15 C 219/2018

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem Mgr. Janem Linhartem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO ; se sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení Ph.D. se sídlem adresa proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO ; se sídlem adresa žalované ; zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení 136 002 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 89 258 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 88 058 Kč ve výši 8,75 % ročně za období od 29. 7. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 32 289 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 32 289 Kč ve výši 8,75 % ročně za období od 29. 7. 2018 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 43 395,23 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit České republice náklady řízení ve výši 13 568,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Hradci Králové.</b> <b>V. Žalobce je povinen nahradit České republice náklady řízení ve výši 7 306,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Hradci Králové.</b> 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 136 002 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 136 002 Kč ve výši 8,75 % ročně za období od 29. 7. 2018 do zaplacení a spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Tvrdil, že se žalovaným uzavřel smlouvu o dílo na stavbu [ulice a číslo], [obec]. Písemná smlouva č. [anonymizována dvě slova] [číslo] nebyla sice účastníky podepsána, avšak přesto došlo k dohodě na podstatných náležitostech smlouvy v intencích písemného návrhu a žalobce začal v souladu s vůlí žalovaného stavbu realizovat. Konkrétně žalobce uvedl, že dne 25. 6. 2018 byly telefonicky dojednány všechny podmínky smlouvy, kdy žalovaný výslovně uvedl, že co nejdříve uhradí 150 000 Kč z důvodu odvodu DPH. Dne 27. 6. 2018 byly zahájeny práce, o čemž byl sepsán protokol o předání staveniště, odkazující přímo na smlouvu o dílo. Dne 7. 7. 2018 nastala splatnost faktury [číslo] na 150 000 Kč, aniž by žalovaný rozporoval její platnost, podstatu nároku či výši ceny. Pokud by faktura byla uhrazena, žalobce by dílo dle smlouvy dokončil. Z důvodu neplnění povinností žalovaným – prodlení s úhradou smluvené ceny díla, byl žalobce nucen od smlouvy odstoupit, a to dopisem ze dne 18. 7. 2018. Zároveň tímto dopisem vyzval žalovaného k úhradě dosud provedených prací, které vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne 18. 7. 2018, splatnou dne 28. 7. 2018 v částce 136 002 Kč. Takto vyúčtované práce žalobce specifikoval odkazem na jejich soupis na č.l. 17 soudního spisu. K přerušení prací a odstoupení od smlouvy došlo výhradně z důvodu neuhrazení závazku ze strany žalovaného. Žalobci nelze jako vadu namítat technologickou nedokončenost díla, když dílo bylo nedokončeno z důvodů na straně žalovaného. Žalovaný odmítl poskytnout i součinnost ve směru převzetí díla a zdokumentování jeho stavu. Žalobce dne 3. 10. 2019 vzal svou žalobu zpět v částce 15 655 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,75 % ročně za období od 29. 7. 2018 do zaplacení, neboť práce byly provedeny v menším rozsahu, než v jakém byla jejich hodnota uplatněna žalobou. Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 3. 10. 2019, č. 15 C 219/2018-152, bylo řízení v odpovídající části zastaveno, a nadále se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 120 347 Kč s příslušenstvím coby bezdůvodného obohacení, kdy tvrdí, že obvyklá cena plnění poskytnutého žalovanému žalobcem ve vztahu k pozemku p.č. [anonymizována dvě slova] v [obec], k.ú. [část obce], jehož součástí je rozestavěna budova bytového domu včetně garáže, činí, s přihlédnutím ke zjištěným nedostatkům (vadnosti) poskytnutého plnění a jeho faktické využitelnosti pro žalovaného právě 120 347 Kč. Žalovaný dluh neuhradil.

2. Žalovaný se žalobě bránil. Sporoval, že by pro něj žalobce provedl práce, za které by mu (ať už z titulu smlouvy nebo bezdůvodného obohacení náležela částka 136 002 Kč. Práce, které žalobce pro žalovaného na objektu ve vlastnictví žalovaného stihl provést, byly provedeny neodborně, ve zcela neakceptovatelné kvalitě, tj. podstatným způsobem vadně, přičemž dále v důsledku absence nezbytného ochranného zakrytí různých částí objektu (např. rámy oken, garážových vrat, vypínačů) došlo ke vzniku řady škod v důsledku kontaminace těchto částí objektů lepicí hmotou. [příjmení] nezbytné značnou část materiálu poskytnutého žalobcem odstranit, což rovněž bude představovat škodu způsobenou žalobcem. Žalovaný dále sporoval, že by se žalobcem uzavřel smlouvu, jíž se žalobce dovolává. Návrh smlouvy nebyl žalovaným akceptován, neboť s jeho zněním žalovaný zásadně nesouhlasil. Strany přitom jednaly o uzavření smlouvy v písemné formě. I kdyby mezi účastníky došlo k dohodě na podstatných náležitostech smlouvy o dílo, pak dle ustanovení § 2610 o.z. platí, že právo na zaplacení díla vzniká jeho provedením, a podle ustanovení § 2604 o.z. se dílo považuje za provedené, je-li dokončené a předané. To zde nenastalo, proto žalobou uplatněný nárok nevznikl. Žalovaný dále uvedl, že soupis prací na č.l. 17 soudního spisu mu byl doručen spolu s fakturou [číslo]. Ze soupisu prací nebylo provedeno vůbec potažení vnějších stěn sklovláknitým pletivem vtlačeným do tmele v rozsahu 10,61 m2 a montáž a demontáž lešení v rozsahu 66 m2. Žalobce účtuje žalovanému pronájem lešení v rozsahu celého díla, avšak žalobce provedl jen některé dílčí práce. To platí obdobně i pro položky likvidace suti a odpadu ze zateplení včetně manipulace a uskladnění a přesun hmot. Žalovaný dále uvedl, že pokud jde o práce, které žalobce na domu žalovaného vykonal, tyto trpí nedostatky, a to konkrétně: Základní armovací vrstva byla prováděna při teplotě 28 stupňů Celsia a bez zakrytí lešení proti slunečnímu svitu, tedy v rozporu s pokyny výrobce lepidla, přičemž uvedené pochybení může způsobit, že se základní armovací vrstva začne odlupovat; základní armovací vrstva na obvodových stěnách vykazuje značné nerovnosti (výdutě, vypoukliny), kdy zjištěné odchylky činí +/- 7,15 mm, přičemž odchylky v rovinnosti mohou být dle výrobců fasádního systému maximálně +/- 1-2 mm při měření na délce 2 metry; nedostatečné zbroušení vrchní lepicí stěrky, kdy některá místa nebyla zbroušena vůbec; povrch rámů oken byl zašpiněn od lepicí hmoty; na některých místech základní armovací vrstvy je viditelná perlinka, což svědčí o nesprávné a nedostatečné aplikaci lepidla; na styku lepidla a klempířských prvků je viditelné nedotažení lepicí hmoty k těmto prvkům; nedokončená dilatační spár mezi garáží a rodinným domem, kde chybí tepelná izolace i armovací vrstva. Žalovaný dále uvedl, že fakturu [číslo] včetně soupisu prací a včetně dobropisu obdržel spolu s dopisem žalobce ze dne 18. 7. 2018, avšak ve lhůtě splatnosti ji nezaplatil, protože mu vyúčtovaná částka přišla příliš vysoká a práce nebyly provedeny řádně. O částce 150 000 Kč, která mu měla být vyúčtována žalobcem, se s žalobcem nebavil. Později žalovaný uvedl, že faktura na 150 000 Kč měla být fakturou za dílčí plnění, která měla být vystavena na základě oboustranně odsouhlaseného soupisu provedených prací. Zhotovitel nebyl povinen pokračovat v provádění díla.

