17 C 55/2015

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 1 350 000,00 Kč s příslušenstvím <b>I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 350 000 Kč s příslušenstvím.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 433 883,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.</b> 1. Žalobce - právní předchůdce společnosti [právnická osoba] (na základě smlouvy o postoupení pohledávek – [právnická osoba] – dle usnesení č.j. 17 C 55/2015 - 136, nyní pod firmou [právnická osoba]) se nejprve po žalovaných 1), 2) [jméno] a [celé jméno žalovaného] (žalovaný 1) krátce po zahájení řízení zemřel - žalovaným tak zůstal toliko žalovaný 2) [celé jméno žalovaného]) domáhá zaplacení částky 1 350 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil následovně: žalovaný 1) byl v období od 30. 5. 2011 do 28. 2. 2013 předsedou představenstva společnosti [právnická osoba] (dále také„ [anonymizováno]“). Z pozice předsedy představenstva měl možnost nakládat s účtem společnosti č. [bankovní účet], jakož i s pokladní hotovostí. Ve funkci předsedy představenstva nedobrovolně skončil z důvodu nehospodárného nakládání s prostředky společnosti. Interním auditem bylo zjištěno, že žalovaný 1) využíval zdroje spol. [právnická osoba] k vlastnímu obohacení, a to buď přímo, nebo prostřednictvím jím nastrčených osob, které inkasovaly ze zdrojů žalobce miliónové částky na základě fiktivních smluv, aniž by bylo poskytnuto ekvivalentní protiplnění. Za své jednání - zpronevěru, byl žalovaný 1) rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. V jiné věci byl žalovaný 1) trestně stíhán pro spáchání zločinu podvodu na úkor spol. [právnická osoba], kdy se žalovaný 1) pokusil za pomoci s ním spolupracujícího rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vylákat na předchůdci žalobce částku ve výši cca 2 mil. Kč. Tím žalovaný 1) jednoznačně porušoval ust. § 194 odst. 5 obch. zákoníku v tehdy platném znění.

2. Žalovaný 2) je bratrem žalovaného 1). Žalovaný 2) působil v orgánech společností, které žalovaný 1) řídil a ovládal. Žalovaný 2) byl např. členem představenstva [právnická osoba] [anonymizováno]. (od 7. 9. 2012 – 15. 10. 2014 jako místopředseda představenstva) či [právnická osoba] (od 7. 9. 2012 do 11. 12. 2013 jako místopředseda představenstva). Pro žalovaného 1) fungoval žalovaný 2) jako tzv.„ bílý kůň“. Ačkoliv na přání bratra – žalovaného 1) – vykonával žalovaný 2) funkce v orgánech obchodních společností řízených bratrem, ve skutečnosti žádnou činnost nevykonával. Tento svůj způsob fungování pro svého bratra potvrdil sám žalovaný 2), např. ve svém dopise ze dne 4. 9. 2014.

3. Žalobce se tedy domáhá zaplacení částky 1 350 000 Kč, kterou žalovaný 1) vyvedl ve prospěch svého bratra – žalovaného 2), a to bez právního důvodu, když předchůdci žalobce nebylo žalovaným 2) poskytnuto (jakékoliv) adekvátní protiplnění. [právnická osoba] tedy vznikla škoda, za kterou jsou žalovaní 1), 2) odpovědní společně a nerozdílně. Žalovaný 2) má být uznán povinným vrátit žalobci prostředky, které neoprávněně ve spolupráci s žalovaným 1) vyinkasoval. Odkázal přitom na ust. § 451 tehdy platného občanského zákoníku. Rozhodným je pak období od 7. 2. 2012 do 1. 3. 2013.

4. Mandátní smlouva ze dne 1. 1. 2012 ve znění dodatků a plné moci ze dne 1. 1. 2012 je absolutně neplatnou a žalovanému 2) bylo neoprávněně vyplaceno 1 350 000 Kč, a to 1 162 445 Kč převodem na účet a 187 555 Kč v hotovosti, o čemž svědčí výdajové pokladní doklady. Zopakoval, že žalovaný 2) nevykonával pro [právnická osoba] žádnou činnost, resp. činnost, která by měla reálný ekonomický užitek. Žalovaný 1) neměl oprávnění společnost zastupovat, a to ani podle doložené plné moci. Poukázal přitom na ust. § 40 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2012 a § 13 odst. 4 ve spojení s ust. § 191 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník účinný do 31. 12. 2012 a také znění stanov společnosti [právnická osoba] účinných ke dni 1. 1. 2012, podle kterých jednají za společnost vždy dva členové představenstva společně.

5. Žalovaný 2) se žalobou nesouhlasil. Namítal, že sám nezpůsobil neplatnost mandátní smlouvy. Pro společnost [právnická osoba] činnost podle mandátní smlouvy řádně vykonával a doposud eviduje za svou činnost neuhrazenou částku 187 555 Kč, kterou již uplatňoval v rozhodčím řízení (to bylo zastaveno). Pokud žalobce předkládá výdajové pokladní doklady, tak žalovaný 2) toho plnění nepřevzal. Podle žalovaného 2) [celé jméno žalovaného] nebylo plnění jemu poskytnuté společností [právnická osoba] neoprávněné. Žalobce se jen snaží vztáhnout závadné jednání žalovaného 1) i na žalovaného 2), avšak k údajné spolupráci mezi žalovaným 2) a žalovaným 1) nepředkládá žádný důkaz. [právnická osoba] také neplatnost mandátní smlouvy nikdy nenamítla. S tímto tvrzením o neplatnosti přichází až v souvislosti s požadavkem žalovaného 2) na úhradu dluhu. [právnická osoba] se naopak mandátní smlouvou sama řídila a podle této smlouvy žalovanému 2) také plnila. Sám žalovaný 2) neplatnost mandátní smlouvy nikterak nezpůsobil, smlouva byla vypracována advokátní kanceláří, která smlouvu parafovala. Za zdárný chod kapitálové společnosti odpovídá její vedení - zde představenstvo, které mělo kontrolovat řádný chod společnosti, čemuž neodpovídá jejich úkon spočívající v udělení generální plné moci [celé jméno žalovaného]. Žalující strana také řádně nevymezila, zda se po žalovaném domáhá náhrady škody či bezdůvodného obohacení, aby bylo vůbec zřejmé, o co svůj nárok opírá. Žalovaný 2) také brojil proti přenesení břemene důkazního na svoji osobu.

6. Žalovaný 2) činnost pro společnost [právnická osoba] řádně vykonával. O své činnosti pravidelně referoval, nejen na pravidelných poradách, ale např. i emailem, kdy reagoval na zjištění ohledně schodků na jednotlivých hernách a tyto řešil. Podával také vysvětlení na Policii ČR např. ohledně kauzy pana [příjmení] (herna v [obec]). Ve společnosti aktivně působil, měl přidělenu emailovou schránku, přičemž veškeré zprávy byly šifrovány (před jejich předložením soudu bylo nutné zprávy dešifrovat a teprve poté tisknout a zakládat k důkazu). Užíval vlastní kancelář i sekretariát se slečnou [jméno] [příjmení]. Používal služební vozidlo, měl vstupní kartu, pracoval se systémem správy pohledávek [anonymizováno]. Účastnil se pravidelných pondělních porad (o tom byly založeny k důkazu zápisy z porad), kde podával zprávy o výsledcích své činnosti – provedených úkonech, spolupracoval s dalšími odděleními (účetní/fakturace), komunikoval také prostřednictvím své asistentky/sekretářky [jméno] [příjmení]. Na obchodních místech zprostředkovával komunikaci i ohledně pracovněprávní agendy s tím, že mnozí„ využívali“ jeho rodinného postavení k žalovanému 1). Ze zápisu z jednání ze dne 27. 2. 2012 plyne jeho postavení ve společnosti - byl nadřízeným 15ti VIP místům, což odpovídá předloženému organigramu.

