17 C 279/2022

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci žalobkyně a) Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A žalobkyně b) Jméno žalobkyně B , narozená Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B žalobkyně c) Jméno žalobkyně C , narozená Datum narození žalobkyně C bytem Adresa žalobkyně C žalobce d) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A žalobce e) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B žalobkyně a), c), žalobci d), e) zastoupeni advokátkou Jméno advokátky , sídlem Adresa advokátky proti žalované 1. Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta žalovanému 2. Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce žalovanému 3. Jméno žalovaného B , narozený Datum narození žalovaného B bytem Adresa žalovaného B žalovanému 4. Jméno žalovaného C , narozený Datum narození žalovaného C bytem Adresa žalovaného C zastoupený Jméno žalovaného D , narozenou Datum narození žalovaného D bytem Adresa žalovaného D o určení dědického práva

I. Určuje se, že žalobci a), b), c), d), e) jsou dědici ze závěti ze dne 10. 10. 2011 po zůstavitelce , jméno FO, , rodné číslo , RČ, , zemřelé dne , datum, , posledně bytem , adresa, , , adresa, .

II. Žalovaní 1., 2., 3., 4. jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobcům a), b), c), d), e) na náhradě nákladů řízení částku 92 184 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobců.

III. Žalovaní 1., 2., 3., 4. jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice, na účet Okresního soudu v Hradci Králové náklady dokazování ve výši 32 508,65 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne 26. 8. 2022 domáhali vůči žalovaným určení, že jsou dědici ze závěti sepsané dne 10. 10. 2011 zemřelou , jméno FO, . K podání žaloby byli žalobci vyzváni soudní komisařkou projednávající pozůstalost po zůstavitelce , jméno FO, (dále jen „zůstavitelka“), neboť žalovaní v pozůstalostním řízení napadli pravost a platnost závěti.

2. Žalobci v žalobě uvedli, že předmětná závěť byla objevena žalobkyní a) v bytě zůstavitelky a následně v pozůstalostním řízení po zůstavitelce byla dne , datum, předložena soudní komisařce. Žalobci a), c), d), e) tvrdili, že závěť byla sepsána s ohledem na celkovou rodinnou situaci, kdy žalobci se o zůstavitelku starali a nahrazovali jí členy rodiny, na rozdíl od žalovaných, kteří se o zůstavitelku v posledních několika letech nezajímali. Daná závěť byla zůstavitelkou vlastnoručně podepsána a s největší pravděpodobností i sepsána, což vyplynulo i ze závěru znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , ze dne 13. 3. 2024, číslo posudku , RČ, . Pokud jde o námitku týkající se zdravotního stavu zůstavitelky ke dni pořízení závěti, tak žalobci uvedli, že zůstavitelka netrpěla žádnou duševní poruchou a byla schopna závěť platně pro případ smrti pořídit.

3. Pokud jde o obsah závěti, tak byť žalovaní napadají obsah závěti, podle žalobců zůstavitelka celý svůj majetek rozdělila na procenta a tato procenta následně přidělila konkrétním osobám. Zůstavitelka v závěti myslela na všechny, kdo pro ni něco znamenali a vypsala důvody, proč tomu tak je. Je pochopitelné, že majetek zůstavitelky se od doby sepsání závěti do smrti zůstavitelky v průběhu let změnil. Záměr a úmysl zůstavitelky, jak s majetkem po její smrti naložit, byl zřejmý a je v závěti popsán, včetně onoho procentuálního vymezení a důvodů.

4. Žalovaná 1. se žalobou nesouhlasila, když uvedla, že závěť zůstavitelky ze dne 10. 10. 2011 obsahuje pouze výčet věcí, z nichž některé zůstavitelka ke dni smrti již nevlastnila, naopak některé věci nejsou v závěti řešeny vůbec. Žalovaná 1. setrvala na tom, že i v případě, kdy by předmětná závěť byla shledána platnou, tak vzhledem k tomu, že nepostihla celý majetek zůstavitelky, mělo by být o věcech zůstavitelky, které nebyly výslovně uvedeny v závěti, rozhodnuto na základě zákonné dědické posloupnosti. Jinak pokud jde o platnost závěti, ztotožnila se žalovaná 1. s námitkami vůči závěti tak, jak byly prezentovány ostatními žalovanými. Žalovaná 1. navrhovala žaloba zamítnout.