3. Žaloba je z části důvodná.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že předmětnou zakázku sjednával za žalobce jeho k tomu pověřený zaměstnanec a za žalovaného jednatel žalovaného. Dál bylo nesporné, že v označení stavební parcely, jejíž součástí je dům, na němž probíhala předmětná zakázka, je v konceptu smlouvy o dílo, jakož i v některých dalších listinách a procesních podáních, chyba, kdy předmětný dům stojí na pozemku p. [číslo] (dnes [anonymizována dvě slova]) v k.ú. [část obce] a dosud není zkolaudován; z tohoto důvodu mu dosud nebylo přiděleno číslo popisné. Předmětný pozemek, jehož součástí je předmětný dům, byl a je vlastnictvím žalovaného. Zakázka měla být realizována v rozsahu uvedeném v cenové nabídce na č.l. 29 soudního spisu. Bylo nesporné, že práce, které měl žalobce pro žalovaného provést, se týkaly řadového domu, garáže, garážového stání a zahradního domku. Lešení nebylo zakryto, na některých místech obvodových stěn řadového domu a garáže byly nerovnosti. Bylo rovněž nesporné, že na některých místech byla vidět perlinka, povrch rámu byl zašpiněn, na styku lepidla a klempířských prvků bylo viditelné nedotažení lepicí hmoty a dilatační spára mezi garáží a řadovým domem nebyla dokončena. Schody u okna a dveří v zadní části domu bude nutno v důsledku nánosů ztvrdlého lepidla vyměnit.

5. Z fotografií na č.l. 8 – 9 soudního spisu soud zjistil, že byly pořízeny dne 12. 10. 2018 a zachycují nedostatky žalobcem poskytnutého plnění – zašpiněný parapet a schod, nerovnosti omítky, nedotažení stavebních a klempířských prvků.

6. Z e-mailové zprávy žalobce ze dne 19. 6. 2018 soud zjistil, že jí žalobce zaslal návrh smlouvy s vyznačenými změnami.

7. Z e-mailové zprávy žalovaného ze dne 24. 6. 2018 soud zjistil, že jí žalovaný zaslal žalobci upravený koncept smlouvy o dílo.

8. Ze stavebního deníku soud zjistil, že dne 27. 6. 2018 proběhlo předání staveniště, o čemž byl sepsán samostatný protokol G 03. Dne 28. 6. 2018 byla venkovní teplota 20 stupňů Celsia, na stavbě pracovalo šest osob, lešení bylo v pořádku, probíhala montáž lešení kolem objektu, omytí fasády tlakovou vodou, nátěr fasády penetrací. Dne 29. 6. 2018 byla venkovní teplota 27 stupňů Celsia, na stavbě pracovaly čtyři osoby, lešení bylo v pořádku, probíhalo penetrování původní fasády, zakrývání oken a stříšek, demontáž parapetů. Po technologické pauze dne 3. 7. 2018 byla venkovní teplota 27 stupňů Celsia, na stavbě pracovalo pět osob, lešení bylo v pořádku, probíhala montáž APU lišt na rámy oken, montáž rohových lišt a montáž perlinky do tmelu na ostění oken. Dne 4. 7. 2018 byla venkovní teplota 26 stupňů Celsia, na stavbě pracovaly čtyři osoby, lešení bylo v pořádku, probíhala montáž perlinky do tmelu v ploše – hlavní stěny objektu, pilíře garáže. Dne 5. 7. 2018 byla venkovní teplota 28 stupňů Celsia. Následuje zápis objednatele, podle kterého dne 6. 7. 2018 byla provedena kontrola stavby, kdy bylo zjištěno, že nebyla namontována lišta okapnicová – nutno doplnit, potažení stěn tmelem vtlačeným do skleněné rohože neodpovídá připravenosti pro penetraci a potažení stěn tenkovrstvou omítkou – bylo sděleno, že bude provedena druhá finální vrstva, dle sdělení zhotovitele byly namontovány u oken diagonály, které neodpovídají velikosti 300x200mm dle technologické normy, styk objektu rodinného domu a garáže – rohový detail bude řešen systémovým dilatačním pruhem, parapety oken u garáže budou provedeny termomaltou v předepsaném spádu. U okenního rámu bude předepsaný prostor pro montáž parapetů, boky parapetů budou opatřeny lištou.

9. Z dopisu žalobce ze dne 18. 7. 2018 soud zjistil, že jím žalovanému oznámil, že práce zahájené na zakázce v [obec], K úvrati [číslo] dne 27. 6. 2018 žalobce ke dni 10. 7. 2018 ukončil a současně žalovanému sdělil, že odstupuje od smlouvy o dílo č. [anonymizována dvě slova] [číslo], a to z toho důvodu, že po opakovaných telefonických výzvách nedošlo k plnění bodu 3 písm. a) smlouvy o dílo, kde se smluvní strany dohodly, že při zahájení prací vystaví žalobce dílčí fakturu ve výši 150 000 Kč bez DPH. Faktura [číslo] v částce 150 000 Kč, splatná dne 7. 7. 2018, nebyla v termínu splatnosti uhrazena. Z důvodu odstoupení přistoupil žalobce k finančnímu vyrovnání: K faktuře [číslo] vystavil dobropis ve stejné výši a na provedené stavební práce vystavil žalovanému fakturu dle soupisu skutečně provedených prací; tyto listiny přiložil žalobce k dopisu.

10. Z opravného dokladu [číslo] ze dne 18. 7. 2018 soud zjistil, že jím byl dobropisován daňový doklad [číslo] z důvodu nesplnění smlouvy o dílo č. SOD A462_ [číslo], bod 3 písm. a). Dobropis zní na 150 000 Kč.

11. Ze soupisu provedených prací na č.l. 17 spisu soud zjistil, že obsahuje přehled žalobcem provedených prací v období od 27. 6. 2018 do 10. 7. 2018, kdy jejich celková účtovaná výše činí 136 002 Kč bez DPH.

12. Z faktury [číslo] ze dne 18. 7. 2018 soud zjistil, že byla splatná dne 28. 7. 2018 v částce 136 002 Kč bez DPH, a žalobce jí vyúčtoval žalovanému stavební práce k zakázce [obec], [ulice a číslo].

13. Z protokolu o předání staveniště k objednávce či SOD č. A462 [číslo] soud zjistil, že staveniště k provedení díla dle uvedené smlouvy bylo žalobci předáno žalovaným dne 27. 6. 2018.

14. Z návrhu smlouvy o dílo č. SOD A462_ [číslo] ze dne 26. 6. 2018 soud zjistil, že je v ní vymezena Akce: [obec], [ulice a číslo]. Podle smlouvy měl žalobce coby zhotovitele pro žalovaného coby objednatele provést dílo – stavební úpravu bytového domu v [obec], ul. [ulice a číslo]. Dílo je vymezeno v cenové nabídce zhotovitele přiložené ke smlouvě. Práce měly být zahájeny dne 27. 6. 2018, ukončeny dne 30. 7. 2018 Cena díla byla dohodnuta ve výši 260 702 Kč bez DPH, kdy DPH ve výši 21 % bylo v režimu přenesené daňové povinnosti. Při zahájení prací měl zhotovitel vystavit dílčí fakturu ve výši 150 000 Kč bez DPH, po řádném předání díla měl zhotovitel vystavit konečnou fakturu do výše 100 % z celkové ceny díla. Zhotovitel měl vystavit objednateli dílčí faktury, ty měl objednatel uhradit po odsouhlasení provedených prací, podpisu soupisu provedených prací zástupci stran a na základě celkové rekapitulace fakturovaných prací a dodávek. Termín splatnosti dílčí faktury měl být deset dní od data doručení objednateli. Termín splatnosti konečné faktury měl být šedesát dní od data doručení objednateli. Zhotovitel měl provést dílo za použití certifikovaného systému Caparol se silikonovou omítko Carbopor 2 mm ve třech odstínech: bílá základní, okrová [příjmení] 120 3D+ a hnědá Magma 5 3D+. Dílo mělo být převzato na vyzvání zhotovitele do tří dnů.

