17 C 338/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému 1): celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalovanému 2): celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený matkou jako zákonným zástupcem anonymizováno jméno příjmení , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žaloba na neúčinnost právního jednání <b>I. Odmítnutí dědictví [celé jméno žalovaného], narozeným [datum], bytem [adresa], učiněné v řízení o pozůstalosti vedeném u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 34 D 477/2018 dne 17. 5. 2019 ve prospěch [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], bytem [adresa žalovaného], narozeného [datum] bytem [adresa žalovaného], je vůči žalobci neúčinné.</b> <b>II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne 15. 10. 2020 domáhal vyslovení neúčinnosti právního jednání. V žalobě uvedl, že disponuje pohledávkou vůči panu [celé jméno žalovaného], narozenému [datum] (dále také jako„ povinný“), která je vymáhána exekučně soudní exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 15. 6. 2011, č. j. [číslo jednací]. Výše předmětné pohledávky činí 8 330 Kč s příslušenstvím. Povinný v řízení o pozůstalosti po své matce paní [jméno] [příjmení], zemřelé dne 7. 3. 2018, vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 34 D 477/2018, odmítl dědictví a do jeho dědického podílu nastoupili žalovaní jako jeho synové. Aktiva této pozůstalosti převyšují její pasiva. Povinný tímto svým jednáním zkrátil žalobce v uspokojení jeho pohledávky, a proto se dovolává neúčinnosti tohoto jednání, neboť tímto jeho úkonem bylo znemožněno uspokojení pohledávky žalobce z jeho dědického podílu. Pro řízení o neúčinnosti právního jednání není významné, zda-li je proti povinnému vedeno insolvenční řízení, když povinný [celé jméno žalovaného], [datum narození], není ve sporu věcně pasivně legitimován. Právní jednání povinného (odmítnutí dědictví) je účinné vůči všem, tj. právo bylo platně a účinně postoupeno na žalované a dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také„ o. z.), je poskytnuta v ust. § 589 a násl. ochrana takto poškozenému věřiteli dlužníka, tj. zde žalobci, v oprávnění domáhat se určení relativní neúčinnosti takového právního jednání, tzn. že po vydání rozhodnutí o neúčinnosti právního jednání zůstane právní jednání i nadále účinné vůči ostatním subjektům, ale bude neúčinné vůči věřiteli. Z ust. § 594 občanského zákoníku jasně vyplývá pasivní legitimaci žalovaných. Odmítnutí dědictví je bezúplatné právní jednání a žalobce má právo se tak domáhat určení neúčinnosti takovéhoto jednání. Vůle zůstavitelky, pokud by se nejednalo o platné vydědění povinného, není v tomto případě relevantní, povinný by jako neopominutelný dědic v případě, že by její závěť byla platná, obdržel 1/12 z pozůstalosti.

2. Žalovaní k žalobě uvedli, že nárok neuznávají, a to ani z části. Dle jejich názoru nejsou ani pasivně legitimováni v tomto řízení. Na odmítnutí dědictví není možné aplikovat ustanovení § 44a exekučního řádu, neboť na dědice, který dědictví odmítl, se hledí jako by dědictví nikdy nenabyl. V této věci je navíc nutné zkoumat, zda-li k odmítnutí dědictví nebyl dán i jiný důvod, jako například přání zůstavitelky, aby povinný nedědil. U povinného navíc bylo zahájeno insolvenční řízení, a proto je zde překážka, pro kterou nelze v tomto řízení jednat. Soud zjistil následující skutkový stav. <b>I. Dědické řízení a spor o závěť.</b> 3. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 4. 6. 2019, č. j. 34 D 477/2018-47 bylo zjištěno, že pan [celé jméno žalovaného], [datum narození], dne 17. 5. 2019 odmítl dědictví po zůstavitelce paní [jméno] [příjmení], zemřelé dne 7. 3. 2018, a na jeho místo tak nastoupili žalovaní. V tomto dědickém řízení vyšlo najevo, že zůstavitelka zanechala závěť, kterou pozůstalé dcery [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení], neuznaly. Dle této závěti byli povoláni k dědění žalovaní jako dědicové ¾ majetku zůstavitelky, který byl i specifikován. Dcery zůstavitelky pak zahájily u zdejšího soudu řízení o určení neplatnosti závěti, které skončilo vydáním rozsudku č. j. 8 C 249/2019-194, ze dne 31. 5. 2021, jímž bylo – ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 11. 2021, č. j. 21 Co 212/2021-223 určeno, že žalovaní 1), 2) nejsou dědici po zůstavitelce paní [jméno] [příjmení], zemřelé dne 7. 3. 2018, ze závěti pořízené dne 10. 1. 2018 formou alografní závěti. Z tohoto rozsudku dále plyne, že matka žalovaného 2) [jméno] [příjmení] je přítelkyní [celé jméno žalovaného] a dokonce měla sepisovat napadenou závěť (na žádost zůstavitelky) a má tudíž zájem na výsledku toho řízení.