5. Žalovaný 2. se žalobou nesouhlasil a plně se ztotožnil s námitkami žalovaného 3.

6. Žalovaný 3. se žalobou nesouhlasil, když uvedl, že předmětná závěť nepostihuje celé dědictví, které zůstavitelka vlastnila v době smrti. Žalovaný 3. dále namítal, že závěť byla zůstavitelkou sepsána po smrti manžela zůstavitelky, se kterou se zůstavitelka těžce vyrovnávala a zcela určitě to ovlivnilo její rozhodnutí týkající se závěti. Žalovaný 3. dále uvedl, že se zůstavitelkou se společně setkávali pravidelně, zejména když žila ještě jejich společná babička. V roce 1981 koupil žalovaný 3. se svojí manželkou ¼ rodného domu v , Anonymizováno, , kde se se zůstavitelkou taktéž setkávali. Dále uvedl, že před dokončením dědického řízení došlo k vystěhování bytu zůstavitelky, kdy tak určitě došlo i ke zničení veškerých podkladů o kontaktech žalovaných se zůstavitelkou. Vzhledem k rekonstrukci bytu po zůstavitelce žalovaný 3. dále namítal, že v bytě jistě došlo i k vystěhování dalších movitých věcí a hodnot, které žalobci nepřiznají.

7. Žalovaný 4. se žalobou nesouhlasil, když uvedl, že se zůstavitelkou vyrůstal pod jednou střechou 25 let, kdy si pomáhali a ve všem se podporovali. Po přestěhování z bytu žalovaný 4. zůstavitelku nadále navštěvoval velmi často a v bytě zůstavitelky jí pomáhal i s menšími opravami. Žalovaný 4. uvedl, že v posledních letech se zůstavitelkou konzultovali její zdravotní stav a bylo mu zůstavitelkou řečeno, že po ní zbude dost peněz a byt a bude na žalovaném 4. a žalobkyni a), aby se o tyto věci podělili, z čehož žalovaný 4. dovozuje, že měl být v závěti také zahrnut a z těchto důvodů danou závěť rozporuje. Žalovaný 4. uznává, že žalobkyně a) se o zůstavitelku v posledních letech starala nejvíce, ale to hlavně z důvodu, že bydlela o dvě patra níže. Žalovaný 4. dále namítal, že by závěť měla postihovat celý majetek zůstavitelky, když např. bytová jednotka v , adresa, , nebyla součástí dané závěti. Vzhledem k tomu, že žalobci šli do bytu zůstavitelky po její smrti sami, žalovaný 4. uvedl, že mohla existovat nová závěť, jejíž existenci se však již nepodaří prokázat.

8. V průběhu řízení došlo k úmrtí původního žalobce b), na jehož místo nastoupila dcera , Jméno žalobkyně B, (současná žalobkyně b)), jak o tom bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Hradci Králové č. j. 17 C 279/2022-64 ze dne 20. 7. 2023.Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

9. Z ručně psané listiny nazvané „Závěť“, datované dnem 10. 10. 2011, soud zjistil, že zůstavitelka rozdělila svůj majetek na nemovitý a movitý (pozn. soudu jako právní laik zůstavitelka zaměnila pojmy movitý a nemovitý majetek), a to konkrétně na vlastnictví ½ dvojdomku č. p. 263/36 v , adresa, a garsonky č. p. , adresa, . Movitý majetek bylo rozdělen na různé bankovní účty, akcie a fondy. Z dané závěti soud dále zjistil, že zůstavitelka rozdělila svůj majetek takto: 45 % z celkové částky odkázala žalobkyni a), 15 % z celkové částky odkázala původnímu žalobci b), 15 % z celkové částky odkázala žalobkyni c), 15 % z celkové částky odkázala žalobci d) a 10 % z celkové částky odkázala žalobci e). Součástí této závěti bylo i zdůvodnění zůstavitelky, proč tak činí, když uvedla, že žalobkyně a) jí celý život pomáhala a nahrazovala jí sestru a žalobci c), d) a e) jí nahrazovali děti, které zůstavitelka neměla (a vnoučata). Zmínila také pomoc o své rodiče, pomoc o manžela zůstavitelky a konečně i svou osobu (chůze o francouzských berlích). Součástí této listiny je poděkování zůstavitelky a její vlastnoruční podpis.

