17 C 313/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného vedlejší účastník: pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení částky 210 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 4. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, kde se žalobce domáhal zaplacení dalších 185 000 Kč s příslušenstvím, zamítá.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 3 657,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované na náhradě nákladů řízení částku 2 743,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hradci Králové na náhradě nákladů řízení částku 23 690 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>VI. Žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hradci Králové na náhradě nákladů řízení částku 3 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení náhrady škody ve výši 210 000 Kč způsobené pádem stromu na žalobcovu stavbu s čističkou odpadních vod. Tvrdil, že je vlastníkem pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], na kterém stála, kromě bytového domu, v zadní části zahrady malá dřevěná stavba s čističkou odpadních vod. Česká republika je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] s právem hospodaření pro žalovaného. Na tomto pozemku se nacházel strom – olše lepkavá. Dne 16. 11. 2019 došlo k pádu stromu na dřevěnou stavbu a čističku odpadních vod (dále také jen„ ČOV“). Pád stromu způsobil její úplné zničení a ČOV se již nedá užívat. Žalobce si nechal zpracovat od [jméno] [jméno], [IČO], který se zabývá prováděním staveb, jejich změn a odstraňováním, cenovou nabídku na opravu, dle níž je cena opravy, resp. usazení nové ČOV rovna částce 210 000 Kč.

2. Žalovaný předně odmítal povinnost k náhradě škody způsobené na čističce odpadních vod s argumentem, že strom spadl na přístřešek kryjící čističku vlivem silného větru, a nikoli z důvodu, že by zanedbal preventivní péči spočívající v kontrole břehových porostů. Žalovaný sporoval i žalobcem nárokovanou výši škody a tvrdil, že žalobce neměl na pozemku funkční čistírnu odpadních vod ve smyslu § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., nýbrž pouze jímku bez možného vypouštění odpadní vody do toku [obec] [anonymizováno].

3. Vedlejší účastník na straně žalované sporoval výši vzniklé škody, neboť dle jeho názoru nebylo prokázáno zničení ČOV a nebyla ani zdokladována hodnota původní ČOV. Žalobce neprokázal, že v době pádu stromu na jeho pozemku existovala funkční čistička odpadních vod.

4. Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 23. 11. 2021, č. j. 17 C 313/2020-158, bylo rozhodnuto o důvodnosti základu uplatněného nároku. Okresní soud vyšel ze zjištění znalce, že předmětný strom – olše lepkavá – byl napaden houbou, ryzavcem lesknavým. Tato houba způsobila ve výši cca 4 metry okem viditelné ztrouchnivění (hnilobu) dřeva, v jehož důsledku došlo k pádu stromu. Množství plodnic této houby, táhnoucích se po kmeni zhruba dalších 5 metrů, ukázalo na to, že tlení ve dřevě probíhalo několik let. Okresní soud vyložil, že takové poškození stromu muselo a mělo být zaměstnancem žalovaného jako odborníkem v rámci běžné kontroly seznatelné (možná již několik let zpátky) a mělo vést k podrobnějšímu prozkoumání vitality stromu a přijetí náležitých opatření. Soud proto uzavřel, že pád stromu mohl žalovaný předvídat, a že nad stromem zanedbal náležitý dohled. Jelikož svým jednáním porušil speciální prevenční povinnost zakotvenou v § 2937 o. z., rozhodl soud tak, že je za způsobenou škodu odpovědný. Uvedené rozhodnutí bylo jako věcně správné potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. dubna 2022, č. j. 17 Co 37/2022–197. K posouzení výše škody učinil soud na základě provedeného dokazování následující zjištění:

5. Dle kolaudačního rozhodnutí [anonymizována tři slova] v [obec], odboru [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ze dne 10. 8. 1988, bylo povoleno do (zkušebního) užívání vodohospodářské dílo – stavba venkovní kanalizace a domovní čistírny DČB 2,5 rekreačního objektu [adresa] v obci [obec] (k.ú. [část obce]), a to od 10. 8. 1988.

