17 C 379/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 383 340 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 383 340 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 383 340 Kč za období od 17. 4. 2019 do zaplacení a spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 141 987,12 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobou podanou soudu dne 27. 10. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 383 340 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že žalovaný u žalobce poptával provedení průmyslových podlah. Žalobce proto předložil nabídku prací [číslo], kterou žalovaný akceptoval. Tím byla uzavřena smlouva o dílo, podle které byl žalobce povinen provést mj. dílo spočívající ve zhotovení„ [anonymizováno] stěrky [anonymizováno] – [anonymizována čtyři slova], šedá dle [anonymizováno] [číslo], hladká, v tl. cca 2 mm se svodovým odporem 10-4 – 10-6 OHM o výměře cca 180 m2“. Žalobce dílo provedl ke dni 18. 5. 2018. Zprávou o výchozí revizi elektrického zařízení uskutečněné dne 2. 7. 2018 bylo potvrzeno, že zařízení je schopno bezpečného a trvalého provozu. Žalovaný přesto odmítal podepsat předávací protokol. Žalobce proto následně požádal o vyjádření výrobce aplikovaného podlahového systému [anonymizováno], spol. [anonymizováno], která nezjistila žádné odchylky od deklarovaných vlastností použité podlahoviny, ani závady v provedení aplikace, které se vztahují k odolnosti povrchu. Jelikož žalovanému nebylo možné předat dílo formálně, žalobce pořídil ke dni 2. 4. 2019 soupis provedených prací a stejného dne žalovanému vystavil fakturu na částku 383 340 Kč se splatností 16. 4. 2019. Žalobce dílo dokončil, když podlahu provedl v souladu se smlouvou, a předal ho žalovanému fakticky do užívání, čímž mu vznikl nárok na zaplacení ceny díla. Žalobce nesouhlasil s argumentací žalovaného, že dílo je jako tzv. vyhrazené elektrické zařízení zařazeno dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 73/2010 Sb. do třídy I. skupiny E, neboť ve skutečnosti patří do třídy II. skupiny J dané vyhlášky. Požadavky žalovaného na žalobce (např. doložení souhlasu Technické inspekce ČR k montáži podlahy) tak nejsou relevantní.

2. Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout v celém rozsahu. Svoji obranu v řízení postavil na tvrzení, že elektrostaticky vodivá podlaha je tzv. vyhrazeným elektrickým technickým zařízením spadajícím do třídy I. skupiny E dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 73/2010 Sb. a s ohledem na to vyplývají pro zhotovitele díla z relevantních právních předpisů různé povinnosti. Jde o povinnost disponovat oprávněním k montáži od Technické inspekce ČR (dále také jen "TIČR"), povinnost odborné kvalifikace osob provádějících dílo a povinnost vypracování průvodní dokumentace k dílu. Žalovaný marně vyzýval žalobce k předložení dokumentů o tom, že byl v době provádění díla oprávněným subjektem ke zhotovení podlahy. Účelem díla byla ochrana zařízení žalovaného instalovaného na podlaze, tj. výrobní linky elektronických součástek – tištěných spojů. Aby mohl žalovaný takto zpracovanou ochranu deklarovat svým zákazníkům, musí být dílo zhotoveno v souladu s platnou právní úpravou a oprávněným subjektem. Dílo neplní tento účel, když nesplňuje nároky kladené zákonem (zejm. platné povolení od TIČR a průvodní dokumentace), a tedy není dokončené ve smyslu § 2604 a § 2605 občanského zákoníku. Žalovaný dále namítal nesprávný technologický postup, kdy žalobce při opravě vad stěrky (výrazné hrubosti a vlnky) vrstvil několik nátěrů na sebe. Podlaha pak nemůže splňovat garantované vlastnosti, pokud jde o její tvrdost.

3. Soud provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti:

4. Z nabídky prací [číslo] – [anonymizováno] ze dne 23. 4. 2018 na čl. 16-21 (dále také jen„ nabídka“) soud zjistil, že žalobce předložil na základě poptávky žalovaného nabídku na zhotovení díla, konkrétně na opravu a provedení povrchové úpravy průmyslových podlah v [obec]. Nabídka zahrnovala provedení [anonymizováno] stěrky [anonymizováno] – [anonymizována čtyři slova] ve výměře 180 m2 s předběžným rozpočtem 363 540 Kč a opravu podlahy epoxidovou protiskluznou stěrkou [anonymizováno] [číslo] o výměře 35 m2 s předběžným rozpočtem 54 825 Kč, technické řešení díla, pracovní postup, podmínky pro aplikaci a platební podmínky. Dále soud zjistil, že technické řešení počítalo s mechanickým zatíženým v podobě chůze lidí.