10. Z listiny nazvané „Námitky proti závěti zemřelé ze dne 10. 10. 2011“ soud zjistil, že žalovaný 4. podal proti závěti zůstavitelky námitky, ve kterých rozporoval rukopis v závěti, který nebyl žalovanému 4. znám. Dále rozporoval, že vzhledem k dobrým vztahům, které měli se zůstavitelkou, nemohl v závěti opomenut. O existenci této závěti se žalovaný 4. dozvěděl až dne 30. 9. 2021, kdy ji donesla žalobkyně a) k notáři. Žalovaný 4. rozporoval, že závěť byla sepsána vlastnoručně zůstavitelkou a z těchto důvodů ji považoval za absolutně neplatnou. Žalovaný 4. dále namítal, že pokud by se závěť nakonec ukázala platnou, tak byla zůstavitelkou sepsána v době bezprostředně po smrti jejího manžela, který zemřel dne 12. 12. 2010 a z těchto důvodů byla psána v silném rozrušení, které zapříčinilo neschopnost zůstavitelky činit řádně právní úkony. Žalovaný 4. dále namítal rozpor závěti s dobrými mravy v tom, že byl v dané závěti zcela opomenut. V neposlední řadě žalovaný 4. namítal, že některé nemovitosti uvedené v závěti, již nejsou ve vlastnictví zůstavitelky a za předpokladu, že závěť skutečně psala zůstavitelka, měla by být tato listina brána pouze jako jakési přání zůstavitelky bez právní závaznosti.

11. Ze závěrečné zprávy , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , adresa, ze dne 13. 5. 2021 soud zjistil, že zůstavitelka byla v daném zdravotním ústavu hospitalizována, kdy při přijetí byla při vědomí, orientovaná, chodící a bez klidové dušnosti. Při přijetí uvedla, že žije sama v paneláku, kde v jiném bytě bydlí sestřenice se synovcem (žalobkyně a), žalobce d)), kteří se o ni starají. Přestože lékařské zpráva zmiňuje množství diagnóz, pro které se zůstavitelka léčila, není zde zmíněna žádná psychiatrická diagnóza ani psychické problémy zůstavitelky.

12. Z protokolu o předběžné šetření před soudní komisařkou dne 30. 9. 2021 soud zjistil, že v rámci předběžného šetření v rámci pozůstalostního řízení po zůstavitelce žalobkyně a), žalobkyně c) a žalovaný 4. nejprve účastníci prohlásili, že zůstavitelka nezanechala žádné pořízení pro případ smrti. Následně téhož dne (30. 9. 2021) žalobkyně a) zde předložila závěť zůstavitelky ze dne 10. 10. 2011 – viz obsah dědického spisu OS HK 34 D 1350/2021.

13. Z protokolu z jednání u soudní komisařky ze dne 31. 5. 2022 soud zjistil, že po předložení závěti zůstavitelky ze dne 10. 10. 2011 došlo k podání námitek proti závěti ze strany žalovaného 4. Soud dále zjistil, že při tomto jednání došlo k vyčíslení aktiv a pasiv majetku zůstavitelky.

14. Z protokolu z jednání u soudní komisařky ze dne 28. 6. 2022 soud zjistil, že všichni účastníci pozůstalostního řízení byli seznámeni s rozsahem aktiv a pasiv a s čistou hodnotou pozůstalosti po zůstavitelce. Pozůstalí byli dále seznámení s tím, že dne 30. 9. 2021 byla žalobkyní a) předložena písemná závěť zůstavitelky, proti této závěti byly podány námitky ze strany žalovaného 4., ke kterým se připojili žalovaná 1., žalovaný 2. a žalovaný 3., kteří rozporovali pravost závěti a tvrdili její absolutní neplatnost.

15. Z úmrtního listu zůstavitelky soud zjistil, že zemřela dne , datum, s tím, že pohřeb vypravila žalobkyně a).

16. Z úředního záznamu na čl. 38 dědického spisu Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 34 D 1350/2021 soud zjistil, že žalovaný 4. se dne 5. 10. 2021 dostavil do notářské kanceláře soudní komisařky, kde uvedl, že žalobkyně a) ho neinformovala o úmrtí zůstavitelky. Žalovaný 4. dále do úředního záznamu uvedl, že chtěl zůstavitelce vypravit pohřeb, ale žalobkyně a) mu řekla, že žádný pohřeb se konat nebude. Z úředního záznamu soud dále zjistil, že obsahoval námitky žalovaného 4. totožné, jako jsou uvedeny v bodu 7. tohoto rozsudku.

17. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, vypracovaného dne 13. 4. 2024, kde bylo úkolem znalce ověřit, zda zůstavitelka vlastnoručně sepsala a podepsala závěť ze dne 10. 10. 2021, soud zjistil, že zůstavitelka vlastnoručně podepsala závěť ze dne 10. 10. 2011 a velmi pravděpodobně ji i vlastnoručně sepsala. Znalec porovnáním sporného podpisu a sporného textu závěti se srovnávacím materiálem zjistil převažující shody a podobnosti, a dospěl ke shora uvedenému závěru o pravosti podpisu a sepisu závěti.

18. Žalovaní 1. – 4. nakonec shodně ustoupili od původního požadavku provést znalecké dokazování ke zjištění zdravotního stavu zůstavitelky k datu pořízení závěti.

19. Z dalších provedených důkazů soud nic podstatného pro toto řízení nezjistil.Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkový závěr:

20. Závěť ze dne 10. 10. 2011 byla vlastnoručně sepsána a podepsána zůstavitelkou, když ta se rozhodla odkázat svůj majetek žalobcům a), c), d), e) a původnímu žalobci b), a to na základě citové náklonosti k žalobcům, kteří se o zůstavitelku starali, a které zůstavitelka považovala za svoji rodinu. Nebylo prokázáno, že by zůstavitelka udržovala blízké vztahy také se žalovanými (k tomu nebyl doložen žádný důkaz), když žalovaní sami (kromě žalovaného 4.) shodně uváděli kontakt se zůstavitelkou spíše v době jejich dětství nebo mládí. Nebylo prokázáno, že by v době pořízení závěti zůstavitelka trpěla nějakou duševní chorobou či poruchou, která by ji v rozhodování omezovala.

21. Po právní stránce posoudil soud věc dle ustanovení upravujících závěť, konkr. ust. § 1494 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), upravujících obecné náležitosti závěti, § 1532 a násl., zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) upravujících formu závěti.

22. Podle § 1494 o. z. právní jednání, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, se nazývá závětí. Úprava občanského práva umožňuje pořizovat o majetku pro případ smrti v několika formách. Forma tzv. holografní závěti předpokládá, že zůstavitel závěť vlastní rukou sepíše a podepíše.

23. Dle § 1532 o.z. platí, že závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

24. Podle § 1533 o.z. platí, že kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou podepíše.

25. Podle ust. § 565 o.z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.

26. V projednávané věci zůstavitelka závětí ze dne 10. 10. 2011 projevila vůli odkázat svůj majetek žalobcům. Ve smyslu § 170 odst. 1 zákona č. 292/2012 Sb., o zvláštních řízeních soudních ve spojení s § 1672 a § 1673 o. z., vyzval notář (soudní komisařka) projednávající pozůstalost po , jméno FO, žalobce, aby podali žalobu na určení dědice, neboť pravost písma zůstavitelky včetně podpisu byla ze strany žalovaných (eventuálních dědiců ze zákona) učiněna spornou.

27. Důkazní břemeno k prokázání skutečnosti, že jde o listinu sepsanou zůstavitelkou, tížilo ve smyslu § 565 o.z. žalobce, jímž je obsah listiny ku prospěchu. Žalobci v řízení prokázali, že závěť vlastnoručně sepsala a podepsala zůstavitelka, a že nejde o padělek vyhotovený jinou osobou. Písmoznalecký posudek nebyl v řízení napaden (námitky do jeho obsahu nebyly vzneseny), proto soud znalce k jednání již nevolal, když jeho závěr byl jasný a určitý.