6. Z protokolu o kontrole vodoprávního úřadu [stát. instituce], jejímž předmětem byla kontrola dodržování příslušných ustanovení vodního zákona, zaměřená především na způsob likvidace odpadních vod z objektu č. ev. [číslo] na st.p. [číslo] v k.ú. [část obce] zjistil soud následující: stavba ČOV byla povolená i kolaudovaná (v roce 1988), v současné době však nemá majitel (zde žalobce) platné povolení pro nakládání s vodami. Původní čistička je (po poškození) využívána jako odpadní jímka, výpusť do řeky je suchá. Kontrolorům byly předloženy doklady o vývozech odpadních vod fekálním vozem od roku 2011 do současnosti v četnosti 1 – 2 x za rok. Kontrola proběhla dne 26. 11. 2020.

7. Z výslechu svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jsou zaměstnanci [stát. instituce], vodoprávního úřadu, a že u žalobce vykonali na podnět žalovaného 2 kontroly odkanalizování objektu v majetku žalobce, konkrétně k otázce, jak probíhá likvidace odpadních vod včetně případného vypouštění odpadních vod do [obec] [anonymizováno]. Odtok do řeky nebyl v případě prvé kontroly zjištěn. Odpadní vody byly zachyceny v čističce, která v době kontroly (listopad 2020) sloužila jako jímka, resp. bezodtoká nádrž. Ta byla překryta betonovými panely, takže stav nebylo možno na místě samém ověřit. Odkrytí masivních betonových panelů nebylo možné lidskou silou, bylo by zapotřebí nějakého těžkého mechanismu k jejich odstrčení. Podle sdělení žalobce probíhala likvidace odpadních vod a fekálií odvážkou fekálním vozem. Při druhé kontrole byl zaznamenán na výpusti drobný šedý až bílý bakteriální šlem, z čehož bylo možné dovodit, že v minulosti zde voda odtékala (trubka z jímky byla průchodná). Druhá kontrola skončila se závěrem, že jímka není bezodtoká a spojení s vodním tokem existuje. Žalobci bylo uloženo, aby zaslepil odtok jímky a dodal podklady vyžadované kontrolory. Ke stavu ČOV před pádem stromu – toliko v obecné rovině uvedl, že ČOV tohoto typu nemůže bez biodisků fungovat.

8. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že dům zakoupil v roce 2006 a ČOV už tam byla z dřívější doby, kdy nemovitost měli„ jezeďáci“. Šlo o klasickou čističku – bubny, lopatky, elektromotor a převodovka. Čistička vypadala tak, že vevnitř jsou 3 komory, dále lopatky, které obsah rozmělnily, a pak se jedna komora nechávala vyvést fekálním strojem. Čistička odpadních vod byla funkční, zapsaná na vodoprávním úřadu, ale předchůdci žalobce to nějak„ nedotáhli do konce“, aby měli potvrzeno, že se voda může vypouštět do potoka. Před pádem stromu se do řeky asi část vypouštěla, což se nyní neděje a čistička má podobu jímky, která se musí vyvážet fekálem, což se děje nepravidelně, podle toho, kolik je v domě nájemníků a jak si žalobce objednává vyvážku i z ostatních svých nemovitostí.

9. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že jde o čističku odpadních vod typu DČB 2,5 s biodisky, provedenou z plastu s obetonováním. Čistička byla instalovaná na konci osmdesátých a v průběhu devadesátých let. Jedná se zde o mechanicko-biologickou technologii čištění odpadních vod využívající aerobního procesu, kdy mikroorganismy obsažené v aktivovaném kalu odbourávají odpadní vodou přiváděné organické látky. Pro tento proces potřebují jak přístup ke kyslíku, tak k vodou přiváděnému organickému znečištění. Proto jsou biodisky částečně ponořené a rotují, aby měly mikroorganismy přístup jak ke kyslíku, tak i k látkám, které konzumují. V důsledku pádu stromu došlo ke zničení malé ČOV, která je v neprovozuschopném stavu. Nádrž ČOV se nyní používá jako jímka na vyvážení (žumpa). Opravit ČOV nelze, neboť daný typ se dávno nevyrábí, náhradní díly jsou dostupné jen některé, např. náhradní biodisky dostupné nejsou. Náklady na pořízení obdobného funkčního zařízení orientačně odpovídají nákladům uvedeným v nabídce firmy [jméno] [jméno], [obec], IČO: [číslo] (čl. 21 spisu) s tím, že náklady na zhotovení přístřešku, který nad novou ČOV není potřeba, jsou ekvivalentem nákladů na projekční a inženýrskou činnost, které naopak v nabídce nejsou. Např. při použití ceníku firmy [právnická osoba], nabízející v roce 2018 kapacitně odpovídající ČOV typu EKOL 2,5 za 130 320 Kč by celková cena (jinak vycházející z nabídky [jméno] [jméno]) činila 215 000 Kč.

10. Znalec při výslechu doplnil, že biodisky mají průměr 50 cm až 1 metr a bývají umístěny na vodorovné ose, jsou ve svislé poloze. Otáčejí se v odpadní vodě a na nich pak narůstají mikroorganismy, které vodu v ČOV čistí. Na fotografiích na čl. 112 a čl. 113 znalec biodisky neviděl (jakož ani motor, převodovku a to, co by ho mohlo pohánět). Uvedl, že v tomto stavu, tj. bez biodisků, by nemohla ČOV komplexně pracovat. Fungovala by jako septik, resp. odsazovací jímka, bez mikroorganismů, které mají čistit. Podstatné snížení účinnosti takové ČOV znalec odhadoval cca na 50 %. Doplnil, že takto bude odtok z čističky předčištěný.

11. Na předložených fotografií (čl. 95 – 111, čl. 113) je zdokumentován stav po pádu stromu ze dne 16. 11. 2019. Fotografie na čl. 97 spisu poskytuje ucelený pohled na poškození celého přístřešku, lze vidět část kmenu zaraženou do přístřešku shora a část kmenu spadlou do pravé boční části. Fotografie na čl. 100 a čl. 101 ukazuje detail pravého boku přístřešku, kde část spadlého kmene při pádu zjevně probořila boční stěnu. Na fotografii na čl. 109 (shodná fotografie i na čl. 13) je vidět poničený vnitřek čističky odpadních vod s úlomky spadlého stromu. Na čl. 101 jsou vidět již vytažené součástí čističky, zejm. plastová nádrž s komorami.

12. Stav před pádem stromu je zachycen na fotografii čl.

112. K předložené fotografii žalobce při účastnickém výslechu uvedl, že zachycuje stav ČOV asi rok a půl před pádem stromů, kdy byla prováděna částečná oprava čističky, protože u 4. lopatky uhnil šroub, takže bylo potřeba dát šrouby nové. Popsal, že to prkno, co prochází středem konstrukce, tak pod ním je hlavní tyč, na které jsou další plastové tyče a lopatky, a právě na jedné z těchto lopatek uhnil šroub, který se musel vyměnit. Vepředu – na fotografii vpravo je motor a převodovka, které čističku poháněly (na fotografii nesou vidět). Takto si fotografii ČOV pořídil z důvodu, kdyby potřeboval shánět nové díly.

13. Jak ovšem vyplývá z fotografií (zejm. čl. 101, čl. 108, čl. 112, čl. 113), součást funkční čističky – biodisky – nejsou na žádné z fotografií zachyceny. V průběhu jednání ze dne 24. 1. 2023 znalec po předestření fotografií na čl. 112 a čl. 113 uvedl, že biodisky v čističce nejsou (viz čl. 266 p.v.). Bez biodisků nemůže být ČOV plně funkční, fungovala by jen jako odsazovací jímka.

14. Účastníci řízení učinili v průběhu řízení za nesporné, že cena nefunkčních komponentů ČOV včetně přístřešku činí 25 000 Kč.

