkrétně v Zásilkovně. Pracovní doba se evidovala ve služební knize, což byl takový sešit. Žalobce sloužil na nočních směnách, kdy mu bylo řečeno, že denní dělat nebude. Do služební knihy při příchodu napsal dobu příchodu a po skončení směny tam napsal dobu odchodu. Také zápis vždy podepsal. Listina na čl. 55-58 spisu je právě výpis ze služební knihy za měsíc leden 2020. Pracovní výkaz na čl. 27 vznikl tak, že žalobce sepsal údaje ze služební knihy na čl. 55 -58 spisu. Pak sečetl ty hodiny. Pokud se liší údaje, které uvedl do pracovního výkazu, od údajů, které jsou ve služební knize, tak platí to, co je ve služební knize; ve služební knize je to, co se reálně stalo. Všechny směny uvedené ve služební knize na čl. 55-58 spisu za leden 2020, ve kterých je žalobce uveden, žalobce skutečně odpracoval, a to v rozsahu hodin, které jsou ve služební knize uvedeny. Co se týče přestávek v práci, bylo mu řečeno panem příjmení i panem příjmení, že tam žádné přestávky nejsou. Bylo mu to podezřelé, ptal se na to pana příjmení osobně, ale nebylo mu odpovězeno. Jídlo a pití řešil za provozu u pracovního stolu, kde měl monitor. Přestávky v podstatě neměl. Směna 7. 1. 2020 skončila v 8.30 hodin, neboť za někoho zaskakoval. Stávalo se, že jiní zaměstnanci chodili do práce pozdě. Co se týče směny 13. 1. 2020, tak ta skončila v 9 hodin, přepsal to ze sedmi hodin, protože ten člověk nedorazil. To byla běžná praxe, hlavně u pana příjmení. Kromě anonymizováno a žalobce tam v podstatě nikdo nebyl, jen nějaká paní, která tam přišla jen jednou. U záznamu ze dne 7. 1. 2020 údaj opravil ze stejného důvodu. Co se týče služby 15. 1. 2020, ta skončila v 7 hodin, kdy napřed do knihy napsal tři nuly a pak tam udělal sedmičku. Co se týče směny 22. 1. 2020, tak začátek měl být v číslo ráno, ale žalobce přijel až v 7 hodin, tak je tam 7 hodin. Co se týče směny 24. 1. 2020, ta skončila ve 21.00 hodin. příjmení tam chybu v psaní, kdy původně tam napsal 20.00 hodin. Co se týče směny 26. 1. 2020, tak směna začala v 19 hodin; původně tam omylem bylo 10 hodin. Takové překlepy dělá žalobce občas od dětství. Co se týče směny 27. 1. 2020, tak tuto směnu žalobce v uvedeném rozsahu odsloužil, ale záznam v knize nepodepsal, neboť to přehlédl. Pokud jde o to, jak žalobce žádal o výplatu mzdy, tak se napřed dotazoval, kdy je výplatní termín, což nevěděl, protože to v Dohodě nebylo napsané. To se ptal telefonicky i písemně příjmení. Bálzer ho potom v jedné zprávě odkázal na pana příjmení s tím, že už není zaměstnanec žalovaného a že to má žalobce řešit s ním. Potom psal i panu příjmení. Žalobce poslední zprávu od pana příjmení dostal v polovině ledna, a to tu, že mu nepřiveze dohodu. jméno mu pak přivezl pan příjmení, poté už od pana příjmení, žádnou zpětnou vazbu neobdržel. Když ho žádal o mzdu, tak mu neodpověděl. Žalobce sepsal výpověď a ke konci ledna v práci skončil ze zdravotních důvodů, to napsal příjmení i anonymizováno a myslí, že i panu příjmení. Od žalovaného v souvislosti se skončením zaměstnání nedostal žádné dokumenty. Výplatní pásku nedostal, viděl ji až jako kopii ve spisu. Od 1. 