15 C 231/2017

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem Mgr. Janem Linhartem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozen datum ; bytem adresa žalobce ; zastoupený jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalovanému: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalovaného ; se sídlem adresa žalované zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa žalované za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného: právnická osoba , IČO se sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení 2 186 000 Kč s přísl. <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2 186 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 186 000 Kč za období od 16. 9. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení ve výši 182 084 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobce.</b> 1. Žalobce (v textu dále také jako„ současný žalobce“) se po žalovaném (v textu dále také jako„ současný žalovaný“) domáhal zaplacení 2 186 000 Kč s příslušenstvím. Uvedl, žalovaný coby dražebník prováděl dražbu nemovitosti, a to bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa], postavené na pozemku p. [číslo] spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy [adresa] a spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na pozemku p. [číslo] to vše zapsáno na [list vlastnictví] vedeného u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha, pro obec Praha a k.ú. [obec]. Žalobce se do dražby přihlásil a uvedenou bytovou jednotku vydražil. Na základě výsledku dražby byl zapsán jako vlastník bytové jednotky v katastru nemovitostí. Bytovou jednotku však nemohl používat, protože její původní vlastník, [jméno] [příjmení], ji odmítl opustit a předat. Žalobce se proto u Obvodního soudu pro Prahu 10 v řízeních vedených pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] vyklizení bytové jednotky a dále placení nájemného. Původní vlastník podal žalobu, jíž se domáhal vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby; řízení o žalobě bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] vedeno u Okresního soudu Praha-západ. Uvedený soud rozsudkem ze dne 3. 9. 2015 rozhodl tak, že nedobrovolná dražba prováděný žalovaným je neplatná. Toto rozhodnutí potvrdil i Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 1. 2017, sp. zn. [spisová značka]. Soudy dospěly k závěru, že nedobrovolná dražba nemohla proběhnout a měla být odvolána. Žalobce jako dražitel nemohl posoudit platnost nebo neplatnost dražby a samozřejmě byl přesvědčen, že dražba byla v pořádku a on se tak stal oprávněným vlastníkem vydražené bytové jednotky. Po rozhodnutí soudů o žalobě na neplatnost dražby přišel jak o bytovou jednotku, tak o částku 2 150 000 Kč, kterou za ni zaplatil. Dále v souvislosti s vedením výše uvedených sporů u Obvodního soudu pro Prahu 10 zaplatil na soudních poplatcích celkem částku 7 320 Kč (kdy jde o nevrácenou část zaplaceného soudního poplatku v řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 1 000 Kč a o nevrácenou část zaplaceného soudního poplatku v řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 1 320 Kč a o zaplacený soudní poplatek za odvolání v řízení vedeném u Okresního soudu Praha-západ ve výši 5 000 Kč) a na nákladech řízení vedeného u Okresního soudu Praha-západ částku 28 716 Kč, přičemž z posledně uvedené částky v tomto řízení uplatňuje pouze 28 680 Kč. Soudy v řízení o žalobě na neplatnost dražby dovodily, že žalovaný nemohl a neměl bytovou jednotku dražit a dražbu měl odvolat. Žalovaný přesto nedobrovolnou dražbu provedl, ačkoliv jako subjekt odborně zdatný měl vědět, že bytovou jednotku nemůže dražit. Tím porušil svou povinnost a v důsledku tohoto porušení vznikla žalobci škoda ve výši 2 186 000 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě uvedené částky, avšak ten úhradu odmítl.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že žalovaný předně není pasivně legitimovaný, neboť jednak předmětné finanční prostředky, které žalobce uhradil jako kupní cenu, již nemá, a jednak při provádění veřejné nedobrovolné dražby nepochybil. Výtěžek dražby byl, po odečtení nákladů dražby ve výši 348 000 Kč, v rozsahu 1 802 000 Kč řádně vyplacen navrhovateli dražby – společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Žalovaný proto nemůže žalobci kupní cenu vrátit a ten se musí případně s nárokem na vrácení této kupní ceny obrátit na uvedenou společnost. Dále žalovaný uvedl, že důvodem, pro který byla Okresním soudem Praha-západ, resp. Krajským soudem v Praze, veřejná dražba shledána neplatnou, byl souběh exekučního řízení vedeného soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém byla předmětná bytová jednotka postižena exekučním příkazem, s předmětnou nedobrovolnou veřejnou dražbou. Střet nedobrovolné veřejné dražby a exekuce je řešen ustanovení § 46 odst. 1 písm. g) zákona o veřejných dražbách. Podle tohoto ustanovení má dražebník upustit od dražby pouze v případě, že zde k okamžiku zahájení dražby je exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části. Toto legislativní řešení je dle žalovaného logické, neboť exekuční řízení může být vedeno různými způsoby, zatímco soudní výkon rozhodnutí může být veden pouze jedním způsobem navrženým oprávněným v návrhu soudního výkonu rozhodnutí. Nic proto nebrání věřiteli, aby pro tutéž pohledávku vedl zároveň exekuční řízení a zároveň navrhl prodej zástavy ve veřejné dražbě. To může být praktické zejména v situacích, kdy lze očekávat, že výtěžek dražby nemovité věci nepokryje celou dlužnou částku, což je také tento případ. Není žádného důvodu bránit věřiteli, aby dlužnou částku vymáhal prodejem zástavy ve veřejné dražbě a zároveň aby pro něho jako oprávněného byla různými způsoby vedena exekuce, neboť to, že je vedena exekuce ještě nemusí znamenat kolizi s veřejnou dražbou. Tato kolize vyvstane pouze v případě, že k okamžiku, kdy by měla být zahájena veřejná dražba, zde je exekuční příkaz prodejem nemovitosti, která má být předmětem veřejné dražby. Zákonem je tedy zcela správně řešen teprve takovýto konflikt, tedy situace, kdy k okamžiku zahájení veřejné dražby zde je exekuční příkaz prodejem téže věci, která má být předmětem veřejné dražby. Samotná skutečnost, že je pro tutéž pohledávku k okamžiku zahájení veřejné dražby vedeno exekuční řízení tedy v žádném případě nebrání provedení veřejné dražby. Dražebník má upustit od provedení veřejné dražby pouze v případě, že zde k okamžiku jejího zahájení je exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části. S tím se ztotožnil i Krajský soud v Praze ve shora citovaném rozsudku. Žalovaný pak při provádění veřejné dražby vycházel z toho, že exekuční příkaz prodejem nemovitosti, který vydal soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] dne 7. 6. 2011, č. j. [číslo jednací], byl zrušen samostatným usnesením ze dne 18. 10. 2011, č. j. [číslo jednací], které dle vyznačené doložky nabylo právní moci dne 19. 10. 2011, tedy před konáním veřejné dražby. Žalovaná proto při provádění dražby legitimně vycházela z toho, že účinky exekučního příkazu postihující dotčenou bytovou jednotku již netrvají. Okresní soud Praha-západ v rozsudku ze dne 3. 9. 2015, č. j. [číslo jednací], uvedl, že dle jeho názoru usnesení o zrušení exekučního příkazu nemohlo nabýt právní moci dne 19. 11. 2011 (jak vyznačil soudní exekutor právní moc), když jednomu z účastníků nebylo doručeno. Z toho je dle žalovaného patrné, že žalovaný se žádného pochybení nedopustil, neboť zcela legitimně vycházel z rozhodnutí soudního exekutora jako orgánu veřejné moci. Uvažovat zde tudíž lze pouze o odpovědnosti soudního exekutora; i z toho důvodu má žalovaný za to, že není pasivně legitimován. Žalovaný rovněž z opatrnosti vznesl námitku promlčení uplatněného nároku, neboť veřejná dražba se konala již 21. 10. 2011. 3. [ulice] účastník na straně žalované uvedl, že žalobce není aktivně legitimovaný k podání žaloby na náhradu škody, neboť je v katastru nemovitostí stále veden jako vlastník předmětné jednotky. Škoda, jejíž náhrady se žalobce domáhá, tedy dosud nevznikla. Na straně žalovaného vedlejší účastník neshledal žádné porušení právních povinností. Z opatrnosti se vedlejší účastník připojil i ke vznesené námitce promlčení.

4. Žaloba je důvodná.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce zaplatil na nákladech řízení vedeného u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 16 C 147/2011 částku 28 716 Kč. Mezi účastníky bylo nesporné, že skutečným vlastníkem předmětné bytové jednotky je pan [jméno] [příjmení]. Mezi účastníky bylo nesporné, že náklady dražby činily 348 000 Kč, že tyto si žalovaný ponechal a částku 1 802 000 Kč vyplatil navrhovateli dražby.

6. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne 31. 8. 2016 soud zjistil, že jím žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 2 150 000 Kč a částky 36 136 Kč, to vše do 15. 9. 2017 Částku 2 150 000 Kč zaplatil za vydraženou bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa], spoluvlastnický podíl na budově a spoluvlastnický podíl na pozemku p. [číslo] v [obec a číslo], části [obec]. Dražbu prohlásil Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne 3. 9. 2015, sp. zn. [spisová značka], potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 11. 1. 2017, sp. zn. [spisová značka], za neplatnou. Soudy dovodily neplatnost dražby, neboť dražba nemohla proběhnout a měla být odvolána. Žalobce poté, co vydražil bytovou jednotku a byl zapsán v katastru nemovitostí jako její vlastník, podal žalobu na vyklizení původního vlastníka, pana [jméno] [příjmení]; v tomto řízení zaplatil na soudním poplatku 2 000 Kč. Dále se po původním vlastníkovi domáhal zaplacení nájemného, kdy zaplatil na soudním poplatku 6 600 Kč. Za odvolání proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 3. 9. 2015, sp. zn. [spisová značka], zaplatil žalobce na soudním poplatku 5 000 Kč. Obě řízení vedená u Obvodního soudu pro Prahu 10 byla zastavena a žalobci byly vráceny části zaplacených poplatků, když z poplatku 2 000 Kč mu bylo vráceno 1 000 Kč, z poplatku 6 600 Kč mu bylo vráceno 5 280 Kč. Nevrácená část soudních poplatků činí 7 320 Kč. Dále žalobce zaplatil na nákladech řízení dle rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 3. 9. 2015, sp. zn. [spisová značka], částku 28 716 Kč. Žalobce také vynaložil 100 Kč za výpis z katastru nemovitostí.

7. Z vyjádření k výzvě k zaplacení ze dne 6. 9. 2017 soud zjistil, že jím žalovaný sdělil žalobci, že k jeho výzvě k zaplacení částky 2 150 000 Kč, která mu byla doručena dne 5. 9. 2017, uvádí, že nárok žalobce neuznává, neboť tuto částku řádně vyplatil jako dosažený výtěžek navrhovateli dražby a již s ní nedisponuje.

8. Z dokladu o úhradě ceny dosažené vydražením ze dne 7. 11. 2011 soud zjistil, že žalovaný coby dražebník jím potvrdil, že v dražbě konané na základě dražební vyhlášky o konání nedobrovolné dražby, jejímž předmětem byla bytová jednotka [číslo] nacházející se v budově [adresa] v části [územní celek], postavené na pozemku p. [číslo] spoluvlastnický podíl o velikosti id [číslo] na společných částech uvedené budovy a spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] na pozemku p. [číslo] vše v obci [obec], k.ú. [obec] (dále také souhrnně jako„ předmětná bytová jednotka“), žalobce coby vydražitel uhradil dne 7. 11. 2011 převodem na účet dražebníka v plné výši cenu dosaženou vydražením ve výši 2 150 000 Kč. Dražba byla konána dne 21. 10. 2011 v [příjmení] [příjmení] [jméno], [obec a číslo], [PSČ] [anonymizováno] ve 14:00 hod. dle dražební vyhlášky [číslo] [rok] ze dne 11. 8. 2011.

9. Z protokolu o provedené dražbě [číslo] 2011 ze dne 21. 10. 2011 soud zjistil, že dražba se konala dne 21. 10. 2011 v [příjmení] [příjmení] [jméno], [obec a číslo], [PSČ] [anonymizováno], že předmětem dražby byla bytová jednotka [číslo] nacházející se v budově [adresa] v části [územní celek], postavené na pozemku p. [číslo] spoluvlastnický podíl o velikosti id [číslo] na společných částech uvedené budovy a spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] na pozemku p. [číslo] vše v obci [obec], k.ú. [obec], že bytová jednotka je bytem o velikosti 2+kk s příslušenstvím, že na předmětu dražby vázlo zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 2 322 000 Kč pro [právnická osoba], [IČO], s právními účinky vkladu ke dni 27. 1. 2011. Odhad ceny předmětu dražby činil 2 320 000 Kč, nejnižší podání bylo stanoveno na 1 160 000 Kč. Dražebníkem byl žalovaný. Navrhovatelem byla společnost [právnická osoba], [IČO]. Jako bývalý vlastník, zástavce a dlužník byl evidován [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa] (dále také pouze jako„ [jméno] [příjmení]“). Cena dosažená vydražením činila 2 150 000 Kč a měla být složena na účet č. [bankovní účet]. Vydražitelem byl žalobce. Příklep byl udělen v 14:19 hod.

