17 C 364/2016

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum ; bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum ; bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů <b>A) Do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazuje:</b> <b>1. Zůstatek ze smlouvy o stavebním spoření [číslo] vedeném na jméno žalobkyně u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO].</b> <b>2. Zůstatek na účtu [právnická osoba], a to ze smlouvy o investičním životním pojištění [číslo] vedeném na jméno žalobkyně u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO].</b> <b>3. Zůstatek na účtu č. [bankovní účet], zůstatek na účtu č. [bankovní účet], zůstatek na účtu č. [bankovní účet], zůstatek na účtu č. [bankovní účet] a zůstatek na účtu č. [bankovní účet], přičemž veškeré účty jsou vedeny na jméno žalobkyně u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO].</b> <b>4. Žalobkyni se přikazuje k zaplacení dluh ve výši 85 235 Kč vůči [jméno] [příjmení], narozenému [datum].</b> <b>B) Do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazuje:</b> <b>1. Bytová jednotka [číslo] v budově [adresa], vystavěné na pozemku označeném jako stavební parcela [číslo] vše nacházející se v [katastrální uzemí] a obci [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce].</b> <b>2. Spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] vzhledem k celku na společných částech budovy [adresa] a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] vzhledem k celku na pozemku označeném jako stavební parcela [číslo] vše nacházející se v [katastrální uzemí] a obci [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce].</b> <b>3. Zůstatek na účtu [číslo] vedeném na jméno žalovaného u [příjmení] [příjmení] [jméno], pod adresou [adresa], [IČO].</b> <b>4. Zůstatek na účtu investičního životního pojištění [příjmení] [jméno] [číslo] vedeném na jméno žalovaného u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO].</b> <b>5. Zůstatek na účtu [právnická osoba], a to ze smlouvy o penzijním připojištění [číslo] vedené na jméno žalovaného u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO].</b> <b>6. Zůstatek na spořicím účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalovaného u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO].</b> <b>7. Zůstatek na běžném účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalovaného u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO].</b> <b>8. Zůstatek ze smlouvy o stavebním spoření [číslo] vedeném na jméno žalovaného u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO].</b> <b>C) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádacím podílu částku 1 330 648,35 Kč do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Hradci Králové náklady řízení v částce 6 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Hradci Králové náklady řízení v částce 4 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 12. 12. 2016 domáhala oproti žalovanému vypořádání společného jmění manželů. V žalobě uvedla, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 23. 7. 2004 před [stát. instituce] a bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu č. j. 12 C 29/2016-13 ze dne 2. 6. 2016, který nabyl právní moci dne 29. 6. 2016. Vzhledem k tomu, že se žalovaným nedospěla žalobkyně ke shodě a společné jmění manželů nebylo vypořádáno dohodou, zaslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný však s navrženým způsobem vypořádání nesouhlasil. Ke shodě (zejména ohledně tržní ceny bytové jednotky) se účastníkům nepodařilo dojít ani po zrušujícím rozsudku Nejvyššího soudu ČR a po doplněném dokazování.

2. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jejich manželství bylo uzavřeno dne 23. 7. 2004 a pravomocně bylo rozvedeno ke dni 29. 6. 2016.

3. Pokud jde o rozsah společného jmění manželů, tak zde byli manželé ve shodě, jen kromě těchto 3 položek – prostředky nacházející se na účtu vedeném na jméno žalovaného ve Fondu IKS Dluhopisový PLUS dle smlouvy [číslo] účet u [právnická osoba] vedený na jméno žalobkyně, kde se však nacházely prostředky patřící synu žalobkyně, jak popsáno dále a dle žalovaného ani majetková hodnota práv a povinností ze smlouvy o stavebním spoření u [právnická osoba] – č. smlouvy [číslo], ovšem i tu žalobkyně navrhla k vypořádání (viz prvý závěrečný návrh na č.l. 196 -197). Předmětem vypořádání se pak staly: 1) Bytová jednotka [číslo] v budově [adresa], vystavěné na pozemku označeném jako stavební parcela [číslo] vše nacházející se v [katastrální uzemí] a obci [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], dále také„ předmětná bytová jednotka“. 2) Spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] vzhledem k celku na společných částech budovy [adresa] a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] vzhledem k celku na pozemku označeném jako stavební parcela [číslo] vše nacházející se v [katastrální uzemí] a obci [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro [územní celek], [stát. instituce], dále také„ předmětná bytová jednotka“. 3) Zůstatek ze smlouvy o stavebním spoření [číslo] vedeném na jméno žalobkyně u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO]. 4) Zůstatek ze smlouvy o stavebním spoření [číslo] část zůstatku ze zrušené smlouvy [číslo] obě vedené na jméno žalovaného u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO]. 5) Zůstatek na účtu [číslo] vedeném na jméno žalovaného u [příjmení] [příjmení] [jméno], pod adresou [adresa], [IČO]. 6) Zůstatek na účtu investičního životního pojištění [příjmení] [jméno] [číslo] vedeném na jméno žalovaného u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO]. 7) Zůstatek na účtu [právnická osoba], a to ze smlouvy o penzijním připojištění [číslo] vedené na jméno žalovaného u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO]. 8) Zůstatek na spořicím účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalovaného u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO]. 9) Zůstatek na běžném účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalovaného u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO]. 10) Zůstatek na účtu [právnická osoba], a to ze smlouvy o investičním životním pojištění [číslo] vedeném na jméno žalobkyně u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO]. 11) Zůstatek na účtu č. [bankovní účet], zůstatek na účtu č. [bankovní účet], zůstatek na účtu č. [bankovní účet], zůstatek na účtu č. [bankovní účet] a zůstatek na účtu č. [bankovní účet], přičemž veškeré účty jsou vedeny na jméno žalobkyně u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO].

4. Žalobkyně původně navrhovala, aby zaniklé společné jmění manželů bylo vypořádáno tak, že se ona stane výlučným vlastníkem nemovitostí popsaných ve výroku rozsudku pod bodem I. B), body 1., 2. rozsudku. Po rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 21 Co 200/2018-264 ze dne 22. 10. 2018 a Nejvyššího soudu ČR č. j. 22 Cdo 1205/2019-300 ze dne 28. 4. 2020 již od tohoto svého původního návrhu žalobkyně ustoupila a nebrojila proti přikázání bytové jednotky žalovanému. U ostatních movitých věcí navrhovala, nechť jsou vypořádány tak, že každému z účastníků budou přikázána práva a povinnosti ze smluv, na něž jsou vedeny (ve znění, jak o tom již rozhodl odvolací soud).