7. Rozsah činnosti žalovaného 2) po celou dobu spolupráce se [právnická osoba] byl velice rozsáhlý, neboť [právnická osoba] žalovaného svými pokyny a instrukcemi a obvyklou činností nepověřovala jen správou a vymáháním pohledávek, ale rovněž dalšími činnostmi souvisejícímu s činností [anonymizováno] jako provozovatele loterií a sázek v rámci jednotlivých provozoven či budoucích provozoven, a to jak vlastních, tak i provozoven externích mandatářů, tedy třetích osob provozujících herny. Rozsah činnosti žalovaného 2) pro [anonymizováno], jak vyplývá z datací v prinscreenech e-mailů, tak zahrnoval mimo jiné vedle vymáhání„ ověřených“ i„ neověřených“ pohledávek a správy pohledávek rovněž komunikaci a jednání s orgány veřejné správy, a to jak státní správy, tak i samosprávy měst, dále komunikaci a zajišťovaní smluvní dokumentace pro partnery [příjmení], a to prostřednictvím komunikace s třetími subjekty a s advokátními kancelářemi [anonymizováno], zajišťování subdodavatelů pro jednotlivá umístění provozoven [anonymizováno] a mandatářů provozujících hrací stroje [anonymizováno], zajišťování vhodných prostor pro provoz heren, prověřování spolehlivosti osob v provozovnách z hlediska ochrany majetku [anonymizováno], kontrolu provozů jednotlivých heren z hlediska ochrany před zpronevěrou a krádežemi, včetně kontroly tržeb na jednotlivých hernách a kasinech v rámci kontroly bezpečnosti a prevence trestné činnosti, řešení zpronevěr a podvodů při hře či výběru hotovostí z hracích automatů, zajištění bezpečnosti v tomto směru a jednání s orgány PČR na tomto úseku, úprava prostor v rámci projektové dokumentace ve spolupráci s architektem, komunikace s projektanty a architektem na úpravách a vytvoření prostor pro herny [anonymizováno], a to jak vlastní, tak i externích mandatářů majících stoje [anonymizováno], řešení modernizace kasin ve spolupráci s architektem [jméno] [příjmení], výběr vybavení nových provozoven a zajištění zavezení vybavením nových prostor pro provoz hracích automatů, jednání s vlastníky nemovitostí v umístěných provozovnách [anonymizováno] či provozovnách externích mandatářů, provádění stěhování a uskladnění vybavení provozoven [anonymizováno] a externích mandatářů, jednání s externími mandatáři a sjednávání základních podmínek pro provoz hracích strojů [anonymizováno] v jejich provozovnách, zajišťování služeb pro jednotlivé provozovny, kontrola jednotlivých provozů [anonymizováno] (i externích mandatářů pro [anonymizováno]), kde byly umístěny hrací stroje [anonymizováno], kontrola výběrů z hracích automatů a průběžná kontrola dodržování povinností externích mandatářů, komunikace se zaměstnanci [anonymizováno] pro plnění požadovaných úkolů ze strany [anonymizováno], kontroly hracích strojů (vč. reg. známek), kontroly provozoven z hlediska dodržování standardů na obsluhu zákazníků (včetně občerstvení a pití), zajišťování nezbytných oprav a úprav provozů heren z hlediska potřeb [anonymizováno] a potřeb externích mandatářů FG, řešení technického zabezpečení provozoven heren, řešení jaké stroje se umístí na konkrétní provozovny, případně jaké změny se provedou na hernách a zabezpečení umístění hracích strojů na herny, a řešení podnětů k PČR, rozhodování o doložení kamerových záznamů orgánům činným v trestním řízení, řešení komunikace pro přípravu smluv s třetími subjekty prostřednictví advokátů [anonymizováno], průběžné kontroly her v hernách [anonymizováno] prostřednictvím kamerových záznamů, a to i zpětně a jejich vyhodnocováním, při ukončení provozovny od provozovatele zajištění přebírání stolů na živou hru, různé inventáře herny a komunikace na další postup v rámci dalšího provozování herny třetím subjektem, zajišťování technického vybavení pro externí mandatáře resp. provozovatele heren s automaty [anonymizováno], včetně vybavení automaty a dalším movitým majetkem, kontrola existence herních plánů, směrnic v hernách, count sheetů (viz příklad příloha), zajišťování podpisů smluv a dojednávání technických podmínek spolupráce s externími mandatáři (provozovateli kasin či heren), provádění fotodokumentace heren při předávání novému partnerovi [příjmení] či předání zpět [anonymizováno], včetně soupisů inventářů a řešení požadavků nových provozovatelů pro spolupráci s [anonymizováno], včetně zajišťování polepů heren a kasin. Faktická činnost žalovaného byla tedy daleko nad rámec vymáhání a správy pohledávek, pracoval prakticky 24 h/7 a každou vyplacenou korunu si zasloužil.

8. V tomto směru pak žalobce nikterak neupravil za celou dobu řízení svá skutková tvrzení a zůstal i po rozsáhlém dokazování nečinný a neučinil ani změnu žaloby spočívající v tom, že požaduje vydání plnění z neplatné smlouvy. S ohledem na neplatnost smlouvy si smluvní strany neplatné smlouvy musí v souladu s § 457 zákona č 40/1964 Sb. vrátit vzájemně plnění, neboť smluvní vztah předpokládá, že jejich vzájemné plnění představuje synallagma. V tomto směru pak žalobce vůbec nereflektoval ani po rozsáhlém dokazování skutečnost, že žalovaný pro právního předchůdce žalobce činnosti skutečně vykonával, a že v rámci vypořádání ze synallagmatického vztahu si musí strany vzájemně vrátit plnění. Z tohoto důvodu se žalovaný domnívá, že žaloba žalobce musí být zamítnuta, neboť žalobce nezměnil skutkové tvrzení a právní důvod pohledávky na vrácení vzájemného plnění a setrval na vydání bezdůvodného obohacení jako plnění bez právního důvodu (k tomu např. rozhodnutí NSČR 28 Cdo 1632/2011).

9. Z mandátní smlouvy ze dne 1. 1. 2012 vč. dodatku ze dne 1. 1. 2012 (č.l. 76 a násl. + č.l. 78 p.v. spisu) a plné moci ze dne 1. 1. 2012 soud zjistil, že jsou zde označeny smluvní strany mandanta – spol. [právnická osoba] jednající na základě plné moci předsedou představenstva [celé jméno žalovaného] (žalovaný 1)) a mandatáře – žalovaný 2). Žalovaný 2) se podle této smlouvy zavázal zařídit ve smyslu relevantní právní úpravy a ostatních písemných pokynů mandanta, včetně interních předpisů mandanta, osobně pro mandanta na jeho účet a za úplatu veškeré činnosti a úkony spočívající v realizaci zajištění správy a kontroly pohledávek mandanta, za což se mandant zavázal zaplatit mandatáři úplatu v souladu se smlouvou. Mandatář má postupovat řádně s odbornou péčí podle pokynů mandanta a v zájmu mandanta a sdělovat mandantovi bez odkladu zjištěné skutečnosti, které by mohly ovlivnit či změnit pokyny či zájmy mandanta. Současně byl mandatář povinen podávat průběžně, úplně a pravdivě informace o zařizování uskutečněných záležitostí a o výsledcích, a to v ústní podobě k dotazu mandanta kdykoliv, v podobě písemné nejméně 1× za kalendářní měsíc. Úplata mandatáře byla sjednána v čl. V. mandátní smlouvy, takže za činnosti prováděné mandatářem náleží mandatáři úplata ve výši 50 000 Kč měsíčně. Spory z této smlouvy byl oprávněn řešit rozhodce jmenovaný předsedou Rozhodčího soudu ČR, nebo podle volby žalobce jeden z následujících rozhodců - [jméno] [jméno], [jméno] [jméno] či [jméno] [příjmení] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností od 1. 1. 2012 a je podepsána za společnost [právnická osoba] coby mandantem toliko [celé jméno žalovaného] a mandatářem [celé jméno žalovaného]. Na smlouvě je také otisk razítka advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a nečitelný podpis.