5. Ze soupisu provedených prací ze dne 2. 4. 2019 (čl. 22-23) soud zjistil, že žalobce provedl jednotlivé práce specifikované v nabídce a nad rámec toho vícepráce spočívající v broušení povrchu o výměře 198 m2 za částku 19 800 Kč, tedy celkem provedl práce v hodnotě 438 165 Kč.

6. Z faktury [číslo] ze dne 2. 4. 2019 (čl. 21) soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému za práce provedené (dle nabídky [číslo] – [anonymizováno]) částku 383 340 Kč, splatnou dne 16. 4. 2019.

7. Z vyjádření k faktuře ze dne 15. 4. 2019 (čl. 24-25) soud zjistil, že žalovaný (prostřednictvím svého zástupce) odmítl fakturu jako předčasnou a neoprávněnou s odůvodněním, že s ohledem na charakter díla jako vyhrazeného elektrického zařízení spadajícího do třídy I. skupiny E přílohy č. 1 vyhlášky č. 73/2010 Sb. vyplývají pro zhotovitele právní povinnosti (zejména osvědčení o způsobilosti ke zhotovení díla, zajištění provádění odborně kvalifikovanými osobami), bez jejichž doložení nelze dané dílo považovat ta dokončené a předané.

8. Z výchozí zprávy o revizi elektrického zařízení vykonané dne 2. 7. 2018, ev. [číslo] (nahrazující výchozí rev. zpr. ev. [číslo]) na čl. 26-28 soud zjistil, že naměřené hodnoty odporu podlahy splňují doporučené požadavky pro antistatické podlahy dle ČSN 34 1382 – elektrostaticky vodivá podlaha, a že podlaha je schopna bezpečného a trvalého provozu.

9. Z vyjádření výrobce aplikovaného podlahového systému [anonymizováno] – spol. [právnická osoba], [IČO] (čl. 33) soud zjistil, že společnost provedla k žádosti žalobce kontrolu podlahy, a že nebyly shledány žádné odchylky od deklarovaných vlastností použité podlahoviny a ani závady v provedení aplikaci, vztahující se k odolnosti povrchu. Společnost dále k mechanickému poškození uvedla, že je dáno překročením mechanické odolnosti použitého systému, kdy na podlaze jsou umístěny stroje, jejichž podstavce působí na podlahu bodovým zatížením vyšším než 1,5 MPa, což vede k deformaci. Skutečnost změření tvrdosti podlahy ve vyhovujícím rozmezí 84 – 86 (deklarovaná tvrdost podlahového systému je 80) a zjištění otlaků v důsledku působení strojů vyplývá dále i ze stavebního deníku – zápisu ze dne 28. 8. 2018 (čl. 74).

10. Z e-mailu právního zástupce žalovaného ze dne 10. 10. 2019 (čl. 11 p.v.) bylo zjištěno, že byl osloven [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z Technické inspekce ČR s dotazem, zda musí jakýkoli dodavatel podlahy ve smyslu přiložené nabídky prací vlastnit oprávnění k montážím takových elektrických zařízení dle vyhl. č. 20/1979 Sb. a vyhl. č. 73/2010 Sb. a zda je subjektem dalších navazujících povinností. Z vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 14. 10. 2019 (čl. 11) soud zjistil, že dle TIČR je ve smyslu zákona č. 174/68 Sb. a navazující vyhlášky č. 73/2010 Sb. potřeba k montáži elektrostaticky vodivé podlahy oprávnění.

11. Z e-mailové komunikace právních zástupců účastníků řízení z období od 15. 8. 2019 do 8. 10. 2019 (čl. 32, 34-38) soud zjistil, že k formálnímu převzetí díla nedošlo.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 8. 2019 a dokladů o odeslání, resp. přijetí (čl. 29-31) soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení neuhrazené ceny díla, jak byla vyúčtována fakturou [číslo].