2. 2020 pro žalovaného žádnou práci nevykonával. Během ledna ho pan příjmení několikrát odvezl z obec do práce a zpět autem. Od února už ne. Výdajové doklady na čl. 31 spisu nikdy neviděl. Když mu nebyla vyplacena mzda, tak se obrátil na inspektorát práce, kde mu poradili, ať dá žádost o prověření žalovaného. Zaměstnanci žalovaného napsali na internet, že to není jediný případ u žalovaného, tak žalobce podnět napsal v množném čísle, tj. nikoliv, že se to týká pouze jeho případu. Záloha 500 Kč mu byla vyplacena v lednu 2020, myslí, že to byla první polovina. Vyplacena byla panem příjmení bez řádného podpisu, což mu také bylo divné. Nikdo po žalobci nepožadoval potvrzení přijetí peněz. Částku 500 Kč nezohlednil v žalobě, protože mu to zřejmě uteklo. Pracovní vztah se žalovaným ukončil výpovědí. Výpověď sepsal vlastnoručně a nechal ji na té Zásilkovně ve služebních deskách, s tím, že to oznámil panu příjmení. Rozeslal jako zprávu, že 1. 2. už nepřijde a že končí výpovědí. Pan anonymizováno mu na to odpověděl že„ OK“. Příchod a odchod ze směny do služební knihy zapisoval, vždy když k tomu došlo, nepředepisoval to předem. V lednu 2020 bydlel v obec, kde bydlí i dnes. Párkrát přespal u kamarádky v obec Náklady na dopravu platil ze svých úspor. Žalobce se nepamatuje, jestli se při rozhovoru s panem příjmení jeho ptal na to, jestli je pan příjmení vedoucí zaměstnanec. Pan anonymizováno mu říkal, že anonymizováno pan příjmení peníze za vykonanou práci vozí. Žalobce s příjmení řešil, aby mu taky přivezl peníze, nebo že si pro ně klidně někam žalobce přijede, třeba do účtárny, ale příjmení nekomunikoval. Žalobci bylo řečeno, že výplatní termín je kolem 20. Proto to po 20. únoru začal řešit i právně, začal hledat nástroje jak se k té výplatě dostat. Žalobce zaškoloval pan příjmení na té náhradní směně v prosinci, byl u toho i pan příjmení, který ho tam přivezl. Co se týče poděkování za zálohu na čl. 66 spisu, tak tím předem poděkoval za kladné vyřízení jeho žádosti o ni. Těch 500 Kč dostal až po této zprávě. příjmení jméno příjmení nezná, nemá ponětí, kdo to je. To samé platí o panu jméno příjmení. Pracovní pozice u žalovaného byla strážný. Kontroloval zaměstnance zásilkovny při odchodu. Také sledoval monitor, kde byly záběry na venkovní prostory – rampy. Také tam byly i vnitřní prostory. To byla rovněž jeho náplň práce. Obchůzky po areálu dělat neměl a nedělal je. Zaměstnanci odcházeli domů ráno v rozmezí číslo – 6 hodin. Většinou odcházeli najednou. Také kontroloval zaměstnance, kteří navečer odcházeli domů. Je pravdou, že se pana příjmení neptal na to, proč nemá přestávky v práci. O panu příjmení ale z praxe ví, že nekomunikoval. Když potřeboval na záchod, tak musel přes celou halu. Po dobu jeho pracovní doby musel být žalobce zaměstnavateli neustále k dispozici. Že by si někam třeba odskočil, to nepřicházelo v úvahu.