10. Z potvrzení o nabytí vlastnictví v souladu s § 54 zákona č. 26/2000 Sb., zákon o veřejných dražbách, ze dne 7. 11. 2011, soud zjistil, že jej vydal žalovaný jako dražebník coby písemné potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby nedobrovolné. Předmětem dražby byla předmětná bytová jednotka. Navrhovatelem byla společnost [právnická osoba], [IČO], bývalým vlastníkem [jméno] [příjmení]. Dražebníkem byl žalovaný. Jako vydražitel a nový vlastník byl uveden žalobce. Uvedenou listinou bylo potvrzeno, že žalobce nabyl předmět dražby, kdy cenu dosaženou vydražením uhradil dne 7. 11. 2011, tedy ve stanovené lhůtě, a tedy na něj přešlo podle § 30 zákona č. 26/2000 Sb. vlastnictví k předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu, který byl udělen dne 21. 10. 2011 v 14.19 hod. Současně došlo k zániku zástavního práva smluvního k zajištění pohledávky společnosti [právnická osoba]

11. Z žaloby podané v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] ze dne 10. 1. 2012 soud zjistil, že se jí žalobce domáhal vyklizení předmětné bytové jednotky, a to na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražbu ze dne 7. 11. 2011. Žalobce tamního žalovaného ([jméno] [anonymizováno]) vyzval k vyklizení bytu, avšak marně. Z kolkových známek na žalobním návrhu soud zjistil, že žalobce zaplatil na soudním poplatku 2 000 Kč.

12. V uvedeném spisu je na č.l. 37-41 založen rozsudek Okresního soudu pro Prahu-západ ze dne 3. 9. 2015, [číslo jednací] [spisová značka], s doložkou právní moci.

13. Ze zpětvzetí žaloby v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] ze dne 23. 5. 2017 soud zjistil, že jím žalobce vzal žalobu zcela zpět s odkazem na neúspěch v řízení vedeném u Okresního soudu pro Prahu-západ pod sp. zn. [spisová značka].

14. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. 5. 2017, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že soud řízení pro zpětvzetí žaloby zastavil, žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení a vrátil žalobci část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč.

15. Z platebního poukazu Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 27. 6. 2017, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalobci byl soudní poplatek v rozsahu 1 000 Kč vrácen.

16. Z žaloby podané v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] ze dne 17. 12. 2013 soud zjistil, že se jí žalobce po tamním žalovaném ([jméno] [anonymizováno]) domáhal zaplacení částky 132 000 Kč s příslušenstvím s odkazem na to, že se dne 7. 11. 2011 stal vlastníkem předmětné jednotky, avšak tamní žalovaný tam bez právního důvodu i nadále bydlí, aniž by za užívání bytové jednotky za období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 žalobci cokoliv zaplatil.

17. Ze záznamu o složení soudního poplatku v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] ze dne 24. 2. 2014 soud zjistil, že téhož dne žalobce zaplatil soudní poplatek z návrhu ve vši 6 600 Kč.

18. V uvedeném spisu jsou na č.l. 80-89 založeny rozsudky vydané v řízení vedeném u Okresního soudu pro Prahu-západ pod sp. zn. 16 [spisová značka], s doložkami právní moci.

19. Ze zpětvzetí žaloby v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] ze dne 2. 3. 2017 soud zjistil, že jím žalobce vzal žalobu zcela zpět.

20. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. 3. 2017, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že soud řízení pro zpětvzetí žaloby zastavil, žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení a vrátil žalobci část zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 280 Kč.

21. Z platebního poukazu Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 24. 4. 2017, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalobci byl soudní poplatek v rozsahu 5 280 Kč vrácen.

22. V uvedeném spisu jsou založeny rozsudky Okresního soudu Praha-západ ze dne 3. 9. 2015, č.j. [číslo jednací], a Krajského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2017, č.j. [číslo jednací].

23. Co se týče listin ve spisu Okresního soudu Praha-západ sp. zn. [spisová značka]:

24. Z žaloby ze dne 28. 11. 2011 soud zjistil, že ji podal [jméno] [příjmení] proti [právnická osoba], současnému žalobci a současnému žalovanému; řízení bylo zahájeno dne 28. 11. 2011. [jméno] [příjmení] namítal neplatnost předmětné dražby z důvodu, že dražba byla provedena na základě exekutorského zápisu, který nebyl v době podání návrhu dražebním věřitelem vykonatelný, neboť práva z tohoto zápisu věřitel uplatňoval v rozporu s dobrými mravy. Dalším důvodem neplatnosti dle žaloby bylo provedení dražby v rozporu s § 46 odst. 1 písm. d) zákona o veřejných dražbách, neboť smlouva o provedení dražby byla uzavřena za situace, kdy pro tutéž pohledávku byl k návrhu [právnická osoba] nařízena exekuce a vydán příkaz k prodeji nemovitosti; smlouva je tudíž neplatná podle § 39 odst. 1 obč. zák. Dražební vyhláška byla vydána dne 11. 8. 2011, dne 7. 6. 2011 byl pod č.j. [číslo jednací] vydán exekuční příkaz na provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva k nemovitostem. Tato skutečnost brání tomu, aby smlouvu bylo možno považovat za platnou, a zároveň má za následek neplatnost dražby. Příslušné usnesení o zastavení exekučního řízení nemohlo nabýt právní moci před samotným provedením dražby. V žalobě bylo rovněž namítnuto, že dražebník nezveřejnil způsobem předepsaným zákonem dražební vyhlášku. Konečně bylo tvrzeno, že dražba je neplatná též z důvodu, že dražebník od dražby neupustil podle § 46 odst. 1 písm. b) zákona ani poté, co mu bylo dopisy ze dnů 15. 8. 2011 a 6. 10. 2011 doloženo, že [jméno] [příjmení] měsíční splátky hradí.

25. Z Dražební vyhlášky dražby nedobrovolné [číslo] ze dne 10. 8. 2011 soud zjistil, že ji vydal současný žalovaný coby dražebník. Vyhlásil jí nedobrovolnou dražbu k předmětné bytové jednotce. Navrhovatelem dražby byla [právnická osoba] coby zástavní věřitel, dlužníkem a zároveň zástavcem byl [jméno] [příjmení]. Dražba měla být provedena k návrhu zástavního věřitele z důvodu nezaplacení pohledávky za [jméno] [příjmení] ve výši 2 322 000 Kč s příslušenstvím, vzniklé nevrácením půjčky poskytnuté dražebním věřitelem na základě smlouvy o půjčce ze dne 26. 1. 2011. V bodu 8 vyhlášky je uvedeno, že na předmětu dražby vázne jednak zástavní právo ve prospěch [právnická osoba], jednak„ nařízení exekuce“ – usnesení o nařízení exekuce Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25. 3. 2011, č.j. [číslo jednací], a dále exekuční příkaz k prodeji nemovitosti ze dne 7. 6. 2011, č.j. [číslo jednací]. Odhad předmětu dražby činil 2 [číslo] 000, nejnižší podání bylo stanoveno ve výši 1 160 000 Kč, minimální příhoz ve výši 50 000 Kč Lhůta pro úhradu vydražené ceny činila 10 dnů od skončení dražby, pro případ ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč to bylo 15 dnů od skončení dražby, pro případ ceny dosažené vydražením přesahující 5 000 000 Kč to bylo 30 dnů od skončení dražby. Dražební jistota byla stanovena ve výši 100 000 Kč, složena měla být účastníky dražby, a to do zahájení dražby. Pokud by účastník předmět dražby nevydražil, měla mu být dražební jistota vrácena bezhotovostním převodem; příkaz k provedení platby měl být vydán jeden pracovní den po dni konání dražby. V případě složení dražební jistoty měla být v případě nevydražení předmětu dražby vrácena ihned po skončení dražby. V případě vydražení se měla dražební jistota stát zálohou na cenu dosaženou vydražením a na tuto započítána. Podle čl. 6 byl vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením do 10 dnů od skončení dražby; v případě ceny převyšující 500 000 Kč do 15 dnů od skončení dražby. Dražební vyhláška je podepsaná dražebníkem a navrhovatelem dražby.

26. Z protokolu o provedené dražbě ze dne 21. 10. 2011 soud zjistil, že dražba předmětné bytové jednotky proběhla dne 21. 10. 2011 v [příjmení] [příjmení] mlýn v [obec] od 14.03 hod. V části Práva a závazky váznoucí na předmětu dražby je uvedeno pouze zástavní právo ve prospěch [právnická osoba] podle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 26. 1. 2011. Odhad předmětu dražby byl ve výši 2 320 000 Kč, nejnižší podání ve výši 1 160 000 Kč Cena dosažená vydražením činila 2 150 000 Kč a vydražitelem byl současný žalobce. Příklep byl udělen v 14.19 hod. Protokol podepsali současný žalovaný, současný žalobce a licitátor.

27. Ze smlouvy o půjčce ze dne 26. 1. 2011 soud zjistil, že jí [právnická osoba] zapůjčila [jméno] [příjmení] částku 417 404 Kč Smluvní strany sjednaly, že částka 417 404 Kč, vyčíslené smluvní úroky ve výši 1 878 318 Kč a náklady spojené s vypracováním smluv a poskytnutí půjčky ve výši 26 278 Kč, budou uhrazeny v 360 měsíčních splátkách po 6 450 Kč, splatných vždy k 28. dni v měsíci, s tím, že první splátka bude uhrazena nejpozději do 28. 2. 2011 a poslední splátka nejpozději do 28. 2. 2041. Pro případ nesplnění kterékoliv splátky řádně a včas se měl stát splatným celý dluh, s tím, že novým datem splatnosti celého dluhu měl být prvý den prodlení se zaplacením příslušné splátky nebo její části. Pro případ prodlení dlužníka se splácením strany sjednaly též smluvní pokutu ve výši 2 % z dlužné částky za každý i započatý týden prodlení. Za každé porušení smluvního závazku měl dlužník zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. [příjmení] ze smlouvy měly být řešeny v rozhodčím řízení, rozhodce měl určit věřitel ze seznamu advokátů zapsaných v seznamu ČAK. Pokud by rozhodce odmítl přijmout funkci, mohly se strany obrátit i na soud. Dluh ze smlouvy byl zajištěn zástavním právem ve prospěch [právnická osoba]

28. Z exekutorského zápisu sepsaného jménem soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], exekutorskou kandidátku Mgr. [jméno] [příjmení], dne 26. 1. 2011 pod č.j. [spisová značka], soud zjistil, že v něm účastníci smlouvy o půjčce prohlásili, že byla předmětná smlouva o půjčce uzavřena, že dluh [jméno] [příjmení] z ní činí ke dni sepsání zápisu 2 322 000 Kč. [jméno] [příjmení] uznal svůj závazek zaplatit [právnická osoba] částku 2 322 000 Kč z uvedeného důvodu a zavázal se jej zaplatit. Strany smlouvu uzavřely podle § 78 písm. a) exekučního řádu dohodu o tom, že [jméno] [příjmení] zaplatí osobě oprávněné 2 322 000 Kč v měsíčních splátkách po 6 450 Kč vždy k 28. dni v měsíci s tím, že první splátka bude uhrazena nejpozději do 28. 2. 2011 a poslední splátka nejpozději do 28. 1. 2041. Účastníci sjednali, že pro případ nezaplacení kterékoliv splátky v plné výši řádně a včas se stává celý dluh splatný najednou, s tím, že za den splatnosti se považuje první den prodlení se zaplacením příslušné splátky nebo její části. Účastníci dále sjednali pro případ prodlení denní smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dosud nesplacené dlužné částky od prvního dne prodlení do zaplacení. [jméno] [příjmení] coby osoba povinná podle § 78 písm. a) exekučního řádu prohlásil, že svoluje k vykonatelnosti tohoto exekučního zápisu, tj. k tomu, aby podle něj byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo exekuce proti [jméno] [příjmení] k uspokojení pohledávky [právnická osoba] ve výši 2 322 000 Kč, a dojde-li k prodlení dlužníka, svolil i k vykonatelnosti smluvní pokuty, to vše za předpokladu, že své závazky uvedené v exekutorském zápisu řádně a včas nesplní. Účastníci shodně prohlásili, že exekutorský zápis se stává vykonatelným v případě, že nebude uhrazena byť i jediná splátka dluhu v plné výši a v termínech, které jsou uvedeny v zápisu. Zápis je podepsán [právnická osoba], [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení].

29. Z návrhu na nařízení exekuce ze dne 3. 3. 2011 soud zjistil, že jím [právnická osoba] u Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora Exekutorského úřadu pro [část Prahy] exekuční řízení proti [jméno] [příjmení] na základě exekutorského zápisu sepsaného jménem soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], exekutorskou kandidátku Mgr. [jméno] [příjmení], dne 26. 1. 2011 pod č.j. [spisová značka] [právnická osoba] uvedla, že [jméno] [příjmení] nesplnil povinnosti stanovené mu v zápisu, a to ani částečně. Exekuce měla být vedena k vymožení částky 2 322 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 2 322 000 Kč za období od 1. 3. 2011 do zaplacení a nákladů exekuce.

30. Ze Zástavní smlouvy ze dne 26. 1. 2011 soud zjistil, že ji uzavřeli [právnická osoba] jako zástavní věřitel a [jméno] [příjmení] jako zástavce k zajištění veškerých peněžitých pohledávek a jejich příslušenství, které vznikly nebo vzniknou na základě Smlouvy o půjčce uzavřené mezi zástavním věřitelem a zástavcem dne 26. 1. 2011. Zástavní právo vzniklé na základě smlouvy zajišťuje veškeré pohledávky z této smlouvy, zejména jistinu půjčky, smluvní úroky a náklady spojené s vyřízením a zajištěním půjčky v celkové výši 2 322 000 Kč. Zástavní právo bylo zřízení k předmětné bytové jednotce. Smlouva je podepsaná zástavním věřitelem a zástavcem, vklad práva do katastru nemovitostí byl zapsán s účinky ke dni 27. 1. 2011.

31. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25. 3. 2011, č.. [číslo jednací], soud zjistil, že jím byla nařízena exekuce podle předmětného exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti k uspokojení pohledávky [právnická osoba] ve výši 2 322 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 2 322 000 Kč od 1. 3. 2011 do zaplacení, nákladů oprávněného v exekuci a nákladů exekuce. Provedením exekuce byl pověřen Mgr. [jméno] [příjmení], soudní exekutor. Usnesení nabylo právní moci dne 8. 12. 2011.

32. Z poštovních poukázek soud zjistil, že [jméno] [příjmení] hradil [právnická osoba] splátky po 6 450 Kč, kdy takto zaslal splátky za období únor 2011 až červenec 2011 a září 2011. V únoru 2011 poukázal částku 6 450 Kč dne 27. 2. 2011.

33. Z příjmových pokladních dokladů Fio banky soud zjistil, že [jméno] [příjmení] uhradil [právnická osoba] splátky za měsíce srpen 2011, říjen 2011 a listopad 2011.

34. Z Informace o jednotce [číslo] na č.l. 43 uvedeného spisu soud zjistil, že ke dni 19. 10. 2011 byla u předmětné bytové jednotky evidována dražební vyhláška, exekuční příkaz k prodeji nemovitosti, nařízení exekuce a zástavní právo smluvní.

35. Z usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 6. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že jím soudní exekutor zcela zastavil exekuční řízení nařízené dle usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25. 3. 2011, č.j. [číslo jednací]. Exekuční řízení bylo zastaveno z důvodu uvedeného v § 268 odst. 1 písm. c) o.s.ř. na základě návrhu oprávněného ([právnická osoba]), doručenému exekutorovi dne 5. 10. 2011. Proti usnesení bylo přípustné odvolání.

36. Ze sdělení [jméno] [příjmení] ze dne 15. 8. 2011 soud zjistil, že se jím tento obrátil na současného žalovaného ve věci dražby nedobrovolné [číslo] 2011, a sdělil současnému žalovanému, že předbíhá rozhodnutí odvolacího soudu, kdy doložil další argumenty soudu a dalším subjektům, které zcela vylučují podání žalobního návrhu k vykonání exekuce, neboť zde nejsou splněna kritéria pro takový úkon. Zjistil také určité nesmyslnosti v dražební vyhlášce a podal rovněž trestní oznámení, protože nebylo možné vyloučit i jiné nekalé praktiky ze strany navrhovatele dražby.

37. Z přílohy shora uvedeného sdělení soud zjistil, že jde o poštovní poukázky, které jsou zmíněny shora.

38. Z podacího lístku má soud za prokázané, že sdělení bylo současnému žalovanému zasláno.

39. Ze sdělení [jméno] [příjmení] ze dne 6. 10. 2011 soud zjistil, že se jím tento obrátil na současného žalovaného ve věci dražby nedobrovolné [číslo] 2011, a sdělil současnému žalovanému, že vznáší námitku proti podanému návrhu na provedení dražby nedobrovolné vyplývající mj. z dražební vyhlášky ze dne 11. 8. 2011, a že navrhuje dražbu zrušit, neboť navrhovatel uvádí nesprávné a mylné důvody k provedení dražby. [jméno] [příjmení] uvedl, že dokládá v příloze [číslo] že řádně splácí pohledávku prostřednictvím poštovních poukázek včetně jedné přímé platby u bankovního ústavu, u kterého má navrhovatel zřízený účet. Není pravdou, že dlužník nesplnil nebo snad nesplní své závazky. [jméno] [příjmení] dále uvedl, že navrhovatel podal dne 3. 3. 2011 návrh na nařízení exekuce (viz příloha [číslo]). Proti soudnímu rozhodnutí (viz příloha [číslo]) podal dlužník řádně a včas opravný prostředek (viz příloha [číslo]). Toto jednání stále probíhá u odvolacího soudu a ve věci dosud nebylo rozhodnuto. K dražbě do rozhodnutí soudu vyšší instance nemůže ze zákona dojít a jednalo by se zřejmě o protiprávní úkon. [jméno] [příjmení] dále uvedl, že má vážnou obavu, že by navrhovatel mohl svým již prohlédnutým spekulativním jednáním (které je tak již vnímáno dlužníkem od doby vnucením pod různými pohrůžkami podepsání smluvních vztahů, kdy budoucímu dlužníkovi nebyl dán nezbytný čas a možnost se řádně seznámit s těmito dokumenty a podmínky byly v rozporu nejen se zákony a dobrými mravy) mohl původní exekuci zrušit (nebo zastavit), čímž by mohla být dražba ke svému výkonu umožněna. Pro zásadní důvod o nesprávných informacích, které navrhovatel parně uvedl dražební společnosti, dále pak i po několika jednání dlužníka s jinými subjekty s právní znalostí a s dražebníkem, je zde na místě dodat důkazy této dražební společnosti, které vyvracejí argumenty navrhovatele k provedení dražby, a jsou zde vážné důvody ke zrušení dražby shora uvedené. K prokazatelnému důkazu o platbách, jenž vyvrací důvody navrhovatele k dražbě, je příloha [číslo]. [jméno] [příjmení] dále uvedl, že dokládá i další dokument, že platby byly včasně dodány k bankovnímu správci navrhovatele – přílohu [číslo] (oznámení o výsledku reklamačních řízení u České pošty). Dalším dokumentem k doložení zřejmé neserióznosti a k úvaze o nekalém a spekulativním jednání ze strany navrhovatele je vlastnoručně sepsaný doklad věřitelem [právnická osoba] panem [příjmení], na jehož podkladě mělo dojít k zásadní změně smlouvy o půjčce ze dne 26. 1. 2011. Tato smlouva o smlouvě budoucí, na jejímž základě mělo dojít k celkové změně platebních podmínek mezi navrhovatelem a dlužníkem k 31. 1. 2011 tuto domněnku potvrzuje. Přestože navrhovatel nesplnil a neplní na tento svůj závazek i přes výzvy dlužníka, dlužník stále řádně a včas plní své závazky, jak bylo ujednáno v původním návrhu. Příloha [číslo] je pro navrhovatele závazná. [jméno] [příjmení] rovněž uvedl, že dokládá výzvu k narovnání vzniklého stavu. Není tedy dle [jméno] [příjmení] pravdou, že dlužník neplní svou pohledávku.

40. Z přílohy shora uvedeného sdělení na č.l. 52 uvedeného spisu soud zjistil, že jde o poštovní poukázky, které jsou zmíněny shora.

41. Z přílohy shora uvedeného sdělení na č.l. 53 soud zjistil, že jde o příjmový doklad Fio banky ke splátce za srpen 2011, jak je zmíněn shora.

42. Z usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 13. 2. 2012, č.j. [číslo jednací] a přiložených doručenek, soud zjistil, že jím soud uložil tamním žalovaným – [právnická osoba], současnému žalobci a současnému žalovanému, aby se vyjádřili k podané žalobě. Současnému žalobci byla žaloba doručena dne 24. 2. 2012, současnému žalovanému dne 23. 2. 2012.

43. Z vyjádření [právnická osoba] ze dne 4. 3. 2012 soud zjistil, že tento žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že [jméno] [příjmení] nezaplatil ani první splátku dle smlouvy o půjčce a dohody sjednané exekutorským zápisem, čímž se celý dluh stal splatným a [právnická osoba] tak vzniklo právo vymáhat svou pohledávku vůči [jméno] [příjmení]. K tomu, že měla [anonymizováno] jedna v rozporu s dobrými mravy, se již vyjádřil Městský soud v Praze v rozhodnutí o odvolání proti nařízení exekuce. Povinnost dlužníka je splněna připsáním na bankovní účet věřitele, což v tomto případě splněno nebylo. Smlouva o provedení dražby nedobrovolné je platná. Exekuce byla usnesením soudního exekutora č.j. [číslo jednací] ze dne 6. 10. 2011 zastavena, čímž odpadl důvod neplatnosti smlouvy o provedení dražby a dražba tak mohla být provedena v souladu se zákonem. Exekuční příkaz na prodej nemovitosti byl usnesením ze dne 18. 10. 2011, č.j. [číslo jednací] zrušen. Povinnost dražebníka upustit od dražby zde nebyla.

44. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že jím bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25. 3. 2011, č.. [číslo jednací]. Povinný podal odvolání, v němž namítl nevykonatelnost exekučního titulu, neboť není splněna podmínka prodlení s úhradou byť jediné splátky. První splátku uhradil dne 27. 2. 2011 poštovní poukázkou. V exekučním titulu není výslovně uvedeno, že v den splatnosti musí být splátky připsány na účet oprávněného. Povinný [jméno] [příjmení] byl v dobré víře, že pokud každou splátku uhradí na poště každého 28. dne v měsíci, není v prodlení. Návrh na nařízení exekuce považoval za rozporný s dobrými mravy. Navrhl jeho zamítnutí. Oprávněný se k odvolání vyjádřil tak, že povinný nezaplatil řádně a včas. Odvolací soud dospěl k závěru, že exekuční titul byl vykonatelný. Podle § 567 odst. 2 obč. zák. plní-li dlužník prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, je dluh splněn připsáním částky na účet věřitele vedený u peněžního ústavu, není-li dohodnuto jinak. Odvolatel nenamítá, že by první splátka nebyla připsána na účet oprávněného dne 28. 2. 2011, dokládá pouze, že byla dne 28. 2. 2011 odepsána z dlužníkova účtu. Povinný tedy tím, že nesplnil první splátku dluhu včas, zapříčinil, že se podkladový exekutorský zápis stal vykonatelným a nastala i splatnost celého dluhu. Jakkoliv se jednání oprávněného spočívající v rychlosti, s jakou přistoupil k zahájení řízení o nařízení exekuce, může jevit nestandardním, nemůže být jeho návrhu posouzen jako rozporný s dobrými mravy, když beze zbytku využil platné právní úpravy. Usnesení nabylo právní moci dne 8. 12. 2011.

45. Z usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 18. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že jím rozhodl tak, že pověření soudního exekutora k provedení exekuce podle § 51 písm. b) exekučního řádu zaniká (výrok I.), všechny exekuční příkazy vydané v tomto exekučním řízení se zrušují (výrok II.), důvody pro zápis poznámek do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku a ostatních evidencí majetku tímto zanikají (výrok III.) a příslušnému katastrálnímu pracovišti se ukládá provést výmaz poznámky o nařízené exekuci a rovněž provést výmaz všech jemu doručených exekučních příkazů k provedení exekuce prodejem nemovitostí povinného (výrok IV.). Usnesení bylo odůvodněno tak, že nařízená exekuce byla usnesením soudního exekutora ze dne 6. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], zastavena. Na usnesení je vyznačena doložka právní moci ze dne 19. 10. 2011, podle které nabylo právní moci dne 19. 10. 2019.

46. Z usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 18. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že jím rozhodl tak, že se zrušuje exekuční příkaz ze dne 7. 6. 2011, č.j. [číslo jednací], na provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na předmětné bytové jednotce. Usnesení bylo odůvodněno tak, že nařízená exekuce byla usnesením soudního exekutora ze dne 6. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], zastavena. Na usnesení je vyznačena doložka právní moci ze dne 19. 10. 2011, podle které nabylo právní moci dne 19. 10. 2019.

47. Z usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 18. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že jím rozhodl tak, že se zrušuje exekuční příkaz ze dne 7. 6. 2011, č.j. [číslo jednací], na provedení exekuce prodejem nemovitostí – předmětné bytové jednotky. Usnesení bylo odůvodněno tak, že nařízená exekuce byla usnesením soudního exekutora ze dne 6. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], zastavena. Na usnesení je vyznačena doložka právní moci ze dne 19. 10. 2011, podle které nabylo právní moci dne 19. 10. 2019.

48. Z vyjádření současného žalovaného ze dne 4. 3. 2012 soud zjistil, že tento žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Smlouva o provedení dražby nedobrovolné je platná. Navrhovatel dražby v postavení oprávněného zastavil předmětnou exekuci, tudíž odpadl důvod neplatnosti smlouvy a smlouva se stala platnou. Dražba byla proto provedena v souladu se zákonem. Není pravdivé tvrzení [jméno] [příjmení], že dražební vyhláška nebyla uveřejněna v místě konání dražby. Pokud jde o další námitky žalobce o tom, současnému žalovanému coby dražebníkovi doložil plnění svého dluhu, veškeré podklady zaslané mu [jméno] [příjmení] odeslal současný žalovaný společnosti [právnická osoba] s žádostí, aby se k podkladům vyjádřil. Uvedená společnost zaslala současnému žalovanému dopis, ve kterém uvedla, že dlužník je v prodlení se svým dluhem, neboť neuhradil již první splátku a že na provedení dražby trvá. Dle názoru současného žalovaného není v pravomoci dražebníka být jakýmsi soudcem mezi navrhovatelem dražby a dlužníkem. Současný žalovaný splnil svou povinnost ze zákona. [příjmení] [jméno] [příjmení] jsou čistě účelová, kdy se pokouší napravit situaci, do které se sám zaviněně dostal tím, že nesplácel své závazky. Dražba je platná.

49. Z dopisu současného žalovaného ze dne 6. 10. 2011 včetně podacího lístku soud zjistil, že se jím obrátil na [právnická osoba] ve věci nedobrovolné dražby, která se měla konat dne 21. 10. 2011 ve 14.00 hodin. Současnému žalovanému byly zaslány [jméno] [příjmení] – dlužníkem – podklady, na základě kterých dokládá, že svůj dluh platí řádně a včas. Současný žalovaný zaslal tyto podklady [právnická osoba] a požádal o její stanovisko k této věci, s tím, že pokud bude trvat, že je [jméno] [příjmení] v prodlení s úhradou celého dluhu, nechť je takové prohlášení zasláno na adresu současného žalovaného písemně. Současný žalovaný také upozornil [právnická osoba], že v případě provedení dražby je možné očekávat, že [jméno] [příjmení] se bude u soudu domáhat vyslovení neplatnosti příslušné dražby. Adresa sídla současného žalovaného je uvedena jako [ulice a číslo], [obec]. Podle podacího lístku byl dopis odeslán dne 6. 10. 2011.

50. Z dopisu [právnická osoba] ze dne 6. 10. 2011 soud zjistil, že k dražbě [číslo] 2011 prohlásila, že vzhledem k tomu, že [jméno] [příjmení] nezaplatil řádně a včas již první splátku, trvá uvedená společnost na pokračování v dražbě nedobrovolné.

51. Z vyjádření současného žalobce ze dne 10. 4. 2012 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] v žalobě neuvádí žádný konkrétní důvod, proč by měl současný žalobce způsobit neplatnost dražby. Do dražby se přihlásil v souladu s podmínkami dražby, v řádné a zákonné dražbě se stal vydražitelem a nabyl vlastnictví k draženým nemovitostem. Navrhl žalobu zamítnout.

52. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne 8. 8. 2012 soud zjistil, že předmětná dražební vyhláška byla vyvěšena na obecní desce úřadu od srpna 2011 do 22. 10. 2011.

53. Z vyjádření současného žalovaného ze dne 13. 12. 2013 soud zjistil, že současný žalovaný uvedl, že měl za to, že první splátka nebyla ke dni 28. 2. 2011 uhrazena na účet věřitele, kdy tuto skutečnost ani [jméno] [příjmení] netvrdí. Současný žalovaný vycházel z toho, že neuhrazením již první splátky došlo ke ztrátě výhody splátek, neboť rozhodným dnem je den připsání částky na účet věřitele a ke dni 28. 2. 2011 žádná částka na účet věřitele připsána nebyla. [jméno] [příjmení] měl svá práva uplatnit žalobou na vyslovení nepřípustnosti dražby ve smyslu § 166 obč. zák.

54. Z vyjádření [jméno] [příjmení] ze dne 12. 6. 2013 soud zjistil, že podle něj není podání žaloby podle § 166 obč. zák. předpokladem pro podání žaloby na určení neplatnosti dražby.

55. Z doručenky společnosti [právnická osoba] k usnesení soudního exekutora ze dne 6. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že uvedené společnosti bylo usnesení doručeno dne 8. 10. 2011.

56. Z doručenky [jméno] [příjmení] k usnesení soudního exekutora ze dne 6. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že mu bylo usnesení doručeno dne 11. 10. 2011.

57. Z doručenky společnosti [právnická osoba] k usnesení soudního exekutora ze dne 6. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že uvedené společnosti bylo usnesení doručeno dne 18. 10. 2011.

58. Z Informace o jednotce [číslo] na č.l. 43 uvedeného spisu soud zjistil, že ke dni 31. 10. 2011 byla u předmětné bytové jednotky evidována dražební vyhláška, exekuční příkaz k prodeji nemovitosti, nařízení exekuce a zástavní právo smluvní.

59. Z protokolu o ústním jednání soudu dne 4. 6. 2015 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] opravil žalobu (již zohledněno ve shora uvedeném skutkovém zjištění týkajícím se žaloby). Současný žalovaný na jednání uvedl, že vydražená cena byla vyšší než odhadní, proto do práv [jméno] [příjmení] nebylo dražbou podstatným způsobem zasaženo. [právnická osoba] jednala podle současného žalovaného v souladu s dobrými mravy. Smlouva o provedení dražby nemůže být neplatná podle § 39 odst. 11 zákona o veřejných dražbách, neboť toto ustanovení se týká soudního výkonu rozhodnutí, nikoliv exekuce. Současný žalovaný odkázal na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2393/2013. V uvedené věci také proběhla dražba, byla také podána žaloba na neplatnost, souběžně probíhala exekuce, avšak třetí osoba uhradila před dražbou a v exekuci zanikly účinky exekučních příkazů. Nejvyšší soud shledal takovou dražbu platnou. V projednávané věci byl podán návrh oprávněného na zastavení exekuce, je pravdou, že exekuce do dražby zastavena nebyla. Dražební vyhláška byla řádně vyvěšena, její nevyvěšení na elektronické desce úřadu nezpůsobuje neplatnost. Dražby se účastnilo více osob, probíhala, jak měla, byl to boj o cenu a výsledkem byla vyšší cena, než odhadní.

60. Z vyjádření současného žalovaného ze dne 19. 6. 2015 soud zjistil, že současný žalovaný uvedl, že dražba proběhla za široké účasti zájemců o koupi, řádným a férovým způsobem a účel veřejné dražby tak byl naplněn.

61. Z notářského zápisu sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou ve [příjmení] [příjmení], dne 21. 10. 2011 pod [číslo jednací], [spisová značka], soud zjistil, že jím byl osvědčen průběh předmětné dražby. Licitátorem byl [jméno] [příjmení]. Dražba byla zahájena ve 14.03 hodin prohlášením licitátora, že zahajuje dražbu. Poté licitátor učinil vyvolání, a to nejdříve prohlášení o předmětu dražby, jehož obsahem je označení předmětu dražby a uvedení jeho odhadnuté ceny. U předmětu dražby oznámil zapsaná omezení vlastnického práva – zástavní právo dle aktuálního výpisu z listu vlastnictví ve prospěch [právnická osoba] Oznámil, že exekuční příkaz k prodeji nemovitosti ze dne 7. 6. 2011 byl usnesením soudu, které nabylo právní moci dne 19. 10. 2011, zrušen. Postupnými příhozy bylo nejnižší podání 1 160 000 Kč navýšeno na 2 150 000 Kč, a to podáním účastníka dražby [číslo] kterým je současný žalobce. Licitátor učinil prohlášení dle § 47 odst. 9 věty druhé zákona č. 26/2000 Sb., a po třetí výzvě udělil příklep současnému žalobci. K průběhu dražby nebyly vzneseny žádné připomínky a návrhy.

62. Z výpisu ze seznamu účastníků dražby nedobrovolné [číslo] 2011 soud zjistil, že žalobce se jí účastnil pod [číslo] složil dražební jistotu ve výši 100 000 Kč.

63. Z čestného prohlášení současného žalobce ze dne 21. 10. 2011 soud zjistil, že žalobce splňoval podmínky pro účastníka dražby včetně složení dražební jistoty ve výši 100 000 Kč.

64. Z protokolu o ústním jednání soudu dne 27. 8. 2015 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] uvedl, že samotná smlouva o půjčce byla v rozporu s dobrými mravy, kdy mu bylo půjčeno 400 000 Kč a po několika týdnech bylo požadováno vrácení více než 2 000 000 Kč. Současný žalovaný uvedl, že půjčka ani následné vymáhání není v rozporu s dobrými mravy, kdy s ohledem na délku trvání úvěru vychází roční úrok na 15 %.

65. Z rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 3. 9. 2015, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o žalobě [jméno] [příjmení] na vyslovení neplatnosti předmětné dražby, tak, že bylo určeno, že nedobrovolná dražba bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku p. [číslo] spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech uvedené budovy a spoluvlastnického podílu o o velikosti [číslo] na pozemku p. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha, pro obec Prahu a k.ú. [obec], provedená k návrhu [právnická osoba], dražebníkem [právnická osoba] (současným žalovaným) je neplatná. Tamním žalovaným, tj. současnému žalobci, současnému žalovanému a společnosti [právnická osoba], bylo uloženo zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 28 716 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Provedeným dokazováním soud zjistil, že [jméno] [příjmení] je vlastníkem předmětné bytové jednotky. Se společností [právnická osoba] uzavřel dne 26. 1. 2011 smlouvu o půjčce, na základě které mu tato společnost jako věřitel půjčila částku 417 404 Kč a [jméno] [příjmení] se zavázal jí tuto částku vrátit spolu se smluvními úroky ve výši 1 878 318 Kč, a to ve splátkách, kdy první splátka byla splatná dne 28. 2. 2011 poslední splátka byla splatná dne 28. 2. 2024, se sankce zesplatnění celého dluhu pro případ nezaplacení kterékoliv splátky řádně a včas. Ve stejný den [jméno] [příjmení] a společnost [právnická osoba] uzavřeli zástavní smlouvu, jejímž předmětem bylo zřízení zástavního práva k zajištění pohledávky [právnická osoba] z uvedené smlouvy, a zástavou byla předmětná bytová jednotka včetně uvedených spoluvlastnických podílů. Na základě smlouvy o půjčce byl sepsán vykonatelný exekutorský zápis sepsaný Mgr. [jméno] [příjmení], exekutorskou kandidátkou Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha 7 sp. zn. [spisová značka]. [jméno] [příjmení] nezaplatil první splátku do 28. 2. 2011. Dne 3. 3. 2011 podala společnost [právnická osoba] návrh na nařízení exekuce na základě uvedeného exekutorského zápisu. Usnesením ze dne 25. 3. 2011, č.j. [číslo jednací] nařídil Obvodní soud pro Prahu 10 exekuci na základě uvedeného exekutorského zápisu jako exekučního titulu pro pohledávku společnosti [právnická osoba] ve výši 2 322 000, smluvní pokuty a náklady exekuce. Provedením exekuce pověřil Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora. Současný žalovaný vydal dne 10. 8. 2011 dražební vyhlášku na nedobrovolnou dražbu předmětné bytové jednotky a odpovídajících spoluvlastnických podílů, pro nezaplacení pohledávky [právnická osoba] ze smlouvy o půjčce ze dne 26. 1. 2011. Dražba se měla konat dne 21. 10. 2011 v obci [obec] ve 14.00 hodin. Dražební vyhláška byla vyvěšena na úřední desce Městského úřadu Mníšek pod Brdy a Obecního úřadu [územní celek], nebyla vyvěšena na internetové stránce obce Líšnice. Usnesením ze dne 6. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], zastavil soudní exekutor zcela uvedenou exekuce na návrh [právnická osoba] Toto usnesení bylo doručeno [jméno] [příjmení] dne 11. 10. 2011, společnosti [právnická osoba] dne 8. 10. 2011. Usnesením ze dne 10. 10. 2011, č.j. [číslo jednací] Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25. 3. 2011, č.j. [číslo jednací]. Usnesením ze dne 18. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], zrušil soudní exekutor všechny exekuční příkazy v uvedeném exekučním řízení. Usnesením ze dne 18. 10. 2011, č.j. [číslo jednací] (správně č.j. [číslo jednací]), zrušil soudní exekutor exekuční příkaz na provedení exekuce prodejem nemovitosti – předmětné bytové jednotky. Toto usnesení soudní exekutor [jméno] [příjmení] nedoručil, společnosti [právnická osoba] je doručil dne 19. 11. 2011. Dne 21. 10. 2011 proběhla uvedená nedobrovolná dražba, odhad předmětu dražby byl 2 320 000 Kč, cena dosažená vydražením byla 2 150 000 Kč, nemovitost vydražil současný žalobce a ten také složil uvedenou částku na účet dražebníka. Na dražbě bylo celkem 16 účastníků dražby, všichni složili dražební jistotu ve výši 100 000 Kč. Soud dospěl k závěru, že žaloba na určení neplatnosti nedobrovolné dražby byla podána včas. Soud dospěl k závěru, že exekutorský zápis, který byl podkladem pro dražbu, byl vykonatelný, neboť [jméno] [příjmení] nezaplatil řádně a včas splátku dluhu. Sjednané zesplatnění dluhu pro tento případ, ani zahájení exekuce společností [právnická osoba] bezprostředně po tomto zesplatnění, neshledal soud jako rozporné s dobrými mravy. Předmětný exekutorský zápis mohl být podkladem pro předmětnou dražbu. Soud dále uzavřel, že nesplnění povinnosti uveřejnit dražební vyhlášku na internetu nemá ty právní následky, že by vyhláška nebyla vyvěšena. A protože na úřední desce vyvěšena byla, považoval soud odpovídající námitku [jméno] [příjmení] za nedůvodnou. Nepodání žaloby podle § 166 obč. zák. považoval soud za irelevantní, neboť podání takové žaloby nemohlo mít na výsledek věci žádný vliv. Soud však došel k závěru, že předmětná dražba je neplatná, neboť byla provedena v rozporu s § 46 odst. 1 písm. g) zákona o veřejných dražbách, kdy pro tutéž pohledávku byla nařízena exekuce a vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitostí. Usnesení ze dne 6. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], kterým soudní exekutor k návrhu [právnická osoba] zcela zastavil exekuci, bylo doručeno [anonymizováno] dne 8. 10. 2011, [jméno] [příjmení] dne 11. 10. 2011 a právní moci tak nabylo dne 27. 10. 2011. Dražba se však konala již dne 21. 10. 2011. Exekuční příkaz na prodej nemovitostí byl zrušen soudním exekutorem usnesením ze dne 18. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], které však bylo doručeno pouze společnosti [právnická osoba] Uvedené usnesení tedy nemohlo nabýt právní moci dne 19. 10. 2011, jak vyznačil soudní exekutor právní moc. Účinky uvedeného příkazu tak mohly vůči [jméno] [příjmení] zaniknout až dne 27. 10. 2011, kdy nabylo právní moci usnesení zastavující exekuci jako celek. V době probíhající dražby tak souběžně probíhalo exekuční řízení, byl vydán exekuční příkaz, který sice byl zrušen, ale [jméno] [příjmení] nebylo příslušné usnesení nikdy doručeno. Vedle toho samotné usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci až dne 8. 12. 2011, tedy v době, kdy již bylo pravomocné rozhodnutí o zastavení exekuce. Soudní exekutor měl tedy se svým rozhodnutím vyčkat až do právní moci usnesení o zastavení exekuce. Rozsudek nabyl právní moci dne 30. 1. 2017 a vykonatelnosti dne 3. 2. 2017.

66. Z doručenek k rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 3. 9. 2015, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl rozsudek doručen dne 18. 9. 2015, [právnická osoba] dne 21. 9. 2015, současnému žalobci dne 21. 9. 2015 a současnému žalovanému dne 21. 9. 2015.

67. Z odvolání současného žalovaného ze dne 29. 9. 2015 proti shora citovanému rozsudku soud zjistil, že setrval na své námitce, že měla být podána žaloba podle § 166 obč. zák. [jméno] [příjmení] nemá aktivní legitimaci, neboť do jeho práv nebylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo. [právnická osoba] má vůči [jméno] [příjmení] vykonatelný peněžitý dluh po splatnosti, což bylo potvrzeno rozhodnutími exekučního soudu. Je zřejmé, že tento dluh není [jméno] [příjmení] schopen jednorázově uspokojit. V exekuci směřovala situace k prodeji předmětné bytové jednotky, zřejmě k urychlení celého procesu se [právnická osoba] rozhodla provést prodej jednotky v dražbě. Dražba proběhla řádně, není důvod se domnívat, že by v exekuci bylo dosažení vyššího výtěžku z prodeje. Ustanovení § 39 odst. 11 zákona o veřejných dražbách se vztahuje k výkonu rozhodnutí. Dražebník má upustit od dražby podle § 46 odst. 1 písm. g) zákona o veřejných dražbách pouze v případě, kdy zde k okamžiku zahájení dražby je exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části. Ten však byl v projednávané věci zrušen usnesením soudního exekutora ze dne 18. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], které dle vyznačené doložky právní moci nabylo právní moci dne 19. 10. [číslo]. Současný žalovaný tedy při provádění dražby správně vycházel z toho, že účinky vydaného exekučního příkazu zanikly ještě před zahájením veřejné dražby. V usnesení o zrušení exekučního příkazu navíc bylo uvedeno, že usnesení nabývá účinnost doručením katastrálnímu úřadu. Dále bylo vydáno usnesení č.j. [číslo jednací], kterým soudní exekutor rozhodl, že všechny exekuční příkazy vydané v exekučním řízení se zrušují. V usnesení bylo uvedeno, že nabývá účinnosti vyhotovením a doručením subjektům blokujícím majetek [jméno] [příjmení].

68. Z odvolání [právnická osoba] proti citovanému rozsudku ze dne 30. 9. 2015 soud zjistil, že podle tohoto odvolatele soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil.

69. Z odvolání současného žalobce proti citovanému rozsudku soud zjistil, že podle tohoto odvolatele soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil. V případě zrušení exekučního příkazu je rozhodující den, kdy byl exekuční příkaz zrušen. Pokud ke zrušení exekučního příkazu došlo dříve, než proběhla dražba, pak nemohlo probíhat a také neprobíhalo exekuční řízení. Dražba proto proběhla platně.

70. Ze záznamu o složení soudního poplatku ze dne 27. 4. 2016 soud zjistil, že současný žalobce dne 26. 4. 2016 zaplatil poplatek z odvolání proti citovanému rozsudku ve výši 5 000 Kč.

71. Z protokolu o ústním jednání odvolacího soudu ze dne 11. 1. 2017 soud zjistil, že na jednání současný žalovaný uvedl, že smyslem úpravy střetu exekuce a veřejné dražby v zákoně o veřejných dražbách je především ochrana věřitele a dalších věřitelů tak, aby zejména dlužník nemohl účelově vyvést majetek z probíhající exekuce nebo hrozící exekuce tím, že provede veřejnou dražbu. V předmětné exekuci byl zástavní věřitel oprávněným, jiní věřitelé nebyli. Pokud navrhl zastavit exekuci, tak přestože lhůta pro podání odvolání proti usnesení o zastavení exekuce ještě neuběhla, tak exekuce už neprobíhala. Exekutor ještě před provedením dražby zrušil samostatným usnesením exekuční příkaz na prodej předmětu dražby.

72. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2017, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že jím byl výrokem I. potvrzen rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 3. 9. 2015, č.j. [číslo jednací] a výrokem II. bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání všichni tři tamní žalovaní. [právnická osoba] namítal, že soud věc nesprávně právně posoudil. Současný žalobce odkázal na odvolání současného žalovaného. Uvedl, že [jméno] [příjmení] měl nejprve podat žalobu proti zástavnímu věřiteli a dražebníkovi na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, a až poté, pokud by s touto žalobou byl úspěšný, se mohl domáhat svého práva na žalobu o neplatnost dražby. Nesprávný je i názor soudu prvního stupně ohledně probíhajícího exekučního řízení, neboť exekuční příkaz byl zrušen a proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Proto v době dražby exekuční řízení neprobíhalo. Současný žalovaný uvedl, že [jméno] [příjmení] neměl aktivní legitimaci k podání žaloby. [jméno] [příjmení] dlužil [právnická osoba] částku přesahující 2 000 000 Kč, tento dluh byl po splatnosti, exekuční titul byl vykonatelný. [právnická osoba] zahájil proti [jméno] [příjmení] exekuční řízení k vymožení dlužné částky, následně se rozhodl, že svoji pohledávku zrealizuje prostřednictvím veřejné dražby, na což má právo. [právnická osoba] coby oprávněný v uvedené exekuci navrhl její zastavení a byť ještě formálně běžela odvolací lhůta, exekuce neprobíhala. Soudní exekutor ještě před provedením veřejné dražby zrušil samostatným usnesením exekuční příkaz. Samotná nemovitá věc byla v dražbě vydražena za cenu 2 100 000 Kč, odhadní cena byla 2 300 000 Kč. [jméno] [příjmení] neměl aktivní legitimaci k podání žaloby, neboť není osobou, do jejíchž práv bylo podstatným způsobem zasaženo. [jméno] [příjmení] měl své právo uplatnit prostřednictvím žaloby o nepřípustnosti prodeje zástavy, pouze tehdy by se mohl domáhat určení neplatnosti dražby. Zákon o veřejných dražbách rozlišuje výkon rozhodnutí a exekuci, dražebník má upustit od dražby pouze v případě, že v okamžiku zahájení dražby je zde exekuční příkaz prodejem předmětu dražby. Exekuční příkaz prodejem nemovitosti byl zrušen usnesením soudního exekutora ze dne 18. 10. 2011, současný žalovaný tedy vycházel z toho, že ke dni dražby zanikly účinky tohoto příkazu. Soud z citovaného rozsudku Krajského soudu v Praze dále zjistil, že odvolací soud ohledně námitky týkající se vyvěšení dražební vyhlášky, námitky, že nenastala vykonatelnost exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti, a ohledně námitky, že měla být napřed podána žaloba na nepřípustnost prodeje zástavy, zcela odkázal na skutkové a právní závěry soudu prvního stupně. Odvolací soud dospěl k závěru, že do práva tamního žalobce bylo provedenou dražbou podstatným způsobem zasaženo, a to tím, že dražba byla provedena pro dlužnou pohledávku 2 322 000 Kč, avšak smluvní ujednání o splatnosti smluvních úroků ve výši 1 878 318 Kč ve smlouvě o půjčce i v exekutorském zápisu jsou podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], který byl v postavení spotřebitele, ve smlouvě o půjčce sjednali, že [právnická osoba] vyplatí dluhy [jméno] [příjmení] v celkové výši 417 404 Kč a zároveň si sjednali kapitalizovaný úrok za 30 let trvání půjčky ve výši 1 878 3187 Kč s tím, že tato částka bude splatná v okamžiku prvního porušení povinnosti. Ke dni splatnosti dluhu, tedy ke dni 29. 2. 2011, tak nečinil smluvní úrok 15 %, ale tím, že byla splatnost celého úroku vázána na první porušení povinnosti, činil smluvený úrok ke dni splatnosti – 29. 2. 2011 – 450 % z dlužné částky. [právnická osoba], která splatnost smluveného úroku vypočteného na třicet let vázala na první porušení povinnosti, lze hodnotit jako in fraudem legis postup. [jméno] [příjmení] byl osobou, která v době uzavření smlouvy měla problémy uhradit své závazky, a tedy osobou, u které se dalo předpokládat, že některou ze splátek neuhradí dříve, než za dohodnutých třicet let. O tom, že [právnická osoba] uzavřela smlouvu o půjčce a exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti s tím, že předpokládala, že [jméno] [příjmení] poruší povinnost a celá pohledávka se stane splatnou dříve než za třicet let, svědčí i to, že celou dlužnou částku exekučně vymáhal ihned poté, kdy se [jméno] [příjmení] opozdil s platbou o jediný den. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že ujednání o splatnosti smluvních úroků ve výši 1 878 318 Kč k prvnímu opožděnému splacení splátky je v rozporu s dobrými mravy, a proto neplatné podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Dále soud uvedl, že zákon o veřejných dražbách rozlišuje výkon rozhodnutí a exekuci. Exekuci lze vést různými způsoby a pouze prodej téže nemovitosti pro stejnou pohledávku brání provedení nedobrovolné dražby. V projednávané věci byla exekuce pro vymožení stejné pohledávky zahájena dne 3. 3. 2011, soudní exekutor vydal exekuční příkaz prodejem téže nemovitosti dne 7. 6. 2011. Ze smlouvy o provedení dražby nedobrovolné ze dne 3. 8. 2011 bylo zjištěno, že v čl. 2 byl dražebník (současný žalovaný) upozorněn na skutečnost, že ohledně stejné pohledávky probíhá exekuce prodejem též nemovitosti, tedy navrhovatel dražby a dražebník uzavřeli smlouvu o provedení dražby, a od počátku jim bylo známo, že nedobrovolná dražba nemůže platně proběhnout, pokud nebude exekuce prodejem nemovitosti zastavena. Přesto současný žalovaný vydal dne 10. 8. 2011 dražební vyhlášku, jíž nařídil nedobrovolnou dražbu, aniž by v době vydání dražební vyhlášky byla exekuce prodejem nemovitostí zastavena. Dražba se konala dne 21. 10. 2011, přičemž exekuce byla k návrhu [právnická osoba] zastavena usnesením soudního exekutora ze dne 6. 10. 2011. Vzhledem k tomu, že usnesení o zastavení exekuce bylo doručeno [jméno] [příjmení] až 11. 10. 2011, v době dražby nebyla exekuce pravomocně zastavena. Pokud jde o zrušení exekučního příkazu, kterým byla nařízena exekuce prodejem nemovitosti, pak usnesení ze dne 18. 10. 2011 nebylo doručeno [jméno] [příjmení]. Účinky exekučního příkazu zůstávají zachovány až do doby, kdy soudní exekutor usnesení doručí účastníkům řízení. V projednávané věci tak trvaly v době dražby účinky exekučního příkazu prodejem nemovitostí, skončily až právní mocí usnesení o zastavení exekuce, tedy dnem 26. 10. 2011. Soud dále odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 119/01, kdy ze zákona č. 29/2000 Sb. jednoznačně vyplývá, že v době, kdy je veden výkon rozhodnutí nebo exekuce prodejem nemovitostí pro stejnou pohledávku navrhovatele dražby, by neměla být uzavřena smlouva o provedení dražby, a pokud byla uzavřena, pak by neměla být dražba nařízena. Je pravdou, že zákon výslovně nestanoví, že smlouva o provedení dražby uzavřená v době, kdy byla vedena exekuce prodejem téže nemovitosti pro stejnou pohledávku navrhovatele dražby, je neplatná, a rovněž zákon výslovně neuvádí, že v době, kdy je vedena exekuce prodejem nemovitosti, nelze nedobrovolnou dražbu nařídit, zákon však stanoví, že dražebník je povinen upustit od dražby, pokud je vydán exekuční příkaz prodejem téže nemovitosti. V této věci dražebník nařídil dražbu nemovitosti v době, kdy měl podle § 46 odst. 1 písm. g) zákona č. 26/2000 Sb. upustit od provádění dražby, tedy výslovně neporušil žádné ustanovení zákona, avšak jednal v rozporu s tím, co zákon uvedenými ustanoveními zamýšlel. Soud posoudil i samotné nařízení dražby jako rozporné s § 46 odst. 1 písm. g) zákona č. 26/2000 Sb., neboť dražebník neupustil od provedení dražby v době, kdy byla vedena exekuce prodejem nemovitosti, a nařídil dražební jednání, ačkoliv měl od dražby upustit. Rozsudek nabyl právní moci dne 30. 1. 2017.

73. Z doručenek k rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2017, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že současnému žalobci byl doručen dne 30. 1. 2017, [právnická osoba] dne 27. 1. 2017, [jméno] [příjmení] dne 26. 1. 2017 a současnému žalovanému dne 26. 1. 2017.

74. Ze smlouvy o provedení dražby nedobrovolné ze dne 3. 8. 2011 soud zjistil, že ji uzavřeli [právnická osoba] jako navrhovatel a současný žalovaný jako dražebník, k provedení nedobrovolné veřejné dražby předmětné bytové jednotky k uspokojení pohledávky [právnická osoba] za [jméno] [příjmení], která je zajištěna zástavním právem smluvním podle Smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 26. 1. 2011. Navrhovatel ve smlouvě prohlásil, že ohledně uvedené pohledávky bylo dne 25. 3. 2011 vydáno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 o nařízení exekuce pod č.j. [spisová značka]. Navrhovatel se zavázal nejpozději do 50 dnů od podpisu smlouvy nařízenou exekuci zastavit. V případě, že tuto povinnost nesplní, měla smlouva pozbýt následující den po uplynutí této lhůty platnosti. Ve vztahu k předmětu dražby byl ve smlouvě uveden i exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí č.j. [spisová značka] ze dne 7. 6. 2011. Podle smlouvy byl dražebník povinen dražbu zastavit či odložit termín jejího konání nebo od ní odstoupit na žádost navrhovatele nebo zjistí-li skutečnosti, pro které nelze dražbu provést vůbec či po dobu zákonných překážek, a tuto skutečnost měl oznámit navrhovateli a příslušnému katastrálnímu úřadu. Odměna dražebníka činila dle smlouvy 10 % z ceny dosažené vydražením plus DPH, byla-li cena vydražitelem uhrazena. Odměna byla určena dohodou stran a nezahrnovala náklady, které v souvislosti s touto smlouvou vzniknou, zejména náklady na organizaci a právní zajištění dražby. Odměna dražebníka nezahrnuje náklady na součinnost navrhovatele, tj. zejména a výslovně náklady na obstarání informací a odkladů, soudních, správních a notářských poplatků při přípravě a realizaci dražby, včetně znaleckého posudku, nákladů na účelnou inzerci, eventuálních daní apod. Tyto náklady jsou náklady dražby, které nese a hradí navrhovatel, a které uplatní k tíži dlužníka. Navrhovatel se zavázal zaplatit dražebníkovi jeho odměnu spolu s náklady a DPH. Smlouva měla nabýt platnosti a účinnosti dne 3. 8. 2011 a byla uzavřena na dobu určitou, tj. potřebnou ke splnění smlouvy.

75. Co se týče listin ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka]:

76. Z žaloby ze dne 1. 2. 2019 soud zjistil, že byla podána dne 13. 2. 2019 a současný žalobce jí požadoval po žalovaném – České republice – ministerstvu spravedlnosti, zaplacení 2 186 136 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že se zúčastnil předmětné dražby, při ní vydražil předmětnou bytovou jednotku a dne 7. 11. 2011 za ni zaplatil 2 150 000 Kč Okresní soud Praha-západ rozhodl tak, že dražba je neplatná, Krajský soud v Praze toto rozhodnutí potvrdil. Poté, co současný žalobce vydražil bytovou jednotku a byl zapsán do katastru nemovitostí jako její vlastník, podal žalobu na vyklizení a žalobu na zaplacení dlužného nájmu proti [jméno] [příjmení]. Tato řízení byla po pravomocném skončení řízení o určení neplatnosti dražby zastavena a žalobci na soudních poplatcích nebylo vráceno celkem 2 320 Kč. Žalobce také v řízení o určení neplatnosti dražby zaplatil soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a na nákladech uvedeného řízení zaplatil 27 716 Kč. [příjmení] také 100 Kč za výpis z katastru nemovitostí. Dražba proběhla, když souběžně probíhala exekuce vedená soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka]. Neplatnost dražby spočívá podle rozhodnutí soudů v pochybení soudního exekutora, neboť ten vyznačil právní moc na rozhodnutí o zastavení exekuce, ač ta ve skutečnosti pravomocně zastavena být nemohla a nebyla. V době dražby tak nebyla pravomocně zastavena exekuce prodejem též nemovitostí a nepominuly účinky exekučního příkazu, jímž byla tato exekuce nařízena. Pochybení soudního exekutora vedlo k tomu, že proběhla neplatná dražba, na jejímž základě zaplatil současný žalobce dne 7. 11. 2011 částku 2 150 000 Kč a v souvislosti s touto neplatnou dražbou dalších 36 136 Kč. Žalobci tak vznikla škoda ve výši 2 186 136 Kč a tuto uplatnil po státu, neboť úkony soudního exekutora se považují za výkon státní správy.

77. Z žádosti o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., ze dne 10. 8. 2018 soud zjistil, že se jí současný žalobce obrátil na ministerstvo spravedlnosti ČR a uplatnil u ní škodu ve shora uvedené výši se stejným odůvodněním, jako je uvedeno v citované žalobě.

78. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 14. 11. 2018 soud zjistil, že žádost žalobce byla ministerstvu doručena dne 15. 8. 2018. Ministerstvo sdělilo současnému žalobci, že v jeho případě nejsou dány podmínky pro vznik nároku dle zákona č. 82/1998 Sb., když nárokovaná škoda vznikla v příčinné souvislosti s jednáním dražebníka, nikoliv v příčinné souvislosti s jednáním soudního exekutora. Dražebník nařídil dražbu nemovitosti v době, kdy měl podle ustanovení § 46 písm. g) upustit od provádění dražby. Jednal tak v rozporu s tím, co zákon uvedenými ustanoveními zamýšlel. Smlouva o provedení dražby tak neměla být uzavřena, a pokud byla, pak neměla být dražba nařízena.

79. Z vyjádření Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 22. 5. 2019 soud zjistil, že tamní žalovaný zopakoval svoji obranu ze stanoviska citovaného výše, kdy uvedl, že navrhovatel dražby i dražebník uzavřeli smlouvu o provedení dražby, kdy jim od počátku bylo známo, že nedobrovolná dražba nemůže platně proběhnout, pokud nebude exekuce prodejem nemovitostí pravomocně zastavena. Smlouva o provedení dražby neměla být uzavřena, a pokud byla, pak neměla být dražba nařízena. Za škodu, která žalobci vznikla, odpovídá dražebník. S ohledem na datum vydání usnesení o úplném zastavení exekuce nemohl dražebník předpokládat, že v den konání dražby bude rozhodnutí o zastavení exekuce již v právní moci. Tamní žalovaný navrhl žalobu zamítnout.

80. Z vyjádření vedlejšího účastníka na straně tamního žalovaného, soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], ze dne 22. 8. 2019 soud zjistil, že tento uvedl, že nebyl účastníkem řízení o určení neplatnosti dražby a nebyl ani vyzván, aby svůj postup v exekučním řízení vysvětlil. Vedlejšímu účastníkovi ani není známo, zda příslušným soudům některý z účastníků, kteří tak jistě mohli učinit v rámci své povinnosti tvrdit a dokazovat, takový postup navrhl a jaké stanovisko k tomu soudy zaujaly. Soudní exekutor dodatečně získal rozsudky v řízení o určení neplatnosti dražby, z nichž zjistil, že soudy provedly důkaz veřejnou listinou – usnesením vedlejšího účastníka ze dne 18. 10. 2011, č.j. [číslo jednací] s vyznačenou doložkou právní moci ke dni 19. 10. 2011. Na základě dokazování dospěly soudy k závěru, že toto usnesení nemohlo nabýt právní moci dne 19. 10. 2011 (jak vyznačil vedlejší účastník), když povinnému nebylo nikdy doručeno. [ulice] účastník uvedl, že citované usnesení bylo dne 19. 10. 2011 doručeno obecnému zmocněnci povinného panu [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], který své zástupčí oprávnění exekutorovi prokázal plnou mocí ze dne 26. 1. 2011, kterou mu vystavil [jméno] [příjmení], přičemž ji před zaměstnancem České pošty, s.p. vlastnoručně podepsal. Vedle toho bylo usnesení dne 18. 10. 2011 doručeno příslušnému katastrálnímu úřadu a dne 19. 10. 2011 oprávněnému ([právnická osoba]). Protože šlo o usnesení, jímž se rušil exekuční příkaz, nebylo proti němu podle § 55c odst. 3 písm. c) exekutorského řádu odvolání přípustné a nabylo právní moci dne 19. 10. 2011. Právní moc tak byla na citovaném usnesení vyznačena správně. Usnesení má charakter veřejné listiny podle § 134 o.s.ř. Odpovědnost za vzniklý výsledek mají pouze účastníci řízení o určení neplatnosti veřejné dražby, a to zejména ten, který tímto důkazem měl v úmyslu prokázat některé ze svých tvrzení, a který nesprávným provedením, resp. zhodnocením důkazu neunesl své břemeno tvrzení, že nedobrovolná dražba proběhla platně.

81. Z doručenky pro doručení exekutorem a jeho zaměstnanci fyzickým osobám ze dne 19. 10. 2011 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla uvedeného dne prostřednictvím obecného zmocněnce [jméno] [příjmení] doručena usnesení soudního exekutora o zrušení exekučních příkazů č.j. [číslo jednací], č.j. [číslo jednací] a č.j. [číslo jednací].

82. Z plné moci ze dne 26. 1. 2011 soud zjistil, že jí [jméno] [příjmení] zmocnil [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], aby za něj jednal s jeho věřiteli a pověřenými subjekty, zejména, aby zjišťoval výši jeho závazků, nahlížel do spisů, vzdával se práva na odvolání, jednal o způsobu postupu při úhradě závazků a jejich zániku, přejímal poštovní zásilky v souvislosti se shora uvedenými úkony, jednal s orgány zdravotních pojišťoven, finančních úřadů, OSSZ, soudů, exekutorských úřadů a vykonával výše uvedená pověření a jednal také s orgány poskytujícími výpis z rejstříku dluhů. Zmocnění bylo téhož dne zmocněncem přijato, podpis [jméno] [příjmení] je úředně ověřen.

83. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. 6. 2020, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že jím byla žaloba zcela zamítnuta a současnému žalobci bylo uloženo zaplatit tamnímu žalovanému na nákladech řízení 600 Kč. Soud vzal za prokázané, že byla k Okresnímu soudu Praha-západ podána žaloba na určení neplatnosti předmětné dražby a že současný žalobce byl vydražitelem předmětu dražby – předmětné bytové jednotky. Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne 3. 9. 2015 určil, že dražba je neplatná, Obvodní soud pro Prahu 2 zrekapituloval v odůvodnění citovaného rozsudku, jak a proč rozhodly soudy v řízení o určení neplatnosti dražby. Dále uvedl, že pokud jde o posouzení skutečnosti, kdy nabylo právní moci usnesení soudního exekutora ze dne 18. 11. 2011 (správně 18. 10. 2011), č.j. [číslo jednací], který byl zrušen exekuční příkaz prodejem nemovitosti – předmětné bytové jednotky, vzal soud za prokázané, že dne 19. 11. 2011 bylo toto usnesení doručeno [jméno] [příjmení] prostřednictvím obecného zmocněnce. Smlouva o provedení dražby byla uzavřena mezi [anonymizováno] a dražebníkem dne 3. 8. 2011, dražebník vydal dražební vyhlášku dne 11. 8. 2011. Jak smlouva, tak vyhláška byly činěny v době, kdy na stejnou nemovitost byla vedena exekuce a nemovitost byla postižena exekučním příkazem k provedení exekuce prodejem této nemovitosti. Podle § 39 odst. 11 zákona o veřejných dražbách pak nebylo možné tuto smlouvu o provedení nedobrovolné dražby platně uzavřít a smlouva je proto od počátku neplatná. Dražební vyhláška proto byla vydána v rozporu se zákonem a ke konání veřejné dražby nemělo dojít, neboť i za situace, kdy by předmětný exekuční příkaz byl pravomocně zrušen k 19. 10. 2011, pak od dražby mělo být stejně upuštěno v souladu s § 46 odst. 1 písm. d), neboť smlouva byla neplatná. Za této situace, kdy celý proces a postup dražebníka byl od samého počátku nezákonný a neplatný nehraje v podstatě žádnou roli to, zda byla doložka právní moci na usnesení soudního exekutora č.j. [číslo jednací] vyznačena správně dne 19. 10. 2011. Vzhledem k uvedenému byla dražba neplatná, dražebník i navrhovatel o těchto skutečnostech věděli a přesto ke konání přistoupili. Odpovědnost státu za škodu vzniklou současnému žalobci proto není dána a současný žalobce by se měl v prvé řadě domáhat vrácení částky 2 150 000 Kč po dražebníkovi, neboť vzhledem k pravomocnému vyslovení neplatnosti dražby tato částka měla být žalobci tímto subjektem vrácena. Do situace, kdy současný žalobce zaplatil dražebníkovi částku dosaženou vydražením a následně byla dražba prohlášena za neplatnou, se dostal protiprávním jednáním dražebníka, který nedobrovolnou dražbu provedl za situace, kdy tato být provedena neměla. V řízení navíc bylo prokázáno, že doložka právní moci byla na citovaném usnesení vyznačena správně. Ani ohledně částky 36 136 Kč není dána odpovědnost státu, protože orgány státu tuto situaci nezapříčinily.

84. Z odvolání současného žalobce proti shora citovanému rozsudku ze dne 27. 7. 2020 soud zjistil, že současný žalobce uvedl, že Okresní soud Praha-západ a Krajský soud v Praze se liší v právním posouzení toho, proč je dražba neplatná. Současný žalobce věří Krajskému soudu v Praze, který uvedl, že neplatnost způsobil soudní exekutor, potažmo stát, neboť dražebníkovi předal pravomocné rozhodnutí o zastavení exekuce, ač toto rozhodnutí ještě v právní moci nebylo. Oba soudy vycházely z exekučního spisu, který měly k dispozici. [příjmení] moc obecnému zmocněnci nebyla součástí exekučního spisu, byla předložena dodatečně a nelogicky zní i skutečnost, že rozhodnutí zaslal soudní exekutor zmocněnci, když všechny ostatní listiny byly doručovány přímo povinnému, který nebyl v exekučním řízení zastoupen.

85. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2021, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, jím byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. 6. 2020, č.j. [číslo jednací] ve výroku ve věci samé potvrzen. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně učinil správná a pro rozhodnutí dostačující skutková zjištění, týkající se řízení o žalobě o určení neplatnosti dražby, a to s jedinou výhradou. Dražba konaná podle zákona č. 26/2006 Sb., o veřejných dražbách je neplatná, jen když její neplatnost vyslovil soud. Neplatnost dražby soud nemůže posuzovat v jiném řízení, než v řízení podle § 24 odst. 3, resp. § 48 odst. 3 a 4 zákona, a to ani jako otázku předběžnou (viz rozsudky NS ČR sp. zn. 21 Cdo 32/2005, 21 Cdo 20/2005). Posledně uvedený požadavek musí platit tím spíš o řízení o odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb. V něm je soud vázán výsledkem řízení, v němž byly posuzovány okolnosti vedoucí podle žalobních tvrzení ke vzniku škody, a není oprávněn tento výsledek přehodnocovat. V řízení o určení neplatnosti předmětné dražby se soud zabýval otázkou, zda smlouva o provedení dražby ze dne 3. 8. 2011 je neplatný právní úkon, ale dospěl k závěru, že tomu tak není, kdy krajský soud smlouvu kvalifikuje jako platnou smlouvu s odkládací podmínkou zastavení exekuce. Závěr soudu prvního stupně v tomto řízení o neplatnosti smlouvy od počátku proto nemůže obstát. To však neplatí o jeho úsudku o nezákonném nařízení dražby z důvodu předchozího (a ke dni nařízení dražby neodklizeného) postižení předmětu dražby vydáním exekučního příkazu, jímž byl nařízen jeho prodej. Uvedené pochybení shledal krajský soud samostatným důvodem pro vyhovění žalobě o neplatnost dražby. Tímto závěrem byl soud prvního stupně vázán. Úvahu soudu o absenci příčinné souvislosti je tudíž správná a postačuje k zamítnutí žaloby. K vyslovení neplatnosti dražby došlo i z důvodu, který s žalobou namítanou činností exekutora nijak nesouvisí.

86. Co se týče listin v exekutorském spisu Mgr. [jméno] [příjmení] sp. zn. [spisová značka].

87. Z přehledu spisových úkonů soud zjistil, že exekuční návrh byl soudnímu exekutorovi doručen dne 8. 3. 2011, usnesení o nařízení exekuce dne 11. 5. 2011.

88. Z exekučního příkazu Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 7. 6. 2011, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že jím byla nařízena exekuce prodeje nemovitých věcí – předmětné bytové jednotky. Z doručenek soud zjistil, že katastrálnímu úřadu bylo usnesení doručeno dne 9. 6. 2011, povinnému dne 9. 6. 2011.

89. Z výzvy ke splnění vymáhané povinnosti ze dne 8. 6. 2011 soud zjistil, že jí soudní exekutor vyzval povinného k dobrovolnému splnění ve smyslu § 46 odst. 5 exekučního řádu. Z doručenek soud zjistil, že výzva byla povinnému doručena dne 9. 6. 2011.

90. Z odvolání [jméno] [příjmení] proti usnesení o nařízení exekuce ze dne 23. 6. 2011 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] namítl, že se exekuční titul nestal vykonatelným, neboť splátky dluhu hradí řádně a včas a do prodlení s jejich úhradou se nedostal. Z data sepsání exekučního návrhu 3. 3. 2011 nabyl [jméno] [příjmení] dojmu, že s tímto bylo ze strany oprávněného počítáno a že může jít o postup, který je v rozporu s dobrými mravy.

91. Z návrhu na zastavení exekuce ze dne 5. 10. 2011 soud zjistil, že jím oprávněný navrhl exekuci zastavit.

92. Z doručenek k usnesení o zastavení exekuce ze dne 6. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že oprávněnému bylo doručeno 8. 10. 2011, povinnému dne 11. 10. 2011.

93. Z doručenky k usnesení ze dne 18. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že oprávněnému bylo doručeno dne 19. 10. 2011.

94. Z doručenek k usnesení ze dne 18. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že oprávněnému i katastrálnímu úřadu bylo doručeno dne 19. 10. 2011.

95. Z doručenky k usnesení ze dne 18. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že oprávněnému bylo doručeno dne 19. 10. 2011.

96. Z potvrzení o skončení exekučního řízení ze dne 18. 10. 2011 soud zjistil, že jím soud oznámil Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu, katastrálnímu pracovišti Praha, že exekuce byla zastavena a na základě toho má dojít k výmazu poznámek v katastru nemovitostí, které v souvislosti s ní byly do katastru zapsány. Z doručenky soud zjistil, že katastrálnímu úřadu bylo potvrzení doručeno dne 19. 10. 2011 spolu s usneseními ze dne 18. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], a č.j. [číslo jednací].

97. Z jiných provedených důkazů soud skutkově významná zjištění nečerpal. Jiné navržené důkazy soud neprovedl, neboť provedenými důkazy byl skutkový stav zjištěn v rozsahu, který postačuje pro rozhodnutí ve věci samé, a od provedení dalšího dokazování si již nebylo možno slibovat další objasnění věci.

98. Podle § 63 odst. 4 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách dražebník odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením ustanovení tohoto zákona; neodpovídá však za škodu, která vznikla v důsledku nesprávnosti či neúplnosti údajů o předmětu dražby uvedených v dražební vyhlášce na základě podkladů poskytnutých navrhovatelem, případně třetí osobou. Své odpovědnosti se dražebník zprostí, jestliže prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat. Dražebník odpovídá i za škodu způsobenou třetím osobám postupem licitátora; této odpovědnosti se nelze zprostit.

99. Podle § 63 odst. 4 písm. g) zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném do 31. 12. 2012, byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části; to neplatí v případech, kdy byl podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí vykonatelný notářský zápis nebo vykonatelný exekutorský zápis, který byl sepsán v posledních 3 měsících před konáním dražby.

100. Vznik nároku na náhradu škody žalobce coby vydražitele vůči žalovanému coby dražebníkovi podle § 63 odst. 4 zákona o veřejných dražbách předpokládá (kumulativně) prokázání porušení ustanovení zákona o veřejných dražbách na straně dražebníka, vznik škody na straně žalobce a příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody. Odpovědnost za škodu je v tomto případě postavena na objektivním principu; zavinění tedy předpokladem vzniku nároku na náhradu škody není.

101. Vznik škody ve výši tvrzené žalobcem ve formě zmenšení aktiv majetku žalobce v řízení prokázán byl. Žalobce zaplatil cenu dosaženou vydražením, zaplatil soudní poplatky v řízeních o vyklizení bytu, o zaplacení bezdůvodného obohacení (náhradou za nájem) a za odvolání proti rozsudku o určení neplatnosti dražby; zaplatil také náklady řízení uložené mu k zaplacení v řízení o určení neplatnosti předmětné dražby. O tyto částky se majetek žalobce snížil. Skutečnost, že je žalobce stále evidován jako vlastník předmětné bytové jednotky v katastru nemovitostí, je ve vztahu ke vzniku škody bez významu; v důsledku prohlášení předmětné dražby za neplatnou byl nastolen právní stav, podle kterého žalobce vlastnictví k předmětné bytové jednotce nikdy nenabyl a stav katastrální se tedy rozchází se stavem právním – skutečným.

102. Porušení ustanovení zákona o veřejných dražbách žalovaným coby dražebníkem bylo konstatováno v rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 3. 9. 2015, č.j. [číslo jednací] a v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2017, č.j. [číslo jednací]. V posléze jmenovaném rozsudku dospěl soud k závěru, že samotné nařízení předmětné dražby dražebníkem bylo rozporné s § 46 odst. 1 písm. g) zákona č. 26/2000 Sb., neboť zákon sice výslovně neuvádí, že v době, kdy je vedena exekuce prodejem nemovitosti, nelze nedobrovolnou dražbu nařídit, avšak stanoví, že dražebník je povinen upustit od dražby, pokud je vydán exekuční příkaz prodejem téže nemovitosti; v tomto případě dražebník neupustil od provedení dražby v době, kdy byla vedena exekuce prodejem nemovitosti, a nařídil dražební jednání, ačkoliv měl od dražby upustit. Soud také potvrdil závěr soudu prvního stupně, že v době konání dražby trvaly účinky exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem nemovitosti – předmětné bytové jednotky, neboť usnesení tento příkaz rušící nebylo doručeno [jméno] [příjmení]; i z tohoto důvodu mělo být od dražby podle § 46 odst. 1 písm. g) zákona o veřejných dražbách upuštěno.

103. Veřejná nedobrovolná dražba je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení § 48 odst. 3 nebo 4 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 21 Cdo 3802/2012). Podepsaný soud je zjištěními soudů v řízení o určení neplatnosti předmětné veřejné nedobrovolné dražby vázán v tom rozsahu, že závěry, zda předmětná dražba byla platná či nikoliv a pokud ano, z jakých důvodů, nemůže ani přezkoumávat, ani je nahrazovat závěry vlastními. Pokud tedy soudy v řízení o určení neplatnosti dražby dospěly k závěru, že předmětná dražba je neplatná, protože předmětný exekuční příkaz nebyl v době konání dražby odklizen, a proto měl dražebník podle § 46 odst. 1 písm. g) zákona o veřejných dražbách od provádění dražby upustit, a že i samotné nařízení dražby dražebníkem je rozporné s ustanovením § 46 odst. 1 písm. g) zákona o veřejných dražbách, musí tyto závěry soud převzít za vlastní, a to přesto, že vlastním dokazováním zjistil, že usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 18. 10. 2011, č.j. [číslo jednací], [jméno] [příjmení] ve skutečnosti doručeno bylo, právní moci dne 19. 10. 2011 nabylo, a účinky exekučního příkazu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 7. 6. 2011, č.j. [číslo jednací], před zahájením dražby pominuly. Tyto skutečnosti se v důsledku pravomocného rozhodnutí v řízení o určení neplatnosti dražby a v něm přijatých závěrů již nemohou prosadit. Stejně tak se nemohou prosadit závěry přijaté Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne 22. 5. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2393/2013, neboť ten byl vydán v řízení o určení neplatnosti dražby a v tomto řízení bylo zjištěno, že účinky exekučního příkazu na prodej nemovitosti včas zanikly. Soud proto vychází z toho, že žalovaný coby dražebník měl ze shora uvedených důvodů od provádění dražby upustit; protože tak neučinil, porušil ustanovení § 46 odst. 1 písm. g) zákona o veřejných dražbách a odpovídá za škodu v důsledku toho vzniklou. Soud podotýká, že kdyby shora uvedené vázanosti nebylo, shledal by na straně žalovaného dražebníka porušení ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) a písm. g) zákona o veřejných dražbách, a to již nařízením předmětné nedobrovolné dražby v době, kdy od ní mělo být podle tohoto ustanovení upuštěno. Dražebník měl v době uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné dne 3. 8. 2011 k dispozici smlouvu o půjčce i exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti; do očí bijící rozpor mezi částkou zapůjčenou [jméno] [příjmení] ve výši 417 404 Kč a celkovou dlužnou částku ve výši 2 322 000 Kč s příslušenstvím ho spolu se splátkovým režimem, v němž se celý dluh měl stát splatným najednou při nesplacení byť jediné splátky řádně a včas, mohl a měl vést k závěru o absolutní neplatnosti uvedeného ujednání a v návaznosti na to k závěru, že dražbu nelze podle podmínek sjednaných ve smlouvě o provedení dražby dražbu provést. [příjmení] [jméno] [příjmení] přitom žalovaného na nemožnost dražbu provést upozorňoval. Zároveň zákonodárce v ustanovení § 46 odst. 1 písm. g) zákona o veřejných dražbách ukládá dražebníkovi od dražby v případě, že je vydán exekuční příkaz na prodej předmětu dražby, upustit, a v době vydání dražební vyhlášky zde takový exekuční příkaz byl. Ustanovení čl. 1 odst. 6 smlouvy o provedení dražby nedobrovolné uvádí, že smlouva pozbývá platnosti den po uplynutí lhůty 50 dnů od jejího podpisu, pokud navrhovatel dražby v této lhůtě nezastaví exekuci sp. zn. [spisová značka]. Navrhovatel ([právnická osoba]) uvedenou exekuci v této lhůtě nezastavil, ba ani v této lhůtě nepodal návrh na její zastavení. Ten podal až dne 5. 10. 2011. I to mělo vést žalovaného k závěru, že dražbu nelze podle smlouvy provést (když smluvní vztah marným uplynutím uvedené lhůty zanikl) ve smyslu § 46 odst. 1 písm. d) zákona o veřejných dražbách. Namísto toho žalovaný přihlížel překotným snahám [právnická osoba] exekuci na poslední chvíli před již nařízenou dražbou zastavit, resp. na poslední chvíli před dražbou dosáhnout zrušení exekučního příkazu, jehož vydání stálo provedení dražby v cestě. Konečně soud podotýká i to, že žalovaný byl účastníkem řízení o určení neplatnosti předmětné dražby a měl v něm možnost soud přesvědčit, že žádnou ze svých povinností stanovených zákonem o dražbách neporušil.

104. Jde-li o příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti žalovaného coby dražebníka a vznikem škody, ta je dána; ke všem dílčím úbytkům majetku, jejichž nahrazení se žalobce v řízení domáhá, došlo v důsledku porušení povinnosti žalovaného upustit od provádění dražby, kvůli níž byla dražba prohlášena za neplatnou. V důsledku jednání žalovaného přišel žalobce o částku 2 150 000 Kč, nevrácenou část zaplacených soudních poplatků, jakož i o náklady vynaložené v souvislosti s řízením o určení neplatnosti dražby, přičemž nebýt uvedeného porušení povinnosti, tato škoda by nevznikla.

105. Žaloby k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 byl žalobce nucen podat, neboť, v dobré víře, že je vlastníkem bytové jednotky, vykonával svá oprávnění vlastníka a snažil se zabránit újmě spočívající v nemožnosti užívat vlastní majetek a dostávat za jeho užívání třetí osobou řádné protiplnění.

106. Existenci liberačního důvodu uvedeného v § 63 odst. 4 zákona o veřejných dražbách soud v řízení nezjistil. Upustit od provádění dražby tím, že buďto dražební vyhlášku nevydá, nebo ji zruší, mohl žalovaný učinit při vynaložení úsilí, které po něm spravedlivě požadovat lze.

107. Žalobce vyzval žalovaného k náhradě uvedené škody do 15. 9. 2017 a tím nároky uplatněné žalobou k uvedenému dni zesplatnil; žalovaný však doposud nic nezaplatil.

108. K tomu soud dodává, že i kdyby nárok na náhradu zaplacené ceny dosažené vydražením ve výši 2 150 000 Kč nebylo možno posoudit jako nárok na náhradu škody, bylo by na místě tento nárok posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Ten by se s ohledem na § 3028 odst. 3 o.z. řídil zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, a to § 451 a násl. obč. zák. Bezdůvodné obohacení vzniklé v důsledku pravomocného určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby je nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení z právního důvodu, který odpadl, neboť do okamžiku právní moci rozhodnutí soudu, kterým je určeno, že dražba je neplatná, se dražba považuje za platnou a tedy za řádný právní důvod pro plnění, která jsou s ní spojena. Pro právní režim nároku z bezdůvodného obohacení v případě, že právní důvod plnění odpadl, je pak rozhodující, kdy bylo podle takového důvodu plněno a nikoliv, kdy došlo k jeho odpadnutí. Tím, kdo se na úkor žalobce o uvedenou částku obohatil, je pak žalovaný, neboť ten je věřitelem ve vztahu k závazku na zaplacení ceny dosažené vydražením. Skutečnost, že podstatnou část uvedené částky žalovaný následně vyplatil navrhovateli dražby, je tu proto bez významu. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení této částky a žaloba by tak v této části byla důvodná.

109. Námitka promlčení vznesená žalovaným, ke které se připojil i vedlejší účastník na straně žalovaného, není důvodná.

110. Promlčení se v tomto případě řídí ustanovením § 106 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a to s ohledem na ustanovení § [číslo] odst. 1 a § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dražebník porušil svou povinnost před 31. 12. 2013, proto se nárok na náhradu škody v důsledku toho vzniklé posoudí podle dříve platných předpisů, přestože ke vzniku škody došlo až po 1. 1. 2014, a stejně tak se podle dříve platných předpisů posoudí běh lhůt k uplatnění takového nároku. Podle § 106 odst. 1 obč. zák. právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Podle § 106 odst. 2 obč. zák. nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

111. Ke vzniku škody spočívající v zaplacené ceně dosažené vydražením došlo dne 30. 1. 2017, kdy nabyly právní moci rozsudky vydané v řízení vedeném u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. [spisová značka]. V tento den bylo s účinky právní moci postaveno najisto, že předmětná veřejná dražba je neplatná a že žalovaný porušil své povinnosti dražebníka. Teprve v tento den se cena dosažená nejvyšším podáním, zaplacená žalobcem, stala jeho majetkovou újmou, neboť právní titul, na základě něhož byla zaplacena, odpadl. Před tímto dnem byla úspěšnost žaloby na zaplacení této částky vyloučena. V tento den také vznikla žalobci škoda v podobě nevrácené části soudních poplatků zaplacených jím v dobré víře, že je řádným vydražitelem a vlastníkem předmětné bytové jednotky. I zde bylo postaveno najisto, že tomu tak není, až právní moci rozhodnutí, jímž bylo určeno, že předmětná dražba je neplatná. Co se týče soudního poplatku za odvolání v řízení o určení neplatnosti předmětné dražby, ten byl zaplacen v červnu 2016, náklady řízení o určení neplatnosti předmětné dražby byly zaplaceny v roce 2017. Žaloba v projednávané věci byla podána dne 21. 12. 2017; z toho plyne, že ani tříletá objektivní promlčecí doba ve smyslu § 106 odst. 2 obč. zák., plynoucí od vzniku škody, ani dvouletá subjektivní promlčecí doba ve smyslu § 106 odst. 1 obč. zák., plynoucí od okamžiku, kdy se žalobce dozvěděl o škodě a o tom, že za ni odpovídá žalovaný, v době zahájení řízení u žádného z dílčích nároků na náhradu škody neuplynuly.

112. K tomu soud ještě dodává, i kdyby nárok na náhradu zaplacené ceny dosažené vydražením ve výši 2 150 000 Kč nebylo možno posoudit jako nárok na náhradu škody, bylo by na místě tento nárok posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení z právního důvodu, který odpadl. Tento nárok, jakož i jeho promlčení, by se s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 o.z. řídil předpisy platnými a účinnými do 31. 12. 2013, tedy zejména § 451 a § 107 obč. zák., a to i za situace, kdy by šlo o bezdůvodné obohacení z právního důvodu, který odpadl, neboť v takovém případě je rozhodující, kdy bylo podle takového důvodu plněno a nikoliv, kdy došlo k jeho odpadnutí. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle § 107 odst. 2 obč. zák. platí, že nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. I zde by pro otázku vzniku bezdůvodného obohacení byl rozhodující okamžik právní moci rozhodnutí, kterým byla vyslovena neplatnost předmětné dražby, neboť v tomto okamžiku odpadl právní důvod, na základě něhož byla částka 2 150 000 Kč zaplacena. Do tohoto okamžiku by byla úspěšnost žaloby na vydání bezdůvodného obohacení vyloučena, taková žaloba by musela být zamítnuta a záchovný úkon v podobě uplatnění práva u soudu, kterým věřitel projevuje svou bdělost vůči pohledávce a trvající zájem o její uspokojení, tak žalobce nemohl provést. Protože řízení bylo v právě projednávané věci zahájeno dne 21. 12. 2017, ani v tomto případě by stran této částky dvouletá subjektivní, ani tříletá objektivní promlčecí doba před podáním žaloby neuplynuly. Konečně soud podotýká, že i kdyby shora uvedených skutečností nebylo, uznáním námitky promlčení důvodnou by bylo pro žalobce nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva (kdy, jak sám výstižně uvádí již v žalobě, zaplatil žalovanému 2 150 000 Kč za byt a nyní nemá ani peníze, ani byt, ani prostředky odpovídající zaplaceným soudním poplatkům a nákladům řízení) a důvody, pro které právo neuplatnil dříve (když to, že dražba je skutečně neplatná a žalobce není vlastníkem bytu, bylo s účinky právní moci určeno až rozsudkem odvolacího soudu v řízení o určení neplatnosti předmětné dražby, které od roku 2011 trvalo až do roku 2017, a ve kterém jako v jediném bylo možno závěr o platnosti nebo neplatnosti dražby přijmout). Námitka promlčení je proto výrazem zneužití tohoto práva na úkor žalobce a tím samým neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák.

113. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, o němž rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy dluh se stal splatným dne 15. 9. 2017 a od 16. 9. 2017 je tak žalovaný s jeho plněním v prodlení (výrok I.).

114. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měl plný úspěch žalobce; žalovanému byla před podáním žaloby zaslána na poslední známou adresu výzva k plnění. Účelně vynaložené a jím vyúčtované náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří: Soudní poplatek 109 300 Kč podle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 51 180 Kč za 3 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby, 1 x účast na jednání soudu dne 8. 3. 2021) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, odměna za jeden úkon právní služby činí 17 060 Kč Odměna advokáta 17 060 Kč za 2 úkony právní služby (1x jednoduchá výzva k plnění, 1 x účast na jednání soudu dne 9. 7. 2018) dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny Náhrada hotových výdajů advokáta 1 500 Kč za 5 úkonů právní služby shora uvedených po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Náhrada promeškaného času podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu v souvislosti s cestou ke shora uvedeným jednáním soudu a zpět ve výši 800 Kč (8 půlhodin po 100 Kč) Cestovné podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu z [obec] do [obec] a zpět osobním vozidlem k soudnímu jednání dne 9. 7. 2018 ve výši 1 092 Kč podle vyhlášky č. 463/2017 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (průměrná spotřeba 4,9 l [číslo] km, cena pohonných hmot – 29,80 Kč, jedna jízda do [obec] a zpět celkem 200 km, paušální náhrada 5,46 Kč). Cestovné z [obec] do [obec] a zpět osobním vozidlem k jednání soudu dne 8. 3. 2021 ve výši 1 152 Kč podle vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (průměrná spotřeba 4,9 l [číslo] km, cena pohonných hmot – 27,70 Kč, jedna jízda do [obec] a zpět celkem 200 km, paušální náhrada 5,76 Kč)

115. Náklady žalobce tedy činí celkem 182 084 Kč a jejich náhradu mu soud vůči žalovanému a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované přiznal, kdy posledně jmenované soud zavázal k úhradě nákladů řízení společně a nerozdílně (výrok II.).

116. Splatnost plnění uloženého žalovanému i vedlejšímu účastníkovi potom soud stanovil v obecné lhůtě dle věty první § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.