15. Z cenové nabídky žalobce přiložené ke smlouvě soud zjistil, že obsahuje vymezení prací, které měl žalobce pro žalovaného provést, kdy celková hodnota těchto prací byla vyčíslena v částce 260 702 Kč bez DPH.

16. Z dopisu žalovaného ze dne 19. 7. 2018 nadepsaného jako Reklamace fasády na bytovém domě [ulice a číslo], [obec], soud zjistil, že jím žalovaný sdělil žalobci, že na stavbě zjistil závady: základní vrstva na obvodových stěnách vykazuje nerovnosti v ploše (boule, propadliny), ostění otvorových výplní není pravoúhlé k otvorové výplni, osazení okapových lišt na otvorových výplních u garáže vystupuje z plochy, stávající osazení u parapetů je užší než ostění otvorových výplní, na spodní části soklu garáže chybí lišta s okapnicí, napojení garáže na stávající objekt není osazeno dilatační lištou, parapety u oken jsou nekvalitně vyrobeny. Tyto závady musí dle žalovaného odstranit nová stavební firma, tím vzniknou vícenáklady. Dále žalovaný žalobci sdělil, že soupis provedených prací (rozpočet) neodpovídá skutečným vykazovaným metrům a jednotkovým cenám. Proto žalovaný vrací žalobci fakturu [číslo].

17. Z Technické informace Capatect Minera Carbon soud zjistil, že při použití tohoto minerálního lepidla platí, že během práce a vytvrzování lepidla nesmí teplota klesnout pod pět stupňů Celsia. Nemá být pracováno na sluncem vyhřátých stěnách, případně mají být při těchto podmínkách zajištěna vhodná ochranná opatření. V případě slunečního záření nebo silného větru má být použito vhodné zakrytí.

18. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne 1. 8. 2018 označeného jako Výzva k úhradě dluhu – odpověď na dopis ze dne 19. 7. 2018, soud zjistil, že jím žalobce žalovanému sdělil, že spolu uzavřeli smlouvu o dílo č. [anonymizována dvě slova] [číslo] na stavbu [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec], načež žalobce od smlouvy odstoupil z důvodu neplnění povinností žalovaného – prodlení s úhradou smluvené ceny díla. Zároveň vyzval žalovaného k úhradě dosud provedených a vyúčtovaných prací. Tuto úhradu žalovaný neprovedl, pouze zaslal žalobci dopis nazvaný„ Reklamace fasády…“. K tomuto dopisu žalobce žalovanému sdělil, že nelze hovořit o reklamacích na nedokončeném díle, neboť žalovaným uváděné nedostatky reflektují rozpracovanost a nedokončenost díla při odstoupení od smlouvy z důvodů na straně žalovaného. Vyúčtování dosud provedených prací bylo dle žalobce provedeno adekvátně reálnému stavu, a tak není možné rozporovat jejich nedokončenost či nesoulad se smlouvou. Žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě částky 136 002 Kč dle faktury [číslo] nákladů na vymáhání 1 200 Kč, jakož i nákladů právního zastoupení.

19. Z výpisu z obchodního rejstříku na osobu žalovaného soud zjistil, že jednateli žalovaného jsou od 20. 5. 1996 [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalované]. Každý jednatel zastupuje společnost samostatně.

20. Z návrhu smlouvy o dílo na č.l. 63-66 spisu soud zjistil, že jde o dřívější verzi návrhu smlouvy o dílo citovaného shora. Dílo je vymezeno shodně, stejně tak i cena díla. Termín splatnosti dílčích faktur je v návrhu rukou přepsán z původního vytištěného 14 dní na 30 dní, termín konečné faktury z vytištěného 7 dní na 60 dní, záruční doba je přepsána z vytištěného 60 měsíců na 120 měsíců, na nátěry konstrukcí pak 60 měsíců. Je proškrtnuta povinnost objednatele předat k použití WC v suterénu domu a předat klíč od hlavních dveří. Přílohou návrhu je i zde cenová nabídka žalobce a dále prohlášení, že je žalobce držitelem certifikátů dle ČSN – EN ISO [číslo]: 2016, ČSN - EN ISO [číslo]: 2016 a ČSN – OHSAS [číslo]: 2008.

21. Z nahrávky telefonického rozhovoru ze dne 25. 6. 2018 (CD založené původně na č.l. 67 je nyní v bezpečnějším obalu připojeno k obálce spisu) soud zjistil, že žalobce a žalovaný se ústně dohodli na provedení díla v intencích návrhu smlouvy o dílo č. [anonymizována dvě slova] [číslo] na č.l. 24-29 spisu. Takto se účastníci dohodli mj. na tom, že žalobce žalovanému vyúčtuje částku 150 000 Kč bez DPH nikoliv coby zálohu, ale coby část ceny díla se splatností 10 dnů. Faktura měla být předána spolu s podpisem smlouvy. Žalovaný žádal, aby byli na zakázku posláni nejlepší lidi žalobce, žalobce mu sdělil, že s tím počítá.

22. Místním šetřením ze dne 14. 8. 2019 soud zjistil, že na předmětném řadovém domu byly v době šetření rozpoznatelné dva nedostatky – betonové schody u okna a dveří v zadní části domu byly pokryty ztvrdlým lepidlem a omítka napravo u vchodových dveří do domu v jeho přední části trpí nerovností v hloubkovém rozsahu cca 1,9 cm. Jiné nedostatky provedených prací v době šetření rozpoznatelné nebyly.

23. Z fotografií z doby ukončení stavebních prací na č.l. 97-111 soud zjistil, že zdi řadového domu a garáže byly obehnány lešením. [obec] a dveře byla zakryta plastikovou folií, byť ne všude doléhající k okrajům příslušného otvoru. Na snímku na č.l. 106 spisu je patrná chybějící dilatační spára mezi rodinným domem a garáží.

24. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný u žalobce poptával dokončení fasády na předmětném domě. Fasáda byla v zadní části domu hotová, ale byla to fasáda šedá a akrylátová, tj. jiná, než kterou žalovaný poptával, a kterou tam chtěl mít. Na tuto šedou fasádu se měla udělat nová, bílá. V boční části bylo jenom lepidlo a perlinka a zepředu byla polovina hotová a na polovině bylo pouze perlinka a lepidlo. Garáž byla pouze omítnuta omítkou, tam nebyla ani první vrstva lepidla. Žalovaný chtěl, aby na celém domě byla nová silikonová fasáda, která sestává z vrstvy lepidla, na ní perlinky a svrchní vrstvy lepidla. Do stavu před započetím prací žalobce, co se týká fasád, uvedla nemovitost [právnická osoba], což byl subdodavatel [právnická osoba], od které to objednal. Původně to měl ty fasády IMOSTAR udělat celé, ale nedodělal to, protože se s nimi žalovaný rozloučil. Rozloučil se s nimi proto, že chtěli pořád víc peněz, nafukovali cenu. Chtěli půlmilionové zálohy, to jim žalovaný poskytl 2 x a pak už řekl, že ne. Částečně žalovaný [příjmení] jimi provedené práce uhradil (ty, na kterých se např. s nimi domluvili na slevě), částečně ne, vevnitř byla řada závad a nedodělků, měl tam také soudního znalce, ale pak to již neřešil. Co se týká stavu před započetím práce žalobce, tak zadní stranu udělal ten IMOSTAR, resp. STYLBAU, pěkně. Zepředu a z boku to bylo rozdělané, rozkuchané. Na boční straně byly nerovnosti, byla tam spodní vrstva lepidla, perlinka a částečně to bylo zamáznuté lepidlem, ale nebyla to řádná svrchní vrstva lepidla. V přední části, kde je okno s výklenkem, už byla udělaná bílá fasáda. Byla to ale akrylátová omítka a žalovaný chtěl silikon, který se dá umývat vodou. Proto chtěl předělat i tu bílou část. V přední části, s výjimkou toho výklenku, to vypadalo stejně jako na boční části. Žalovaný neví, jestli nerovnost, která se měřila vodováhou, jak je to zachyceno na snímku v soudním spisu, kdy tato nerovnost je u vstupních dveří, tam byla již v době před zahájením prací žalobce. Společnost žalobce si žalovaný vybral proto, že mu nabídla cenu, kterou oproti ceně IMOSTARU považoval za výhodnější. Rozsah díla dojednal přímo na místě stavby s panem [příjmení] za žalobce, ten je stavař a rovnou to kalkuloval. V zadní části se tedy měla fasáda umýt, potom penetrovat, potom tam dát lepidlo s lištami a perlinku a potom znovu lepidlo, potom se to mělo zbrousit a udělat vrchní omítku. Před uděláním vrchní omítky se měly ještě osadit parapety. V boční části se měl u dilatační spáry u garáže doplnit kousek polystyrenu o velikosti cca 250 cm x 15 cm x 100 mm a měla se osadit dilatační lišta a jinak se tam mělo dělat totéž co u zadní části. V přední části se také mělo udělat totéž. Žalovaný chtěl, aby na stavbě působili čeští pracovníci, nikoliv cizinci. Žalobce vystavil cenovou nabídku, je to ta, která je připojena ke smlouvě na č. l. 29 spisu, tj. na 315 449 Kč s DPH. Žalovaný žádal, aby mu žalobce udělal ještě slevu. Žalobce potom žalovanému poslal návrh smlouvy o dílo, byl to ten, co je v soudním spise na č. l. 63-66. Rukou psané poznámky, které jsou na uvedené listině, tam doplnil jednatel žalovaného. Zavolal žalobci, aby smlouvu opravili podle těch připomínek. Ještě před telefonátem žalobci poslal ten návrh naskenovaný e-mailem včetně psaných poznámek. Telefonický rozhovor proběhl tak, že žalovanému bylo řečeno, že se na to podíval a že to opraví. Částečně se bavili i o tom, že by se měla na začátku zaplatit částka 150 000 Kč žalobci. Mělo to být dílčí plnění. Žalovaný si již nevzpomíná, do kdy mělo být 150 000 Kč zaplaceno, a zda v souvislosti s tou částkou zároveň řešili daň z přidané hodnoty. Žalovaný smlouvu zatím podepsat nechtěl, jen zdůraznil, ať žalobce pošle nejlepší pracovníky. Chtěl ty pracovníky napřed vidět. Žalobce mu sdělil, že pošle ty nejlepší pracovníky, žalovaný mu nesdělil, ať je zatím neposílá. Doufal, že to budou„ naši lidi“ a nikoliv cizinci. Písemný návrh smlouvy podepsán nebyl. Na stavbu přijeli pracovníci žalobce, byli to cizinci a bylo jich dohromady pět. Dílo prováděli vadně, vady žalovaný popsal v reklamačním dopisu z července 2018. Byli tam necelý týden. Žalovaný zavolal žalobci, že to dělají špatně, že je to křivé, a že za takto nekvalitní práce mu nemůže zaplatit. Žalobce řekl, že to projedná a žalovaný pracovníkům žalobce řekl, ať zastaví práce, vykázal je ze stavby a oni už druhý den nepřišli. Asi po týdnu pracovníci žalobce odstranili lešení a už se nevrátili. Žalovaný myslel, že to bude žalobce řešit, byl na pracovníky žalobce rozzlobený. Sepsal ten reklamační dopis a víc už nechtěl řešit, proto již se žalobcem nekomunikoval, a to ani telefonicky. Pracovníci žalobce nechali na místě nepořádek. Základní vrstva na obvodových stěnách byla nerovná, byly tam jak výdutě, tak vypoukliny. Odchylky činí cca od [číslo] mm. Zbroušení vrchní lepící stěrky bylo nedostatečné, někde to nebylo obroušeno, na některých místech byla vidět i perlinka. Povrch rámů oken byl zalepen lepidlem. Co se týče styku lepidla a klempířských prvků, tak parapety byly krátké a nešlo tam dotáhnout lepící hmotu. Parapety byly dle žalovaného špatně udělané pod okno, kdy podle něj byly zasazeny do prvního žlábku místo do druhého žlábku. Dilatační spára mezi garáží a RD nebyla dodělaná, chyběla tam i dilatační lišta. Ostění otvorových výplní nebylo v pořádku, okapničková lišta byla z fasády předsazená hodně ven. Ostění obvodových výplní rovněž nebylo pravoúhlé v otvorové výplni. Osazení u parapetu bylo užší než u výplní. Na spodní části soklu garáže chyběla lišta s okapnicí. Podle názoru žalovaného byly i parapety u oken nekvalitně vyrobeny. Po lešení zůstaly ve fasádě díry. Co se týče vyúčtované výměry„ montáž a demontáž lešení“, žalovaný si to nechal přepočítat odborníkem, a tomu vyšlo 259 m2. Na garážovém stání a zahradním domku žalobce provedl penetraci, měl tam rovněž udělat celou bílou fasádu, ale na to už nedošlo, protože žalovaný nechal práce zastavit. Práce, které žalobce na stavbě udělal, byly v rozsahu a intencích toho, co bylo mezi mnou a žalobcem předmětem jednání a tedy toho co si od nich chtěl nechat postavit. Žalovaný následně nedostatky odstraňoval sám. Fasáda na celém domě se musela obrousit do roviny. Na futrech dveří se musely osekávat a čistit nánosy lepidla. [příjmení] se zalepit díry po lešení. [příjmení] se vyměnit všechny vypínače a zásuvky, které byly na vnějších zdech, na kterých probíhaly práce. Byly to 4 zásuvky na 220 V s krytkami a 1 vypínač. [příjmení] se vytrhat všechny parapety, je jich 7, a dát tam nové. Částečně se vysekávaly okapničky, tj. vrchní okapní lišty, které se dávají do svrchní vrstvy lepidla. Potom se zdi umyly od prachu, napenetrovaly, a na to se zase dala vrstva lepidla, potom perlinka a potom zase lepidlo, a na to potom svrchní omítka. Žalobce měl udělat i tu svrchní omítku. Během provádění prací žalobcem žalovaný pozval Ing. [příjmení], který má firmu na fasády, a ten do stavebního deníku zapsal, že ten den byla teplota 28oC. Napsal tam ještě nějaké nerovnosti, ale to už si nepamatuji. Žalovaný neví, zda to bylo před nebo po doručení té faktury na 150 000 Kč. Co se týká faktury na 150 000 Kč, tu žalovaný nezaplatil, protože sepsal reklamaci. Žalovaný si nepamatuje se, zda reklamaci napsal před splatností této faktury nebo po ní. Na dokončení prací po ukončení prací žalobce žalovaný sjednal malou firmu o cca 5 pracovnících. Ti to ke dni výslechu žalovaného (říjen 2019) neměli ještě hotové. Měli dodělat sokl, lišty a také něco předělat. Např. ty schody, které byly vyfoceny během místního šetření, a také některé nerovnosti. Situace s tou firmou byla taková, že momentálně na díle nepracovali, a kdyby je žalovaný nato zavolal, tak také budou chtít zálohu, stejně jako ten IMOSTAR.