10. Dále byla doložena plná moc společnosti [právnická osoba], kterou udělili [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako generální plnou moc [celé jméno žalovaného] (zde žalovaný 1)) k tomu, aby firmu zastupoval samostatně v rozsahu práv a povinností statutárního orgánu zmocnitele po dobu nepřítomnosti ostatních členů představenstva ve společnosti zmocnitele s tím, že tato plná moc je účinná od okamžiku převzetí zastoupení zmocněncem do 31. 12. 2012. Datována je 1. 1. 2012 a jsou zde podpisy žalovaného 1) [celé jméno žalovaného] a dále [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [celé jméno žalovaného] tuto plnou moc přijal 1. 1. 2012.

11. Nešlo však o ojedinělou plnou moc, neboť žalovaný do spisu založil ještě plnou moc ze dne 1. 9. 2011, která opravňovala [celé jméno žalovaného], aby firmu zastupoval samostatně v rozsahu práv a povinností statutárního orgánu zmocnitele po dobu nepřítomnosti ostatních členů představenstva ve společnosti zmocnitele, a to do 31. 12. 2011 (čl. 829 spisu). Zmocnění k zastupování společnosti panem [celé jméno žalovaného] tedy nebylo ojedinělé a rozhodně nebylo uděleno jenom v případě, kdy byla uzavírána mandátní smlouva s mandatářem [celé jméno žalovaného] – žalovaným 2).

12. Z dodatku číslo 2 ke smlouvě mandátní [číslo] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] jednající [celé jméno žalovaného] po vzájemné dohodě změnila čl. V. mandátní smlouvy tak, že za činnosti prováděné mandatářem nově náleží mandatáři úplata ve výši 100 000 Kč měsíčně. Ostatní ustanovení smlouvy zůstala i nadále platná a účinná. Tento dodatek je podepsán a datován 1. 5. 2012 a je podepsán za společnost [právnická osoba] toliko [celé jméno žalovaného] a žalovaným 2) coby mandatářem. V dodatku je uvedeno, že jej zpracovala a zkontrolovala [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a u jejího jména je nečitelný podpis.

13. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že předsedou představenstva společnosti [právnická osoba] byl od 15. 7. 2011 do 6. 3. 2013 [celé jméno žalovaného] (zde žalovaný 1)). Dalším členem představenstva byl ve stejném období [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Místopředsedou představenstva byl v období od 15. 7. 2011 do 26. 6. 2012 [jméno] [příjmení] s tím, že v rozhodném období, tedy od 7. 2. 2012 do 1. 3. 2013 jednali za společnost vždy 2 členové představenstva společně. V řízení byl slyšen také [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který v období od 26. 6. 2012 do 16. 4. 2013 vykonával také funkci předsedy dozorčí rady. K tomu byl dále doložen notářský zápis [spisová značka], [anonymizována dvě slova] 2011 ze dne 30. 5. 2011 osvědčující změnu v jednatelství za společnost [právnická osoba] tak, že nově jednají za společnost ([právnická osoba]) dva členové představenstva společně.

14. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že předsedou představenstva [právnická osoba] a. s. byl od 30. 11. 2009 [celé jméno žalovaného] (zde žalovaný 1)). Dále byl žalovaný 1) také předsedou představenstva [právnická osoba] a. s., a to od 9. 11. 2009. Místopředsedou představenstva spol. [právnická osoba] byl od 4. 10. 2012 žalovaný 2) [celé jméno žalovaného].

15. Ze smlouvy o výkonu funkce místopředsedy představenstva mezi [anonymizováno] a [jméno] [příjmení] ze dne 1. 6. 2011 podepsané [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] jak za [právnická osoba] tak za druhou stranu soud zjistil, že byla ujednána odměna [jméno] [příjmení] za výkon funkce místopředsedy představenstva, a to v částce 150 000 Kč měsíčně.

16. Usnesením Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne [datum] bylo zastaveno řízení ve věci žalobce [celé jméno žalovaného] (zde žalovaný 2) a proti žalované společnosti [právnická osoba] s tím, že předložená mandátní smlouva, o níž [celé jméno žalovaného] opíral svůj nárok, je absolutně neplatná, a tudíž neplatnou je i rozhodčí doložka sjednaná v mandátní smlouvě. Generální plná moc udělená [celé jméno žalovaného] členy představenstva nemůže zhojit absolutní neplatnost mandátní smlouvy, neboť tato plná moc obchází požadavky na jednání jménem společnosti, a to požadavky vyplývající ze zákona i stanov společnosti.

17. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalovaný 1) [celé jméno žalovaného] byl uznán vinným ze spáchání trestného činu zpronevěry a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti let do věznice s dozorem. Byl mu mimo jiné uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu všech obchodních společností na dobu pěti let. To vše za jednání, kterým jako předseda představenstva společnosti [právnická osoba] v úmyslu získat neoprávněně do své moci finanční prostředky společnosti [právnická osoba] a její dceřiné společnosti [právnická osoba] vybral bez relevantního důvodů a v rozporu s čl. 30 stanov společnosti bez souhlasu členů představenstva z pokladny společnosti [právnická osoba] třemi výběry finanční hotovost, a to dne 31. 1. 2012 částku 250 000 Kč, dne 29. 2. 2012 částku 200 000 Kč a dne 30. 4. 2012 částku 91 353 Kč, tedy finanční hotovost v celkové výši 541 353 Kč, kterou si ponechal pro svou potřebu, výběry se dodatečně pokusil legalizovat smyšlenými smlouvami o půjčce uzavřenými údajně jeho osobou a společností [právnická osoba] Současně vybaven dispozičním právem k účtu dceřiné společnosti [právnická osoba] převedl neoprávněně osmi převody finanční prostředky v celkové výši 4 800 000 Kč z účtů společnosti [právnická osoba] na účet [právnická osoba] [anonymizováno], v níž byl v předmětné době žalovaný 1) předsedou představenstva s dispozičním právem k účtu a převody se dodatečně pokusil doložit smyšlenými smlouvami o půjčce, uzavřenými společností [právnická osoba] a [právnická osoba] A dále dne 21. 2. 2013 neoprávněně bez relevantního právního titulu a v rozporu s čl. 30 stanov společnosti bez souhlasu členů představenstva převedl z účtů společnosti [právnická osoba] na účet společnosti [právnická osoba], jíž byl obžalovaný [celé jméno žalovaného] v předmětné době jednatelem s dispozičním právem k účtu, částku 5 400 000 Kč a převod dostatečně odůvodnil údajným nárokem na odměnu vyplývajícím ze smyšlené manažerské smlouvy. Tímto svým jednáním tedy způsobil společnosti [právnická osoba] škodu ve výši 5 971 353 Kč a společnosti [právnická osoba] škodu ve výši 4 800 000 Kč, celkem tedy škodu ve výši 10 741 353 Kč. Žalovanému bylo uloženo zaplatit poškozeným společnostem [právnická osoba] částku 541 353 Kč, spol. [právnická osoba] částku 4 800 000 Kč a [právnická osoba] - [právnická osoba] částku 5 400 000 Kč.