4. I po určení neplatnosti napadené závěti jsou po odmítnutí dědictví povinným povoláni jako dědicové za zákona znovu děti povinného – žalovaní 1), 2). <b>II. Pohledávka žalobce a úpadek povinného.</b> 5. Z usnesení o nařízení exekuce ze dne 15. 6. 2011 č. j. [číslo jednací] a elektronického platebního rozkazu vydaného zdejším soudem dne 4. 9. 2009, č. j. 9 Ec 59/2009-5 soud zjistil, že byla nařízena exekuce na majetek povinného [celé jméno žalovaného], narozeného 2. 12. 1975 pro pohledávku žalobce ve výši 8 330 Kč s příslušenstvím. Exekučním titulem byl elektronický platební rozkaz vydaný zdejším soudem dne 4. 9. 2009, č. j. 9 Ec 59/2009-5.

6. Z insolvenčního návrhu ze dne 29. 10. 2020 soud zjistil, že pan [celé jméno žalovaného], narozeného 2. 12. 1975, na sebe podal insolvenční návrh a žádal o povolení oddlužení. V tomto návrhu uvedl, že má 30 věřitelů, jeho čistý měsíční příjem byl ve výši 8 000 Kč. Zákonná zástupkyně žalovaného 2) [jméno] [příjmení] se zavázala plnit za povinného do podstaty částku ve výši 3 800 Kč měsíčně. Usnesením Krajského soudu ze dne 6. 11. 2020, č. j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek pana [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], a věřitelé byly vyzváni k podání přihlášek do probíhajícího insolvenčního řízení. Usnesením Krajského soudu ze dne 27. 5. 2021, č. j. [insolvenční spisová značka] bylo schváleno oddlužení povinného plněním splátkového kalendáře a zpeněžením majetkové podstaty. Tímto rozhodnutím byla také schválena zpráva o přezkumu přihlášených pohledávek.

7. Z přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení soud zjistil, že žalobce přihlásil svou pohledávku i do shora uvedeného insolvenčního řízení. Její výše včetně nákladů soudního řízení, nákladů exekučního řízení a úroku z prodlení dosáhla výše 30 537 Kč.

8. Z potvrzení o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy vyplývá, že srážky ze mzdy povinného byly nařízeny celkem ve 30 případech, a to v rozmezí od 20. 10. 2010 do 24. 10. 2015.

9. Ze zprávy insolvenční správkyně ze dne 7. 3. 2021, seznamu přihlášených pohledávek a zprávy pro oddlužení a o přezkumu soud zjistil, že pan [celé jméno žalovaného], [datum narození], měl k datu vyhotovení této zprávy dvě vyživovací povinnosti, výše výživného byla stanovena částkou ve výši 1 500 Kč, jeho čistý měsíční příjem byl ve výši 8 000 Kč. Povinný nemá žádný nemovitý majetek, je vlastníkem osobního vozidla t. v . Fiat Cinque cento a disponuje bankovním účtem. Do předmětného insolvenčního řízení se přihlásilo 26 věřitelů 32 přihláškami, přihláška P26 a P32 jsou duplicitní, celková výše závazků povinného dosahuje výše 3 771 864,74 Kč. Zákonná zástupkyně žalovaného 2) se zavázala doplňovat příjmy povinného částkou ve výši 2 200 Kč měsíčně. Pohledávka žalobce je vedena pod přihláškou č. P11. Nejstarší z pohledávek povinného je na základě platebního výměru ze dne 8. 11. 2006, první exekuce na majetek povinného byla nařízena zdejším soudem dne 31. 5. 2010.