25. Žalovaný rovněž vypověděl, že v citovaném telefonickém rozhovoru před uzavřením smlouvy říkal, že chce ještě další slevu a počítal, že budou ještě další jednání. Konkrétní návrh na snížení ceny neučinil, jenom říkal, jestli by nešlo tu cenu ještě o něco snížit. Účastnickou výpověď žalovaného hodnotí soud jako vcelku důvěryhodnou, s výjimkou tvrzení, že v telefonickém rozhovoru žádal o další slevu, neboť z nahrávky taková žádost neplyne a naopak z ní vyplývá, že účastníci jsou již na smlouvě včetně ceny dohodnuti.

26. Ze zprávy Ústavu stavebního zkušebnictví, s.r.o. z října 2018 soud zjistil, že ji vypracoval [jméno] [jméno]. Dne 5. 10. 2018 bylo na stavbě rodinného domu v ulici [ulice] provedeno ohledání stavebních konstrukcí, jejímž účelem byla kontrola správnosti provedení stavebních prací na kontaktním zateplovacím systému. Bylo zjištěno, že kontaktní zateplovací systém byl v rozpracovaném stavu. V době kontroly bylo provedeno nalepení desek izolantu, první vrstva základní vrstvy s vloženou perlinkou, osazení okapových lišt v okolí oken a osazení apu lišt v okolí oken. Osazení okapových lišt bylo vystouplé a vytvářelo velkou nerovnost ve svislosti stěny, stejným způsobem byly osazeny i rohové lišty kolem okenních otvorů. Osazení apu lišt bylo provedeno správně, ale při nanášení základní vrstvy byla zlomová hrana ušpiněna lepidlem. V ploše byly patrné velké nerovnosti, místy až 5 mm na 1m a byly viditelné přechody jednotlivých pásů perlinky. V místě napojení zateplovacího systému rodinného domu na omítku garáže nebyla osazena dilatační lišta. Při provádění základní vrstvy byla ušpiněna od lepidla povlaková izolace proti vodě na střeše garáže, všechna pozinkovaná oplechování, hotová fasáda sousedního domu, venkovní vybavení (např. osvětlení, vypínače), obložené vstupní stupně francouzských dveří na zahradu a obruby přilehlých budoucích chodníčků na zahradě. Založení vrstvy omítky garáže bylo provedeno bez lišty a v místě založení bylo špatně provedeno zahnutí perlinky vůči soklové části garáže. Zpráva uzavřela, že provedené stavební práce na kontaktním zateplovacím systému a vnější fasády garáže vykazovaly silné nedostatky a byly nekvalitně provedeny. Z obrazové dokumentace, která je součástí zprávy, soud zjistil, že obsahuje snímky zašpiněného venkovního vybavení, nerovností stěn a chybějící dilatační spáry. Vady rovinnosti bylo dle zprávy nutno vyrovnat, zašpinění očistit, dilatační spáru doplnit a opravit napojení perlinky na soklovou část garáže.

27. Ze svědeckého výslechu [jméno] [jméno] soud zjistil, že citovanou zprávu si od jeho zaměstnavatele – Ústavu stavebního zkušebnictví, s.r.o. – objednal žalovaný. Žalovaný svědkovi sdělil, že firmu, která prováděla rozpracované práce na fasádě rodinného domu žalovaného, žalovaný vyhodil, protože nebyl spokojený s tím, co firma prováděla. Svědek změřil rovinnost fasády domu, zjistil odchylky v rozsahu od 1 do 5 mm, a to jak v zadní části domu, tak v boční části domu včetně garáže, tak i v přední části domu. Šlo jak o výdutě, tak o výdutě i vypoukliny. Na pravé straně od vchodu do domu při pohledu z ulice byla viditelná perlinka. U garáže nebyla ošetřena dilatační spára, byl tam nevhodně napojen odvodňovací systém. Parapety u oken byly zašpiněné. Okapničky nad okny vystupovaly nad rovinu fasády. Zjištěné nerovnosti by bylo možno odstranit vybroušením nebo doplněním lepidla. O optimální teplotě a osvětlení při provádění fasády se svědek se žalovaným nebavil. Mezi stěnami nalevo a napravo od vstupních dveří byla nerovnost cca 2 cm do hloubky, svědek měl pochybnost, zda tato nerovnost vznikla při stavění stěn nebo až při provádění fasády.

28. Soud hodnotí svědka jako důvěryhodného, vypovídal spontánně, jeho výpověď je v souladu se skutečnostmi, které uvedl v citované zprávě, a je i vnitřně konzistentní. Soud nezjistil snahu svědka přizpůsobit vypovídané skutečnosti skutkovým verzím účastníků.

29. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2018 ze dne 4. 11. 2018 soud zjistil, že předmětem posudku bylo posouzení provedeného díla, a to výztužné armovací vrstvy na fasádě objektu předmětného rodinného domu včetně garáže a přístřešku parkovacího stání. Stavba byla znalcem zhlédnuta dne 12. 10. 2018. Při měření rovinnosti (ve směru svislém a vodorovném) na objektu rodinného domu a garáže byly lokálně zjištěny odchylky +/- [číslo] mm, tedy šlo o výdutě i vypoukliny. Pro rovinnost armovací vrstvy pod vrchní omítkou platí, že odchylky od rovinnosti mohou být maximálně +/- 1-2 mm, měřeno dvoumetrovou latí. V daném případě tedy bylo nutno provést opravu těchto křivostí na fasádě. Téměř na celém povrchu fasády objektu domu, garáže a parkovacího stání nebyla vrchní lepicí stěrka dostatečně zbroušena. I zde bylo nutno provést opravu těchto nerovností. Povrch rámů oken byl na některých místech zašpiněn od lepicí hmoty, nebylo provedeno řádné a pečlivé zakrytí těchto oken, byly také špatně zakryty vypínače, byl zjištěn zašpiněný práh garážových vrat, zašpiněný práh venkovních dveří. Zašpinění bylo nutno očistit. Na fasádě byla lokální místa, na kterých byla vidět armovací perlinka. Do nich bylo nutno doplnit vrchní vrstvu lepidla. Na styku lepicí hmoty a klempířských prvků bylo vidět nedotažení lepicí hmoty k těmto prvkům. Bylo nutno dotáhnout lepidlo až ke klempířskému prvku. Dilatační spára mezi garáží a rodinným domem byla nedokončena, chyběla v ní tepelná izolace a armovací vrstva. Bylo nutno ve spáře doplnit volně uložený tepelný izolant a následně provést armovací vrstvu do dilatační spáry tak, aby tato byla funkční. Fotodokumentace, která je součástí posudku, ilustruje zjištěné nedostatky.

30. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jeho znalecký posudek objednal žalovaný, a to za účelem prověření díla co do rovinnosti fasády, kvality provedení fasády, provedení klempířských prvků, které měly styk s armovací vrstvou, a konečně co do ochrany prvků na fasádě před znečištěním při provádění prací. Znalec nezkoumal okapničky, žlábky, v nichž jsou zasazeny parapety a kvalitu parapetů, jejich styk s armovací vrstvou, pravoúhlost ostění obvodových výplní. Při zhotovování fasády platí, že při překročení určité venkovní teploty by se práce neměly provádět, vyšší sluneční svit to ještě zhoršuje. Pokud takové podmínky nastanou, práce by měly být přerušeny a fasády by měly být zakryty, ideálně provzdušněnou plachtou. V praxi se děje to, že se v pracích stejně pokračuje, ale není to pravidelně. Znalec viděl několik fasád, které byly prováděny za takového počasí a byly popraskané a potrhané. Na předmětné fasádě toto znalec neviděl. Citovaná venkovní teplota je cca [číslo] stupňů Celsia, k drobným odchylkám dochází v závislosti na intenzitě slunečního svitu. Znalec zjistil nerovinnost fasády i při měření celých stěn, někde byla tzv. utopená a u okenních lišt vyčnívala ven. Každá fasáda, každá stěna musí být rovná. Lokální odchylky rovinnosti by se řešily tak, že vypouklost by se odstranila zbroušením, výdutě by se odstranily doplněním armovací vrstvy. Izolant pod armovací vrstvou má dle informací žalovaného tloušťku 100 mm na celém povrchu. Materiál, který byl na stavbě předtím, než žalobce započal své práce, nebyl těmito pracemi znehodnocen, a materiál, který do stavby zapracoval žalobce, lze využít při odstraňování nedostatků stavby. Výdutě ve fasádě lze odstranit tak, že to nebude mít vliv na funkčnost fasády; opadávání nehrozí. V době, kdy znalec prováděl ohledání stavby, dílo ke sjednanému, resp. obvyklému účelu sloužit nemohlo, po zmiňovaných úpravách rovinnosti by mu sloužit mohlo. [příjmení] by se také dokončit dilatační spára u garáže. Znalec by dílo nechal dokončit někoho jiného. Původem zjištěného znečištění bylo lepidlo z armovací vrstvy.

31. Z fotodokumentace na č.l. 159 spisu soud zjistil, že před převzetím stanoviště žalobcem byla omítka předmětného rodinného domu bez viditelných výraznějších nerovností.

32. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], ze dne 9. 7. 2020 [číslo] soud zjistil, že znalec určil obvyklou cenu plnění poskytnutého žalobcem žalovanému ve vztahu k pozemku p.č. St. 988 v k.ú. [část obce], jehož součástí je rozestavěná budova bytového domu včetně garáže, s přihlédnutím ke zjištěným nedostatkům (vadnosti) poskytnutého plnění a jeho faktické využitelnosti pro žalovaného, ve vztahu k místu a času poskytnutého plnění (červen 2018 až červenec 2018), v částce 88 058 Kč bez DPH. Znalec vzal v úvahu inflaci. Znalec uzavřel, že všechny v předchozí fázi vytčené vady žalovaným žalobci ke dni místního šetření provedeného znalcem (25. 6. 2020) byly odstraněny. Protože znalec neměl k dispozici kompletní projektovou dokumentaci spolu s položkovým rozpočtem celé stavby včetně výkazu výměr, nebyl mu exaktně znám rozsah skutečně provedených prací žalobcem a všechny vady ke dni místního šetření žalovaným odstraněny, mohl se znalec při určení obvyklé ceny pohybovat pouze v rovině odborného odhadu. Ze znaleckého posudku Ing. [příjmení] neplyne závěr, že je nutné odstranit všechny práce provedené žalobcem. V soupisu skutečně provedených prací znalec korigoval položku [číslo] – potažení vnějších stěn sklovláknitým pletivem vtlačeným do tenkovrstvé hmoty, po odpočtu 10,61 m2, co do označených nedodělků koeficientem 50 %.

33. Z výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] soud zjistil, že znalec provedl korekce jednak v důsledku částečného zpětvzetí žaloby a jednak v důsledku zjištěných nedostatků poskytnutého plnění. Znalec se zabýval všemi nedostatky tvrzenými žalovaným i obsaženými v listinách založených do spisu, včetně technické zprávy vypracované [jméno] [jméno] a znaleckým posudkem Ing. [příjmení]. Znalec vady plnění neviděl, přijel na stavbu, která již byla dokončena, a proto mu nezbylo, než se zabývat uvedenými dokumenty. Ani v jednom z těchto dokumentů, ani z jiného obsahu spisu, neplyne závěr, že zjištěné vady směřují k úplnému odstranění prací. Kdyby Ing. [příjmení] a [jméno] [jméno] zjistili, že fasádu je potřeba odstranit a vybudovat ji znovu, měli by to do svých posudků napsat. Znalec uvedl, že obecně může docházet ke snížení životnosti podkladní vrstvy fasády v důsledku provádění armovací vrstvy fasády při určitých vyšších teplotách a při nezakrytí před působením slunečního svitu. Znalec každé z námitek vadného plnění přiznal váhu 50 %. Vzal v úvahu nerovnosti fasády, případné vyšší teploty a sluneční osvit, nedostatečné zbroušení vrchní lepicí stěrky, zašpinění rámu oken, viditelnou perlinku, nedotažení lepicí hmoty ke styku lepidla s klempířskými pracemi, nedokončenou dilatační spáru mezi garáží a rodinným domem. Znalec uzavřel, že 278 metrů lešení odpovídalo povaze předmětné zakázky, resp. poskytovaného plnění. Lešení bylo pronajato za cenu obvyklou. Částky účtované za likvidaci suti a odpadu, přesun hmot a zařízení staveniště znalec považoval za obvyklé. Znalec vzal v úvahu i využitelnost plnění pro žalovaného. Znalec uvedl, že dílo bylo možné dokončit jiným zhotovitelem. Znalec také uvedl, že ani případné nedostatky okapniček, soklu či jiných nedostatků nezmění jeho odborný odhad 50 % korekce. Znalec i po provedeném výslechu setrval na závěru, že obvyklá cena plnění poskytnutého žalobcem žalovanému ve vztahu k pozemku p.č. St. 988 v k.ú. [část obce], jehož součástí je rozestavěná budova bytového domu včetně garáže, s přihlédnutím ke zjištěným nedostatkům (vadnosti) poskytnutého plnění a jeho faktické využitelnosti pro žalovaného, ve vztahu k místu a času poskytnutého plnění (červen 2018 až červenec 2018) je 106 550 Kč vč. DPH, jak uvedl v písemném posudku.

34. Z jiných provedených důkazů soud skutkově významná zjištění nečerpal. Jiné navržené důkazy soud neprovedl, neboť provedeným dokazováním byl skutkový stav zjištěn v rozsahu postačujícím pro rozhodnutí a od provedení dalšího dokazování si již nebylo možno slibovat další skutkově relevantní objasnění věci.

35. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

36. Podle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

37. Podle § 2004 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

38. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

39. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

40. Podle § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

41. Soud má provedeným dokazováním za prokázané, že účastníci spolu ústně uzavřeli smlouvu o dílo ve smyslu § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, s obsahem odpovídajícím návrhu smlouvy č. [anonymizována dvě slova] [číslo] na č.l. 24-29 soudního spisu. Smlouva sice nebyla uzavřena písemně, ale v telefonickém rozhovoru mezi účastníky byla vyjádřena shoda na jejím obsahu, staveniště bylo podle ní předáno (v protokolu o předání staveniště se na smlouvu o dílo č. [anonymizována dvě slova] [číslo] přímo odkazuje) a především podle ní bylo zahájeno provádění díla na pozemku žalovaného a s jeho souhlasem. Upírat platnost takto vzniklému smluvnímu závazku by bylo v rozporu se zásadou bezformálnosti, na které je vystavěn zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny (§ 3 odst. 2 písm. d) o.z.). Zároveň platí, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné (§ 574 o.z.). Nedostatek formy ujednané stranami lze zhojit, a to i konkludentně (§ 582 odst. 1 o.z.); vedle toho podle smlouvy již bylo plněno (§ 582 odst. 2 o.z.).

42. Účastníci si ve smlouvě ujednali, že na začátku prací vystaví žalobce žalovanému fakturu na částku 150 000 Kč, a to jako vyúčtování dílčího plnění, nikoliv jako zálohu, se splatností deseti dnů od doručení. Žalovaný ve lhůtě splatnosti (8. 7. 2019) fakturu nezaplatil, proto žalobce od smlouvy o dílo dopisem ze dne 18. 7. 2018 odstoupil, fakturu zároveň dobropisoval a vyzval žalovaného k úhradě hodnoty již provedených prací na díle. Soud má učiněné odstoupení za platné. S ohledem na to, že částka 150 000 Kč představovala více než polovinu ceny díla, lze uzavřít, že jde o odstoupení pro podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2002 odst. 1 o.z., neboť žalobce by se žalovaným smlouvu neuzavřel, kdyby dopředu věděl, že takto významné smluvní povinnosti nehodlá žalovaný dostát. V důsledku odstoupení došlo ke zrušení smluvního závazku ze smlouvy od počátku (§ 2004 odst. 1 o.z.) a žalobci vzniklo podle § 2993 o.z. právo na vydání bezdůvodného obohacení, a to ve formě peněžité náhrady ve výši obvyklé ceny plnění, které poskytl žalovanému, neboť faktické plnění vrátit nelze (šlo o práce a výkony, resp. se stalo součástí věci žalovaného) (§ 2999 odst. 1 o.z.). Při určení obvyklé ceny se přitom musí přihlédnout k nedostatkům (vadnosti) poskytnutého plnění a jeho faktické využitelnosti pro žalovaného. Protože toto určení závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanovil soud k určení obvyklé ceny poskytnutého plnění znalce. Ten určil obvyklou cenu plnění poskytnutého žalobcem žalovanému, s přihlédnutím ke zjištěným nedostatkům (vadnosti) poskytnutého plnění a jeho faktické využitelnosti pro žalovaného, ve vztahu k místu a času poskytnutého plnění (červen 2018 až červenec 2018), částkou 88 058 Kč bez DPH. Tuto částku žalovaný žalobci ani přes výzvu neuhradil, splatnost dluhu nastala 28. 7. 2018 a od 29. 7. 2018 je žalovaný s jeho plněním v prodlení. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v rozsahu 88 058 Kč a úroku z prodlení z této částky ve výši 8,75 % ročně za období od 29. 7. 2018 do zaplacení vyhověl, když o úroku z prodlení rozhodl podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).

43. V části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 32 289 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 32 289 Kč ve výši 8,75 % ročně za období od 29. 7. 2018 do zaplacení, soud žalobu důvodnou neshledal, a to rovněž z důvodů uvedených shora, kdy v tomto rozsahu na straně žalovaného bezdůvodné obohacení vůči žalobci podle závěrů znalce nevzniklo (výrok II.).

44. Jde-li o námitku žalovaného, že smlouva nebyla uzavřena, lze odkázat na závěry uvedené shora. Pokud by žalovaný nesouhlasil s tím, že bude smlouvou vázán, nedošlo by k podpisu o předání staveniště, který na ni výslovně odkazuje, a ani fakticky by staveniště nebylo předáno a práce na stavbě by vůbec nezapočaly. Ze stejného důvodu je nutno odmítnout námitku, že žalobce na díle vůbec pracovat nemusel a bezdůvodné obohacení tak žalovanému v podstatě vnutil. Práce na stavbě bez alespoň konkludentního souhlasu jejího vlastníka si lze představit tam, kde vlastník vůbec netuší, že mu někdo jeho věc zhodnocuje; to v projednávané věci neplatí. Zde žalovaný chtěl, aby žalobce práce prováděl, byť nebyl spokojen s jejich kvalitou. Pokud žalovaný odkazuje na ustanovení § 2610 o.z., které stanoví, že právo na zaplacení díla vzniká jeho provedením, potom přehlíží, že v tomto případě nejde o spor z nezaplacené ceny díla, ale z bezdůvodného obohacení vzniklého v důsledku odstoupení od smlouvy. Žalovanému je nutno dát za pravdu, že dílo se nikdy nedostalo do stavu, kdy by bylo možno jej považovat za provedené, ale to žalobce ani netvrdil. Žalobce dílo dokončit ani nemohl, neboť ho žalovaný po několika dnech vykázal ze stavby. Mezi dílem nedokončeným a dílem, které je sice dokončené, ale vadné, je přitom rozdíl. V případě dokončeného, ale vadného díla, nabízí zhotovitel objednateli jako produkt svého úsilí hmotný výsledek, který vnímá jako dokončený, ale který není v souladu s tím, co podle smlouvy objednatel právem očekává. I v případě nedokončeného díla nebude takový výsledek, resp. mezivýsledek, v souladu s tím, co objednatel podle smlouvy očekává, avšak v tomto případě vyplývá nesoulad mezi ujednaným dílem a skutečně poskytnutým plněním z povahy věci – dílo není dokončeno, proto nesplňuje dohodnuté parametry. Zároveň je nutno vzít v úvahu, že zhotovitel nemusí provádět dílo tak, aby každá jeho dílčí část byla v každém okamžiku provádění díla již prosta jakéhokoliv nedostatku. Práce na díle pokračují, dokud není dokončeno, a po tuto dobu se zhotovitel může vracet k dříve prováděným částem díla a odstraňovat zjištěné nedostatky, ať už z vlastní iniciativy v rámci kontrolní činnosti nad vlastními pracovníky, nebo na základě podnětu zhotovitele apod. Ze stavu nedokončeného díla tak nelze bez dalšího uzavřít, že nedostatky, které se na něm nacházejí, by se na něm nacházely i v době, kdy by zhotovitel dílo jako dokončený celek nabídl objednateli k převzetí. Namítá-li žalovaný, že některé náklady bude muset vynaložit znovu, např. znovu postavit lešení, je nutno mu připomenout, že provádění díla žalobcem násilně přerušil, dohodnutou část ceny díla nezaplatil a nutnost postavit nové lešení – zde již novým zhotovitelem – tak sám zapříčinil. Námitku, že v obvyklé ceně poskytnutého plnění by se měly zohlednit i náklady na provedení odtrhových zkoušek, soud důvodnou neshledal. Existence vady způsobené případným nevhodným technologickým postupem při provádění prací na fasádě (práce na slunci, při vyšších teplotách) v řízení najevo nevyšla; samotné porušení postupu stanoveného výrobcem minerálního lepidla (tmelu) přitom vadou není, nevede-li k patologickým změnám hmotného výsledku žalobcova úsilí. Žalovaný tak navrhuje, aby v obvyklé ceně poskytnutého plnění byly zohledněny náklady na zjištění, zda vada vůbec existuje, a to za situace, kdy sám odtrhové zkoušky neprovedl a přesto nechal dílo dokončit jiným zhotovitelem; takový postup ovšem nedává smysl, pokud by práce nového zhotovitele měly být následně zmařeny provedením destruktivních odtrhových zkoušek. V řízení nadto nebylo ani tvrzeno, že by nový zhotovitel provedení těchto zkoušek nařídil nebo jejich provedením podmínil svou vlastní činnost na stavbě. Znalec [celé jméno znalce] uvedl, že určení obvyklé ceny poskytnutého plnění vzal v úvahu i případný vyšší osvit a vyšší teploty, a že na svém závěru výše obvyklé ceny setrvává (viz též níže).