38. Účastnickou výpověď žalobce soud hodnotí jako věrohodnou. Jediný větší rozpor s jinými provedenými důkazy spočívá v tom, že žalobce uvedl, že jednatele žalovaného viděl poprvé až u soudního jednání. Soud má na základě provedených důkazů, resp. ze spojení výpovědi svědka příjmení, žalovaného, ale i samotného žalobce, za to, že schůzka s uchazeči o zaměstnání u žalovaného, jak ji popisuje svědek příjmení a žalovaný, proběhla v rámci jedné ze dvou směn, které žalobce dle své výpovědi odsloužil u žalovaného v prosinci 2020, tedy ještě předtím, než začal v lednu 2020 pracovat u žalovaného na pracovišti část obce. Pokud si žalobce nevybavuje, že se schůzky účastnil i jednatel žalobce, když předtím i potom s ním osobně ohledně zaměstnání u žalovaného jednal svědek příjmení, lze to přičíst časovému odstupu od skutečnosti, o které žalobce vypovídal.

39. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že jednatel žalovaného žalobce předtím, než se dostavil k jednání v této věci, viděl, a to v areálu Zásilkovny obec část obce. Bylo to při příležitosti, kdy zaměstnanec žalovaného pan příjmení přivezl skupinu asi tří lidí, kteří měli na pracoviště Zásilkovny nastoupit jako ostraha a být zaškoleni panem příjmení, který v té době byl již 3 roky zaměstnancem žalovaného. Společnost Zásilkovna, pro kterou zajišťovali ostrahu pracoviště část obce, je oslovila s tím, že otevírá pracoviště část obce a že bude potřebovat zajistit ostrahu i tam. P. příjmení se sám nabídl, že na pracoviště část obce zajistí lidi. V té době dělal žalovanému zástupce na Barrandově, kde se hlídaly filmové ateliéry Barrandov. Na té schůzce v část obce si jednatel žalovaného ty tři uchazeče o práci pouze prohlédnul, jestli to nejsou nějaká individua a potom vše nechal v rukou pana příjmení, který je jediný zaměstnanec způsobilý zaměstnance zaškolovat, a kterému v tomto důvěřoval. Poté došlo k zaškolení a jednatel žalovaného se pak této schůzky již dále neúčastnil, odjel do své práce. Jednatel žalovaného zároveň vypověděl, že se na uchazeče o zaměstnání na schůzce v část obce jenom nepodíval, ale jednal s nimi i o podmínkách zaměstnání. Jeden z uchazečů se ho ptal, jakým způsobem žalovaný zaměstnává, jestli na HPP nebo DPP. Na to mu odpověděl, že lze obojí. Co se týče skupiny pana příjmení, tak pan příjmení tam řekl, že co se týče vyplácení peněz, všechno půjde přes něj, stejně tak přes něj půjde rozpracování služeb, protože je vedoucí zaměstnanec na pracovišti část obce. To jednatel žalovaného potvrdil. Jednatel žalovaného tam říkal, že pokud by někdo zaskakoval na službu v část obce, tak se mají obrátit na pana příjmení a rovněž finance, tj. vyplácení výplat řeší za část obce pan příjmení. Poté si uchazeče převzal pan příjmení a šel jim vysvětlit náplň práce a jednatel žalovaného odjel pryč do své práce. Nikdo z uchazečů se mu nezdál opilý, ani jinak nezpůsobilý práce. To, jak jednatel žalovaného popsal průběh schůzky s uchazeči, je úplný popis toho, co se tam stalo v jeho přítomnosti. Týden na to se rozjela ostraha část obce, kde nastoupil p. příjmení a p. příjmení s tím, že se tam budou střídat pouze oni dva. Během 14 dnů mu přišly čtyři emailové výtky od vedení spol. Zásilkovna na příjmení a na anonymizováno. Byly tam pozdní příchody, nenástupy do práce a jednatel žalovaného musel vysvětlit, proč na pracovišti část obce pracují pouze dva zaměstnanci a nikoli čtyři jako v část obce. příjmení příjmení si zavolal na osobní schůzku a ten mu potvrdil, že žije se sestrou žalobce a že žalobce k nim ihned nastoupí a že dá p. příjmení pracoviště v část obce do pořádku. Protože p. příjmení byl vedoucí zaměstnanec pro pracoviště část obce, k čemuž ho jednatel žalovaného osobně pověřil. S tím pan příjmení souhlasil. Rovněž na Barrandově byl příjmení vedoucí zaměstnanec a byl tam pověřen finančními a administrativními záležitostmi. Tato praxe byla zavedena i na pracovišti část obce. Žalobce v prosinci stále nenastoupil, jednateli žalovaného bylo panem příjmení řečeno, že nastoupí 1. ledna 2020. Jednatel žalovaného rovněž vypověděl, že příjmení dostal v prosinci dohodu o provedení práce pro žalobce, kterou měl nechat žalobci podepsat a přivézt na kancelář žalovaného. V lednu, když jednatel žalovaného volal panu příjmení, tak mu řekl, že smlouvu od žalobce podepsanou mu přiveze na kancelář. To se nestalo, přijel si pouze pro zálohy na mzdy pro zaměstnance žalovaného. Částky záloh byly rozděleny na částku na ubytování a zbylou částku. To byla u pana příjmení zavedená praxe už z doby ulice, kdy přebíral zálohy pro zaměstnance žalovaného, které označoval jako svoje pracovníky, byli to ovšem zaměstnanci žalovaného. Žalobce psal jednateli žalovaného okolo 10. ledna 2020 přes aplikaci WhatsApp, že stále nemá od p. příjmení smlouvu a že by potřeboval zálohu na mzdu. Jednatel žalovaného odpověděl žalobci, že to není problém a že bude volat panu příjmení. Ten mu do telefonu koktal, že už nežije se sestrou žalobce, že mají osobní spor a on bydlí na ubytovně a jestli by jednatel žalovaného nemohl dorazit do obec. Protože v obec byl, tak se sešli, pan příjmení řekl, že někde tu dohodu o provedení práce pro žalobce ztratil, takže mu byla vydána nová s tím, že řekl, že ji ještě ten den nechá podepsat žalobcem. Dostal i nějakou finanční částku, bylo to 8 nebo 10 tisíc s tím, že ji rozdělí mezi pana žalobce a pana příjmení. Od předání těchto peněz nebyl žádný problém ani ze strany Zásilkovny v část obce, ani na pracovišti v část obce, ani ze strany pana příjmení. Druhého nebo třetího února 2020 volal jednateli žalovaného generální ředitel Zásilkovny, že od 31. 1. na pracovišti část obce nemá žalovaný ostrahu a že s ním do dvou měsíců ukončí smlouvu ve vztahu k pracovišti část obce. Jednatel žalovaného okamžitě volal panu příjmení, co to znamená a ten mu řekl, že mu pan žalobce utekl, že s ním absolutně nekomunikuje, pan příjmení je ve stavu nemocných a sám příjmení nastoupil někde jako taxikář. Jednatel žalovaného vyzval příjmení k okamžité schůzce, tam pan příjmení dorazil a začal mu vysvětlovat, že má špatný vztah se sestrou žalobce i se žalobcem, že se omlouvá a že rychle nastoupí na ostrahu do té část obce. Ještě v únoru 2020 pan příjmení zaškolil nového pracovníka na pracovišti část obce a ještě 18. 2. 2020 byl pan příjmení vedoucím zaměstnancem. Protože žalovaný byl již ve výpovědní době Zásilkovny vůči část obce, tak předal buď panu příjmení nebo přímo panu příjmení částku zbylých výplat za měsíc leden pro zaměstnance na pracoviště část obce, tedy pro žalobce a pana příjmení. Protože do té doby nikdy nebyl problém a pan příjmení vždy přivezl výdajové doklady v pořádku podepsané od p. příjmení, tak mu předal celou zbylou částku na výplaty na leden 2020 a myslel si, že to bude v pořádku jako doposud. ulice února se jednateli žalovaného ozval žalobce opět v aplikaci WhatsApp, jak to vypadá s výplatou za ten leden, kdy pracoval pouze v lednu. Jednatel žalovaného už to nechtěl řešit, protože to byl zaměstnanec přivedený panem příjmení, částku i na mzdu žalobce příjmení dostal, tak jednatel žalovaného žalobci na tuto zprávu nereagoval a zavolal pouze panu příjmení, že mu píše žalobce, že nedostal výplatu. Několik dní poté mu příjmení přivezl strážní knihu, výpověď žalobce, kterou do té doby neviděl a v obálce výdajové doklady, které jsou založeny ve spise. Toto všechno od něj převzal a dal to na kancelář. Od té doby, jak je vidět v komunikaci WhatsApp, žalobce jednatele žalovaného stále uháněl, že nedostal zaplaceno a pan příjmení od té doby už nereagoval na telefonním čísle, které měl, ani nebydlel na ubytovně, kterou mu jednatel žalovaného do té doby platil. Od března 2020 se mu žalobce ani příjmení neozvali. Pouze k žalovanému přišly kontroly, které na něj poslal žalobce, byla to kontrola Inspektorátu práce, ale i kontrola BOZP. Jednatel žalovaného vypověděl, že nikdy nedostali ani pokutu, ani nebylo shledáno, že by žalovaný pochybil, čímž myslí, že zde není nic pravomocného. Proti rozhodnutí inspektorátu práce v prvním stupni podali opravný prostředek. Do března 2020 byli všichni zaměstnanci řádně vyplaceni a nikdo další kromě žalobce po žalovaném žádné další peníze nechtěl. Nový poskytovatel ostrahy v část obce si nechal pana příjmení a celý jeho tým v část obce. Pan anonymizováno byl vedoucí zaměstnanec pověřený k vyplácení mezd, byl to on, kdo měl žalobci jeho mzdu vyplatit. Podle jednatele žalovanému mu vyplatil také zálohu, kterou žalobce požadoval. Pan anonymizováno jednateli žalovaného přivezl výdajový doklad a ten mu uvěřil, že zálohu žalobci předal. Také mi od žalobce přišla komunikace na WhatsApp, že děkuje za zálohu a že mohla být vyšší. Tuto komunikaci žalovaný založil do spisu. Není si jistý, jestli žalobce psal i to, že záloha mohla být vyšší, je možné, že to říkal příjmení. V případě dohod o provedení práce je u žalobce výplatní termín stanoven tak, že je do 25. dne v měsíci. Jednatel žalovaného nereagoval na dotaz žalobce přes WhatsApp, kdy mu bude vyplacená mzda za leden, neboť praxe, kterou měl zavedenou s příjmení do té doby, vždy v pořádku fungovala, nikdy nebyl problém a jednatel žalovaného se na něj spolehl, přičemž není podle jednatele žalovaného v jeho silách, aby přes WhatsApp řešil problémy každého ze svých cca 140 zaměstnanců. Proto má každé pracoviště svého vedoucího zaměstnance, který tyto problémy řeší. Pan anonymizováno jednatele žalovaného i ubezpečoval, že to bylo zaplaceno. Pan anonymizováno i jiní lidé pod panem příjmení se nikdy neozvali, že by jim nebylo něco zaplaceno. Jednatel žalovaného si neumí vysvětlit, proč zde příjmení vypověděl, že žádné peníze pro žalobce nepřevzal, když jsou k dispozici výdajové doklady, že tak učinil. Také podle jednatele žalovaného není pravda, že by na pracoviště část obce nebyly dodržovány přestávky v práci, kdy na tomto pracovišti takové přestávky dodržovány jsou, a žalobce si podle jednatele žalovaného vypisoval pracovní hodiny, které neodpovídaly tomu, co je uvedeno ve strážní knize. Rozdíl činí nějakých 20 – 30 hodin. Jednatel žalovaného nepojal žádné podezření, že by snad zde byla možnost, že se peníze pro žalobce někde po cestě tzv. zadrhly, spolupráce s panem příjmení byla vždy bezproblémová. Pan anonymizováno mu potvrdil, že peníze za strážní služby za leden 2020 i za období dřívější byly všem, které p. příjmení znal, vyplaceny. Podle jednatele žalovaného nedošlo k tomu, že by příjmení někomu nedal peníze. Komunikace na č. l. 70 je komunikace jednatele žalovaného a pana příjmení. Žalovaný působí v oboru ostrahy od roku 2008. Funguje po celé ČR. Když se získá nová zakázka, tak je smlouva podepsaná jednatelem žalovaného a na nové pracoviště jde osoba, kterou pro to pracoviště pověří jako svoji pravou ruku. To je osoba, které přidělí pracovníky, nebo doporučí nějaké lidi sama a žalovaný je zaměstná. Tato osoba řeší směny, předávání peněz a komunikuje za jednatele žalovaného s odpovědnou osobou objednatele zakázky. Takový pověřený zaměstnanec byl i pan příjmení. Zásilkovna žalovanému proplácela mzdy zaměstnanců vždy bez přestávek. Byly 12 hodinové směny a proplácelo se pouze 11 hodin. To může být důvodem, proč žalobce chce proplatit 255 hodin, zatímco dle výkazu předloženého žalovaným na č. l. 67 je pouze 231 hodin. To jsou podklady pro fakturaci pro Zásilkovnu. Kromě toho, že na schůzce v část obce s uchazeči bylo jasně řečeno, že lidi od příjmení řeší finančně i organizačně příjmení, jednatel žalovaného se žalobcem žádné pracovní věci neřešil. O výpovědi žalobce se dozvěděl 3. 2. 2020, kdy rozčileně volal panu příjmení kvůli výpovědi Zásilkovny, příjmení mu řekl, že výpověď ležela v šuplíku. Na firmu žalovaného tato výpověď doručena nebyla, až mu ji doručil příjmení se všemi doklady včetně strážní knihy a podepsanými výdajovými doklady. Výplaty pro zaměstnance vozí a předává vedoucím zaměstnancům buďto jednatel žalovaného, nebo pan příjmení, kterého tím pověřuji. Vždycky se přiveze výdajový doklad, že byly peníze předány. Na výdajovém pokladním dokladu na č. l. 31 je částka ve výši 3 000 Kč, což je část částky 8 – 10 tisíc, o které již vypověděl, a která byla pro celé jméno žalobce, anonymizováno a příjmení. příjmení dle výdajového dokladu je tedy tou částí, kterou příjmení z této částky vyčlenil pro žalobce. Veverka svou část v pořádku dostal. příjmení od jednatele žalovaného vždy dostal nějakou částku na zálohy, tu rozdělil mezi pracovníky a jednatel žalovaného měl nazpět dostat doklady podepsané těmi pracovníky. Bylo vždy na uvážení příjmení, kolik kdo dostane. Dvakrát se stalo, že pan příjmení dostal 20 tisíc pro zaměstnance a nezaplatil z nich ubytování, což měl udělat. Ale to mu bylo vždy strženo ze mzdy, nebo jednateli žalovaného vysvětlil, že musel nutně něco zaplatit. Ale zálohy zaměstnancům podle jednatele žalovaného platil, to by mu jinak nikdo nechodil do práce. V období ledna 2020 měl pan příjmení na starosti 5 lidí na Zásilkovně. Dohodu o hmotné zodpovědnosti s ním žalovaný uzavřenou neměl. Žalovaný s ním měl dohodu o tom, že bude vyplácet peníze, ale dohoda o hmotné zodpovědnosti podepsána nebyla. Nebylo to potřeba, protože na Barrandově, kde měl pod sebou 21 lidí, to fungovalo bezproblémově. příjmení v část obce má pouze jeden vchod a strážní budka je asi 2 x 2 metry. Napřed měli půlhodinovou přestávku zaměstnanci Zásilkovny, potom se budka zamkla a měl půlhodinovou přestávku náš zaměstnanec.

40. I účastnickou výpověď žalovaného soud hodnotí jako věrohodnou. Je pravdou, že původně vypověděl, že na schůzce s uchazeči v část obce si uchazeče pouze prohlédl a teprve později doplnil, že s nimi řešil i některé podmínky zaměstnávání, ale šlo zjevně o krátké setkání, takříkajíc„ ve stoje“ a uvedený rozpor není natolik podstatný, aby věrohodnost žalovaného významným způsobem snížil.

41. Jiné důkazy soud neprovedl, neboť provedeným dokazováním byl skutkový stav zjištěn v rozsahu postačujícím pro rozhodnutí a od provedení dalšího dokazování si již nebylo možno slibovat další skutkově relevantní objasnění věci.

42. Dohodu ze dne 2. 1. 2020 uzavřenou mezi účastníky soud posoudil jako platně uzavřenou písemnou dohodu o provedení práce ve smyslu § 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce Dohoda obsahuje určení doby, na kterou se uzavírá, vymezení vykonávaných prací a jejich rozsah. Sjednání výše a splatnosti odměny není podstatnou náležitostí dohody o provedení práce. Účastníci si výši i splatnost odměny v dohodě sjednali, avšak protože je v Dohodě sjednaná výše odměny připadající na jednu hodinu nižší než kolik činila v roce 2020 výše minimální hodinové mzdy (podle § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. šlo o částku 87,30 Kč/hod), náleží žalobci podle § 111 odst. 3 písm. c) zákoníku práce ve vztahu ke každé odpracované hodině doplatek do částky minimální hodinové mzdy. Ustanovení § 11 odst. 3 se věc aplikuje s ohledem na ustanovení § 77 odst. 1 písm. h) zákoníku práce. Soud uzavírá, že na základě dohody o provedení práce pracoval žalobce u žalovaného v období od 2. 1. 2020 do 31. 1. 2020 na pozici strážný a za každou odpracovanou hodinu mu náležela odměna ve výši 87,30 Kč hrubého. Ke dni 31. 1. 2020 pracovněprávní vztah účastníků z dohody na základě výpovědi žalobce skončil.

43. Podle § 142 odst. 3 zákoníku práce mzda nebo plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty nebo není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu nebo plat v pravidelném termínu výplaty, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli na jiném termínu nebo způsobu výplaty.

44. Podle § 142 odst. 6 zákoníku práce jiné osobě než zaměstnanci je možné vyplatit mzdu nebo plat jen na základě písemné plné moci; to platí i pro manžela nebo partnera zaměstnance. Bez písemného zmocnění může být mzda nebo plat vyplacen jiné osobě než zaměstnanci, jen pokud to stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

45. Podle § 144 zákoníku práce jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou o splatnosti a výplatě jinak, platí pro splatnost a výplatu odměny z dohody, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy nebo platu obdobně § 141, 142 a 143. Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, vyplatí zaměstnavatel odměnu z dohody v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce.

