17 C 111/2021

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání SJM <b>I. Do vlastnictví žalovaného se přikazují:</b> <b>1) nemovité věci – stavební parcela č. st. [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa] a pozemková parcela [číslo] (orná půda), v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], vše zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo]</b> <b>2) závazek ze smlouvy o úvěru uzavřené se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], číslo účtu [bankovní účet], vedené na jméno žalovaného.</b> <b>II. Do vlastnictví žalobkyně se přikazuje osobní automobil tovární značky Škoda Octavia Combi, roku výroby 2012, t.č. v držení žalobkyně.</b> <b>III. Řízení se zastavuje v části o vypořádání nároku ze smlouvy [číslo] o životním pojištění, vedené u [právnická osoba] na jméno žalovaného, dále o vypořádání vnosu účastníků ze SJM na výlučný závazek žalobkyně u [právnická osoba] a o vypořádání nároků z titulu plateb na společný závazek účastníků ze smlouvy o úvěru, zde přikázaný žalovanému, a to plateb uskutečněných po právní moci rozvodového rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vzájemném vyrovnání podílů z titulu vypořádání SJM částku ve výši 1 497 880 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Hradci Králové na náhradě nákladů řízení 2 585 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VI. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30. 3. 2021 domáhala oproti žalovanému vypořádání jejich rozvodem zaniklého společného jmění manželů. Ve svém návrhu uvedla, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. 15 C 69/2020, avšak účastníci dosud nebyli schopni uzavřít mimosoudní dohodu o vypořádání společného jmění manželů. Do společného jmění manželů spadá pozemek označený jako stavební parcela č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům a pozemková parcela [číslo] – orná půda, vše zapsáno v katastru nemovitostí [stát. instituce], pracoviště [okres], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres] (dále také„ předmětná nemovitost“, nebo„ nemovitost“) a závazek z poskytnutého úvěru u společnosti [právnická osoba], kde byl ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství dluh ve výši 350 000 Kč. Žalobkyně v rámci mimosoudních jednání navrhovala žalovanému, že nemovitosti převezme do svého vlastnictví, s čímž zprvu žalovaný souhlasil, ovšem opakovaně zvyšoval částku, za kterou byl ochoten předmětné věci (nemovitost) žalobkyni přenechat. Žalobkyně žalovanému také navrhla, že převezme zbytek závazku plynoucího z úvěru u společnosti [právnická osoba] Předmětné nemovitosti byly oceněny znalcem panem [jméno] [příjmení] dne 16. 9. 2020 na částku 4 987 000 Kč. Žalobkyně nesporovala, že žalovaný vnesl do společného jmění manželů částku 1 800 000 Kč, žalobkyně pak částku 500 000 Kč. Za tyto vnosy byla pořízena předmětná nemovitost, která byla doplacena právě shora označeným úvěrem u [právnická osoba]. Žalobkyně dále uvedla, že pochází ze Slovenska a na Slovensku vlastnila byt, z jehož prodeje v roce 2016 utržila částku 68 000 Euro (přibližně 1 768 000 Kč). Z utržené ceny za prodej bytu na Slovensku byl doplacen zůstatek jejího výlučného dluhu z úvěru u [anonymizována dvě slova], a 500 000 Kč bylo vneseno jako výlučné prostředky na společné nemovité věci, jak již uvedeno výše. Za zbylé peníze z prodeje bytu si žalobkyně pořídila vozidlo tovární značky Škoda Octavia Combi, roku výroby 2012, dále také„ předmětné vozidlo“, které tudíž nespadá do SJM, neboť si jej žalobkyně zakoupila za své výlučné finanční prostředky. Žalobkyně se ucházela o přikázání předmětných nemovitostí do svého vlastnictví, neboť žalovaný nemá k předmětné nemovitosti žádný vztah. Navíc má zajištěnou svoji bytovou potřebu, když vlastní byt o velikosti 4+1, na rozdíl od žalobkyně, která nemá kde jinde bydlet a v předmětné nemovitosti žije od rozvodu manželství se svojí dcerou, která v [obec] navštěvuje základní školu. Žalobkyně předložila vyjádření hypotečního specialisty a výtah z hypoteční kalkulačky s tím, že by byla schopna dosáhnout (spolu s přítelem) až na úvěr do výše 4 300 000 Kč.