18. Soud dále z usnesení Policie ČR [číslo jednací] zjistil, že bylo proti žalovanému 1) a [anonymizováno] [jméno] [jméno] (bývalý rozhodce) zahájeno trestní stíhání pro zločin podvodu a účastenství na podvodu, neboť po zániku členství a funkce žalovaného 1) v představenstvu společnosti [právnická osoba] ex post vytvořil fingovanou antidatovanou smlouvu o nájmu [číslo] kterou opatřil datem 3. 6. 2011, podepsal ji za obě smluvní strany, tedy za společnost [právnická osoba] (jako nájemce) i za [právnická osoba] a. s. (jako pronajímatele), když do této fingované smlouvy vložil rozhodčí doložku ve prospěch [jméno] [příjmení] a na základě zahájeného rozhodčího řízení se vůči společnosti [právnická osoba] domáhal zaplacení částky 1 992 791 Kč. Dosáhl přitom vydání neoprávněného rozhodčího nálezu na tuto částku a společnost [právnická osoba] uvedl v omyl a způsobil tak svým jednáním škodu značného rozsahu 19. Ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení č. j. [číslo jednací] [anonymizováno] soud zjistil, že byly ve věci [celé jméno žalovaného] a [jméno] [jméno] zahájeny úkony trestního stíhání ve věci podezření ze spáchání trestního činu podvodu, kterého se měl dopustit žalovaný 1) [celé jméno žalovaného] jako předseda [právnická osoba] [anonymizováno], [příjmení] [příjmení] a [anonymizována dvě slova], když po předchozí vzájemné domluvě s podezřelým má [jméno] [jméno] (bývalý rozhodce) vytvořil antidatované smlouvy, které ex post podepsal za obě smluvní strany, vložil do nich rozhodčí doložku podezřelého [jméno] [jméno], který se z funkce rozhodce nevyloučil i přes svoji zjevnou podjatost a vedl dohodnutá rozhodčí řízení s úmyslem podezřelých [celé jméno žalovaného] a [jméno] [jméno] vytvořit rozhodčí nálezy coby exekuční tituly, a tyto následně vymáhat v exekuci, což by následně vedlo k neoprávněnému obohacení ve výši 56 786 569 Kč ve prospěch společností ovládaných [celé jméno žalovaného].

20. Z dopisu žalovaného 2) adresovaného Policii ČR ze dne 4. 9. 2014 soud pro účely tohoto řízení zjistil toliko fakt, že [právnická osoba] [anonymizováno]. poskytla žalovanému 2) v dubnu 2012 půjčku na zakoupení nemovitosti v [adresa], a to v částce 3 590 000 Kč, o čemž byl sepsán notářský zápis [anonymizováno] [rok] [rok], [spisová značka], když součástí notářského zápisu bylo rovněž sjednání zástavy k domu v [obec] a dohodnut splátkový kalendář. V době poskytnutí půjčky nebyl žalovaný 2) členem statutárních orgánů [právnická osoba] [anonymizováno]. Tím se stal až následně, ovšem bylo mu přislíbeno, že jeho účast ve společnosti pro něho nebude znamenat žádné zatížení, neboť žalovaný 2) měl již své podnikatelské aktivity V této společnosti„ byl pouze do počtu“, což žalovaný 2) sám uvedl. Toto vyjádření žalovaného 2) se však žádným způsobem netýká jeho působení ve společnosti [právnická osoba], a přestože žalobce tento důkaz přikládá k žalobě, týkal se původně oznámení žalovaného 2) o naléhání žalovaného 1) na rychlé vrácení půjčky shora zmíněné, snad se záměrem vyhnout se (žalovaným 1)) trestnímu stíhání útěkem do ciziny. Ničeho více nevypovídá o působení žalovaného 2) ve spol. [právnická osoba]

21. Z výzvy žalovaného 2) adresované spol. [právnická osoba] ze dne 26. 8. 2014 soud zjistil, že s odkazem na mandátní smlouvu požaloval žalovaný 2) doplacení odměny z mandátní smlouvy včetně dodatku, celkem ve výši 187 555 Kč.

22. Fakturami a výpisy z účtu č.l. 54 – 69 soud zjistil, že žalovanému 2) bylo na základě jím vystavených faktur vyplaceno v období od 7. 2. 2012 do 1. 3. 2013 spol. [právnická osoba] 1 162 445 Kč, a to konr. dne 7. 2. 2012 bezhotovostní platba ve výši 50 000 Kč s uvedením [variabilní symbol], dne 1. 3. 2012 bezhotovostní platba ve výši 50 000 Kč s uvedením [variabilní symbol], dne 6. 4. 2012 bezhotovostní platba ve výši 75 000 Kč s uvedením [variabilní symbol], dne 25. 4. 2012 bezhotovostní platba ve výši 75 000 Kč s uvedením [variabilní symbol], dne 21. 5. 2012 bezhotovostní platba ve výši 100 000 Kč s uvedením [variabilní symbol], dne 14. 6. 2012 bezhotovostní platba ve výši 100 000 Kč s uvedením [variabilní symbol], dne 10. 7. 2012 bezhotovostní platba ve výši 100 000 Kč s uvedením [variabilní symbol], dne 20. 7. 2012 bezhotovostní platba ve výši 100 000 Kč s uvedením [variabilní symbol], dne 10. 9. 2012 bezhotovostní platba ve výši 100 000 Kč s uvedením [variabilní symbol], dne 9. 10. 2012 bezhotovostní platba ve výši 100 000 Kč s uvedením [variabilní symbol], dne 9. 11. 2012 bezhotovostní platba ve výši 100 000 Kč s uvedením [variabilní symbol], dne 21. 12. 2012 bezhotovostní platba ve výši 39 660 Kč s uvedením [variabilní symbol], dne 18. 1. 2013 bezhotovostní platba ve výši 45 479 Kč s uvedením [variabilní symbol], dne 26. 2. 2013 bezhotovostní platba ve výši 63 653 Kč s uvedením [variabilní symbol], dne 1. 3. 2013 bezhotovostní platba ve výši 63 653 Kč s uvedením [variabilní symbol]. Výdajovými pokladními doklady pak žalobce prokazuje výplatu dalších 187 555 Kč žalovanému 2) v hotovosti - čl. 65 p.v., 67 p.v., 69 a 70 p.v., konkr. jde o tyto platby: dne 30. 11. 2012 platba v hotovosti ve výši 60 340 Kč, dne 4. 1. 2013 platba v hotovosti ve výši 54 521 Kč, dne 4. 2. 2013 platba v hotovosti ve výši 36 347 Kč a dne 28. 2. 2013 platba v hotovosti ve výši 36 347 Kč.

23. Zprávou ČSOB bylo ověřeno, že účet č. [bankovní účet] je účtem společnosti [právnická osoba]

24. Zprávou mBank S.A. bylo ověřeno, že účet č. [bankovní účet] je účtem žalovaného 2) [celé jméno žalovaného].

25. Soud po zjištění o neplatnosti mandátní smlouvy zaměřil dokazování na žalovaného 2) a zjišťoval, jaké konkrétní činnosti vykonával žalovaný 2) [celé jméno žalovaného] ve společnosti [právnická osoba] a jaká by byla obvyklá cena činností provedených žalovaným 2) pro [právnická osoba], když v žalobě bylo tvrzeno, že žalovaný 2) žádnou smysluplnou a přínosnou činnost pro společnost nevyvíjel.