15. Při hodnocení provedených důkazů postupoval soud podle § 132 občanského soudního řádu, tj. každý důkaz hodnotil jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom přihlížel ke všemu, co za řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a došel k následujícím zjištěním.

16. Ohledně otázky, zda byla předmětná ČOV před pádem stromu funkční, tedy osazena biodisky, vyšel z žalobcem předložené fotodokumentace a odborných závěrů znalce. Uzavřel, že na jediné fotografii zachycující ČOV v době před pádem stromu se biodisky v podobě, ve které je popsal znalec při jednání dne 24. 1. 2023 (tj. jako disky o průměru 50 cm až 1 m), nenachází. Biodisky nejsou vidět ani na fotografiích zachycujících již poničený vnitřek čističky. Stejný závěr učinil rovněž soudem ustanovený znalec. Uspokojivé vysvětlení toho, proč biodisky nejsou zachycené na fotografii předcházející dobu pádu stromu, žalobce neposkytl.

17. Pro závěr o chybějících biodiscích svědčí i fakt, že žalobce neměl platné povolení pro nakládání s odpadními vodami. Kontrolorům vodoprávního úřadu byly ze strany žalobce předloženy doklady (od roku 2011) o vyvážení odpadních vod fekálním vozem. Sám žalobce při účastnickém výslechu popsal likvidaci odpadních vod tak, že činností ČOV dochází k rozmělnění obsahu a následně se jedna komora nechává vyvézt fekálním vozem. Rovněž tato zjištění podporují závěr o tom, že ČOV biodisky osazena nebyla – pokud by je měla, odváděly by se vyčištěné odpadní vody bez dalšího do blízkého koryta řeky (vyjma občasného odčerpání přebytečného kalu – viz znalecký posudek).

18. Soud se neztotožnil s hodnocením žalobce v tom, že by existenci funkční čističky s biodisky prokázal, mj. výpověďmi svědků (paní [příjmení], pan [příjmení]). Svědkyně [příjmení] uvedla, že na pokyn žalobce zapínala pojistky a chodila do domečku na zahradě kontrolovat, jestli se točí klapky a řemen, jednoduše, jestli se„ to“ rozjelo. K fotografii na čl. 112 pouze uvedla, že tam není pořádně nic vidět, ani řemen. Výpovědí svědkyně nebyl podán důkaz o funkčnosti čističky, jejímž předpokladem jsou biodisky s mikroorganismy čistícími vodu, když svědkyně pouze obecně popisovala existenci blíže nespecifikovaných klapek. Z výpovědi svědkyně je tedy možné dovodit, že čistička skutečně (po zapnutí jističů)„ pracovala“, avšak to samo o sobě neznamená, že by byla funkční. S ohledem na výpověď žalobce mohlo jít o kontrolu, zda čistička rozmělňuje obsah, tzn. funguje jako tzv. odsazovací jímka. Ani výpovědí svědka [jméno] [příjmení], který měl pomáhat žalobci po pádu stromu s odstraňováním škod, a který měl vytahovat„ jeden až dva takové talířky“, nemá soud za prokázanou existenci funkčních biodisků. Výpověď byla ve zřejmém rozporu s provedenými důkazy - fotodokumentací a závěrem znalce uvedeným při jednání dne 24. 1. 2023, a proto z ní soud nevycházel. (výpověď svědkyně [příjmení] na čl. 115 a výpověď svědka [příjmení] na čl. 285 p.v.)

19. Pokud jde o výpověď svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (zaměstnanců žalovaného), konstatuje soud, že z jejich výpovědi nebylo zjištěno ničeho podstatného pro posouzení věci, když ani jeden ze svědků nedokázal konkrétněji popsat vnitřní zařízení čističky, proto z nich soud také nevycházel.

20. O skutkovém stavu věci soud učinil závěr, že pád olše lepkavé ze dne 16. 11. 2019 způsobil poškození přístřešku nad čističkou odpadních vod a poškodil i samotnou čističku odpadních vod v majetku žalobce. Čistička nebyla v době pádu stromu plně funkční, neboť neobsahovala biodisky s mikroorganismy, které by vodu čistily.