28. V řízení nebylo prokázáno, že by zůstavitelka nebyla plně svéprávná ve smyslu ust. § 581 o. z., tedy i potud lze uzavřít že zůstavitelka pořídila pro případ své smrti platně, a to sepsáním závěti dne 10. 10. 2011. Námitky, které byly původně žalovanými ohledně zdravotního stavu zůstavitelky předneseny, byly následně žalovanými staženy s tím, že již nebude zadáván znalecký posudek ke zkoumání zdravotního – psychického stavu zůstavitelky. Nakonec i žalovaný 4., který namítal rozrušení zůstavitelky po smrti jejího manžela, uvedl, že v jakém stavu byla zůstavitelka ke dni pořízení závěti, se již stejně nedá dokázat (viz závěrečný návrh žalovaného 4. – čl. 176 – 177 a protokol o jednání ze dne 9. 5. 2024 – čl. 165 a následující). Důkazní návrh nebyl v tomto směru žádným ze žalovaných přednesen. Bylo uzavřeno, že nebylo prokázáno, že by v době pořízení závěti byla zůstavitelka ve stavu, který by jí znemožňoval právně jednat.

29. K námitce žalovaného 4. ohledně porušení dobrých mravů dle § 588 o. z., s odůvodněním, že byl vynechán zůstavitelkou ze závěti, i když spolu byli v kontaktu a měl být zpraven zůstavitelkou, že přichází do úvahy jako její dědic, soud nepřihlédl. Taková skutečnost v rovině tvrzení, navíc nepodložená žádným z důkazů, nemůže být rozpornou s dobrými mravy. V řízení bylo prokázáno, že závěť byla sepsána vlastnoručně zůstavitelkou a bylo tedy na její svobodné vůli komu v závěti odkáže svůj majetek.

30. Pokud jde o další námitky žalovaných týkající se toho, že předmětný závěť nepostihla celou pozůstalost po zůstavitelce, tak již v úvodu řízení konstatoval, že tato otázka nespadá do tohoto řízení, když předmětem tohoto řízení bylo určení pravosti a platnosti závěti. Kdo bude povolán k dědění a v jakém rozsahu vyřeší soudní komisařka v rámci pozůstalostního řízení.

31. S ohledem na zjištěný skutkový stav a právní hodnocení popsané výše bylo žalobě vyhověno a určeno, že žalobci jsou dědici zůstavitelky , jméno FO, ze závěti ze dne 10. 10. 2011, když jde o závěť pravou a platnou.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měli plný úspěch žalobci. Náklady úspěšných žalobců tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, složená záloha na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč a náklady řízení za zastoupení advokátem. Ty jsou tvořeny odměnou zástupce žalobců a), c), d) a e), kterou soud určil postupem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 odst. 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 2 500 Kč. V dané věci bylo třeba odměnu ponížit dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 % u každé zastupované osoby a odměna za jeden úkon právní služby tak činila částku 2 000 Kč. Právní zástupce poskytl žalobkyni a), původnímu žalobci b), žalobkyni č), žalobci d) a žalobci e) 2 úkony a žalobkyni a), žalobkyni č), žalobci d) a žalobci e) 6 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) cit. vyhlášky – příprava a převzetí věci, 5x podání ve věci samé, 2x účast na jednání – soud proto přiznal odměnu ve výši 68 000 Kč. Ke každému úkonu právní služby (celkem 8) náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky, tj. celkem 8 úkonů – 2 400 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 14 784 Kč. Celkové náklady řízení tak činí 92 184 Kč a jsou splatné k rukám zástupce žalobců ve smyslu ust. § 149 o.s.ř. Lhůtu k plnění stanovil soud dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni b) náklady řízení nevznikly.

33. O nákladech dokazování vynaložených Českou republikou rozhodl soud ve smyslu ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., když žalovaní byli v řízení neúspěšní, a proto nesou náklady vynaložené Českou republikou. Žalovaní vystupují jako nerozluční společníci, a proto nelze rozhodnout např. tak, že by se některý ze žalovaných na náhradě nákladů řízení nepodílel (např. žalovaný 4., který nenavrhoval ani zpracování písmoznaleckého posudku), když výsledky dokazování (ať už v prospěch či neprospěch) svědčí všem žalovaným. Náklady ČR tvoří náklady za zpracovaný znalecký posudek znalcem , jméno FO, po odečtení žalovanými zaplacené zálohy na ZP ve výši 5 000 Kč a zálohy složené žalobci, která je jejich nákladem řízení. Zejména s ohledem na skutečnosti, že žalovaní jsou starobními důchodci s omezenými možnostmi příjmu, stanovil soud k úhradě nákladů ČR prodlouženou lhůtu v trvání 30 dnů (výrok III.).