26. Žalovaný 2) ke splnění této důkazní povinnosti předložil rozsáhlou emailovou komunikaci s různými osobami a odděleními [právnická osoba] i třetími osobami a navrhl slyšení svědků, kteří ve společnosti také působili. Naopak žalobce navrhl slyšení osob z vedení společnosti, když veškeré tyto důkazy soud provedl a dospěl na jejich základě k následujícím zjištěním; 27. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že působil jako statutární orgán ve společnosti [právnická osoba], mimo jiné v rozhodném období. Potvrdil, že podpis na plné moci ze dne 1. 1. 2012 je jeho podpisem. Ohledně osoby žalovaného 1) uvedl, že ve společnosti vykonával funkci generálního ředitele a žalovaný 2) byl využíván žalovaným 1) při správě pohledávek. Později se dozvěděl, že ve firmě nebyl (žalovaný 2) v zaměstnaneckém poměru, ale na základě mandátní smlouvy - tzv. na IČO. Žalovaný 2) přišel do firmy na žádost žalovaného 1), který tvrdil, že má pro tu práci dobré předpoklady. Ve firmě byl žalovaný 2) pověřen správou pohledávek, ale protože nebyl žalovaný 2) podřízeným svědka [příjmení], neměl přesnou představu o rozsahu jeho práce. Spolu se žalovaným 2) řešil pohledávkovou agendu ještě [jméno] [příjmení]. Tvrdil, že žalovaný 1) byl doslova„ posedlý“ kontrolou peněz, veškeré platby šly přes něj a jeho manželku. Neexistovalo, že by někdo něco zaplatil, aby o tom žalovaný 1) nevěděl, nebo to neschválil. Pokud jde o výsledky firmy tak svědek dostával k dispozici až souhrnné výkazy. Žalovaný 1) zavedl ve firmě systém a vymyslel program [anonymizováno] s nápadem, že se vše bude digitalizovat. Následně se však zjistilo, že někdo zfalšoval listinné účetní doklady, ty smazal a nahrál zfalšované dokumenty a přitom se tvářil, že byly správně zaúčtované. Přístup do systému měl žalovaný 1), protože byl jeho tvůrcem. Potvrdil, že žalovaný 2) [celé jméno žalovaného] pro společnost činnost vykonával, podle svědka však nebyl schopen sám vypracovat písemnou zprávu, protože je hloupý. Žalovaný 1) byl naopak velmi chytrý, takže to svědek bral tak, že se chce postarat o bratra - žalovaného 2), který se hlavně zajímal o zbraně a vyznal se v nich. Většinu práce ale podle svědka vykonával v pohledávkách [jméno] [příjmení]. Navenek to však bylo prezentované tak, že tu práci dělá [celé jméno žalovaného]. Po formální stránce tedy žalovaný 2) pracoval na vymáhání pohledávek. Pohledávky obstarávali tak, že např. objížděli provozovny - v praxi to vypadá tak, že dostanete seznam nedoplatků a při uzávěrkách se objíždí dlužníci a snaží se domlouvat platební kalendáře. Připravovaly se jim seznamy a dávaly se pokyny k vymáhání. To dělal žalovaný 2) společně s [jméno] [příjmení]. Prezentováno to bylo tak, že tu práci řídí žalovaný 2), fakticky to však vykonával [jméno] [příjmení], což ovšem neznamená, že by žalovaný 2) nedělal vůbec nic, ale nebyl to organizátor. Pokud jde o běžnou agendu firmy, tak ta byla rozdělena mezi ředitele [příjmení] a žalovaného 1) [celé jméno žalovaného], který také přišel s tím, že by bylo dobré firmu nějak uspořádat, tak vymyslel VIP místa, která budou mít speciální péči a žalovaný 2) [celé jméno žalovaného] tam byl psaný, aby mohl dostat vyšší odměnu, ale fakticky to nedělal. Kdyby nebyl ve [právnická osoba] [celé jméno žalovaného], nebyl by tam ani [celé jméno žalovaného], neboť on nebyl - dle svědka - schopen tu práci dělat. Na žalovaného 2) také padlo podezření, že mu byla přes IT neoprávněně vyplacena výhra v kasinu [obec], svědek ale nevěřil, že by to mohl vymyslet žalovaný 2).

28. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že až do roku 2016, tedy ještě v době zahájení řízení, působil jako statuární orgán ve společnosti [právnická osoba] (dále také„ [anonymizováno]“), konr. od června 2013 do roku 2016 byl členem představenstva [anonymizováno], oprávněným jednat za společnost jako jediný člen představenstva. Dříve platilo, že za společnost museli podepisovat dva členové představenstva. Předmětem sporu je neoprávněná fakturace [celé jméno žalovaného], když jde o zaplacení 1 350 000 Kč. V době, kdy svědek působil jako statutární orgán, obdrželi od [celé jméno žalovaného] výzvu k proplacení 4 faktur, které však již byly proplacené, což potvrdila účetní paní [příjmení], takže sám dával k prověření žádost žalovaného o další plnění.

29. Jinak svědek [příjmení] ve společnosti pracoval v období let 2012 – 2013 jako OSVČ na pozici řízení pohledávek podle smlouvy o kontrolní činnosti a i o jeho odměně rozhodoval [celé jméno žalovaného], a to v období, kdy byl předsedou představenstva. Nejprve – v roce 2010 pobíral za svoji práci odměnu ve výši 70 000 Kč/měs, pak mu ji [celé jméno žalovaného] snížil na 50 000 Kč/měs Ve spol. [anonymizováno] měl na starosti oddělení pohledávek, dále řešení sporů plynoucích z pohledávek, a to až do konce roku 2016. Pokud jde o [celé jméno žalovaného] a jeho působení ve spol. [anonymizováno], tak do společnosti ho přivedl jeho bratr [celé jméno žalovaného] někdy v roce 2012 a„ implementoval“ ho do pozice správy pohledávek. Měl být svědkovi„ k ruce“, s tím, že posléze by se mohl využít v pohledávkách, ale on té agendě vůbec nerozuměl, neměl ani pracovní návyky a jeho„ hlavní náplní bylo to, že je bratrem [celé jméno žalovaného]“. Ten měl podle svědka potřebu ho nějakým způsobem zafinancovat, a proto byl žalovaný 2) podle svědka přijat. [celé jméno žalovaného] jako předseda představenstva choval„ nestandardně“, za což byl pravomocně odsouzen. Vytvářel totiž duplicitní záznamy a implementoval do programu falešné smlouvy, falešné rozhodčí doložky a za společnost podepisoval, i když nemohl, neboť řádnému jednání za spol. byly nutné podpisy dvou členů představenstva. Předtím, než skončil [celé jméno žalovaného] ve funkci předsedy představenstva, využíval tým jemu loajálních lidí. [celé jméno žalovaného] obecně žádnou činnosti ve spol. nevykonával. Tedy pokud není tou činností míněno, že„ v kanceláři koukal na filmy, anebo honil holky po kancelářích“. [jméno] ho přijal do firmy na základě neplatné mandátní smlouvy a řekl mu, aby přišel s tím, že bude cestovat se svědkem a pracovat na pohledávkách. Svědek pracoval jako správce pohledávek, výstupy byly jak fyzické, formou telefonátů, tak i papírové formou dopisů, emailů, ale jinak to byla klasická vymáhací činnost, kde byla nutná fyzická účast. Způsobilost pro tuto práci sám svědek měl, má středoškolské vzdělání s maturitou. [celé jméno žalovaného] byl přidělen ke svědkovi, aby se zaučil správě pohledávek.„ Párkrát“ spolu fyzicky jeli, bylo to ale spíše výjimečné, jen když se mu chtělo a účastnil se jednání tak, že tam byl fyzicky, ale jeho účast byla pasivní. Práce vykazovaná [celé jméno žalovaného] patřila jiným loajálním osobám, když následně bylo zjištěno, že [celé jméno žalovaného] způsobil společnosti prokazatelně 10 milionů škody, možná i víc, ale to se neprokázalo. K osobě pana [příjmení] uvedl, že to byl další člověk, kterého [celé jméno žalovaného] do firmy přivedl, a který finálně působil na pozici ředitele. O společnosti ale vlastně nic nevěděl a ve firmě ani žádnou pravomoc neměl, vše rozhodoval [celé jméno žalovaného]. Ten také přišel se systémem [anonymizováno], který on vytvořil a prodal za cca 27 milionů a pak nějakým způsobem vytvořil spol. [anonymizováno], když při své činnosti využíval„ party“ dalších zajímavých lidí, mezi něž patřil i [anonymizováno] [jméno], což byl podvodník, který se jen tak nevidí, který připravoval rozhodčí doložky a rozhodčí smlouvy. [celé jméno žalovaného] využíval i další osoby, např. rozhodce [jméno] nebo paní [příjmení], dnes [příjmení], která byla angažovaná na právním oddělení a připravovala smlouvy s dopomocí [anonymizováno] [jméno]. Teprve následně se zjistilo, jak to vše probíhalo s tím, že vznikla obrovská škoda, která se ani přesně nepodařila vyčíslit. [celé jméno žalovaného] nebyl schopen řešit žádné věci samostatně, přehazovali si ho jako„ horký brambor“, ale protože se vědělo, že je to bratr [celé jméno žalovaného], který schopnosti měl, a jehož každý znal, tak [celé jméno žalovaného] se schoval za jméno svého bratra a už jenom to jméno stačilo. Jakýkoliv přínos [celé jméno žalovaného] pro firmu svědek vyloučil. Podle svědka byly doménou práce [celé jméno žalovaného] filmy, zbraně, bajky a holky, což byl předmět jeho práce. Pan [anonymizováno] byl sice označený jako ředitel společnosti, fakticky působil jako zapisovatelka. Porady se konaly každý týden v pondělí a z nich se vyhotovovaly zápisy, ale o ničem to nevypovídalo. Bylo to takové„ kino“ pro hlavní akcionáře, aby se ukázalo, že se něco dělá, a že nějaká činnost vykazovaná. Jinak se tam možná zadaly nějaké úkoly technického charakteru, ovšem jenom na papíru, protože ty úkoly už se fakticky řešily a nebylo možno čekat až na nějaké pondělí. Pokud se [celé jméno žalovaného] účastnil nějakých jednání, tak pouze jako doprovod [jméno], a pokud se mu zadávaly úkoly, tak je řešil [celé jméno žalovaného], příp. to [jméno] jenom od bratra tlumočil. Pokud tedy někdy dával žalovaný svědkovi nějaké úkoly, bylo to vždy na pokyn [celé jméno žalovaného]. Splněné úkoly se zadávaly do systému, nebo se tlumočily asistentce, která je zadala do systému. Působení žalovaného 2) shrnul svědek [příjmení] tak, že [celé jméno žalovaného] se svědkem jezdil, jen když se mu chtělo, nebo když chtěl„ vyvenčit paní asistentku“. Nejvíckrát byli společně asi v [obec], protože tam bylo nejvíc holek, které on znal a tak tam byl nejčastěji. Pak byl se svědkem na [část obce] u [příjmení], kterému zde nasliboval nesplnitelné, pak byli společně v [obec] a jedenkrát v [obec]. Za těch 15 měsíců působení ve [právnická osoba], byli spolu někde pracovně zhruba 8x. Sám svědek jezdil po pohledávkách denně a často i o víkendech. Objížděl klienty, domlouval si schůzky průběžně. Přítomnost žalovaného 2) byla někdy spíše k újmě, např. v [obec], kde na něj podal trestní oznámení pan [příjmení]. Věc však skončila odložením. Pak se [celé jméno žalovaného] týkala ještě zinscenovaná výplata jackpotu v [obec] v částce 700 000 Kč, což rozhodně nebylo náhoda, ale mělo to tak vypadat. Šlo o nějaké nastavení v systému.

30. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že od roku 2010 do roku 2012 působil ve společnosti [právnická osoba] na různých funkcích, mimo jiné na pozici místopředsedy představenstva. Na starosti měl chod provoz a vývoj [anonymizováno] terminálů. Žalovaného 2) [celé jméno žalovaného] celkem viděl v práci asi 5×, zná ho pouze od vidění, nikdy s ním nemluvil. Podle svědka [příjmení] neměl žalovaný 2) ve společnosti žádnou funkci. K plné moci ze dne 1. 1. 2012 uvedl, že podpis na plné moci není jeho pravým podpisem, někdo ho musel zfalšovat. To se stalo i u jiných dokumentů - například nájemních smluv či směnek, na nichž byly jeho podpisy ověřovány, a znalecký posudek potvrdil, že podpis není svědka [příjmení]. Na všech těchto dokumentech byly zároveň i podpisy [celé jméno žalovaného]. Věc řešily soudy v Klatovech a Obvodní soud pro Prahu 1. Z firmy odcházel na přelomu roku 2011 2012. Veškeré platby ve společnosti zastřešoval předseda představenstva [celé jméno žalovaného] - žalovaný 1). Nikdo jiný neměl přístup k účtu ani dohled nad platbami. [celé jméno žalovaného] viděl na několika provozních poradách podniku, kde vystupoval jako zástupce svého bratra [celé jméno žalovaného], pro kterého vykonával nějaké úkoly, kterými ho pověřil. Je možné, že žalovaný 2) [celé jméno žalovaného] objížděl kasina a prováděl tam nějaké úkony a vymáhal pohledávky. [příjmení] [jméno] [příjmení] se staral o pohledávky. Po odchodu svědka [příjmení] působil [příjmení] ve [právnická osoba] [příjmení] nejspíše jako jednatel.

31. Z výslechu žalovaného 2) [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že o [právnická osoba] [příjmení] (dále také„ [anonymizováno]“) se dozvěděl na pohřbu otce od bratra. Ten mu sdělil, že je předsedou představenstva ve společnosti a začal vysvětlovat její strukturu. Vztahy s bratrem měl v té době skvělé. Normálně se živil svým povoláním v oboru výroby a prodeje zbraní a jejich oprav. Bratr však byl výřečný a přesvědčivý, takže začal žalovaného 2) přesvědčovat a zdůvodňovat mu, proč by ho potřeboval. Konkrétně říkal, že potřebuje někoho na referát pohledávek a dohledu nad hernami. V té době tam byl pan [příjmení], ten byl trestně stíhaný a následně byl zproštěn, ovšem pan [příjmení] byl pro bratra poněkud neuchopitelný, měl pobyt hlášený na obecním úřadu. Sám se do herny poprvé dostal až s nabídkou od bratra, který ho přesvědčil, aby pracoval pro [právnická osoba] jako OSVČ. Bratr tvrdil, že se musí v první řadě sejít s p. [příjmení] hlavním akcionářem, že ten má hlavní slovo a musí dát svůj souhlas. Na to se sešli všichni tři – oba žalovaní a p. [příjmení] v Paládiu v kavárně, seznámili se a p. [příjmení] neměl žádných námitek. Začátkem roku 2012 žalovaný 2) nastoupil na mandátní smlouvu, která byla pro všechny stejná. Tu ani fyzicky nejprve neměl v ruce, až později mu ji předávala sl. [příjmení] v [příjmení] [příjmení], když původně právě sl. [příjmení] (nyní [příjmení]) pracovala v AK otce žalovaných. Neměl nejmenší důvod smlouvu nějak řešit, neboť jak p. [příjmení], tak p. [příjmení] byli právníci. Věděl, jakou bude mít za práci odměnu. První výplata byla okolo 30 tis. Kč (oproti dřívějšku o dosti nižší), ovšem s příslibem, že dle výkonu se bude zvyšovat i odměna. Začal pro firmu pracovat. První schůzka byla s Izraelskou [právnická osoba]. Na ní byli nějací dva muži za společnost a žalovaný 2) s bratrem, advokátem [příjmení] a p. [příjmení], když od této společnosti měla [právnická osoba] stroje. Problém byl v tom, že tyto jejich stroje nebyly používané - oblíbené u hráčů, a protože Izraelci chtěli nějaký doplatek za tyto stroje, tak žalovaný 1) nabízel alternativu, že se tyto stroje vybaví novým softwarem a kompletně je přebuduje, udělá se„ brand“ na systém [anonymizováno]. Jednání bylo vedeno v angličtině, rozuměl tomu, o čem jednají, neboť anglicky dobře umí, jednání však aktivně vedl v angličtině žalovaný 1) a p. [příjmení]. Izraelci měli nějaké zpoždění a žalovaný 1) byl z toho nervózní, protože měl navazující jednání v [příjmení] [příjmení], se kterou spolupracovaly bratrovy firmy – [právnická osoba], [právnická osoba] a spolupracoval s nimi i otec žalovaných. (dnes zástupce žalobce). Dále byl bratrem pověřen, aby řešil kauzu v severních [obec], kde nějaký mandatář zpronevěřil vysokou částku v milionech korun - ať si k ruce vezme p. [příjmení]. Ten byl ve firmě již delší dobu. Měl povědomí o tom, kde konkrétní herny jsou a kdo je jejich faktickým majitelem, přičemž p. [příjmení] se v hernách pohyboval již před svým angažmá ve [anonymizováno]. Žalovaný 2) fungoval jako jakási„ spojka“ mezi bratrem a advokátem [anonymizováno] [příjmení], sledoval jaký má kauza s tímto mandatářem vývoj, v jaké fázi je projednání žaloby a informace pak předával bratrovi.