46. Ze shora citované právní úpravy plyne, že nedohodnou-li se zaměstnanec a zaměstnavatel z dohody o provedení práce jinak, je možné jiné osobě než zaměstnanci vyplatit odměnu jen na základě písemné plné moci. Podepsaný soud má, při vědomí toho, že zákonodárce mínil zakotvením méně formálních způsobů zaměstnávání ve formě dohody o pracovní činnosti a dohody provedení práce usnadnit vznik a„ obsluhu“ pracovněprávních vztahů, za to, že dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ve smyslu § 144 zákoníku práce nemusí být písemná. Citované ustanovení ostatně neukládá, aby taková dohoda byla vtělena do samotné dohody o provedení práce (která musí být písemná). V řízení však nevyšlo najevo, že by žalobce se žalovaným vůbec uzavřel dohodu, na základě níž by žalovaný mohl vyplácet odměnu náležející žalobci třetí osobě s účinky vyplacení odměny zaměstnanci, aniž by taková třetí osoba byla k tomu zmocněna na základě písemné plné moci udělené zaměstnancem, a nevyšlo ani najevo, že by taková třetí osoba s tímto postupem sama souhlasila. Je nutno od sebe přísně odlišovat situaci, kdy zaměstnavatel předává svému zaměstnanci finanční prostředky odpovídající odměně za vykonanou práci, aby je vyplatil jinému zaměstnanci, kterému náleží, od situace, kdy zaměstnavatel předává určené osobě takové finanční prostředky již s účinky vyplacení těchto prostředků zaměstnanci. Zatímco totiž v prvním případě dochází k výplatě odměny až ve chvíli, kdy zaměstnanec, který od zaměstnavatele převzal příslušné peněžní prostředky, tyto prostředky zaměstnanci fakticky předá, v druhém případě dochází k výplatě odměny už ve chvíli, kdy určená osoba tyto prostředky převezme coby zástupce zaměstnance. Z provedeného dokazování v projednávané věci přitom plyne, že jméno příjmení byl u žalovaného vedoucím zaměstnancem (to ostatně tvrdí a vypovídá i sám žalovaný) a peněžní prostředky na vyplacení odměny žalobce přejímal s tím, aby je – jako osoba jednající za žalovaného coby zaměstnavatele – vyplatil žalobci coby zaměstnanci. Z toho plyne, že dokud takové prostředky – odpovídající odměně žalobce za vykonanou práci – žalobci fakticky nevyplatil, nebyla odměna žalobci ze strany žalovaného vyplacena. Z provedeného dokazování přitom plyne, že právě taková situace tu, s výjimkou zálohy ve výši 500 Kč, kterou žalobce v lednu 2020 obdržel, nastala. Z komunikace mezi žalobcem a jednatelem žalovaného, jakož i z výpovědi žalobce a nakonec i výpovědi žalovaného plyne, že žalobce na počátku roku 2020 řešil velmi praktický životní problém, kdy odvedl pro žalovaného jako zaměstnanec práci a nedostal za to zaplaceno. Kdyby zde existovala dohoda, že peníze odpovídající odměně bude přebírat s účinky vyplacení žalobci svědek příjmení, nedávalo by smysl, aby se žalobce nadále obracel na žalovaného, kam si má dojít pro výplatu, neboť osobou, na které by mohl nárokovat vydání své odměny, by byl pouze příjmení. Stejně tak by bylo možno ze strany žalovaného předpokládat, že pokud by existovala dohoda o tom, že odměna pro žalobce byla vyplacena s účinky výplaty odměny příjmení, reagoval by na některou z proseb žalobce o výplatu odměny tak, že by mu jasně napsal, že odměna pro žalobce je již vyřízená vyplacením příjmení a že nerozumí tomu, proč se žalobce obrací na něj. Žalovaný však na opakované prosby žalobce nijak nereagoval.

47. V řízení tak zbývalo pouze posoudit, kolik hodin žalobce pro žalovaného od 2. 1. 2022 do 31. 1. 2022 na základě Dohody odpracoval a kolik mu za ně, po zohlednění zálohy ve výši 500 Kč, žalovaný stále dluží na odměně za provedenou práci.

48. Jde-li o počet hodin, soud vyšel z evidence docházky (docházkové knihy či sešitu) na č. l. 55 – 58 spisu. Z výslechu žalobce vyplývá, že žalobce svůj vlastní přehled odpracovaných hodin, na základě něhož došel k celkovému počtu 255 hodin, které měl v lednu 2020 pro žalovaného odpracovat, vypracoval sepsáním údajů z evidence docházky na č. l. 55 – 58 spisu, a tam, kde se vlastní přehled žalobce liší od údajů uvedených v evidenci docházky, platí to, co je uvedeno v evidenci docházky. Z ní pak plyne, že žalobce pro žalovaného v období od 2. 1. 2020 do 31. 1. 2020 odpracoval 235,5 hod. jako strážný. Jde-li o námitku žalovaného, že žalobce měl zohlednit zákonné přestávky v práci, soud má provedeným dokazováním za prokázané, že žalobce takové přestávky neměl. I kdyby je však měl, jde s ohledem na povahu práce (strážný) o situaci, kdy zaměstnanec zůstává během přestávky zaměstnavateli k dispozici, a proto mu za tento čas náleží odměna (viz nález Ústavního soudu ze dne 18. 10. 2021, sp. zn. II. ÚS 1854/20). ulice služba je z povahy věci kontinuální; kdyby měl strážný v práci přestávky, taková informace by se rychle roznesla a smysl strážní služby jako takový by se do značné míry vytratil. Žalobce sám vypověděl – a soud nemá důvod mu nevěřit – že jedl a pil před monitory a vzdaloval se pouze za účelem použití toalety. Za takové situace o využití přestávky v práci, tj. skutečného oddechu od pracovních povinností, kdy si zaměstnanec může se svým časem nakládat, jak chce, vůbec nemůže být řeč, a je proto logické i spravedlivé, že i za tuto dobu dostane od zaměstnavatele zaplaceno.

49. Za 253,5 odpracované hodiny vznikl žalobci podle § 109 odst. 1 zákoníku nárok na odměnu z dohody o provedení práce ve výši 253,5 * 87,30 Kč, tj. 22 131 Kč. Po zohlednění vyplacení zálohy 500 Kč dluží žalobce žalovanému částku 21 631 Kč. Ta se stala splatnou podle § 141 odst. 5 zákoníku práce dne 25. 2. 2020 (tedy v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy u žalovaného následujícím po skončení pracovněprávního vztahu z Dohody) a od 26. 2. 2020 je tedy žalovaný s její úhradou v prodlení. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě z části vyhověl a přiznal žalobci nárok na zaplacení 21 631 Kč spolu s požadovaným úrokem z prodlení z částky 21 631 Kč ve výši 10 % ročně za období od 1. 3. 2020 do zaplacení, kdy o úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).

50. Ve zbývající části potom soud žalobu pro nedůvodnost zamítl, když částku 500 Kč žalobce již před podáním žaloby od žalovaného dostal a v rozsahu 131 Kč šlo o nárok uplatněný nedůvodně, protože žalobce při sepisování údajů o odpracovaných hodinách do vlastního výkazu docházky došel ke 255 odpracovaným hodinám, zatímco z originální evidence docházky lze vyčíst pouze 253,5 odpracovaných hodin. Nevznikl-li žalobci nárok na zaplacení částky 631 Kč, nevznikl mu ani nárok na odpovídající příslušenství (výrok II.).

51. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci částečný úspěch, má právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů. Žalobce má s ohledem na poměr úspěchu účastníků právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 94,33 %; žalovanému byla před podáním žaloby odeslána na poslední známou adresu výzva k plnění. Účelně vynaložené náklady řízení ve věci částečně úspěšného žalobce tvoří: Soudní poplatek 891 Kč podle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 24 240 Kč za 12 úkonů právní služby (1x převzetí věci, 1 x sepis výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, 1x sepis žaloby, 2 x sepis vyjádření ve věci samé ze dnů 24. 2. 2021 a 27. 9. 2021, 1 x účast na jednání soudu dne 12. 7. 2021, 1 x účast na jednání soudu dne 1. 9. 2021, 1 x účast na jednání soudu dne 27. 10. 2021, 2 x účast na jednání soudu dne 6. 12. 2021, 2 x účast na jednání soudu dne 14. 3. 2022) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Náhrada hotových výdajů advokáta 3 600 Kč za 12 úkonů právní služby shora uvedených po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Náhrada promeškaného času podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu v souvislosti s cestou z obec k jednání soudu ve dnech 12. 7. 2021, 27. 10. 2021, 6. 12. 2021 a 14. 3. 2022 ve výši 2 400 Kč za celkem 24 započatých půlhodin po 100 Kč Cestovné podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu za cestu osobním motorovým vozidlem k soudním jednáním ve dnech 12. 7. 2021, 27. 10. 2021 a 6. 12. 2021 ve výši 4 096,05 Kč podle vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (průměrná spotřeba 5,2 l číslo km, cena pohonných hmot – 27,20 Kč, tři jízdy z obec do obec a zpět celkem 705 km (3 x 235 km), paušální náhrada 5,81 Kč) Cestovné podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu za cestu osobním motorovým vozidlem k soudnímu jednání dne 14. 3. 2022 ve výši 1 546,30 Kč podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (průměrná spotřeba 5,2 l číslo km, cena pohonných hmot – 36,10 Kč, jedna jízda z obec do obec a zpět celkem 235 km, paušální náhrada 6,58 Kč) Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.), tj. 21 % z částky 35 882,35 Kč DPH činí 7 535,29 Kč.

52. Náklady žalobce tedy činí celkem 44 308,64 Kč (včetně DPH) a jejich náhradu ve výši 41 796,34 Kč (94,33 % z částky 44 308,64 Kč) mu soud vůči žalovanému přiznal (výrok III). Za účelně vynaložené náklady žalobce soud nepovažoval vyjádření ve věci samé ze dne 28. 7. 2021, neboť jím žalobce k výzvě soudu odstraňoval vady žaloby, resp. jejích předepsaných příloh, a dále náklady spojené s neuskutečněným jednáním dne 31. 1. 2022, kdy náhlá nemoc osoby, jejíž výslech tvoří jediný program nařízeného jednání, je okolností vis maior, která dopadá na účastníky i soud shodně.

53. Splatnost plnění uloženého žalovanému potom soud stanovil v obecné lhůtě dle věty první § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.