45. Pokud jde o námitky vztahující se ke znaleckému posudku Ing. [celé jméno znalce], soud musí v prvé řadě akcentovat, že v době, kdy znalec prováděl vlastní místní šetření, byly již vytýkané nedostatky poskytnutého plnění dle jeho zjištění odstraněny, neboť žalovaný si sjednal dalšího zhotovitele na dokončení díla. Znalec tak při zjištění těchto nedostatků pracoval zejména s obsahem soudního spisu a zde není bez významu, že listiny v něm založené (znalecký posudek Ing. [příjmení] a zpráva [jméno] [jméno]) jsou listinami, které si pro zdokumentování zjištěných nedostatků na díle opatřil sám žalovaný. Byl to tedy žalovaný, kdo mohl působit na uvedené osoby jak co do označování dalších nedostatků, které případně jejich pozornosti unikly, tak co do pečlivosti zdokumentování těch nedostatků, které v uvedených listinách uvedeny jsou; vedle toho je však možné předpokládat, že tyto osoby by v rámci své odbornosti na takové nedostatky přišly i samy a ve svých posudcích, resp. zprávách by je uvedly. Jde-li o námitku spočívající v nedodržení technologického postupu při vyšších teplotách a slunečním svitu, znalec [příjmení] uvedl, že viděl fasády, kde došlo k takovému porušení, a ty byly na rozdíl od předmětné fasády v této věci popraskané a potrhané. Znalec [celé jméno znalce] v každém případě v rámci svého výslechu vzal v úvahu i nedostatky, které v uvedených listinách uvedeny nejsou, kdy za zásadní považuje soud znalcův závěr, že na výši obvyklé ceny poskytnutého plnění, jak ji na základě znaleckého úkolu určil v písemném vyhotovení posudku, i po svém výslechu nadále setrvává. Obvyklá cena byla znalcem určena odborným odhadem; to, že i po uvážení dalších nedostatků znalec setrval na původní určené výši, není vadou posudku, ale důsledkem skutkových okolností, s nimiž znalec pracoval. Pokud byla obvyklá cena v písemném vyhotovení posudku určena odborným odhadem, nelze od ní mechanicky odečítat částky odpovídající případným dalším nedostatkům, neboť obvyklá cena beroucí v úvahu i tyto nedostatky je opět toliko odborným odhadem, který může vést k určení obvyklé ceny ve stejné výši, nejde-li o nedostatky natolik závažné, že je na místě určit jinou obvyklou cenu. S ohledem na to má soud znalecký posudek – v poměrech projednávané věci - za náležitě odůvodněný. Znalec zadaný úkol splnil, své úvahy vysvětlil, ke skutečnostem, ke kterým měl přihlédnout, přihlédl, a to včetně důsledků časového odstupu mezi poskytnutým plněním a znaleckým zkoumáním. K tomu soud uvádí, že kdyby byl dospěl k závěru, že ze závěrů tohoto znaleckého posudku nelze vyjít, byl by na věc aplikoval § 136 o.s.ř. a výši nároku žalobce by určil na základě volné úvahy; ta by však odpovídala závěrům znalce, neboť i volná úvaha musí vycházet ze skutečností, které v řízení vyšly najevo, a znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce] by i v tomto případě představoval nejspolehlivější zdroj informací pro takovou úvahu. Pokud jde o námitku, že znalec neurčoval cenu, za kterou lze dílo řádně dokončit, ta není důvodná, neboť toto znalec určovat neměl; v řízení bylo nutno určit výši bezdůvodného obohacení, kterého se žalovanému dostalo v důsledku plnění žalobce. Jinými slovy, šlo o určení obvyklé ceny toho, co již bylo žalobcem poskytnuto, nikoliv o určení obvyklé ceny toho, co bylo ještě zapotřebí vynaložit, aby dílo bylo dokončeno.

46. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci částečný úspěch, má právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů. Žalobce má s ohledem na poměr úspěchu účastníků právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 30 % (kdy v části, v níž muselo být řízení zastaveno na základě částečného zpětvzetí žaloby, byl žalobce procesně neúspěšný); žalovanému byla před podáním žaloby zaslána na poslední známou adresu výzva k plnění. Účelně vynaložené a jím vyúčtované náklady řízení žalobce tvoří: Soudní poplatek 5 441 Kč podle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 59 220 Kč za 9 úkonů právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby, 1x vyjádření ze dne 23. 1. 2019, 1x vyjádření ze dne 12. 7. 2019, 1x účast na jednání soudu dne 10. 4. 2019, 1x účast na jednání soudu dne 17. 7. 2019, 2 x účast na jednání soudu dne 3. 10. 2019, 1x účast na místním šetření dne 14. 8. 2019) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, odměna za jeden úkon právní služby při tarifní hodnotě 136 002 Kč činí 6 580 Kč Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 47 520 Kč za 8 úkonů právní služby (1x vyjádření ze dne 21. 8. 2020, 1x vyjádření ze dne 15. 10. 2020, 1x vyjádření ze dne 4. 1. 2021, 2x účast na jednání soudu dne 4. 11. 2019, 2x účast na jednání soudu dne 25. 9. 2020, 1 x účast na jednání soudu dne 31. 3. 2021) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, odměna za jeden úkon právní služby při tarifní hodnotě 120 347 Kč činí 5 940 Kč Náhrada hotových výdajů advokáta 5 100 Kč za 17 úkonů právní služby shora uvedených po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Náhrada promeškaného času podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu v souvislosti s cestou ke shora uvedeným jednáním soudu (a místnímu šetření) a zpět ve výši 2 100 Kč (21 půlhodin po 100 Kč, 1,5 hod na cestu z [obec] do [obec] a zpět, celkem 7 cest) Cestovné ve výši 2 222,50 Kč podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu z [obec] do [obec] a zpět osobním vozidlem k soudním jednáním a místnímu šetření ve dnech 10. 4. 2019, 17. 7. 2019, 3. 10. 2019, 4. 11. 2019 a 14 8. 2019 podle vyhlášky č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (průměrná spotřeba 6,8 l [číslo] km, cena pohonných hmot – 33,10 Kč, pět jízd do [obec] a zpět celkem 350 km, paušální náhrada 6,35 Kč). Cestovné z [obec] do [obec] a zpět osobním vozidlem k jednání dne 25. 9. 2020 ve výši 446,60 Kč podle vyhlášky č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (průměrná spotřeba 6,8 l [číslo] km, cena pohonných hmot – 32 Kč, jedna jízda do [obec] a zpět celkem 70 km, paušální náhrada 6,38 Kč) Cestovné z [obec] do [obec] a zpět osobním vozidlem k jednání soudu dne 31. 3. 2021 ve výši 440,30 Kč podle vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (průměrná spotřeba 6,8 l [číslo] km, cena pohonných hmot – 27,80 Kč, jedna jízda do [obec] a zpět celkem 70 km, paušální náhrada 6,29 Kč) Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.), tj. 21 % z částky 115 049,40 Kč DPH činí 24 160,37 Kč. Náklady žalobce tedy činí celkem 144 650,77 Kč a jejich náhradu a jejich náhradu ve výši 43 395,23 Kč (30 % z částky 144 650,77 Kč) mu soud vůči žalovanému přiznal (výrok III).

47. Splatnost plnění uloženého žalovanému potom soud stanovil v obecné lhůtě dle věty první § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

48. Výroky IV a V. tohoto rozsudku soud uložil účastníkům řízení, u nichž nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 občanského soudního řádu, povinnost nahradit státu náklady řízení, které v dané věci vynaložil, a to v souladu s § 148 odst. 1 občanského soudního. Na znalečném stát vynaložil částku 20 875 Kč, přiznanou znalci usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 16. 10. 2020, č.j. 15 C 219/2018-344. Náhradu těchto nákladů soud s ohledem na shora uvedené uložil oběma účastníků podle poměru jejich úspěchu a neúspěchu ve věci (65 % x 35 %), tedy žalovanému ve výši 13 568,75 Kč (výrok IV.) a žalobce ve výši 7 306,25 Kč (výrok V). Splatnost plnění uloženého účastníkům potom soud v obou případech stanovil v obecné lhůtě dle věty první § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.