32. K samotnému systému pohledávek žalovaný 2) uvedl, že žalovaný 1) vymyslel systém [anonymizováno], resp. systém vyvinula společnost, kterou bratr vedl ([anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]). Systém měl„ okénka“. Každý měl přístup jen do určitých okének, někdo měl přístup jen do datovek a další měl na starosti pohledávky. Systém fungoval tak, že když nepřišly peníze na účet, tak systém automaticky poslal sms zprávu s výzvou, ovšem pokud pohledávka nebyla zaplacena stále ještě do 10 dnů, což byla lhůta, po které bude pohledávka už těžko vymahatelná, tak jel (žalovaný 2)) okamžitě s p. [příjmení] do terénu. V kanceláři si k té 10 denní lhůtě vedl graf, měl na stěně desku a mapu s vyznačenými hernami. Byly dvě kategorie pohledávek. Neověřené, což znamenalo, že když peníze nepřišly v určenou dobu na účet, tak bylo potřeba zavolat kontaktní osobě a nebyla-li dosažitelná, nikdo nereagoval, pohledávka se považovala za neověřenou. Když pak problém trval déle než 10 dnů, pohledávka se již považovala za ověřenou. Pak telefonoval s [anonymizováno], konkrétně slečnou [příjmení], která tento systém hlídala. [anonymizováno] byla jiná společnost, která sídlila ve stejné budově, patřila p. [příjmení] a zabývala se půjčkami, čili ona měla na starosti jejich agendu, ale spolupracovali i se [právnická osoba]. Bratr pomáhal p. [příjmení] i s touto jeho společností ([anonymizováno]), což byl potom taky problém mezi nimi. Když slečna [příjmení] potvrdila, že tržba nepřišla a ani nikdo nebere telefon, tak tam s p. [příjmení] museli jet. Vždy museli jezdit takto, neboť ve firmě byl přísný zákaz jezdit v jedné osobě, pokud se jednalo o nějaké oficiální jednání, např. s městy, aby se vyhnuli podezření z korupčního jednání (tato jednání většinou vedl žalovaný 1) sám) a druhý případ, kdy bylo zakázáno jezdit v jedné osobě, byl případ vymáhání pohledávek a inkasování hotovosti.

33. Pokud jde o kauzu p. [příjmení], tak v té žalovaný 2) čelil jsem trestnímu vyšetřování, neboť bylo podáno trestní oznámení na neznámého pachatele pro trestní čin vydírání (od podatele [příjmení]), ovšem vyšetřováním se nic neprokázalo. Bylo to ale velmi stresující, neboť v důsledku trestního stíhání mohlo být ohroženo podnikání žalovaného 2) – zbrojařství, takže zvažoval svůj odchod ze společnosti. Bratr pak po poradě s p. [příjmení] rozhodl, že žalovanému 2) se zvedne odměna a společnost současně přijala opatření, že při vymáhání pohledávek nikdy nebude chodit jedna osoba sama. Z toho jednání je i nějaký písemný záznam, resp. z nějaké porady, která se o tomto problému konala. Práce pro [anonymizováno] byla prací na plný úvazek, tedy na 100%. Svému původnímu oboru se nevěnoval, ovšem pokud jde o licence ve zbrojním průmyslu, které vlastní, tak ty vydává policie, tzn., když by byla činnost nějakým způsobem přerušena, muselo by se složitě žádat o zaktivnění, takže živnost přerušenou neměl, ale fakticky aktivně nepodnikal. Pokud jde o působení bratra – žalovaného 1) ve [právnická osoba], tak on opakovaně, nejlépe v jednu hodinu v noci telefonoval, že má tisíce nápadů, úkolů a návrhů k řešení, když telefonáty trvaly třeba 2 hodiny. Každý ve společnosti věděl, že bratr trpěl nespavostí, která se projevovala mimo jiné takto. Společnost [anonymizováno] sídlila zde v [obec] na [anonymizována tři slova]. Byl zde klasický docházkový systém, používali kartičky, kterými se otevíraly dveře a ty zaznamenávaly pohyb, tedy příchod a odchod. Pro [anonymizováno] pracoval žalovaný 2) 24 hodin denně. Ráno po příchodu do práce si přečetl maily a začal řešit agendu. Úkoly mu dával bratr nebo p. [příjmení], jinak ale dělal, co bylo potřeba, dokonce i fyzicky pomáhal při vyklizení [anonymizováno] strojů, obraceli se na něho lidé z provozů s personálními otázkami, atd. Společnost [anonymizováno] byla propojená s dalšími společnostmi, např. [právnická osoba], což byla akciová společnost, která měla v holdingu na starosti většinu nemovitostí, ať už vlastních nebo pronájmy, které řešil s p. [příjmení], která tohle měla na starosti. Měl také plnou moc k zastupování [právnická osoba]. Na pokyn bratra měl také vést jednání o snižování nájmů a nákladů ve všech provozovnách. Další spolupracující společností byla [právnická osoba], která zajišťovala personální obsazení heren a zajišťovala občerstvování hráčů, když zaměstnanci této společnosti neměli povědomí o struktuře [právnická osoba], takže žalovaného 2) oslovovali se svými třeba i personálními problémy. Podřízen byl žalovaný 2) p. [příjmení] a bratrovi, když oni byli jako vedení v souladu, takže úkoly dostával buď od nich, nebo právě z informačního systému. Žalovaný 2) neměl rozhodovací pravomoc např. o penězích, ale mohl třeba rozhodovat o rozmístění určitých strojů na místech. Měl k dispozici tablet s aplikací a QR kódem, který reagoval čtením čárového kódu tak, že byl schopen hned zjistit, kolik ta která mašina hraje a jak je produktivní. V tabletu byla datová karta, na níž musí být záznamy a výstupy, mimo jiné o tom, kde se žalovaný 2) pohyboval a [anonymizováno] [příjmení] žalovanému 2) nikdy nic nevytkl, a to ani ústně ani písemně. Pokud jde o výsledky práce, tak 1x za 14 dní sepisoval reporty, do nichž zaznamenal téměř všechny události, které se staly. Zaznamenávaly tam události na hernách, ale i mimořádné události. Reporty předával bratrovi, který je zpracovával pro společnost, bral je na poradu a tam z reportů čerpal. Pan [anonymizováno] působil jako OSVČ a také na něho přišla žaloba, aby vracel peníze, přitom ve společnosti normálně vedl agendu administrativní. Dále třeba pokud se na žalovaného 2) v herně obrátili s tím, že se nějaké stroje nehrají, tak žalovaný 2) rozhodl o výběru jiného stroje, což ale znamenalo požádat p. [příjmení], aby zařídil všechna potřebná povolení, a to jak na Ministerstvu financí, tak na městě (touto agendou ve [anonymizováno] byla pověřena [jméno] [příjmení]). Tím to ale nekončilo. Stroj bylo třeba dopravit včas na místo, neboť pokud by to nebylo včas, tak při placení poplatků by hned město prodělávalo. Pak ve společnosti pracovala ještě p. [příjmení], která vždy na žádost žalovaného 2) před výjezdem přichystala podklady. Ve společnosti se cestovní příkazy nevedly. Bratr zakázal žalovanému 2) používat své auto a poslal ho do [obec], kde v autobazaru stálo auto [právnická osoba] – stará Audi, kterou pak jezdil. [příjmení] [právnická osoba] měl tablet a služební telefon se sim kartou a neomezeným voláním. Prostory na [anonymizována dvě slova] patřily [právnická osoba], [anonymizováno] zde byla v nájmu. Společnost [anonymizováno] instalovala do všech služebních aut čipy, takže se přesně vědělo, kdo kde jezdí a jak s tím účetně zacházet. Žalovaný 2) to auto nejprve používal jen k výkonu své činnosti, posléze mu bratr dovolil parkovat u domu a dojet tedy autem do [obec] z místa bydliště, což je v [obec]. Každý týden byly porady. Bratr byl striktní a trval na tom, že každý bude plnit své úkoly a budou se pravidelně konat porady. Třeba p. [příjmení] pravidelně každé pondělí jezdil z [obec]. Na poradách se pak probíraly veškeré záležitosti a bratr nebyl zvyklý, že by někdo něco nesplnil, počítal s tím, že vše bude dle plánu. Pokud jde o vyúčtování odměny, tak žalovaný 2) fakturoval 100 tis. Kč měsíčně, fakturu donesl na sekretariát p. [příjmení], která ji zaevidovala, a peníze mu chodily na účet. Pokud jde o peníze v hotovosti, tak ohledně nich advokátka žalovaného 2) poslala výzvu k plnění a na to přišla žaloba.

