17 C 179/2022

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 29 934 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 29 934 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 934 Kč za období od 1. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9 244,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.</b> Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 1. 3. 2022 domáhal po žalované zaplacení 29 934 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že s žalovanou uzavřeli dne 31. 5. 2018 smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu v domě [adresa] na [anonymizována dvě slova] v [obec]. Žalobce a žalovaná spolu dne 31. 5. 2020 uzavřeli smlouvu o ukončení nájmu dohodou, když součástí této smlouvy bylo i uznání dluhu ve výši 25 000 Kč, který žalovaná dluh vůči žalobci co do důvodu a výše uznala a zavázala se k jeho úhradě, a to do 15ti dnů ode dne uzavření dohody o uznání dluhu, tj. do 15. 6. 2020. Dne 3. 6. 2020 předal žalobce žalované vyúčtování služeb spojených s bydlením za období leden až květen 2020, celkový nedoplatek žalované na službách činil 4 934 Kč. Účastníci se dohodli, že tento nedoplatek bude uhrazen do 30. 6. 2020, což stvrdili rovněž písemně. Žalovaná však neplnila ničeho. Žalobce žalované zaslal předžalobní výzvu k plnění, avšak žalovaná na tuto výzvu nereagovala. Žalovaná se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřila, tzn. nesporovala tvrzení v ní uvedená. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žaloba je důvodná. O skutkovém stavu věci z předložených listin (nájemní smlouvy ze dne 31. 5. 2018, dohody o ukončení nájmu včetně uznání dluhu ze dne 31. 5. 2020, předžalobní výzvy a vyúčtování služeb ze dne 3. 6. 2020) a tvrzení žalobce soud uzavřel, že žalobce a žalovaná mezi sebou dne 31. 5. 2018 uzavřeli nájemní smlouvu o nájmu bytu v domě [adresa] na [anonymizována dvě slova] v [obec]. Žalobce a žalovaná spolu dne 31. 5. 2020 uzavřeli smlouvu o ukončení nájmu dohodou, ukončení nájemního vztahu bylo dohodnuto k datu 31. 5. 2020 Součástí smlouvy o ukončení nájmu bylo i uznání dluhu ve výši 25 000 Kč, který žalovaná vůči žalobci co do důvodu a výše uznala. Žalovaná se zavázala zaplatit předmětnou částku do 15. 6. 2020. Dne 3. 6. 2020 předal žalobce žalované dále vyúčtování služeb spojených s bydlením za období leden až květen 2020, kde byl celkový nedoplatek žalované na službách vyčíslen částkou 4 934 Kč. Žalovaná toto vyúčtování podepsala a zavázala se nedoplatek uhradit do 30. 6. 2020. Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc následovně: Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Ustanovení § 2235 a násl. o.z. pak dále upravují práva a povinnosti vztahující se k nájmu bytu. Podle § 2247 odst. 4 o. z. platí, že si strany ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav a shora uvedená ustanovení občanského zákoníku soud shledal žalobu důvodnou a uložil žalované žalovanou částku s příslušenstvím zaplatit. Žalovaná svůj dluh v části 25 000 Kč vůči žalobci, co do důvodu a výše ve smyslu § 2053 o. z. uznala. Z vyúčtování služeb plyne, že žalované vznikl dluh ještě z důvodu nedoplatku služeb, a to ve výši 4 934 Kč, když vyúčtování služeb od žalobce převzala a zavázala se i tuto částku uhradit do 30. 6. 2020. Žalovaná však porušila závazkový vztah, když žalobci nezaplatila předmětné částky. V řízení nebylo žalovanou tvrzeno ani prokázáno, že by tuto částku žalobci zaplatila. Bylo přitom na žalované, aby se v případě, že neshledává žalobu důvodnou, žalobnímu žádání bránila. To však žalovaná neučinila a v řízení zůstala zcela pasivní. Soud s ohledem na tyto závěry uložil žalované, aby dlužnou částku žalobci uhradila. (výrok I.) O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. A dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb, když žalovaná je s úhradou dluhu v prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 244,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 198 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 934 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 11. 3. 2021 a z částky 2 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ke každému z poskytnutých úkonů právní služby, to vše navýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 650 Kč (1 396,50 Kč). Náklady řízení ve výši 9 244, 50 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce ve lhůtě 3 dnů (k tomu viz ust. § 149 a § 160 občanského soudního řádu).