21. Hmotněprávní poměry účastníků posoudil soud dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. <i>22. Podle § 2937 odst. 1 o. z. způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.</i> <i>23. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.</i> <i>24. Podle § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.</i> <i>25. Podle § 2955 o. z. nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.</i> 26. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný zanedbal dohled nad houbou napadeným stromem, když nikterak nezabránil pádu stromu, který byl objektivně předvídatelný. Porušil tím zákonnou povinnost stanovenou § 2937 o. z., a proto je odpovědný za způsobenou škodu. Následkem pádu stromu došlo k poškození přístřešku a čističky zakryté tímto přístřeškem, což má soud prokázané z pořízené fotodokumentace.

27. Za účelem posouzení odborných otázek vztahujících se k ČOV, tj. zejm. otázce, zda by bylo možné čističku opravit, a pokud ne, jaká by byla výše škody na věci, resp. s jakými náklady by bylo možné pořídit obdobné funkční zařízení, ustanovil soud znalce k podání znaleckého posudku. Z něho vzal soud za prokázané, že daný typ čističky DČB 2,5 nelze opravit, tedy uvést do původního stavu (některé náhradní díly se už nevyrábí). Náklady na pořízení obdobného funkčního zařízení dosahují částky 215 000 Kč, která odpovídá cenám v době pádu stromu. Znalec dále uvedl, že bez biodisků by nemohla ČOV komplexně pracovat. Fungovala by jako septik, resp. odsazovací jímka.

28. Jak již uvedeno výše, soud nemá za prokázané, že by předmětná ČOV byla ke dni 16. 11. 2019 plně funkční, tj. osazena nezbytnými biodisky. S ohledem na výše uvedený závěr znalce o nezbytnosti osazení ČOV biodisky s mikrooragnismy, které vodu čistí, nezbylo soudu než uzavřít, že se zde nejednalo o plně funkční ČOV, nýbrž o tzv. odsazovací jímku, která pouze odsazuje hrubé nečistoty v komorách a odtok z čističky předčišťuje (a následně se částečně vypouští do řeky, k čemuž neměl žalobce platné povolení a částečně vyváží). Nelišila se tedy zásadně od stavu, v jakém se„ čistička“ nachází nyní, tedy podoby septiku, jímky určené k vyvážení fekálií.

29. Je však zřejmé, že k určitému faktickému zničení přístřešku s čističkou odpadních vod vlivem pádu stromu došlo. S ohledem na omezenou funkčnost (bez biodisků s mikroorganismy čistička v rámci čistění nesplňuje parametry plně funkční ČOV) nebylo možné při určení výše škody vycházet z nákladů na pořízení obdobného funkčního zařízení. Částka 215 000 Kč na pořízení nové čističky odpadních vod tedy v daném případě nemůže být škodou, když žalobce neměl v době pádu stromu čističku plně funkční, resp. to v řízení neprokázal. Soud proto vyšel ze shodných tvrzení účastníků, kteří se shodli na ceně nefunkčních komponentů včetně přístřešku ve výši 25 000 Kč (viz čl. 295, 298 a 300). Škoda v této výši se soudu s ohledem na okolnosti případu jeví jako adekvátní částka vynahrazující žalobci poškození původní, plně nefunkční ČOV včetně přístřešku. Na okraj soud dodává, že žalobce nepřijal žalovaným a pojišťovnou nabízené plnění v částce 50 000 Kč s tím, že by tyto nepokryly jeho náklady na pořízení ČOV.

30. Na základě shora uvedených skutkových a právních závěrů posoudil soud žalobu jako důvodnou pouze zčásti. Proto výrokem pod bodem I. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 25 000 Kč s příslušenstvím. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci po uplynutí 7-denní lhůty určené k plnění v předžalobní výzvě ze dne 27. 3. 2020, tj. od 4. 4. 2020 do zaplacení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 315/2013 Sb.). Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.).

31. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III., IV.) vychází z ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť účastníci byli úspěšní pouze částečně. Soud proto přiznal žalovanému a vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného náhradu poměrné části nákladů řízení, neboť žalovaný (a vedlejší účastník) byl úspěšný z 88,1 % (tj. ohledně částky 185 000 Kč) a žalobce byl úspěšný z 11,9 % (tj. ohledně částky 25 000 Kč).

32. Náklady žalovaného, který nebyl zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř., tvoří paušální náhrada v částce 300 Kč/úkon dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Pověřený zaměstnanec žalovaného podal celkem 16 úkonů právní služby – 6x vyjádření ve věci dle § 1 odst. 3 písm. a/ vyhlášky (11. 11. 2020, 23. 11. 2020, 23. 9. 2021, 6. 10. 2021, 29. 11. 2022, 7. 6. 2023), 9x účast na jednání dle § 1 odst. 3 písm. c/ vyhlášky (23. 2. 2021, 4. 5. 2021, 15. 6. 2021, 21. 9. 2021, 4. 4. 2022, 23. 6. 2022, 24. 1. 2023, 21. 3. 2023, 25. 4. 2023), 1x odvolání dle § 1 odst. 3 písm. f/ vyhlášky – paušální náhrada výdajů činí celkem 4 800 Kč. Soud nepřiznal odměnu za krátká procesní vyjádření ze dne 7. 12. 2020, 23. 4. 2021, 28. 11. 2022, 16. 3. 2023, 12. 5. 2023 a za doplnění odvolání ze dne 25. 3. 2022, neboť je nelze podřadit pod žádný z úkonů dle citované vyhlášky. Soud přiznal dle poměru úspěchu a neúspěchu žalovanému 76,2 % celkových nákladů řízení, žalobce je proto povinen zaplatit žalovanému částku 3 657,60 Kč (výrok III).

33. Náklady vedlejšího účastníka řízení, který nebyl zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř., tvoří paušální náhrada v částce 300 Kč/úkon dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Pověřený zaměstnanec žalovaného vykonal celkem 12 úkonů – 3x vyjádření ve věci dle § 1 odst. 3 písm. a/ vyhlášky (18. 12. 2020, 22. 9. 2021, 12. 12. 2022), 8x účast na jednání dle § 1 odst. 3 písm. c/ vyhlášky (23. 2. 2021, 4. 5. 2021, 15. 6. 2021, 21. 9. 2021, 4. 4. 2022, 23. 6. 2022, 24. 1. 2023, 25. 4. 2023), 1x odvolání dle § 1 odst. 3 písm. f/ vyhlášky – paušální náhrada výdajů činí celkem 3 600 Kč. Soud nepřiznal odměnu za krátká procesní vyjádření ze dne 29. 6. 2022, 13. 3. 2023, 16. 5. 2023, neboť je nelze podřadit pod žádný z úkonů dle citované vyhlášky, a dále za vyjádření ze dne 19. 10. 2021, které je obsahově shodné s vyjádřením ze dne 22. 9. 2021. Soud přiznal dle poměru úspěchu a neúspěchu vedlejšímu účastníkovi pouze 76,2 % celkových nákladů řízení, žalobce je proto povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi částku 2 743,20 Kč (výrok IV.).

34. Výrokem V. a VI. tohoto rozsudku rozhodl soud o povinnosti účastníků řízení nahradit České republice – Okresnímu soudu v Hradci Králové náklady řízení ve výši 26 890 Kč, které vynaložil na zaplacení odměny znalce dle usnesení ze dne 5. 1. 2023 a ze dne 26. 5. 2023. Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 11,9 %, soud proto dle § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o jeho povinnosti zaplatit částku 23 690 Kč, tj. 88,1 % z částky 26 890 Kč (výrok V.). Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného byli úspěšní v rozsahu 88,1 %, soud proto dle § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o jejich povinnosti zaplatit částku 3 200 Kč, tj. 11,9 % z částky 26 890 Kč (výrok VI.).

35. Lhůtu k plnění dle výroku I, III, IV, V, VI stanovil soud v obecné lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř.