17 C 167/2024

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokáta Adresa advokáta o zaplacení částky 14 964,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 610,43 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 200 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem lednem 2025 až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení jedné z nich.

II. Žaloba se zamítá v části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 7 354,22 Kč spolu s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 9 983,59 Kč za období od 1. 5. 2024 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 983,59 Kč za období od 1. 5. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 5. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 14 964,65 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o kartovém úvěrovém účtu ze dne 9. 11. 2022. Podle této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým limitem 10 000 Kč, vedený na kartovém účtu č. , č. účtu, . Ve smlouvě byla dále dohodnuta úroková sazba ve výši 12 % ročně a s odkazem na čl. 4. smlouvy také zákonný úrok z prodlení pro případ porušení splátkového kalendáře. Protože žalovaný splátky dle smlouvy nehradil, a na výzvu k úhradě ze dne 6. 8. 2023 nereagoval, žalobce úvěr zesplatnil ke dni 10. 9. 2023. O zesplatnění pohledávky byl žalovaný informován písemně dne 10. 9. 2023. Dne 19. 4. 2024 byla žalovanému zaslána výzva k zaplacení před podáním žaloby, na tuto však žalovaný nereagoval a pohledávku dosud neuhradil. Žalobci proto nezbývá, než se svého práva domáhat soudní cestou.

2. Žalobce k výzvě soudu uvedl, že řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, který mu předložil protokol o posouzení úvěruschopnosti, výpisy z běžného účtu a výměr invalidního důchodu, když úvěrová smlouva (čerpání prostřednictvím kreditní karty) byla uzavřena v souladu s rozsudkem o omezení svéprávnosti žalovaného, neboť ve smlouvě byl sjednán úvěrový limit ve výši 10 000 Kč. Žalovaný celkově načerpal na úvěru částku 53 869,56 Kč (platby kartou a výběry z bankomatu; kreditní karta umožňuje při splacení opakované čerpání) a celkově uhradil 46 259,13 Kč s tím, že částka 43 877,77 Kč byla žalobcem započtena na jistinu, částka 521,36 Kč na úroky a částka 1 860 Kč na poplatky. Žalobce deklaroval svoji připravenost uzavřít se žalovaným splátkovou dohodu o úhradě žalovaného dluhu ve formě soudního smíru, v němž by žalobce akceptoval měsíční splátku ve výši 200 Kč.

3. Žalovaný prostřednictvím opatrovníka brojil proti žalobě a označil ji za nedůvodnou. Žalovaný byl totiž rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 22. 9. 2022, jež nabyl právní moci dne 20. 10. 2022, resp. 22. 10. 2022, omezen ve svéprávnosti, mj. tak., že sám byl oprávněn činit pouze jednoduchá právní jednání do hodnoty 10 000 Kč. V tomto případě má však zůstatek úvěru činit dle tvrzení žalobce 14 964,64 Kč, což limit stanovený rozsudkem o omezení svéprávnosti zjevně převyšuje. Žalovaný nadto nebyl schopen posoudit následky právního jednání, jednal v , podezřelý výraz, poruše a úvěrová smlouva by nebyla platným závazkem ani v případě, že by žalovaný nebyl na svéprávnosti omezen. Žalobci proto nesvědčí nároky z tvrzené úvěrové smlouvy, kterou považuje žalovaný za neplatnou. Dle právního názoru žalovaného může mít žalobce nejvýše nárok na vydání bezdůvodného obohacení stran poskytnuté jistiny (nikoliv jiř dalšího příslušenství), to však jen za předpokladu, že v řízení bude její poskytnutí žalovanému prokázáno. Žalovaný tvrdí, že úvěrovou smlouvu neuzavřel, úvěr nečerpal, a opatrovník proto poskytnutí úvěru z opatrnosti sporuje. Sám nedisponuje informacemi, na jejichž základě by mohl tvrzení žalobce (třeba jen částečně) ověřit či potvrdit. Navrhl, aby bylo postaveno na jisto, jakou částku úvěru žalovaný vyčerpal a kolik naopak uhradil.

4. Ke svým majetkovým poměrům žalovaný uvedl, že nemá žádný účet s kladným zůstatkem, je příjemcem invalidního důchodu ve výši 22 397 Kč měsíčně, který je zasílán na podúčet opatrovníka, který spravuje peněžní prostředky žalovaného. Žalovaný je dále vlastníkem nemovitých věcí zapsaných na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, (jde o rodinný dům obývaný matkou žalovaného, která na žalovaného v minulosti vlastnické právo převedla s tím, že ji v domě nechá dožít a bude se o ni starat). Dále je žalovaný společníkem společnosti , právnická osoba, v likvidaci, když ovšem tato společnost je bez majetku, bez zaměstnanců a nevyvíjejí žádnou činnost, hodnota společnosti je tedy nulová či záporná. Jiný majetek žalovaný nevlastní. Žalovaný vynakládá pravidelně v průběhu své , podezřelý výraz, v , podezřelý výraz, v , adresa, částku 10 000 Kč měsíčně, a kromě toho je povinen hradit režii v souvislosti s rodinným domem, poplatky za odpad atd., kde v současné době vzniká dluh. Tyto náklady činí mj. 5 000 Kč měsíčně. Vedle toho byla rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 26. 6. 2024, č. j. , spisová značka, , žalovanému uložena povinnost zaplatit věřiteli – , právnická osoba, ., IČO 00001350, se sídlem , adresa, , částku 432 810,96 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč. Rozsudkem nadepsaného soudu ze dne 12. 6. 2024, č. j. , spisová značka, , byla žalovanému uložena povinnost zaplatit věřiteli – , právnická osoba, ., IČO 29045371, se sídlem , adresa, , částku 8 284,84 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč. Současná minimální výše měsíčních splátek na tyto dva závazky tak činí 5 500 Kč. Za aktuálního stavu navrhl opatrovník za přiměřenou možnostem žalovaného (ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZSÚ“) splátku v částce cca 200 Kč měsíčně.