5. Žalobkyně byla po celou dobu řízení přesvědčena, že společné jmění manželů by mělo být vypořádáno a rozděleno mezi účastníky rovným dílem, neboť se oba z účastníků zasloužili stejným dílem o jeho nabytí. Po rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 21 Co 200/2018-264 ze dne 22. 10. 2018 a Nejvyššího soudu ČR č. j. 22 Cdo 1205/2019-300 ze dne 28. 4. 2020 však již dále ničeho nenamítala proti disparitnímu dělení u bytové jednotky, spor probíhal již jen ohledně tržní ceny bytové jednotky (která od posledního rozhodnutí v roce 2018 výrazně stoupla).

6. Dle původního stanoviska žalobkyně zde neexistovaly žádné mimořádné okolnosti, které by rozhodnutí o disparitě vypořádacích podílů odůvodňovaly. Žalovanému byl předmětný byt přidělen v sedmdesátých letech minulého století z důvodu, že byl vojákem z povolání, a to rozhodně - dle žalobkyně - nelze považovat za žádnou mimořádnou okolnost, nebo zvýšené úsilí na straně žalovaného o nabytí bytové jednotky, aby mohl soud uvažovat o disparitě podílů. Bytová jednotka byla nabyta za trvání manželství do společného jmění manželů a žalobkyně prokázala, že o nabytý majetek řádně pečovala. Dříve byla také členkou orgánů vedení SVJ v domě, kde se bytová jednotka nachází. Kromě toho žalobkyně výraznou měrou pečovala o domácnost, kdy byla schopna vypěstovat velké množství zeleniny a tuto využít ve společné domácnosti. Se svým synem se také žalobkyně výrazně zasloužila o rekonstrukci jednotky – nátěr dveří a zárubní, kuchyňské linky a skříní, výměna koberců, vymalování jednotky a vybourání a následnou rekonstrukci kuchyňské linky a celé kuchyně.

7. Pokud jde o zůstatek na účtu [právnická osoba], tak žalobkyně tvrdila, že z vyžádaných zpráv [právnická osoba] plyne, že za trvání manželství žalovaný převedl bez jejího souhlasu částku 500 000 Kč na účty svých synů, když přitom namítla neplatnost těchto jednání s tím, že k takovémuto jednání nedala svůj souhlas. Navrhla, aby soud k této částce při stanovení výše vypořádacího podílu přihlédl a uložil žalovanému vyplatit žalobkyni jednu polovinu z této částky.

8. Žalobkyně dále v rámci odvolacího řízení navrhla, aby bylo rozhodnuto ještě o valorizaci jejího vnosu do SJM (akceptujíc přikázání bytové jednotky žalovanému) s tím, že souhlasí také s žalovaným navrženou výší valorizovaného vnosu v částce 53 165,30 (namísto původně uplatňované částky 85 248 Kč).

9. Žalobkyně po citovaných rozhodnutích vyšších soudů a doplněném dokazování neměla námitek proti nově zjištěné ceně předmětné bytové jednotky a navrhla, aby jí byl žalovaným vyplacen vypořádací podíl ve výši 1 374 813,65 Kč.

10. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prvořadě tak, že souhlasí se zařazením předmětné bytové jednotky do masy zaniklého společného jmění manželů, ovšem žádá, aby mu byl byt přikázán do jeho výlučného vlastnictví a na tomto návrhu setrval po celou dobu řízení. Doplnil, že jako voják z povolání dostal předmětný byt přidělený dle § 26 zákona č. 41/1964 Sb. o hospodaření s byty, v domě určeném výhradně pro ubytování vojáků z povolání rozhodnutím Posádkové správy [obec] ze dne 4. 1. 1971, [číslo jednací]. Na základě tohoto rozhodnutí byla dne 18. 1. 1971 sjednána dohoda o odevzdání a převzetí bytu. V době před 23. 3. 2006, kdy byla uzavřena kupní smlouva k předmětnému bytu se [územní celek], měl žalovaný předmětný byt v osobním užívání jako byt trvale určený pro ubytování pracovníků organizace, jež se posléze transformovalo do nájmu služebního bytu. Žalovaný se tedy výrazným způsobem zasloužil o získání předmětné bytové jednotky a po dobu velmi dlouho - více než 30 let před uzavřením sňatku - byt výhradně užíval a současně o něj pečoval. Uvedl, že tyto okolnosti svou mimořádností zakládají důvodnost závěru soudu o disparitě účastníků tak, že žalovanému svědčí podíl v rozsahu 70 %, zatímco podíl žalobkyně mohl dosáhnout nejvýše 30 % a požádal, aby se soud odklonil od principu rovnosti podílů účastníků při vypořádání společného jmění manželů. Žalovaný dále poukázal na svůj vysoký věk a velmi špatný zdravotní stav, kdy trpí chronickými a závažnými chorobami, a to kardiovaskulárního a pohybového aparátu a také depresivní poruchou, která byla stabilizována, ale od rozvodového řízení v roce 2016 se v souvislosti s rodinnými problémy výrazně zhoršila, a to zejména z důvodu strachu z budoucnosti a obavou ze ztráty bydlení. Proto navrhoval, aby soud přikázal bytovou jednotku do jeho vlastnictví.

11. Jinak s dalšími položkami, tak jak byly uplatněny žalobkyní, vesměs souhlasil. Pouze na rozdíl od žalobkyně toliko tvrdil, že zůstatek ze smlouvy o stavebním spoření [číslo] se ve společném jmění manželů již nenachází a nacházet nemůže, neboť žalovaná neplatnost převodů finančních prostředků na děti žalovaného vůči němu nenamítla. K tomu se však již vyjádřil Krajský soud v Hradci Králové – jak zopakováno dále v odstavci [číslo] tohoto rozsudku a žalovaný také po vydání rozsudku odvolacím soudem proti zahrnutí částky 404 094 Kč do masy SJM již ničeho dále nenamítal. Od částky 500 000 Kč, kterou převedl na syny, žádal odečíst částku 95 905,93 Kč, kterou disponoval žalovaný již před uzavřením manželství, tudíž do masy SJM lze zahrnout právě toliko částku 404 094 Kč.

12. Pokud jde o smlouvu o penzijním připojištění u [právnická osoba], tak žalovaný požádal soud, aby od tohoto penzijního připojištění byla odečtena částka 28 195 Kč, kterou ke dni 22. 7. 2004, tj. ke dni předcházejícímu uzavření manželství, měl deponovanou v podobě zůstatku na penzijním připojištění u pojišťovny [anonymizováno] a požadoval zohlednit vnos z tohoto jeho výhradního majetku na majetek společný.

13. Další námitka žalovaného směřovala k zůstatku na účtu u [právnická osoba] (č. účtu [bankovní účet]) s tím, že tento je také součástí společného jmění manželů (odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 35 Odo 801/2002 nebo 29 Cdo 4844/2015). Nesouhlasil s tím, že jde o prostředky v majetku syna žalobkyně [jméno] [příjmení]. Na běžném účtu vedeném na jméno žalobkyně jsou sice tyto prostředky deponovány, jsou však v majetku peněžního ústavu, zatímco majitel účtu je nadán pouze pohledávkou, jejímž obsahem je mimo jiné právo na výplatu složených finančních prostředků.

14. Žalovaný po doplněném dokazování brojil proti nově zjištěné výši tržní (současné) ceny předmětné bytové jednotky a tvrdil, že znalec [celé jméno znalce] posoudil diametrálně odlišně vliv závad stavebně technického stavu budovy a bytové jednotky oproti znalkyni [celé jméno znalkyně], a dále stanovil obvyklou cenu bytové jednotky oproti znalkyni [celé jméno znalkyně] (ta oceňovala v roce 2017) nárůstem o 56%, tedy nárůstem významně překračujícím průměrný procentuální nárůst cen bytů v [obec]. Znalec [celé jméno znalce] pak i při jednání částečně popřel své předchozí stanovisko, když uvedl, že nárůst cen v [obec] nepřesáhl 40%. Tím pádem pak nebyly odstraněny veškeré pochybnosti o skutečné objektivní tržní hodnotě bytové jednotky, když soud nepřipustil další, žalovaným navržené, dokazování doplňkem posudku znalkyní [celé jméno znalkyně].

15. Žalovaný závěrem navrhl, aby soud rozhodl o přikázání věcí dle jeho návrhu (ve znění rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 21 Co 200/2018 – 264) a přikázal mu vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 1 330 648,35 Kč, a to v prodloužené lhůtě k plnění v trvání třech měsíců.

16. O vlastnickém právu k předmětné bytové jednotce nebylo mezi účastníky sporu, přičemž vlastnické poměry účastníků ověřil soud z výpisu z katastru nemovitostí pro LV [číslo] vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce].

17. Z rozhodnutí Posádkové správy [obec] ze dne 4. 1. 1971, [číslo jednací] soud zjistil, že žalovaném byl podle § 26 zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty, přidělen se souhlasem Městského národního výboru v [obec] byt [číslo] o velikosti 3 plus 1 v [příjmení] [anonymizováno] blok G - 1, ve stavu novostavby (rozhodnutí ze dne 4. 1. 1971), když dle zápisu o dohodě o odevzdání a převzetí bytu byl byt předán žalovanému a byla mu určena úhrada za užívání bytu (dohoda o odevzdání a převzetí bytu byla uzavřena dne 18. 1. 1971).

18. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne 23. 3. 2006, tedy v době za trvání manželství, došlo k uzavření kupní smlouvy o převodu předmětné bytové jednotky a podílu na předmětném pozemku mezi [územní celek] a žalobkyní a žalovaným jako nabyvateli. Cena za převod předmětné bytové jednotky, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemcích činila 304 087 Kč. Pokud jde o úhradu kupní ceny předmětné bytové jednotky, tak mezi účastníky nebylo sporu o tom, že částka 154 087 Kč byla uhrazena ze společných prostředků účastníků (viz protokol o jednání ze dne 20. 7. 2017) a částka ve výši 43 606,26 Kč použitá na zaplacení další části kupní ceny předmětné bytové jednotky, byla posouzena jako výlučný vnos žalobkyně na společný majetek, když ze zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že na smlouvě [číslo] (číslo účtu [anonymizováno] – [bankovní účet]), evidované na jméno žalobkyně, byl ke dni 23. 7. 2004, tj. ke dni uzavření manželství, zůstatek ve výši 43 606,26 Kč (k tomu viz nesporné tvrzení účastníků dle č. l. 186 a zpráva [právnická osoba] na č. l. 123).

19. Účastníci učinili v řízení nesporou částku, na kterou se valorizoval vnos žalobkyně na koupi bytové jednotky ve výši 43 606,26 Kč, a shodně prohlásili, že vnos žalobkyně na úhradu části kupní ceny bytové jednotky se valorizoval na částku 53 165,30 Kč, s odkazem na ustanovení § 742 odst. 2 občanského zákoníku.

20. Z lékařské zprávy MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení] soud zjistil, že žalovaný je léčen po dobu mnoha let pro chronické a závažné choroby zejména kardiovaskulárního charakteru, ale i pohybového aparátu a současně trpí depresivní poruchou, která se v roce 2016, přestože byla dlouhodobě stabilizována, podstatně zhoršila. Dle psychiatra je zhoršení přičítáno rodinné situaci v souvislosti s rozvodovým řízením. Ze zprávy psychiatra MUDr. [příjmení] soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně hospitalizován na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice v [obec], ale i v Psychiatrické léčebně v [obec], a to zejména v souvislosti se stresovou situací domácího prostředí, kdy probíhalo rozvodové řízení. Hlavním tématem návštěv žalovaného byla obava ze ztráty bydlení, stresové situace a objevily se i suicidální myšlenky. Žalovaný je léčen antidepresivy a anxiolytiky.

21. Z úplného výpisu z rejstříku společenství vlastníků soud zjistil, že žalobkyně byla místopředsedkyní výboru Společenství vlastníků pro dům [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec], a to až do března 2019.

22. Pokud jde o rekonstrukci předmětné bytové jednotky, zejména kuchyňské linky a instalace nových plastových oken, tak z doložených dokladů vyplývá, že tyto práce proběhly v roce 2007 a 2008 a nijak z nich neplyne, že by se na rekonstrukci a výměně oken podílela sama žalobkyně se synem. Naopak vyplývá z nich, že rekonstrukce byla prováděna různými firmami a živnostníky.

23. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] soud zjistil, že obvyklá cena předmětné bytové jednotky, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemku (šlo o tržní cenu podle stavu nemovitosti ke dni 29. 6. 2016 – právní moc rozvodového rozsudku účastníků) činí 2 127 000 Kč. Znalkyně v posudku, dodatku ke znaleckému posudku a konečně též při výslechu uvedla, že oceňovaná bytová jednotka byla rekonstruována v devadesátých letech a kvalita provedení rekonstrukce nebyla dobrá. Některé opravené konstrukce domu již dnes vykazují závady, což sami majitelé předmětné bytové jednotky potvrdili. Oceňovaná bytová jednotka se nachází v panelovém domě v blízkosti rušné [anonymizována dvě slova] v [obec] a byla zrekonstruována toliko jen částečně, což zásadně ovlivňuje její hodnotu. Významným nedostatkem je zachování původního umakartového jádra a v něm zabudovaných původních vnitřních rozvodů vody a kanalizace a také původní elektroinstalace, které je staré 45 let, čemuž odpovídá i jeho kvalita. Vybavení bytu je průměrné, nepřekračující obvyklý standard. Všechny tyto okolnosti znalkyně promítla do závěrů posudku a při jednání konaném dne 6. 3. 2018 na těchto závěrech setrvala. Cenu bytu stanovila jako obvyklou, když nejprve částečně uvažovala s administrativní cenou, kterou pak propojila s porovnávací metodou a následně využila výlučně porovnávací metodu, čímž dospěla k výsledné ceně nemovitosti. Uvedla, že hodnotu nemovitosti zejména snižuje nekompletní rekonstrukce v panelovém domě, kde není zlikvidováno umakartové jádro, nejsou opraveny vnitřní rozvody vody, kanalizace a elektroinstalace, přičemž i celý dům, kde se bytová jednotka nachází, prošel toliko částečnou rekonstrukcí, která odpovídá době, v níž proběhla. Stavebně technický stav nemovitosti ovlivňuje také technologicky nesprávný použitý postup při rekonstrukci, která proběhla v 90. letech minulého století. Účastníci nemohou vycházet z nabídkových cen realitních kanceláří, neboť tyto jsou v průměru o 10 %, někdy však i 20% až 30 % vyšší, než je následná realizovaná cena.

24. Soud po vydání rozsudku Nejvyšším soudem ČR sp. zn. 22 Cdo 1205/2019 – 300 a tam prezentovaným závazným právním názorem, zejm. ohledně rozhodného data pro ocenění předmětné bytové jednotky, doplnil dokazování a zadal ve věci ke zpracování nového znaleckého posudku. Znaleckým úkolem pověřil znalce [celé jméno znalce], a uložil mu určit v daném místě a čase obvyklou (tržní) cenu předmětné bytové jednotky, a to podle jejího aktuálního stavu. Znalec došel v posudku [číslo] ze dne 7. 9. 2020 k závěru, že tržní cena posuzované jednotky činí 3 330 000 Kč. Uvedl, že jde o bytovou jednotku, která se nachází v prvním patře panelového domu bez výtahu. Dům byl postaven v roce 1970, tehdy běžným způsobem. Cca před 15ti lety byl dům revitalizován a byla realizována nástavba dalšího (pátého) nadzemního podlaží. Dům byl v rámci rekonstrukce zateplen, byly osazeny nové vstupní dveře do domu, schránky, nové stoupačky a rozvody. Dle sdělení účastníků, byla v předmětné bytové jednotce vyměněna v roce 2007 okna (hrazena z jejich prostředků). Byt je v původním, udržovaném stavu. Byla vyměněna toliko kuchyňská linka a část podlahových krytin. Znalec hodnotí nemovitost jako dobrou a hodnotnou. Ke stanovení tržní ceny použil porovnací metodu – prodejem obdobných bytových jednotek v [obec].

25. Žalovaný se znaleckým posudkem nesouhlasil, a proto byl znalec [celé jméno znalce] ještě vyslechnut při jednání konaném dne 3. 11. 2020. Žalovaný zejména namítal, že znalec neuvažuje stavebně technický stav nemovitosti, dále k porovnání použil byty ve zděných domech a konečně namítal i umístění porovnávaných nemovitostí v obci [obec] ([část obce] – [obec]) a také lokalitě u frekventované hlavní silnice z [obec] na [obec] ([ulice]). Konečně upozornil, že oproti posudku znalkyně [celé jméno znalkyně] došlo k navýšení (od roku 2017) o více než 56%.

26. K uvedeným námitkám znalec [celé jméno znalce] při jednání uvedl, že měl k dispozici spis a provedl také obhlídku bytové jednotky. Seznámil se i s posudkem původní znalkyně. Při vypracování znaleckého posudku vycházel ze situace na trhu, posuzoval velikost bytu 3+1 v dobrém stavu, nacházející se v revitalizovaném domě (po nástavbě), v lokalitě vysoce žádané - [ulice] [anonymizována dvě slova], a porovnával ceny bytů k prodeji v současné době. Osvětlil, že vedle profese soudního znalce působí i jako bankovní odhadce a jako odhadce pro město Hradec Králové, tudíž situaci ve městě zná. Porovnával ceny nabídkové, když pokud jde o ceny realizované, tak z těch při vypracování posudku raději nevychází, neboť ze smlouvy se nepozná, v jakém stavu byt fakticky je, a může tak vzniknout rozdíl třeba i v řádu 500 000 Kč. V současné době se v [obec] pohybuje jednotková cena u bytových jednotek, jako je tato oceňovaná, v ceně 45 000 Kč za m2. Pokud pak jde o novostavby, tak tam činí cena dokonce 70 000 Kč za m2. Ve znaleckém posudku počítal s jednotkovou cenou 44 900 Kč/m2, což je cena zcela běžná, možná i spíše nižší, než za jakou se byty ve skutečnosti prodávají. Od roku 2014 stouply ceny bytů v [obec] o 50 – 60 %. Uvedl, že neuvažuje o tom, že by původní znalecký posudek byl zpracován nějak špatně, ale došlo k obrovskému vývoji cen.

27. K námitkám žalovaného ohledně závad stavebně technického charakteru u jednotky (po předestření 8ks fotografií bytové jednotky – čl. 349 – 356 spisu), znalec ohledně vadného osazení oken uvedl, že tato šla reklamovat, přičemž jde o jednoduchý úkon, kdy se dostaví technik a dotčená místa utěsní speciálním silikonem.

28. K dalším tvrzeným závadám (vlhkost a plíseň) uvedl, že obecně vlhkost a případná plíseň v oblasti jádra a oken se vyskytuje zejména v málo větraných prostorách (nedostatečné větrání se projevuje zejména u starších lidí), když dochází ke kondenzaci vodní páry, a to zejména v kuchyni. Další drobné závady, jako špatně zapravený parapet a další drobné závady, tak ty se do ceny bytu vůbec nepromítnou. Dnes je situace na trhu taková, že pokud takovýto byt budete inzerovat, tak je do týdne prodaný a nějaké drobné závady se v ceně vůbec neprojeví. Pokud byl jako znalec přizván k takovým prodejům a upozornil kupující na tyto drobné závady, tak ti de facto těchto rad nedbají s tím, že pokud oni byt odmítnou, jsou další dva v řadě, kdo byt ihned koupí. Oceňovaná bytová jednotka se nachází ve vysoce atraktivním domě. Z pracovních činností pro město Hradec Králové má znalec poznatky o tom, že v této části kolem silnice v ulici [ulice] má být postavena odhlučňovací stěna, čímž dojde k eliminaci hluku, i když konkrétně tento byt se nenachází hned u silnice. Samotnou lokalitu, kde se dům/byt nachází, hodnotí jako vysoce atraktivní. K odlišení různých lokalit, např. lokality [obec], která je také vysoce atraktivní, používá různé koeficienty, ovšem to nic nemění na faktu, že výsledná průměrná cena v současné době opravdu dosahuje částky 45 000 Kč/m2.

29. Ještě k cenové úrovni bytů v roce 2017 a současné uvedl, že průměrný nárůst byl klidně až 40%. Nárůst cen je obrovský, nejenom v lokalitě [obec] - [část obce]. Nabídka bytů v [obec] je totiž malá, zatímco poptávka je obrovská. Lidé byty používají jako investici, ukládají do nich peníze. K žádnému snížení cen bytu v důsledku epidemie koronaviru, ani ekonomické krize nedošlo. Naopak. Sám znalec při nahlédnutí do nabídky bytových jednotek, tento předmětný byt hodnotí jako nikoli drahý. Znalec doplnil, že se nezabýval kvalitou posudku ani cenou zjištěnou znalkyní [celé jméno znalkyně], ale vycházel z vlastních zkušeností, kdy byt je po částečné rekonstrukci (nová kuchyňská linka a drobné úpravy), v domě, který byl revitalizovaný, čili dle svých zkušeností uzavřel, že i k roku 2017 byla předmětná bytová mírně podhodnocená. Konečně k námitce ohledně porovnávaných nemovitostí (3 nabídky bytů se nacházejí se ve zděných domech) znalec obecně uvedl, že v zásadě v dnešní době platí, že cena panelového bytu je vyšší než u zděného bytu, neboť panelové domy se nachází často v atraktivních lokalitách sídlišť. Zděné domy se nachází povětšinou kolem centra města a z 90% jsou bez výtahu, čili tam je zájem nižší. Vyšel tedy z toho, že cena panelového bytu za byt bývá dnes vyšší než cena zděného bytu.

30. Soud posuzoval vyjádření znalce, jeho znalecký posudek i námitky žalovaného a uzavřel, že znalec [celé jméno znalce] přesvědčivě odůvodnil výši zjištěné tržní ceny předmětného bytu. Jde přitom o znalce, jehož oprávnění zpracovávat znalecké úkoly je jak v oboru ekonomika, tak v oboru stavebnictví, (na rozdíl od znalkyně [celé jméno znalkyně], která obor stavebnictví nemá.)

31. Z toho pak soud uzavřel, že znalec [celé jméno znalce] je kompetentní vyjadřovat se k i případnému vlivu stavebnětechnických závad domu a bytu na tržní cenu bytové jednotky. Znalec bytovou jednotku prohlédl, zpracoval ocenění včetně porovnání nabízených nemovitostí a vyšel z jednotkové ceny bytové jednotky v poměru 44 900 Kč/m2, přičemž z vyjádření znalce o výši tržních cen za metr čtvereční v [obec] (pohybujících se mezi 45 000 Kč/m2 až 70 000/ m2 u novostaveb), jde o závěr zcela reálný. Z úřední činnosti jsou soudu také známa fakta, jak je přednáší znalec, a to ohledně trhu s nemovitostmi (byty i domy) v [obec], které jsou„ nedostatkové“. Vycházeje z těchto úvah pak soud uzavřel, že námitky žalovaného nejsou důvodné a znalec [celé jméno znalce] objektivně stanovil tržní cenu předmětné bytové jednotky, z níž soud pak vypořádání SJM nakonec vycházel – částkou 3 330 000 Kč.

32. Pokud jde o další položky, konkr. práva a povinnosti a zůstatky na účtech u [právnická osoba], tak soud ze zpráv tohoto bankovního ústavu zjistil, že zůstatek žalobkyně na účtu ze smlouvy [číslo] činil ke dni 29. 6. 2016 66 458,91 Kč. Pokud jde o zůstatek na účtu žalovaného u [právnická osoba], číslo smlouvy [číslo], tak zde byl, podle zprávy bankovního ústavu, ke dni 29. 6. 2016 zůstatek ve výši 23 826,14 Kč. Soud však zjišťoval i předchozí historii na všech účtech žalovaného zde a ze zprávy [právnická osoba] a dalších provedených důkazů (zpráva [právnická osoba] a [právnická osoba]) zjistil, že žalovaný měl ještě dříve se stavební spořitelnou uzavřenou smlouvu [číslo] (smlouva ze dne 7. 3. 2003), která byla vypořádána ke dni 15. 1. 2016, a na které byl zůstatek 516 150,89 Kč. Poměrnou část zůstatku z této smlouvy ve výši 16 150,89 Kč převedl žalovaný na účet [číslo] (ten tedy již započten a zohledněn při vypořádání v částce 23 826,14 Kč), ovšem zbytek částky ve výši 500 000 Kč rozdělil žalovaný 5 měsíců před rozvodem manželství svým dvěma synům, a to tak, že na účet [jméno] [příjmení] převedl částku 250 000 Kč (odepsána na účet číslo [bankovní účet]) a na účet [celé jméno žalovaného] převedl rovněž částku 250 000 (odepsána na účet číslo [bankovní účet]). Dle názoru soudu byl tento převod účelový, kterým žalovaný sledoval pouze jediný cíl, a to 5 měsíců před ukončením manželství vyvést značnou část masy SJM, a tak ji ponížit o částku 500 000 Kč tím, že převede tuto částku svým dvěma synům. Proto soud při vypořádání vycházel z částky 404 094 Kč (ze smlouvy [číslo]), tj. částky 500 000 Kč, od níž odečetl částku 95 905,93 Kč, kterou měl na účtu [číslo] žalovaný již ke dni uzavření manželství, tj. ke dni 23. 7. 2004 (vycházejíce ze zprávy [právnická osoba] - viz č.l. 47, 81 a č. l. 123 -124 ve spojení s tvrzením žalovaného).

33. Odvolací soud již i k této otázce zaujal své stanovisko a v rozsudku č. j. 21 Co 200/2018 – 264 zopakoval, že žalovaný vypořádal ke dni 15. 1. 2016 smlouvu s [právnická osoba] [číslo] se zůstatkem 516 150,89 Kč a z toho částku 500 000 Kč převedl na účty svých synů – [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně se v rámci tohoto řízení včas v tříleté promlčecí době dovolala neplatnosti tohoto jednání žalovaného spočívajícího v nakládání se společnými prostředky ve smyslu § 714 odst. 2, § 586 odst. 1 o. z. a jednání žalovaného je tedy neplatné a nevyvolalo žádné právní účinky. Uvedené peněžní prostředky (po odečtu upraveno na částku 404 094 Kč) je proto třeba zařadit k tíži žalovaného do vypořádání. Krajský soud dále vysvětlil, že dovolání se relativní neplatnosti ve smyslu § 714 odst. 2, § 586 odst. 1 o. z. je jednostranným právním úkonem, který musí být adresován všem účastníkům právního vztahu. Žalovaný namítal (v závěru jednání před odvolacím soudem), že žalobkyně se neplatnosti nedovolala vůči jeho synům. Tato argumentace by byla případná pouze tehdy, pokud by žalobkyně napadala svojí námitkou relativní neplatnosti konkrétní dvoustranné právní jednání mezi žalovaným a jeho syny, např. darovací smlouvu. O takový případ ovšem v projednávané věci nešlo. Žalovaný peníze z účtu vybral a nakládal s nimi proti vůli žalobkyně tak, že je převedl jinam. Nebylo lze rozpoznat, zda se tak stalo na základě konkrétního právního jednání (smlouvy) s třetí osobou či nikoli, anebo šlo jen o prostý výběr a další naložení s vybranými peněžními prostředky podle vůle žalovaného. Sama okolnost, že peníze žalovaný uložil na účty vedené na jména svých synů, ještě nesvědčí dostatečně spolehlivě o tom, že došlo i k právnímu jednání mezi nimi, tj. uzavření smlouvy, podle které by peněžní prostředky přešly do majetku synů žalovaného (např. na základě darovací smlouvy). K dovolání se neplatnosti jednání žalovaného podle § 714 odst. 2 o. z. proto postačilo, pokud tak žalovaná učinila jen vůči žalovanému jako druhému manželovi. Odvolací soud tedy uzavřel, že uvedenou peněžní částku ve výši 404 094 Kč je třeba zařadit k tíži žalovaného do vypořádání společného jmění (viz odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 21 Co 200/2018 – 264 – odstavec 29-31).

34. Ze zprávy [příjmení] [příjmení] [jméno], pod adresou [adresa], [IČO] k účtu [číslo] založenému dne 18. 9. 2009 soud zjistil, že zůstatek žalovaného na tomto účtu ke dni 29. 6. 2016 dosáhl částky 350,63 Kč.

35. Zůstatek na účtu investičního životního pojištění [příjmení] [jméno] [číslo] vedeném na jméno žalovaného u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] činil dle zprávy [právnická osoba] (č. l. 43) 99 300,51 Kč.

36. Zůstatek na účtu [právnická osoba], ze smlouvy o penzijním připojištění [číslo] vedené na jméno žalovaného u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO] ke dni 29. 6. 2016 činil 156 883,69 Kč. Z návrhu na uzavření smlouvy [číslo] výpisu účastníka ke dni 31. 12. 2004 soud zjistil, že do července 2004, tj. do data uzavření manželství, byla na účtu penzijního připojištění, vedeném na jméno žalovaného, naspořena částka 28 195 Kč. Soud tedy uzavřel, že do vypořádání zůstatku penzijního pojištění u [právnická osoba] je třeba zahrnout a odečíst částku 28 195 Kč, kterou měl žalovaný naspořenu na účtu penzijního připojištění [anonymizováno] u [anonymizována čtyři slova] a vycházel tedy při vypořádání z částky 128 688,69 Kč, která je k přikázání z tohoto titulu žalovanému (156 883,69 Kč minus 28 195 Kč) – viz č.l. 20 - 22.

37. Zůstatek na účtu [právnická osoba], a to ze smlouvy o investičním životním pojištění [číslo] vedeném na jméno žalobkyně u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] činil ke dni 29. 6. 2016 118 222 Kč.

38. Ze zprávy [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] soud zjistil, že na spořicím účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalovaného se ke dni 29. 6. 2016 nacházela částka 162 918,43 Kč a na běžném účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalovaného se nacházela částka 27 947,62 Kč.

39. Ze zprávy [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] soud zjistil, že na jméno žalobkyně zde je vedeno 6 účtů a ke dni 29. 6. 2016 byl na účtu č. [bankovní účet] zůstatek 4 872,79 Kč, na účtu č. [bankovní účet] zůstatek ve výši 302 Kč, na účtu č. [bankovní účet] zůstatek ve výši 44 715,84 Kč a na účtu č. [bankovní účet] zůstatek ve výši 2 423,07 Kč – celkem tedy k přikázání 52 313,70 Kč.

40. Pokud jde o účet č. [bankovní účet] (vedený na jméno žalobkyně), tak zde byl ke dni 29. 6. 2016 zůstatek ve výši 85 235 Kč a účet č. [bankovní účet], kde byl k rozhodnému dni zůstatek nula. V návaznosti na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 21 Co 200/2018-264 (zejm. odůvodnění pod bodem 23 -24) pak soud nově do vypořádání zahrnul i tento účet se zůstatkem 85 235 Kč, ale současně i dluh pana [jméno] [příjmení] ve stejné výši, neboť peněžní prostředky na tomto účtu byly jeho prostředky. Ve světle spolu s dalšími provedenými důkazy (a v neposlední řadě i vzhledem k nesporovanému tvrzení – viz vyjádření žalovaného ze dne 14. 8. 2017 na č.l. 111) uvěřil soud tvrzením žalobkyně o tom, že prostředky na těchto účtech patří jejímu synovi [jméno] [příjmení], když žalobkyně předložila jednak příkazní smlouvu ze dne 3. 4. 2014, z níž bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], jako příkazce uložil žalobkyni, jako příkazníkovi obstarat veškeré záležitosti související s pronajímáním nemovitosti stavby č. e. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] [obec] s tím, že příkazník se zavázal veškeré záležitosti ohledně zajišťování pronájmu nemovitosti obstarat a přijímat a přebírat zálohové platby od nájemců a provést jejich následné vyúčtování na účet příkazníka (číslo účtu [bankovní účet] a [bankovní účet]) a dále předložila výpisy z tohoto účtu, z nichž vyplývá, že na tento účet byly připisovány prostředky s označením„ chata“,„ ubytování“, příp.„ rezervace“, tedy jde o prostředky z pronájmu nemovitosti, což koresponduje s dalšími žalobkyní doloženými a provedenými důkazy. Nově tedy do vypořádání bylo zahrnuto jak aktivum (zůstatek na účtu) i pasivum (dluh přikázaný žalobkyni k vyplacení částky 85 235 Kč [jméno] [příjmení]).

41. Ze zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že ke dni 29. 6. 2016 se na tomto účtu nenacházely žádné prostředky, žalovaný tedy nevlastnil žádné podílové listy, neboť byl dne 15. 4. 2016 proveden jejich zpětný odkup (dne 16. 7. 2013 investovány prostředky ve výši 50 000 Kč, zpětný odkup proveden dne 15. 4. 2016 k výplatě 52 964,73 Kč) – viz zpráva na č. l. 36 - 37 a č. l.

116. Tato položka tedy nebyla do vypořádání (oproti návrhu žalobkyně) zahrnuta, neboť se ke dni ukončení manželství v mase SJM nenacházela.

42. Soud po právní stránce posoudil projednávanou věc následovně:

43. Manželství účastníků zaniklo ke dni 29. 6. 2016, soud proto provedl vypořádání společného jmění v souladu s § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) dle § 736 a násl. o. z.

44. Podle § 740 o. z. platí, že nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

45. Podle § 742 odst. 1 o. z. platí, že nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

46. Při vypořádání soud vycházel v souladu s § 742 odst. 1 písm. f) o. z. z toho, že žalovanému svědčí převážná zásluha na nabytí největší z majetkových hodnot, které náležejí do společného jmění účastníků, a to zásluha na získání předmětné bytové jednotky specifikované ve výroku I. B), bod 1., 2. tohoto rozsudku, kterou účastníci nabyli za trvání manželství kupní smlouvou při privatizaci bytového fondu [územní celek], a jejíž obvyklá cena zjištěná podle znaleckého posudku v současné době činí 3 330 000 Kč. Žalovaný předmětnou bytovou jednotku získal z rozhodnutí Posádkové správy [obec] v roce 1971 jako tzv. vojenský byt, tzn. byt sloužící pro ubytování vojáků z povolání. Tuto bytovou jednotku žalovaný užíval i v době sňatku se žalobkyní, která jí následně začala užívat spolu se žalovaným. Zásluha žalobkyně na získání této majetkové hodnoty byla tedy minimální (odvíjela od uzavření sňatku) a do masy SJM byla jednotka zařazena toliko z toho důvodu, že v roce 2006, tedy za trvání manželství, byla prováděna privatizace bytového fondu [územní celek] Kupní smlouvou ze dne 23. 3. 2006 byla tedy předmětná bytová jednotka při privatizaci bytového fondu [územní celek] převedena [územní celek] na oba účastníky. Žalovaný se tak z pohledu soudu výrazným způsobem zasloužil o získání předmětné bytové jednotky, kterou po dobu více jak 30 let před uzavřením sňatku v roce 2004 užíval a pečoval o ni. Oba účastníci se prvotně ucházeli o přikázání předmětné bytové jednotky, ovšem dle názoru soudu – kromě hlediska větší zásluhy na získání a udržení bytu svědčily pro žalovaného i další kritéria, díky nimž soud uzavřel, že předmětná jednotka má být přikázána žalovanému. Těmito kritérii jsou jednak věk a jednak závažný zdravotní stav žalovaného. Žalovaný totiž v době vypořádání dosáhl věku 83 let a jeho zdravotní stav je více než nepříznivý, když trpí vícero onemocněními, včetně onemocnění psychického (viz lékařské zprávy shora). Naopak u žalobkyně nebyly žádné okolnosti, které by svědčily pro přikázání bytové jednotky výlučně jí, tvrzeny ani prokázány - kromě toho, že byla členkou orgánů vedení společenství vlastníků (tato skutečnost nemá z pohledu soudu na otázku přikázání žádný vliv) a měla se podílet na organizaci prací při rekonstrukci bytové jednotky. Soud uvažoval i další kritéria, týkající se otázky přikázání nemovitosti a uzavřel, že žalobkyně dosáhla v době vypořádání věku 70 let. Skutečnosti týkající se zdravotního stavu žalobkyně nebyly tvrzeny ani prokazovány. Vycházejíc z těchto úvah tedy soud předpokládá, že žalobkyně bude ještě schopna opatřit si vlastní ubytování na rozdíl od žalovaného. Kromě těchto úvah je to znovu žalovaný, kdo disponuje vyšší částkou finančních prostředků (viz stavy a úložky finančních prostředků na účtech přikazovaných žalovanému) a právě u něho je tedy vyšší předpoklad bezproblémové výplaty vypořádacího podílu žalobkyni. Konečně po předcházejících rozsudcích vyšších soudů pak i žalobkyně odstoupila od svého požadavku na přikázání předmětné bytové jednotky a akceptovala přikázání bytu žalovanému.

47. Poté, co soud uzavřel, že bytovou jednotku je třeba přikázat žalovanému, rozhodl také o použití tzv. disparity podílů účastníků při vypořádání, a to 70 % ve prospěch žalovaného a 30 % ve prospěch žalobkyně. K této úvaze vedly soud právě skutečnosti týkající se vůbec otázky prvotního nabytí jednotky (přidělení bytu v roce 1971) a následně jeho užívání po dobu delší 30ti let, zatímco nebyly soudem shledány důvody pro použití rozdělení SJM rovným dílem, když nebylo prokázáno, že by se žalobkyně vyšší měrou starala o rodinu, nebo že by předmětnou bytovou jednotku výrazně sama či se svým synem zhodnotila (tvrzená rekonstrukce oken a kuchyně byla provedena odbornými firmami) a soud mohl uzavřít pouze o tom, že žalobkyně organizovala práce s rekonstrukcí související. V tom však nelze shledat žádnou okolnost svědčící o mimořádnosti takového jednání.

48. Pokud jde o další položky společného jmění účastníků, tj. zůstatky na účtech bank, penzijních společností, pojišťoven a stavební spořitelny, tak zde soud rozhodl v souladu s ustanovením § 742 odst. 1 písm. a) o. z. a při vypořádání těchto položek stanovil rovný podíl účastníků na vypořádávaném jmění, když zde již soud neshledal žádné důvody pro disparitu podílů účastníků.

49. Pokud jde o další položky přikázané žalovanému (viz výrok I., B) body 3 – 8), tak zde soud vycházel z částek zjištěných konkrétními institucemi, přičemž žalovaný nabývá vypořádáním majetkovou hodnotu ve výši 847 126 Kč, která je součtem následujících částek: 350,63 Kč ([příjmení] [příjmení] [jméno]), 99 300,51 Kč ([právnická osoba] - investiční životní pojištění [příjmení] [jméno]), 128 688,69 Kč ([právnická osoba]), přičemž od zjištěného zůstatku vyčísleného ke dni právní moci rozvodového rozsudku na 156 883,69 Kč soud odečetl částku 28 195 K, tj. částku, kterou disponoval žalovaný již před uzavřením manželství z titulu penzijního připojištění [anonymizováno] u [anonymizována čtyři slova], a která byla vložena do [právnická osoba] 27 947,60 Kč a 162 918,43 Kč na spořícím a běžném účtu u [právnická osoba] 23 826,14 Kč jako zůstatek zjištěný ke dni právní moci rozvodového rozsudku u [právnická osoba] na účtu [číslo] plus částku na účtu u [právnická osoba] [číslo] přičemž zde soud vycházel z částky 404 094 Kč, když od částky 500 000 Kč, kterou považuje za účelově převedenou synům žalovaného krátce před rozvodem manželství, odečetl částku 95 905,93 Kč, kterou disponoval žalovaný na účtu stavebního spoření již ke dni uzavření manželství (viz skutková zjištění výše). Žalovaný totiž před uzavřením manželství, tj. 7. 3. 2003 uzavřel smlouvu o stavebním spoření [číslo] která byla ukončena a vypořádána v lednu 2016, a z níž byla částka 16 150,89 Kč převedena na účet [číslo] která je vypořádávána částkou 23 826,14 Kč. Při zohlednění výše vypořádacího podílu ovšem soud uzavřel, že žalovaný v úmyslu ponížit rozsah masy společného jmění manželů vyvedl částku 500 000 Kč z masy SJM tak, že částku 500 000 Kč rozdělil 5 měsíců před rozvodem manželství svým dvěma synům, a to tak, že na účet [jméno] [příjmení] převedl částku 250 000 Kč (odepsána na účet číslo [bankovní účet]) a na účet [celé jméno žalovaného] převedl rovněž částku 250 000 (odepsána na účet číslo [bankovní účet]). Dle názoru soudu byl tento převod účelový, kterým žalovaný sledoval pouze jediný cíl, a to ponížit výši vypořádacího podílu ze SJM. Proto soud při vypořádání vycházel z částky 404 094 Kč (ze smlouvy [číslo]), tj. částky 500 000, od níž odečetl částku 95 905,93 Kč, kterou měl na účtu [číslo] žalovaný již ke dni uzavření manželství, tj. ke dni 23. 7. 2014, jak již uvedeno a odůvodněno výše.

50. Žalobkyně pak vypořádáním získává majetkovou hodnotou ve výši 236 994,60 Kč, která je součtem přikázaných zůstatků u [právnická osoba] ve výši 118 222 Kč, na účtu [právnická osoba] ve výši 52 313,70 Kč a zůstatku na účtu [právnická osoba] ve výši 66 458,91 Kč.

51. Soud dále při vypořádání zohlednil, že žalobkyně má v souladu s ustanovením § 742 odst. 1 písm. c) o. z. právo, aby jí bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložila na společný majetek. Zde soud vyšel z toho (a žalovaný to nesporoval), že žalobkyně ze svých výlučných prostředků vložila na společný majetek, tj. kupní cenu předmětné bytové jednotky, částku 43 606 Kč. Vnos žalobkyně však bylo ještě třeba valorizovat a ve smyslu ust. § 742 odst. 2 občanského zákoníku strany učinily nesporným, že výše vnosu žalobkyně činí 53 165,30 Kč a tuto je třeba zohlednit při vypořádání.

52. Pokud pak jde o výpočet vypořádacího podílu, tak soud dodržel způsob výpočtu, jak uveden v bodě 32 a násl. odůvodnění krajské rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 21 Co 200/2018-264 a vycházel z těchto premis: výše valorizovaného vnosu žalobkyně činí 53 165,30 Kč. Do celkové masy je při zohlednění disparátního vypořádání bytové jednotky (žalovaný 70 % a žalobkyně 30 %) třeba zahrnout poměrnou cenu bytové jednotky ve výši 60 %, představující dvojnásobek vypořádacího podílu, který má žalovaný zaplatit žalobkyni, tj. 30 × 2 = 60 % z ceny bytové jednotky, jak byla zjištěna znaleckým posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce]. Tato částka činí 1 998 000 Kč. Do celkové masy společného jmění manželů určené k vypořádání patří tedy hodnota bytové jednotky v částce 1 998 000 Kč plus částka 236 994,60 Kč (hodnota majetku přikázaného žalobkyni) plus částka 847 126 Kč (hodnota majetku přikázaného žalovanému), tedy celkem částka 3 082 120,60 Kč.

53. Od této částky je třeba ještě dále odečíst hodnotu valorizovaného vnosu žalobkyně ve výši 53 165,30 Kč, tudíž dospějeme k částce 3 028 955,30 Kč. Na každého z účastníků by měla připadnout 1/2 této hodnoty, tedy částka 1 514 477,65 Kč. Protože žalovaný získává majetek v hodnotě 2 845 126 Kč, přičemž vypořádací podíl byl vypočten na 1 514 477,65 Kč, byl žalovaný uznán povinným vyplatit žalobkyni rozdíl těchto částek, tedy částku 1 330 648,35 Kč (výrok I., C).

54. Lhůtu k zaplacení vypořádacího podílu soud určil ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v trvání tří měsíců, když vyhověl návrhu žalovaného, přičemž tuto lhůtu soud považuje za adekvátní k tomu, aby žalovaný obstaral finanční prostředky k výplatě vypořádacího podílu (například jejich uvolnění u bankovního ústavu, případně získávání úvěru).

55. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. pod výrokem II., neboť v tomto případě nelze hovořit o převážném úspěchu žádné ze stran řízení. Žalobkyně byla úspěšná ve svém návrhu na přikázání zůstatků na účtech obou účastníků a zahrnutí částky 404 094 Kč z titulu převodu na syny krátce před rozvodem. Žalovaný byl zase úspěšný v otázce přikázání nejhodnotnější věci, tj. nemovitosti, do svého výlučného vlastnictví a rozhodnutí o disparitě. Rozhodnutí však záviselo jednak na úvaze soudu (o výši disparitního uspořádání, když o tomto svém názoru soud účastníky informoval hned při prvém jednání ve věci) a také na znaleckém dokazování, pokud byla oceňována předmětná bytová jednotka. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

56. V souvislosti s tímto řízením byly Českou republikou vynaloženy náklady na znalecké dokazování v celkové výši 8 721 Kč, a to za znalecký posudek znalce [celé jméno znalkyně] a doplňující výslech při jednání před nalézacím soudem a ve výši 3 675 Kč při doplnění dokazování opět znalkyní [celé jméno znalkyně] před odvolacím soudem. Následně bylo znovu doplňováno dokazování o výši tržní ceny bytové jednotky – znalec [celé jméno znalce], přičemž náklady na toto nové dokazování dosáhly výše 4 340 Kč. Celkové náklady dokazování tedy činí 16 736 Kč. Podle § 148 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Protože řízení o vypořádání společného jmění manželů je zvláštním typem řízení, které je vedeno v zájmu obou účastníků a ve výsledku nelze hovořit o jednoznačném úspěchu či neúspěchu toho kterého z účastníků (a zde navíc záleželo na znaleckém dokazování a úvaze soudu) uznal soud žalobkyni a žalovaného povinnými zaplatit České republice náklady, které platila, každého ½, tj. pro žalovaného částkou 6 368 Kč (při zohlednění zaplacené zálohy ve výši 2 000 Kč) a pro žalobkyni částkou 4 368 Kč, neboť žalobkyni byla odečtena již zaplacená záloha na znalecké dokazování, kterou zaplatila před zadáním posudku ve výši 4 000 Kč (výroky III., IV.). Lhůta k plnění dle výroků III., IV. byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.