17 C 329/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 3) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 4) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem <b>I. </b> <b>A) Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaných 1), 2), 3), 4) k nemovitostem: pozemku st. parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je rodinný dům [adresa] a pozemku parc. [číslo] (zahrada), vše v katastrálním území Pouchov, obec Hradec Králové, zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Hradec Králové, se zrušuje.</b> <b>B) Nařizuje se prodej nemovitostí popsaných v bodě

I. A) tohoto rozsudku ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku dražby mezi spoluvlastníky dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů, tj. každému z účastníků 1/5.</b> <b>II. Žalovaní 1), 2), 3, 4) jsou povinni zaplatit žalobci náklady řízení v celkové výši [částka], a to každý v podílu ¼, tzn. pro každého z žalovaných 1) – 4) činí povinnost zaplatit náklady řízení žalobci v částce [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.</b> Žalobce podal soudu dne [datum] žalobu, kterou se domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem - pozemku st. parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je rodinný dům [adresa], a pozemku parc. [číslo] (zahrada), vše v Katastrálním území Pouchov, obec Hradec Králové, zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové. Uvedl, že každý ze spoluvlastníků je vlastníkem ideálního podílu ve výši 1/5 k celku. Dohody o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání nebylo možno pro absenci shodné vůle mezi spoluvlastníky dosáhnout. Žalobce proto navrhoval soudu, aby spoluvlastnictví zrušil a nařídil prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku mezi spoluvlastníky dle jejich podílů. Žalovaní 1), 2), 3) a 4) shodně se žalobou souhlasili. Navrhovali rovněž prodej předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě a vyplacení vypořádací podílu (nejvyšší nabídce). Soud ve věci provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti: Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce a žalovaní 1), 2), 3), 4) jsou spoluvlastníky stavebního pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je rodinný dům [adresa], a pozemku parc. [číslo] (zahrada), obojí v katastrálním území Pouchov, obec Hradec Králové, zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové (dále také jen„ předmětné nemovitosti“ či„ společná věc“). Každý ze spoluvlastníků je vlastníkem ideálního podílu ve výši 1/5 k celku (dále také jen„ podíl“). Spoluvlastnictví nemovitostí trvá i ke dni rozhodnutí soudu, což soud ověřil náhledem do katastru nemovitostí (dostupný on-line na www.cuzk.cz). Z usnesení o příklepu, č.j. 067 EX 7928/19-66, soud zjistil, že žalobce nabyl jeho podíl na společné věci dne [datum] učiněním nejvyššího podání při dražbě v rámci exekuce vedené exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., na majetek povinné [jméno] [celé jméno žalovaného]. Ze znaleckého posudku spol. Odhadci a znalci [právnická osoba], [IČO], vypracovaného pro účely stanovení ceny draženého podílu na společné věci, bylo zjištěno, že obvyklá cena společné věci činí [částka]. Žalobce oznámil ostatním spoluvlastníkům (žalovaným 1) – 4)) nabytí spoluvlastnického podílu a následně je vyzval k jednání o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem. Tyto skutečnosti soud zjistil z oznámení o vydražení nemovitosti a dále z výzev k vypořádání spoluvlastnictví datovaných dnem [datum] spolu s dodejkami prokazujícími jejich doručení. Po právní stránce posuzoval soud hmotněprávní poměry účastníků následovně: Podle § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), platí, že osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Podle § 1140 odst. 1 o.z. platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1140 odst. 2 o.z. platí, že každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1141 odst. 1 o.z. platí, že spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Podle § 1141 odst. 2 o.z. platí, že spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. Podle § 1143 o.z. platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o.z. platí, že je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o.z. platí, že není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě.; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky shora uvedených nemovitostí, a to každý s ideálním podílem 1/5 k celku. Jelikož spoluvlastnictví nebylo zrušeno a vypořádáno dohodou spoluvlastníků, rozhodl soud výrokem