13. Z vyjádření Technické inspekce České republiky ze dne 8. 3. 2021 (čl. 54), jako orgánu státního odborného dozoru v oblasti technických zařízení, k otázkám zadaným soudem bylo zjištěno následující: i. elektrostaticky vodivé povrchy (jinak antistatické) jsou vyhrazená elektrická zařízení, na která se mj. vztahuje norma ČSN 34 1382: 1998 Zkoušení elektrostatických vlastností materiálů a výrobků; v případě předmětného díla lze předpokládat, že jde o prostor třídy II. (s ohledem na to, že se jedná o prostor pro osazovací linku), ii. nutnost zajištění souhlasu/vyjádření/oznámení TIČR před zahájením prací a po provedení podlahy (bez připojení na zemnící body) dle platné právní úpravy (vyhláška č. 73/2010 Sb.) závisí na tom, zda jde o zařízení třídy I. nebo třídy II., iii. předmětná revizní zpráva [jméno] [příjmení] obsahuje všechny náležitosti vyžadované zákonem č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru, a prováděcí vyhlášky č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, iv. realizovaný typ podlahy je z hlediska elektrické vodivosti vyhovující do prostorů, kde probíhá výrobní činnost (linková výroba elektronických součástek), z hlediska mechanického nelze posoudit.

14. Z dalších důkazů provedených v řízení soud neučinil žádná pro rozhodnutí podstatná zjištění.

15. Soud také neprovedl další navržené důkazy (výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] k návrhu žalobce, výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] k návrhu žalovaného, a dále místní šetření), neboť k otázce opakované pokládky stěrky provedené k námitkám objednatele, a zejména správnosti technologického postupu zhotovitele ve vztahu k zachování náležité tvrdosti podlahy, již byl provedenými důkazy objasněn skutkový stav v takovém rozsahu, že z něho soud mohl při rozhodnutí vyjít.

16. Z provedených důkazů soud o skutkovém stavu věci uzavřel, že žalobce pro žalovaného zhotovil dohodnuté dílo - elektrostaticky vodivou podlahu, označenou jako podlahový systém [anonymizováno] stěrka [anonymizováno] – [anonymizována čtyři slova], s vlastnostmi uvedenými v odsouhlasené nabídce ze dne 23. 4. 2018. Podlaha byla žalovanému předána do faktického užívání, avšak žalovaný doposud neuhradil její cenu, přestože mu byla vyúčtována.

17. Při právním posouzení vyšel soud z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), zejména z ustanovení upravujících závazkový vztah založený smlouvou o dílo (§ 2586 a násl. oz.). S ohledem na charakter díla soud dále vycházel ze zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, a z prováděcí vyhlášky č. 73/2010 Sb., o vyhrazených elektrických technických zařízeních.

18. Dle § 2 odst. 1 citované vyhlášky jsou vyhrazenými elektrickými technickými zařízeními zařízení a) pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod a odběr elektrické energie a elektrické instalace b) určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.

19. Dle přílohy č. 1 citované vyhlášky jsou zařazena do třídy I. skupiny E zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, pokud jsou součástí zařízení uvedených ve skupinách A až D (skupina A - zařízení určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, B - zařízení pracovišť z hlediska úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezpečných působením vnějších vlivů; nebezpečí působení vnějších vlivů musí vyplývat z projektové dokumentace, C - zařízení v prostorách pro léčebné účely a ve zdravotnických zařízeních, D - zařízení ve stavbách určených pro shromažďování více než 200 osob).

20. Mezi stranami bylo sporné, zda má být podlaha zhotovená žalobcem, tj. elektrostatická vodivá podlaha, považována za vyhrazené elektrické technické zařízení spadající do třídy I. nebo do třídy II. přílohy č. 1 shora uvedené vyhlášky. Žalovaný byl názoru, že zařízení má být podřazeno třídě I., jakožto kategorii obsahující zařízení s vyšším stupněm nebezpečí z hlediska ochrany zdraví a bezpečnosti osob a majetku, než je tomu u třídy II. (§ 6b odst. 2 zákona č. 174/1968 Sb.) Tomu by odpovídaly i další podmínky kladené na osoby provádějící montáž, opravy, revize a zkoušky takových zařízení. Jde např. o povinnost bez zbytečného odkladu oznámit organizaci státního odborného dozoru zahájení montáže zařízení třídy I. nebo povinnost uvést do provozu takové zařízení jen na základě odborného a závazného stanoviska organizaci státního odborného dozoru (viz bod 4, 5 přílohy č. 2 vyhl. č. 73/2010 Sb.).

21. K nastíněné otázce vyžádal soud odborné vyjádření Technické inspekce ČR, která vykonává působnost v oblasti dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení. V prvé řadě zjistil, že předmětná podlaha je elektrostaticky vodivý povrch, který splňuje podmínky vyhrazeného elektrického zařízení ve smyslu § 2 odst. 1 citované vyhlášky. Dále zjistil, že se s největší pravděpodobností jedná o zařízení spadající do třídy II., když je umístěno v prostoru pro osazovací linku. Nebyl totiž předložen protokol o vnějších vlivech, ani jiná technická nebo požární zpráva o citovaném objektu, z níž by vyplývalo zařazení do třídy I.