5. O skutkovém stavu věci soud učinil závěr, podle kterého žalovaný podepsal dne 9. 11. 2022 se žalobcem smlouvu o úvěru (kreditní karty pro soukromou klientelu), na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem/limitem ve výši 10 000 Kč (č. kartového účtu žalovaného, přes který bylo čerpáno, je , č. účtu, ). Žalovaný měl úvěr vrátit spolu s úrokem a dalšími poplatky (RPSN vyčíslena na 49,23 %). To vyplývá ze smlouvy o úvěru (kreditní karty pro soukromou klientelu) ze dne 9. 11. 2022. Protože žalovaný porušoval podmínky smlouvy, zesplatnil žalobce úvěr ke dni 10. 9. 2023 a vyzval žalovaného k úhradě dluhu (to bylo zjištěno z oznámení o zesplatnění, výzvy k úhradě a výpovědi smlouvy). Z přehledů – výpisů z účtu bylo zjištěno, že žalovaný celkově načerpal na úvěru částku 53 869,56 Kč (platby kartou a výběry z bankomatu) a celkově uhradil 46 259,13 Kč. Rozdíl těchto částek činí 7 610,43 Kč, když jde o částku, kterou žalovaný na kartovém účtu přečerpal a dosud nevrátil.

6. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 22. 9. 2022, jež nabyl právní moci dne 20. 10. 2022, resp. 22. 10. 2022, vyplývá, že žalovaný byl omezen ve svéprávnosti na dobu 5ti let, mj. tak, že není způsobilý nakládat s majetkem s hodnotou vyšší než 10 000 Kč, uzavírat smlouvy s plněním nad 10 000 Kč a přijímat závazky v hodnotě vyšší než 10 000 Kč, dále není způsobilý hospodařit s peněžní částkou vyšší než 10 000 Kč měsíčně, atd, když z důvodu těchto omezení byl žalovanému k ochraně jeho práv ustanoven opatrovník – obec , adresa, . Žalovaný dle znaleckého posudku, který byl mj. podkladem pro rozhodnutí o omezení svéprávnosti, trpí schizofrenií s defektem osobnosti, a to již více než 16 let. Kromě toho žalovaný škodlivě užívá návykové látky (alkohol, metamfetamin, aj.) a přes 20 let je HIV pozitivní (HIV pozitiva způsobuje napadání různých částí těla vč. mozku). , podezřelý výraz, porucha negativně ovlivňuje schopnost žalovaného právně jednat, neboť jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti jsou sníženy.Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

7. Podle § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „o.z.“) věty před středníkem soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu.

8. Podle § 55 odst. 1, 2 o.z. platí, že k omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti. Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.

9. Podle § 57 odst. 1 o.z. soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro , podezřelý výraz, poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil.

10. Podle § 65 odst. 1 o.z. jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran.

11. Podle § 581 o.z. - není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v , podezřelý výraz, poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Hmotněprávní poměry posoudil soud podle shora uvedených ustanovení občanského zákoníku upravujících institut omezení svéprávnosti člověka, bezdůvodné obohacení a základních zásad soukromého práva pojednávajících zejm. o tom, že nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu, přičemž neplatné je právní jednání osoby jednající v , podezřelý výraz, poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Přitom soud vyšel ze zjištění, že v době sjednání úvěru s úvěrovým limitem 10 000 Kč a sjednanou RPSN ve výši 49,23 %, byl již žalovaný omezen ve svéprávnosti (s , podezřelý výraz, poruchou schizofrenie s defektem osobnosti), když touto poruchou trpěl již více než 16 let. Podle opatrovníka žalovaného musel věřitel při řádném zkoumání úvěruschopnosti tuto skutečnost zjistit.

15. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že smlouva o úvěru ze dne 9. 11. 2022, kterou účastníci uzavřeli, je neplatná s odkazem na ust. § 3 odst. 2 c) a § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný trpí chronickou , podezřelý výraz, poruchou, která ho omezuje v rozpoznávacích a ovládacích schopnostech tak, že není schopen posoudit následky svého jednání a tyto ovládat. Protože bylo rozhodnuto o neplatnosti smlouvy o úvěru z důvodů nesvéprávnosti žalovaného v době uzavření dotčené smlouvy, nehodnotil již soud další důvody, pro které by byla smlouva znovu neplatná (řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání právního jednání).

16. Smlouva o úvěru je tedy neplatná a strany si mají navzájem vrátit plnění z této neplatné smlouvy. Z provedeného dokazování (výpisy z účtu) bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému plnění, na které je třeba pohlížet jako na plnění poskytnuté bez právního důvodu, ve zjištěné výši 7 610,43 Kč. Žalovaný byl tedy uznán povinným uhradit, resp. vrátit žalobci částku 7 610,43 Kč, a to ve splátkách po 200 Kč měsíčně, když vyšší splátky by nebyl žalovaný schopen hradit (viz vyjádření opatrovníka). Soud současně nepřiznal žalobci ani nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení, neboť žalovaný vzhledem ke svému , podezřelý výraz, není schopný tuto kategorii posoudit (výroky I., II.).

17. Výrok o náhradě nákladů řízení se v tomto případě opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když účastníci měli úspěch téměř totožný (50 %), a proto soud nepřiznal žádnému z nich právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).