15 C 40/2026

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem Mgr. Janem Linhartem ve věci žalobce:Credivo Jméno žalobce A. (dříve Jméno žalobce B.), IČO IČO žalobce B sídlem Adresa žalobce B zastoupen advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému:Jméno žalovaného Anonymizováno., narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 101 334,59 Kč s příslušenstvím Anonymizováno

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném domáhal zaplacení částky 101 334,59 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 30. 6. 2024 č. smlouvy 25075116 poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení v celkové výši 103 295 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách. Žalobce převedl žalovanému na bankovní účet žalovaného č. č. účtu dne 10. 1. 2024 částku 19 500 Kč, dne 30. 6. 2024 částku 12 000 Kč, dne 30. 6. 2024 částku 5 000 Kč, dne 1. 8. 2024 částku 31 700 Kč, dne 7. 4. 2025 částku 78 Kč, dne 6. 9. 2024 částku 3 517 Kč, dne 1. 10. 2024 částku 15 500 Kč, dne 7. 4. 2025 částku 5 100 Kč a dne 7. 4. 2025 částku 10 900 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 778,68 Kč, poplatek za službu „Presto“ ve výši 1 320 Kč (kde nedoplatek činí 547,64 Kč), poplatek za službu „Informační SMS servis“ ve výši 115,20 Kč (kde nedoplatek činí 28,80 Kč), poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši 431,88 Kč (kde nedoplatek činí 102,48 Kč). Zavázal se také zaplatit smluvní pokutu za prodlení se splácením dluhu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, a proto žalobce smlouvu vypověděl. Žalovaný dluží na jistině 49 700 Kč, na poplatcích částky shora uvedené jako nedoplatky, na smluvní pokutě 1 703,15 Kč a na příslušenství částky uvedené v žalobě. Žalobce vyzval žalovaného k plnění, avšak marně. Žalobce také uvedl, že žalovaný celkem na úvěr žalobci zaplatil částku 133 376,53 Kč. Žalovaný se žalobě bránil. Uvedl, že smluvní podmínky týkající se úroku a sankcí odporují dobrým mravům a zákonu o spotřebitelském úvěru. Rovněž má za to, že smlouva nebyla uzavřena zákonným způsobem. Žalovaný také brojil proti výši uplatněného nároku na jistině a měl za to, že žalobce neunáší důkazní břemeno stran samotného poskytnutí úvěru. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že žalobce a žalovaný sjednali spotřebitelský úvěr až do výše 51 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách. Denní úroková míra byla sjednána ve výši 0,933 %. Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že žalovaný žalobci z účtu č. č. účtu zaplatil celkem 133 376,33 Kč. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli (automatizovaného výpisu z interního systému) soud zjistil, že žalobce na úvěr vyplatil celkem 103 295,37 Kč. Soud vycházel z kritérií stanovených judikaturou Nejvyššího soudu vytýčených ve vztahu ke smluvní pokutě, úrokům, zajištění pohledávky apod. (viz nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012 sp. zn.

I. ÚS 199/11 a ze dne 11. 12. 2014 sp. zn.

III. ÚS 4084/12 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017 sp. zn. spisová značka) a zabýval se tím, zda úvěrová smlouva není v rozporu s dobrými mravy (§ 1 odst. 2 a § 580 o. z.) a s principy zakotvenými v občanském právu na ochranu spotřebitele. Soud uzavřel, že úvěrová smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu zmíněných ustanovení. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem a poplatky, přičemž roční úroková míra činila více než 340 %. Takové ujednání nelze posuzovat jinak než jako zcela zjevně nemravné, protože je obecně známo, že odměna za poskytnutí peněz spotřebitelům (domácnostem) dlouhodobě činila v době poskytnutí úvěru u banky cca 5 až 10 %, u jiných, nebankovních subjektů cca 20 až 30 %. Podle ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu je v rozporu s dobrými mravy zpravidla sjednaná výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009 sp. zn.

I. ÚS 523/07, uveřejněný v jeho sbírce nálezů a usnesení pod č. 113/2009 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. spisová značka, v nichž byla shledána neplatnost a proto nemravnost sjednaných úroků ve výši 182 %, resp. již i jen 60 % ročně. Tento rozpor úvěrové smlouvy s dobrými mravy má za následek neplatnost úvěrové smlouvy. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, má žalobce právo požadovat po žalovaném vydání částek, které mu poskytl bez právního důvodu, a které představují bezdůvodné obohacení žalovaného; ze smlouvy totiž žádné nároky, včetně poplatků a smluvních pokut, s ohledem na její absolutní neplatnost plynout nemohou. Již z žalobních tvrzení žalobce, ve znění podání ze dne 9. 7. 2026, ale plyne, že žalobci částku, kterou od něj obdržel, celou vrátil zpět (103 295 Kč x 133 376,53 Kč). Za této situace soud, aniž by musel dále zkoumat, zda a jaká částka byla skutečně žalovanému poskytnuta, žalobu ze shora uvedených důvodů coby nedůvodnou zcela zamítl, když s ohledem na shora uvedené nelze žalobě tak či tak vyhovět (výrok I.). Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy v projednávané věci měl plný úspěch žalovaný, ale tomu žádné účelně vynaložené náklady v řízení nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II.). Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.