I. A) tohoto rozsudku k návrhu žalobce o zrušení spoluvlastnictví (§ 1143 o.z.). Účastníky nebylo tvrzeno, a tedy ani prokazováno, že by danému rozhodnutí bránily skutečnosti předvídané ust. § 1140 odst. 2 o.z., věta druhá. Návrhem spoluvlastníka (žalobce) na vypořádání spoluvlastnictví – v daném případě prodej společné věci ve veřejné dražbě – nebyl soud vázán. Při volbě konkrétního způsobu vypořádání spoluvlastnictví byl soud omezen pouze posloupností, která stanoví pořadí jednotlivých způsobů vypořádání spoluvlastnictví. Primárním způsobem vypořádání je dle platné právní úpravy rozdělení společné věci. Teprve není-li rozdělení společné věci dobře možné, má by věc soudem přikázána za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům (§ 1147 o.z.). Podmínkou pro závěr, že rozdělení věci„ je dobře možné“, přitom není pouhá faktická či technická proveditelnost dělení, ale též funkční opodstatnění rozdělení. Ze zjištění učiněných v řízení (znalecký posudek, katastr nemovitostí – ortofotomapa, vyjádření účastníků) nelze než uzavřít, že podmínky k reálnému rozdělení věci mezi spoluvlastníky dány nejsou. Společná věc totiž zahrnuje zastavěný pozemek s jednopodlažním rodinným domem a přiléhající zahradou, na níž se nachází kůlna. Rodinný dům je dále z hlediska dispozičního členěn na vstupní prostor, verandu, chodbu, koupelnu s WC, komoru, obývací pokoj, průchozí kuchyň a ložnici. Reálné rozdělení společné věci mezi 5 spoluvlastníků je tedy v dané věci zjevně neakceptovatelné (a tedy nikoli dobře možné), neboť po rozdělení věci by již jednotlivé části nemohly sloužit svému účelu. V řízení bylo dále zjištěno, že žádný ze spoluvlastníků nemá zájem o přikázání společné věci do výlučného vlastnictví za přiměřenou náhradu. Vzhledem k tomu nezbylo soudu než výrokem

I. B) rozhodnout tak, že se ve smyslu ust. § 1147 o.z., věty druhé, nařizuje prodej předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě. Tento způsob vypořádání je navíc shodně preferován všemi účastníky řízení. O nákladech řízení (výrok II.) rozhodl soud dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Otázka úspěchu v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je poměřována tím, nakolik soud vyhoví požadovanému způsobu vypořádání. Soud v daném případě rozhodl zcela v souladu s návrhem žalobce, proto byl žalobce z procesního hlediska plně úspěšný. Soud přitom přihlédl k tomu, že žalobce požadoval vypořádání spoluvlastnictví již v předsoudním stádiu, ale k uzavření dohody mezi spoluvlastníky nedošlo. Náklady úspěšného žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a odměna právního zástupce žalobce. Při určení výše odměny postupoval soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Dle § 8 odst. 5 advokátního tarifu se ve věcech zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vychází při určení tarifní hodnoty z ceny celé věci po odečtení ceny podílu klienta. Obvyklá cena věci byla určena znaleckým posudkem na částku [částka], tarifní hodnota tedy v daném případě činí [částka] (= 3 712 907 – (3 712 [číslo])). Odměna advokáta žalobce za 3 úkony právní služby, vycházejíc z ust. § 8 odst. 5 ve spojení s ust. § 7 bod 6 a dále z ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu činí [částka], tzn. 20 220 Kč/úkon při těchto 3 úkonech – 1x převzetí zastoupení, 1x sepis žaloby, 1x účast na jednání dne [datum]. Ke každému úkonu náleží advokátovi dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu režijní paušál ve výši 300 Kč/úkon, tzn. [částka]. Soud dále ve smyslu § 13 odst. 5 advokátního tarifu ve spojení s § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, přiznal zástupci žalobce náhradu cestovních výdajů v souhrnné výši [částka] za jednu cestu k jednání soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět při celkové vzdálenosti 40 km, vozidlem zn. Opel Astra, [registrační značka], s průměrnou spotřebou benzínu 7,46 l [číslo] km, a to při použití vyhlášky č. 589/2020 Sb. a tam stanovené základní sazby náhrady na 1 km v částce [částka] a průměrné ceny benzinu v částce [částka] Náklady na zastoupení žalobce v řízení tak činí [částka], ke kterým je třeba připočíst zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] Náklady řízení v celkové výši [částka] soud uložil zaplatit žalovaným 1), 2), 3), 4) tak, že každý z nich je povinen uhradit jejich část ve výši [částka] (tj. ¼ podíl na celkových nákladech). Povinnost každého ze žalovaných uhradit příslušnou částku k rukám zástupce žalobce vychází z § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plnění výroku II. soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.