22. Bylo na žalovaném, který zařazení do I. třídy tvrdil (a s ním spojené právní povinnosti), aby tvrzení prokázal. Relevantní důkazy k tomu nenabídl a provedený důkaz (vyjádření TIČR) nasvědčoval tomu, že podlaha součástí zařízení pod body A – D ve smyslu přílohy č. 1 citované vyhlášky není. Soud proto uzavřel, že předmětná podlaha jako vyhrazené elektrické zařízení spadá do třídy II., skupiny J. <i>23. Dle § 2586 odst. 1 o.z. platí, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.</i> <i>24. Dle § 2604 o.z. platí, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dle § 2605 odst. 1 platí, že dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.</i> <i>25. Dle § 2610 odst. 1 o.z. platí, že právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.</i> <i>26. Dle § 2628 o.z. platí, že objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.</i> 27. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný odsouhlasil nabídku žalobce (učiněnou v návaznosti na poptávku žalovaného) na provedení prací [číslo] – [anonymizováno] ze dne 23. 4. 2018, když tuto skutečnost uváděly shodně obě strany sporu. Předmětem nabídky byla povinnost žalobce jako zhotovitele provést pro žalovaného dílo spočívající v provedení„ [anonymizováno] stěrky [anonymizováno] – [anonymizována čtyři slova]“ a v provedení„ opravy podlahy epoxidovou protiskluznou stěrkou [anonymizováno] [číslo]“ za dohodnutou cenu, kdy toto dílo je třeba s ohledem na provedené dokazování (viz výše) považovat tzv. vyhrazené elektrické technické zařízení zařazené dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 73/2010 Sb. do třídy II., skupiny J. Odsouhlasením nabídky žalovaným došlo k uzavření smlouvy o dílo ve smyslu § 2586 o.z., přičemž konkrétní podmínky závazku ze smlouvy o dílo vyplývaly z uvedené nabídky (technické řešení pracovní postup, podmínky pro aplikaci a platební podmínky). Za provedení části díla spočívajícího v opravě podlahy epoxidovou protiskluznou stěrkou [anonymizováno] [číslo] žalovaný uhradil žalobci cenu 54 825 Kč, ve zbytku ([anonymizováno] stěrka [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] - dále také jen "předmětné dílo") již neuhradil ničeho.

28. Soud má za prokázané, že dle revize, kterou nechal žalobce dne 2. 7. 2018 provést, bylo předmětné dílo schopno bezpečného a trvalého provozu. Správnost revizní zprávy potvrdila Technická inspekce ČR svým vyjádřením ze dne 8. 3. 2021, kdy uvedla, že předmětná revizní zpráva splňuje všechny náležitosti dle zákona č. 174/1968 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 73/2010 Sb. Těmito důkazy žalobce dostatečně prokázal, že předmětné dílo ke dni 2. 7. 2018 vyhovovalo předpisům vztahujícím se k vyhrazeným elektrickým zařízení z hlediska bezpečnosti.

29. Pokud jde o soulad díla se smlouvou (resp. zněním odsouhlasené nabídky), bylo v řízení zjištěno, že žalobce provedl v červnu 2018 dodatečné vyrovnání povrchu stěrky, ačkoli to nepovažoval - na rozdíl od žalovaného - za vadu díla, nýbrž za důsledek nerovnosti podkladu, na který se stěrka nanáší (viz vyjádření žalobce – čl. 52). Dle žalovaného byly vrstvy nanášeny na sebe, aniž by byly předchozí vrstvy zbroušeny. Tvrdil, že nebyl zachován technologický postup při pokládce, a že v důsledku vrstvení nemůže podlaha splňovat garantované vlastnosti, zejména co do tvrdosti. Toto tvrzení však bylo vyvráceno vyjádřením výrobce podlahových systémů [anonymizováno], dle kterého při kontrole dne 28. 8. 2018 nebyly shledány žádné odchylky od deklarovaných vlastností použité podlahoviny a ani závady v provedené aplikaci vztahující se k odolnosti povrchu.

30. Listinnými důkazy bylo dále prokázáno, že žalovaný začal předmětné dílo fakticky užívat již po provedení úspěšné revize zařízení. To vyplynulo z vyjádření firmy [anonymizováno], která popisovala poškození podlahy působením tíhy umístěných strojů (konec srpna 2018). Skutečnost, že žalovaný dílo užívá, vyplývá nepřímo i z e-mailové zprávy ze dne 23. 9. 2019. Žalobce proto žalovanému vyúčtoval zbylou cenu předmětného díla ve výši 383 340 Kč fakturou [číslo] ze dne 2. 4. 2019, když z celkové ceny provedeného díla ve výši 438 165 Kč žalovaný uhradil 54 825 Kč (za epoxidovou protiskluznou stěrkou [anonymizováno] [číslo]).

31. Na základě shora uvedeného lze uzavřít, že žalobce zhotovil podlahu ([anonymizováno] stěrku [anonymizováno 5 slov]) řádně a v souladu se smlouvou. Ze smlouvy totiž nevyplýval jiný účel, než aby předmětné dílo sloužilo jako elektrostaticky vodivá podlaha. Daný účel podlaha bezezbytku splňovala a vyhovovala i veřejnoprávním předpisům. Soud považuje za splněnou i podmínku předání díla. Jak vyplývá z ust. § 2628 o.z. (oddíl 3 týkající se smlouvy o úpravě nemovité věci), objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které nebrání užívání díla funkčně ani esteticky. Tím spíše proto nelze bránit předání díla v dané situaci, kdy dílo nevykazuje vady žádné. Povinnost objednatele převzít dílo vyplývá i z ust. 2586 o.z. Nelze tedy poskytnout ochranu jednání žalovaného, kdy bezdůvodně odmítá převzít řádně dokončené dílo a tím oddaluje okamžik zesplatnění povinnosti k úhradě ceny díla. Vzhledem k okolnostem případu by tak bylo příliš formalistické vyžadovat předávací protokol, když dílo žalovaný fakticky užívá. Lze tedy shrnout, že žalobce dílo provedl a vzniklo mu právo na úhradu jeho ceny, tj. 383 340 Kč.

32. Jelikož žalovaný uvedenou částku za provedení předmětného díla ke dni rozhodnutí soudu nezaplatil, posoudil soud žalobu jako důvodnou. Výrokem I. tohoto rozsudku proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 383 340 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti faktury, tj. od 17. 4. 2019 O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o.z., dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení s úředním sdělením České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. přiznal soud žalobci náklady na uplatnění pohledávky v paušální výši 1 200 Kč (jde o pohledávku mezi dvěma podnikateli).

33. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

34. Ve věci měl plný úspěch žalobce. Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 15 334 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT“). Podle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 bodem 6 AT činí v dané věci mimosmluvní odměna za 1 úkon právní služby částku 9 860 Kč. Advokát učinil v řízení úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) AT - 1x převzetí a příprava zastoupení, dle § 11 odst. 1 písm. d) AT - 1x sepis žaloby, 1x předžalobní výzva, 4x vyjádření ze dne 29. 1. 2021, ze dne 11. 2. 2021, ze dne 3. 3. 2021 a ze dne 30. 6 2021, 1x závěrečný návrh, a dle § 11 odst. 1 písm. g) AT - 2x účast na jednání dne 4. 2. 2021 a 20. 7. 2021. Odměna advokáta za celkem 10 úkonů právní služby proto dosahuje částky 98 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 300 Kč/úkon podle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem 3 000 Kč. Soud dále přiznal právnímu zástupci žalobce cestovné v celkové výši 1 872 Kč za celkem 2 cesty mezi [anonymizováno] a Hradcem Králové a zpět při vzdálenosti jedné cesty 150 km (celkem 300 km) uskutečněné v roce 2021 vozidlem tov. zn. Škoda Superb s průměrnou spotřebou nafty 6,76 l /100 km, a to při ceně nafty 27,20 Kč a základní sazbě náhrady za opotřebení vozidla 4,40 Kč/km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Náhrada za promeškaný čas právního zástupce žalobce při 2 cestách ze [obec] do [obec] a zpět činí dle § 14 odst. 3 cit. vyhlášky 100 Kč á půlhodina, tj. dohromady 1 200 Kč (6 půlhodin x 2 x 100 Kč). K mimosmluvní odměně, paušální náhradě hotových výdajů, cestovnému a náhradě za promeškaný čas byla připočtena částka odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 21 981,12 Kč Náklady právního zastoupení žalobce v řízení činí 126 653,12 Kč, ke kterým je ještě třeba započítat soudní poplatek ve výši 15 334 Kč. Celkové náklady řízení tak činí 141 987,12 Kč a jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o.s.ř.

35. Lhůta k plnění dle výroků I. a II. byla stanovena v souladu s us. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu