15 C 26/2021

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem Mgr. Janem Linhartem ve věci žalobce: ; právnická osoba, IČO ; se sídlem adresa žalobkyně ; zastoupený: JUDr. jméno jméno, advokát se sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum ; bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 36 587,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 35 701,92 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 534,97 Kč za období od 13. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 885,97 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 129,12 Kč od 13. 4. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení 1 368 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobce. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 36 587,89 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že se žalovaným na základě žádosti ze dne 13. 5. 2009 uzavřeli smlouvu o úvěru číslo na základě které žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 95 193,44 Kč a žalovaný se mu jej zavázal vrátit spolu s dohodnutými úroky v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný porušil svou povinnost splácet úvěr řádně a včas, a proto žalobce úvěr dopisem ze dne 23. 3. 2020 úvěr v souladu se smlouvou ke dni 15. 3. 2020 zesplatnil. Dlužná částka sestává ze splátek splatných do zesplatnění pohledávky ve výši 8 859,74 Kč, doplatku jistiny ve výši 26 424,35 Kč, smluvní pokuty ve výši 885,97 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 217,83 Kč, poplatku za odeslání sdělení o zesplatnění úvěru ve výši 200 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval tvrzení žalobce uvedené v žalobě. Žaloba je důvodná. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobce se žalovaným na základě žádosti ze dne 13. 5. 2009 uzavřeli smlouvu o úvěru číslo na základě které žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 95 193,44 Kč a žalovaný se mu jej zavázal vrátit spolu s dohodnutými úroky v pravidelných měsíčních splátkách (viz Návrh na uzavření smlouvy o poskytnutí kreditní karty a úvěru k příjmení příjmení kartě ze ne 13. 5. 2009, Obchodní podmínky právnická osoba ke smlouvě o poskytnutí kreditní karty příjmení příjmení a úvěru ke kartě). Žalovaný porušil svou povinnost splácet úvěr řádně a včas, a proto žalobce úvěr dopisem ze dne 23. 3. 2020 úvěr v souladu se smlouvou ke dni 15. 3. 2020 zesplatnil (viz zesplatnění pohledávky vyplývající ze smlouvy o revolvingovém (obnovitelném) úvěru/úvěrovém rámci číslo ze dne 23. 3. 2020). Dlužná částka sestává ze splátek splatných do zesplatnění pohledávky ve výši 8 859,74 Kč (z čehož 3 129,12 Kč tvoří smluvní úrok), doplatku jistiny ve výši 26 424,35 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 217,83 Kč, poplatku za odeslání sdělení o zesplatnění úvěru ve výši 200 Kč (viz Přehled plateb, oznámení o zesplatnění pohledávky vyplývající ze smlouvy o revolvingovém (obnovitelném) úvěru/úvěrovém rámci číslo ze dne 23. 3. 2020, upomínka před žalobou ze dne 9. 10. 2020). Smlouvu uzavřenou mezi účastníky soud posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dluh případně již zanikl. Protože tak neučinil, soud žalobě v rozsahu uvedeném ve výroku I. vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, o němž soud rozhodl podle § 517 odst. 2 zákona číslo Sb, dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Shora uvedené právní předpisy byly na věc aplikovány s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (výrok I.). Požadavek na zaplacení smluvní pokuty sjednané v obchodních podmínkách soud důvodným neshledal, a to zejména s ohledem na právní závěry přijaté Ústavním soudem České republiky v nálezu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn.

I. ÚS 3512/11 Smluvní pokuta uplatňovaná žalobcem není sjednána ve vlastním textu smlouvy, ale v obchodních podmínkách, které svou povahou odpovídají všeobecným obchodním podmínkám. Soud se plně ztotožňuje se závěrem Ústavního soudu České republiky, vysloveným v citovaném rozhodnutí, že ve spotřebitelských vztazích je dodavatel fakticky ve výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto lze po dodavateli očekávat i požadovat, aby se vůči spotřebiteli choval poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěřuje se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu v poctivost svého jednání. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. I ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová. Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu (§ 6 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, aplikovatelného na projednávanou věc dle § 3030 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) O takový případ přitom šlo i v tomto případě. Text úvěrových podmínek je napsán malým písmem. Použité písmo, jakož i způsob, jakým je na stránce uspořádáno, vytváří dojem celistvosti, v níž se významné i méně významné informace mísí. V textu pak může spotřebitel velmi snadno přehlédnout ustanovení pro něj nevýhodná. Proto soud žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty ve výši 885,97 Kč, zamítl (výrok II.). Žalobu dále soud zamítl v části, v níž se žalobce domáhal úroku z prodlení z částky 3 129,12 Kč ve výši 10 % ročně od 13. 4. 2020 do zaplacení, neboť v tomto rozsahu žádal žalobce přiznat úrok z úroků, což je nepřípustné (výrok II.). Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalobce byl ve věci neúspěšný jen v nepatrné části; žalovanému byla před podáním žaloby zaslána na poslední známou adresu výzva k plnění. Účelně vynaložené náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří: Soudní poplatek 1 464 Kč podle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 600 Kč za 2 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Odměna advokáta 300 Kč za 1 úkon právní služby (1x jednoduchá výzva k plnění) dle § 11 odst. 2, písm. h/ a § 14b odst. 1 bodu 3 advokátního tarifu ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny Náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby) po 100 Kč podle § 13 odst. 3 a § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.), tj. 21 % z částky 1.050 Kč DPH činí 220,50 Kč. Náklady žalobce tedy činí celkem 2 070,50 Kč (včetně DPH) a jejich náhradu mu soud vůči žalovanému přiznal (výrok III.). Splatnost plnění uloženého žalovanému potom soud stanovil v obecné lhůtě dle věty první § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v obec. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.