2. Žalovaný tvrdil, že do zaniklého společného jmění manželů patří i osobní automobil tovární značky Škoda Octavia Combi, roku výroby 2012, jehož hodnota je přibližně 100 000 Kč, neboť byl pořízen ze společných prostředků manželů za trvání manželství. Dále potvrdil, že předmětné nemovitosti byly pořízeny v roce 2016 za částku 2 800 000 Kč, kdy částka 1 800 000 Kč byla hrazena z výlučných prostředků žalovaného, částka 500 000 Kč z výlučných prostředků žalobkyně, zbylá částka ve výši 500 000 Kč pak ze shora označeného úvěru. Vnos žalovaného, vycházejíc z pořizovací ceny nemovitosti, tak představuje 64,3 % ceny a vnos žalobkyně 17,9 % ceny nemovitosti. S ohledem na ust. § 742 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je třeba při vypořádání zvýšit hodnotu vnosu podle toho, jak se ode dne vynaložení, do dne, kdy společné jmění zaniklo, zvýšila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. V řízení pak byla cena předmětné nemovitosti stanovena na 6 400 000 Kč. Žalovaný souhlasil s tím, aby bylo předmětné vozidlo přikázáno žalobkyni a naopak předmětná nemovitost přikázána žalovanému s tím, že převezme rovněž závazek z úvěru u [právnická osoba] Sám má připraveny finanční prostředky k výplatě vypořádacího podílu pro žalobkyni ve výši 1 500 000 Kč, což v řízení prokázal a má zájem předmětnou nemovitost zachovat a s dcerou, kterou mají účastníci svěřenu do střádavé péče, také užívat, když do budoucna by v úvahu připadalo i užívání nemovitosti jeho matkou, které je 81 let, je invalidní a nemůže chodit do schodů. S vypořádacím podílem, který mu navrhla žalobkyně, nesouhlasil s tím, že má pochybnosti, zdali by byla žalobkyně schopna vyplatit mu vypořádací podíl, aniž by předmětné nemovitosti prodala.

3. Původně žalovaný žádal, aby soud při vypořádání SJM zohlednil ještě další položky, které jsou součástí SJM, konkr. nárok ze smlouvy [číslo] o životním pojištění, vedené u [právnická osoba] na jméno žalovaného a vnos účastníků ze SJM na výlučný závazek žalobkyně u [právnická osoba] Od tohoto záměru však žalovaný v průběhu řízení za souhlasného stanoviska žalobkyně odstoupil, takže ohledně těchto položek (specifikovány ve výroku III. rozsudku) bylo řízení zastaveno.

4. Soud zjistil po provedeném dokazování následující skutkový stav věci:

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že součástí již zaniklého jmění manželů je předmětná nemovitost - stavební parc. [číslo] jejíž součástí je rodinný dům [adresa] a pozemkové parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] ([list vlastnictví], [stát. instituce], [stát. instituce]) a dále, že výlučný vnos žalovaného na pořízení těchto nemovitostí činil 1 800 000 Kč a výlučný vnos žalobkyně 500 000 Kč. Sporu nebylo ani o tom, že účastníci za účelem koupě předmětné nemovitosti vzali za trvání manželství úvěr u [právnická osoba] – č. účtu [bankovní účet], který je veden na jméno žalovaného.

6. Ze zprávy [právnická osoba] plyne, že stav na tomto účtu č. [bankovní účet] ke dni 7. 11. 2020 činil minus 332 830,87 Kč a z této částky soud také - za souhlasného stanoviska obou účastníků – vycházel s tím, že pokud jde o vypořádání nároků z titulu plateb na společný závazek účastníků ze smlouvy o úvěru, a to plateb uskutečněných po právní moci rozvodového rozsudku, tak ohledně nich jsou účastníci vzájemně vypořádáni.

7. Ze znaleckého posudku ze dne 16. 9. 2020, který zpracoval na objednávku žalobkyně pan [jméno] [příjmení], soud zjistil, že stanovil tržní cenu předmětných nemovitostí na částku 4 987 000 Kč.

8. S takto zjištěnou cenou žalovaný nesouhlasil, a tak nechal soud v řízení zpracovat posudek ke zjištění tržní ceny předmětné nemovitosti ustanoveným znalce [celé jméno znalce]. Ze znaleckého posudku pana [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 22. 10. 2021 [číslo] vyplynulo, že tržní cena předmětných nemovitostí k datu vypracování posudku – 22. 10. 2021 – činí 6 400 000 Kč, proti které již strany nebrojily, a z ní také soud při vypořádání vycházel.

9. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 31. 10. 2014 a rozvedeno bylo rozsudkem zdejšího soudu č. j. 15 C 69/2020–16 ze dne 30. 9. 2020, který nabyl právní moci dne 7. 11. 2020. Bývalí manželé [celé jméno žalovaného] mají nezletilou dceru [jméno] [celé jméno žalobkyně], o jejímž svěření so střídavé péče bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 16. 7. 2020, č. j. 0 Nc 1868/2020-34. Tím byla schválena dohoda rodičů, podle které byla nezletilá [jméno] svěřena do jejich střídavé péče a oběma rodičům stanovena vyživovací povinnost. Z opatrovnického rozsudku dále vyplynulo, že nezletilá [jméno] bude od září roku 2020 navštěvovat ZŠ [obec]. Dále z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalobkyně měla v období od listopadu 2019 do dubna 2020 čistý měsíční příjem ve výši 30 590 Kč, žalovaný měl v době rozhodování soudu čistý měsíční příjem až 50 000 Kč.

10. K otázce schopnosti žalobkyně vyplatit žalovanému případný vypořádací podíl předložila žalobkyně výtah z hypoteční kalkulačky [anonymizována dvě slova] (neautorizovaný, nepodepsaný), z něhož se podává, že žalobkyni a další osobě (počet žadatelů 2) by byl při příjmech 58 643 Kč a výdajích 26 373 Kč poskytnut na dobu 25ti let úvěr od [právnická osoba] až ve výši 4 096 000 Kč s úrokovou sazbou 2,68 % ročně. Z orientačního propočtu hypotečního úvěru [právnická osoba] plyne, že žalobkyni by mohl být poskytnut úvěr od této společnosti ve výši 4 270 000 Kč s úrokovou sazbou 3,49 % ročně na dobu 25 – 30 let.

11. K otázce schopnosti žalovaného vyplatit žalobkyni případný vypořádací podíl předložil žalovaný výpis z účtu vedeného u společnosti [právnická osoba] na jeho jméno, z něhož plyne, že ke dni 18. 7. 2021 měl na účtu č. [bankovní účet] žalovaný částku 1 312 000 Kč. Dle aktuálního výpisu z účtu č. [bankovní účet] u společnosti [právnická osoba] žalovaný prokázal, že okamžitě k dispozici finanční prostředky na výplatu vypořádacího podílu žalobkyně ve výši 1 501 135,91 Kč.

12. Z cenové nabídky prodeje osobních vozů na serveru TipCars vyplývá, že ze 14 uvedených nabídek osobních automobilů tovární značky Škoda Octavia kombi, roku výroby 2012 /2013, s motorizací 1.6 TDI, se cena takového vozidla pohybuje v rozmezí od 96 000 Kč do 124 900 Kč, přičemž průměrná cena dle těchto nabídek činí 114 557 Kč.

13. Z vyjádření paní [jméno] [příjmení], matky žalovaného, soud zjistil, že s ohledem na její zdravotní stav by pro ni bylo vhodnější, kdyby předmětné nemovité věci byly přikázány do vlastnictví žalovaného, který by se zde mohl o svou matku starat, přičemž vhodný se pro ni jeví i bezbariérový přístup, který je v předmětné nemovitosti zřízen. K tomu však žalobkyně namítala, že matka žalovaného je vlastnicí bytové jednotky, která se nachází na [anonymizována dvě slova] [adresa] v [obec], přičemž jde o bytovou jednotku nacházející se v přízemí a vedle toho je matka žalovaného i vlastnicí poměrně rozlehlé nemovitosti v [obec], takže pokud by žalovaný opravdu chtěl o matku osobně pečovat, mohl by bydlet s matkou v kterékoliv její nemovitosti. Navíc v předmětné nemovitosti se nenachází žádná obytná místnost, do které by nevedly schody.

14. Z fotodokumentace, kterou předložil žalovaný, plyne, že dvě zde nafocené místnosti v předmětné nemovitosti, z doby, co se o ni měla starat žalobkyně, působí zanedbaně. Žalobkyně k tomuto důkazu uvedla, že jednou z nafocených místností je komora – sklad a žalovaný tyto fotografie pořídil ještě za trvání manželství, když právě neochota žalovaného, jeho laxnost a nevůle byly jedním z důvodů pro rozvod manželství.