10. Z provedených důkazů soud uzavřel, že žalobce disponuje vůči panu [celé jméno žalovaného], narozenému [datum] pohledávkou, která byla vymáhána exekučně na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 15. 6. 2011, č. j. 18 EXE 1859/2011-18. Výše předmětné pohledávky činila 8 330 Kč s příslušenstvím. Povinný je v úpadku, a bylo mu povoleno řešit úpadek oddlužením plněním splátkového kalendáře a prodejem majetkové podstaty. Celková výše závazků povinného dosáhla částky 3 771 864,74 Kč. Nejstarší z pohledávek povinného je na základě platebního výměru již ze dne 8. 11. 2006, první exekuce na majetek povinného byla nařízena zdejším soudem dne 31. 5. 2010. Povinný v řízení o pozůstalosti po paní [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 34 D 477/2018, dne 17. 5. 2019 odmítl dědictví a do jeho dědického podílu nastoupili žalovaní 1), 2) jako jeho synové. V tomto dědickém řízení vyšlo najevo, že zůstavitelka zanechala závěť, kterou pozůstalé dcery napadly v soudním řízení. Dle této závěti byli povoláni k dědění žalovaní jako dědicové ¾ majetku zůstavitelky, který byl v závěti specifikován. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 31. 5. 2021, č. j. 8 C 249/2019-194 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 11. 2021, č. j. 21 Co 212/2021-223 bylo určeno, že žalovaní nejsou dědicové po zůstavitelce paní [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum] ze závěti shora uvedené.

11. Podle § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu: nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.

12. Podle § 589 odst. 1 o. z. platí, že zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

13. Podle § 590 odst. 1 písm. c) o. z. se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou, nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

14. Podle § 591 odst. 1 písm. c) o. z. se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel.

15. Podle § 592 o. z. stejně jako právní jednání uvedená v § 590 nebo 591 se posoudí i opomenutí, kterým dlužník pozbyl majetkové právo nebo kterým jiné osobě vůči sobě vznik, zachování nebo zajištění jejího práva majetkové povahy způsobil. To platí i tehdy, odmítl-li dlužník dědictví, ledaže bylo předluženo.

16. Podle § 594 odst. 1 o. z. se neúčinnosti právního jednání lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

17. Podle § 1635 odst. 1 o. z. v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Podle druhého odstavce tohoto ustanovení nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

18. S ohledem na zjištěný skutkový stav a shora uvedená ustanovení občanského zákoníku a exekučního řádu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). V řízení bylo prokázáno, že žalobce disponuje vůči panu [celé jméno žalovaného], narozenému [datum] vykonatelnou pohledávkou, která byla vymáhána exekučně na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 15. 6. 2011, č. j. 18 EXE 1859/2011-18 a nyní je přihlášena do insolvenčního řízení. Povinný [celé jméno žalovaného] st. má množství vykonatelných pohledávek. Povinný v řízení o pozůstalosti po paní [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 34 D 477/2018, odmítl dědictví a do jeho dědického podílu nastoupili žalovaní jako jeho synové dle zákonné posloupnosti (po určení neplatnosti závěti v jejich prospěch v rámci soudního řízení). Tímto svým jednáním povinný porušil tzv. generální inhibitorium ve smyslu § 44a exekučního řádu a zkrátil žalobce v možnosti uspokojení jeho pohledávky. Žalovaní jsou v tomto řízení pasivně legitimováni v souladu s ustanovením § 594 odst. 1 o. z., žaloba byla podána včas. To, že se lze relativní neúčinnosti dovolat také v případě, kdy povinný odmítne dědictví, plyne přímo z ustanovení § 592 o. z., poslední věta.

19. Podle § 590 odst. 1 písm. c) o. z. mají žalovaní 1), 2) postavení osob blízkých a museli by v řízení prokazovat, že v době, kdy se právní jednání (odmítnutí dědictví) stalo, jim dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel. Žalovaní nakonec na prokazování tohoto tvrzení rezignovali a žádné důkazní návrhy nepřednesli. Jen na okraj je třeba ještě uvést, že lze pochybovat o tom, zda by vůbec takové důkazní návrhy mohly přispět k příznivějšímu rozhodnutí, když sice oba žalovaní v době právního jednání povinného byli nezletilí, ovšem v dědickém řízení je zastupovali jejich rodiče (přítelkyně povinného paní [příjmení], matka žalovaného 2) a sám povinný pan [celé jméno žalovaného] st. za žalovaného 1), když u těchto osob je téměř vyloučené, že by neměly povědomost o vykonatelných pohledávkách povinného (sám povinný a jeho přítelkyně).

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 150 o. s. ř. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, avšak žalovaní svých chováním nezapříčinili podání žaloby, v době podání žaloby byli nezletilí a bylo by tedy z pohledu soudu hrubě nespravedlivé po nich požadovat náhradu nákladů řízení. Proto soud náhradu nákladů řízení žalobci nepřiznal (výrok II.).