15. Na základě uvedených zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný byli manželé od 31. 10. 2014 do 7. 11. 2020, kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu jejich manželství (řízení o rozvod bylo vedeno zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 69/2020). Rozvodem zaniklé společné jmění manželů se účastníkům nepodařilo dohodou vypořádat. Za trvání manželství, konkrétně v roce 2016, nabyli účastníci předmětnou nemovitost za částku 2 800 000 Kč, která byla částkou 1 800 000 Kč hrazena z výlučných prostředků žalovaného, což představuje 64,29 % ceny nemovitostí, částka 500 000 Kč byla hrazena z výlučných prostředků žalobkyně, což představuje 17,86 % ceny nemovitostí, zbylá částka ve výši 500 000 Kč byla hrazena z úvěru u [právnická osoba] (č. účtu [bankovní účet]). Stav tohoto úvěrového účtu byl vyčíslen ke dni 7. 11. 2020 částkou 332 830,87 Kč Cena předmětných nemovitostí byla v řízení stanovena znaleckým posudkem částkou 6 400 000 Kč. Za trvání manželství bylo pořízeno vozidlo tovární značky Škoda Octavia Combi, roku výroby 2012, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by předmětné vozidlo bylo pořízeno z výlučných prostředků žalobkyně. Soud proto musel uzavřít, že i předmětné vozidlo je součástí SJM. Cena tohoto vozidla je s ohledem na předloženou cenovou nabídku a tvrzení žalovaného přibližně 100 000 Kč. Žalobkyně by k vyplacení vypořádacího podílu žalovanému použila úvěr, a to buď od společnosti [právnická osoba] nebo [příjmení] [příjmení], žalovaný disponuje finančními prostředky na výplatu vypořádacího podílu žalobkyni ve výši 1 501 135,91 Kč.

16. Po právní stránce posoudil projednávanou věc následovně.

17. Podle § 736 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

18. Podle § 740 věta první o. z. platí, že nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zániku společného jmění. Totéž podle § 765 odst. 2 o. z.: nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

19. Podle § 742 odst. 1 o. z. platí, že nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

20. Podle § 742 odst. 2 o. z. dále platí, že hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

21. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, č. j. 22 Cdo 1205/2019 dále plyne, že při vypořádání společného jmění manželů zaniklého dle současného občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.), se zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování.

22. Ustálená soudní praxe se při vypořádání SJM dlouhodobě řídí též zásadou, podle které se věci ze zaniklého společného jmění mají mezi účastníky rozdělit tak, aby částka, kterou je jeden z manželů povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla, pokud možno, co nejnižší (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. září 2002, sp. zn. 22 Cdo 264/2001). Pokud se soud touto zásadou neřídí, tak musí mít pro opačný postup přesvědčivé důvody (k tomuto srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3268/2010).

23. S ohledem na shora popsaná skutková zjištění a citovanou právní úpravu rozhodl soud, jak uvedeno ve výrocích tohoto rozsudku. Oba účastníci se domáhali toho, aby byla předmětná nemovitost přikázána do jejich výlučného vlastnictví s tím, že druhému z nich bude vyplacen vypořádací podíl. Obě strany tvrdily, že jsou schopny této povinnosti dostát.

24. Soud zvažoval argumentaci obou účastníků, zejména také s ohledem na to, že žalovaný vlastní další nemovitost, kde může bydlet a žalobkyně tuto možnost nemá, rodinu má na Slovensku. Od rozvodu bydlí s dcerou [jméno] v předmětné nemovitosti. Oba účastníci pak pečují„ rovným dílem“ o nezletilou dceru, která byla rozhodnutím soudu svěřena do jejich střídavé péče. Vzal v potaz také výši vnosů na společnou nemovitost (k tomu srovnej ust. § 742 odst. 1 písm. f) o. z.), když uzavřel, že žalovaný vyšší měrou přispěl finančně na nákup nemovitosti.

25. Dále pak soud zaměřil dokazování na schopnost každého z účastníků vyplatit protistraně vypořádací podíl, a zde musel jednoznačně uzavřít, že v této otázce převažují argumenty pro žalovaného, který disponuje okamžitě finanční částkou (deponovanou na účtu), ze které bude schopen vyplatit vypořádací podíl žalobkyni, zatímco žalobkyně předkládá pouze návrhy na uzavření budoucí úvěrové smlouvy (navíc za účasti druhé osoby), z nichž vyplývá toliko možný příslib nějakého plnění. Dále soud zvažoval i možnost, že by na plnění závazku zůstala žalobkyně sama, a zde přihlédl v opatrovnickém řízení zjištěnému příjmu žalobkyně – ve výši cca 30 tisíc Kč, z něhož by jistě nebyla sama schopna platit hypoteční splátku stanovenou v nabídce úvěrujících společností vypočtenou na cca 19 – 21 tisíc Kč měsíčně.

26. Nakonec tedy soud uzavřel, že předmětnou nemovitost je třeba přikázat žalovanému, kterému svědčí vyšší zásluha na získání nemovitosti, a který je okamžitě připraven vyplatit žalobkyni vypořádací podíl.

27. Přitom se soud také řídil tím, že když rozděluje zaniklé společné jmění manželů, má dbát na to, aby částka, kterou je jeden z manželů povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejnižší, když tyto závěry reprezentuje právě závěr o přikázání nemovitosti žalovanému.

28. Dále byl žalovanému přikázán i závazek ze smlouvy o úvěru u společnosti [právnická osoba], vyčíslený částkou 332 831 Kč po zaokrouhlení k datu PM rozvodového rozsudku, který se váže právě k předmětné nemovitosti, a oba účastníci v řízení navrhli, že pokud jim bude předmětná nemovitost přikázána, převezmou i tento závazek z úvěrové smlouvy. (výrok I.)

29. Výrokem II. soud přikázal do vlastnictví žalobkyně vůz tovární značky Škoda Octavia Combi roku výroby 2012, když žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by koupi automobilu za trvání manželství financovala ze svých výlučných prostředků. Oba účastníci v průběhu řízení shodně navrhovali, aby toto vozidlo připadlo žalobkyni.

30. Výrokem III. soud řízení zastavil v části, kde účastníci netrvali na projednání položek původně označených k vypořádání.

31. Vypořádací podíl, který byl uložen k úhradě žalovanému, vypočetl soud následujícím způsobem: Aktiva zaniklého společného jmění manželů byla vyčíslena částkou 6 500 000 Kč (cena předmětné nemovitosti a vozidla), pasiva pak částkou 332 831 Kč (úvěr po zaokrouhlení).

32. Dále soud počítal se zhodnocením vnosů účastníků, který vnesl každý z nich ze svého výlučného majetku na majetek společný – předmětnou nemovitost, když nebylo sporu o tom, že kupní cena předmětné nemovitosti činila 2 800 000 Kč a žalovaný vnesl ze svých výlučných prostředků částku 1 800 000 Kč, tj. 64,3 % jejich hodnoty a žalobkyně částku 500 000 Kč, tj. 17,9 % jejich hodnoty. Současná hodnota předmětné nemovitosti činí 6 400 000 Kč a byla tedy zhodnocena o 128,57 %.

33. Vnos žalovaného při respektování zhodnocení ceny nemovitosti činí 4 114 260 Kč (1 800 000 Kč krát 228,57 %) a vnos žalobkyně 1 142 850 Kč (500 000 Kč krát 228,57 %). Jde přitom o výsledek téměř shodný s tím, který zvolila při výpočtu vypořádacího podílu zástupkyně žalovaného, lišící se toliko v zaokrouhlení na desetinná místa.

34. Žalobkyně ze SJM obdrží toliko osobní automobil v hodnotě 100 000 Kč a žalovaný předmětnou nemovitost v hodnotě 6 400 000 Kč a závazek z úvěrové smlouvy u [anonymizována dvě slova] vyčíslený na 332 830 Kč. Před odečtením vnosů činí (rovný) podíl každého z účastníků 3 083 585 Kč. Po započtení vnosů má žalovaný dostat 4 569 290 Kč a žalobkyně 1 597 880 Kč. Protože však žalovaný dostává 6 067 170 Kč, musí ještě žalobkyni vyplatit 1 497 880 Kč, tak jak to bylo žalovanému uloženo výrokem IV. tohoto rozsudku.

35. Výrokem V. byla uložena povinnost žalobkyni nahradit náklady řízení státu, kdy znalečné za zpracovaný posudek, který stanovil tržní cenu předmětné nemovitosti, bylo určeno částkou 7 585 Kč. Žalovaný složil zálohu na zpracování znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč, tudíž po odečtení této zálohy uložil soud žalobkyni doplatit ČR částku 2 585 Kč (k tomu viz ust. § 148 odst. 1 občanského soudního řádu), neboť u žádného účastníka není splněný předpoklad pro osvobození od placení soudních poplatků.

36. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. pod výrokem VI. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť v daném případě nelze hovořit o převážném úspěchu žádné ze stran řízení. Žalobkyně byla úspěšná ve svém návrhu na přikázání automobilu, žalovaný zase v otázce přikázání nejhodnotnější věci, tj. nemovitosti, do svého výlučného vlastnictví. Rozhodnutí však záviselo jednak na úvaze soudu (o přikázání nemovitosti) a také na znaleckém dokazování, pokud byla oceňována předmětná nemovitost. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.