34. Soud dále prováděl důkazy listinami – předloženými dokumenty z korespondence žalovaného 2) – svazky II., III a IV. spisu, z nichž vyplynulo, že žalovaný 2) byl plně seznámen s agendou společnosti, pro kterou pracoval. Soud provedl pouze část důkazů předložených žalovaných, neboť z hlediska časového s ohledem na množství důkazů nebylo ani reálně možné provést veškeré žalovaným 2) doložené důkazy. Soud však uzavřel, že pro pochopení fungování žalovaného 2) ve společnosti, jeho angažovanost, plnění úkolů, podávání reportů a jeho porozumění předkládané agendě postačí provést důkaz částí předložených důkazů, když k těmto se žalovaný 2) v rámci svého výslechu po několik jednání vyjadřoval (a to ke každému z nich).

35. Příkladmo šlo o sjetiny neuhrazených závazků, uzávěrky, tabulky s označením herních míst, komunikace ohledně dluhů na nájemném za nebytové prostory, stavy dluhů, stavy vyplácených provizí, fakturaci kasin např. na [část obce], v [obec], kontrolu kamerových záznamů a žádosti o jejich zpřístupnění, zápisy z jednání (pravidelné pondělní porady, kde se probíraly konkrétní úkoly, jejich plnění, osoby pověřené vyřizováním záležitostí), emaily mezi [jméno] [příjmení], žalovaným 1), [jméno] [příjmení] a žalovaným 2), komunikace s provozními místy – kasiny atd.

36. Žalovaný 2) popsal věrohodným způsobem systém fungování společnosti (interní a externí mandatáři), měl přehled o hernách - cca 30 heren 100% náležejících [anonymizováno], asi 400 heren s partnery, každá herna měla své označení/umístění. Ohledně správy pohledávek byly žalovanému 2) předkládány sjetiny s vyčíslením pohledávek a dluhů. Vysvětloval, jak se o pohledávky starali – objížděli s panem [příjmení] jednotlivé herny a dojednávali splátkové kalendáře či platby. Vedle toho žalovaný 2) také vyhodnocoval kamerové záznamy, pokud vyvstal nějaký problém a bylo třeba vizuálně potvrdit určité skutkové verze případu. Žalovaný 2) také kromě správy pohledávek řešil organizačně – technické záležitosti heren, právě možná o to více s ohledem na postavení žalovaného 1) ve společnosti, se na žalovaného 2) obraceli zaměstnanci, ale i spolupracující osoby s různými požadavky. Žalovaný 2) dále přebíral herny po skončení nájmu, vypracovával soupisy inventáře, zcela běžně kontroloval známky (ty byly pod přímou kontrolou Ministerstva financí) a nemalou část jeho agendy tvořilo přepracovávání – přebudování heren pod brand„ [anonymizována tři slova]“, což s sebou neslo jednotný vzhled heren, jejich vybavení unifikovaným nábytkem, osvětlení (na čemž spolupracoval s architektem [příjmení]), včetně občerstvení na místě. Na jednotlivých hernách řešil hrací stroje, jejich vytíženost, případně výměnu podle obliby. Dále kontroloval pořádek v hernách, ale i před hernami, což se dále projevovalo i v rámci jednání s městy o umístění heren – např. [obec], [obec], kde byly tendence omezit fungování heren.

37. Všechny tyto a další činnosti prováděl žalovaný 2), když vyšel – i s ohledem na běh času – především z podkladů, které měl v emailu. Tyto se musely nejprve dešifrovat, aby byly čitelné. Soud výpověď žalovaného 2) posoudil jako zcela věrohodnou a má za prokázané, že ve [právnická osoba] rozhodně nebyl toliko„ na okrasu“, či jen z pozice svého rodinného příbuzenectví jako někdo vydržovaný a placený za nic.

38. Žalovaný 2) dále předložil organigram společnosti (čl. 456 a násl.), z něhož vyplynulo, že pod žalovaným 1) jako předsedou představenstva působil na jedné z pěti přímo podřízených pozic žalovaný 2), a to na pozici ředitele v oblasti pohledávek. Měl pod sebou 129 pracovníků, a 4 přímo podřízené osoby - [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

39. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ve společnosti byla zaměstnaná na pozici administrativní pracovnice. S žalovaným 2) seděla v jedné kanceláři, byl to její nadřízený. Sama administrativně zpracovávala pohledávky, což bylo na denní bázi - spolupráce se systémem, který pohledávky evidoval a ohledně nich pak komunikovala dále s žalovaným 2) [celé jméno žalovaného], případně s AK, která pohledávky následně řešila. [celé jméno žalovaného] měl ve [anonymizováno] na starosti správu pohledávek. Vývoj pohledávek se pak následně řešil i s panem [celé jméno žalovaného]. Pohledávky s žalovaným 2) občas řešil i [jméno] [příjmení]. Uvedla, že [právnická osoba] [příjmení] provozovala [anonymizováno] a [anonymizováno] hrací automaty, ale i různé herny, kde docházelo k pohledávkám. [celé jméno žalovaného] se pohyboval z větší části v terénu. Když se něco přihodilo v hernách, tak on hned jel, aby zjistil, co se stalo. Pohledávky evidoval systém, pouze výjimečně jezdila svědkyně [příjmení] s žalovaným 2) na místo samé. Vnímala to tak, že [jméno] [příjmení] byl podřízen [celé jméno žalovaného] s tím, že [příjmení] měl na starosti hlavně [anonymizováno]. Oba dva, tedy žalovaný 2) i [jméno] [příjmení] předávali svědkyni [jméno] [příjmení] podklady ke správě pohledávek. Někdy jezdili společně. V případě, kdy bylo třeba řešit dluh s AK, řešil to žalovaný 2) s bratrem [celé jméno žalovaného]. Jinak ale např. uznání závazku nebo směnky a podpisy na nich zajišťoval [celé jméno žalovaného]. Podle svědkyně pan [příjmení] řešil provozní věci ohledně automatů, jejich zavážky do heren a měl na starosti provozovatele na místě. Plnil funkci provozního ředitele. [celé jméno žalovaného] působil ve společnosti po celou dobu, co zde působila svědkyně [jméno] [příjmení]. Ta se pondělních porad pravidelně neúčastnila. Denní náplní práce žalovaného 2) bylo objíždění provozoven s tím, že na nějakých provozovnách se vyskytoval žalovaný 2) i o víkendu a večer, protože to před svědkyní zmiňoval.

40. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ve [právnická osoba] pracovala asi 3 roky. Nejprve na pozici nejprve administrativní pracovník a po roce dostala na starosti administrativu [právnická osoba] [příjmení], což znamenalo, že zajišťovat hladký chod administrativních úseků – fakturace, smlouvy, docházka, korespondence, tedy vesměs veškeré administrativní úkony, které společnost potřebovala. Žalovaného 2) ve [právnická osoba] vnímala, neznala však jeho přesnou pracovní náplň, neboť to nebylo v její kompetenci. Věděla však, že se účastnil porad, jezdil po henách a zajišťoval nová místa. Žalovaný 2) měl kancelář v [obec], měl zde také asistentku. [jméno] [příjmení] také ve společnosti rovněž působil. Ten měl zázemí spíše v [obec]. [příjmení] měl obdobnou náplň jako žalovaný 2), o čem vy však podle svědkyně [příjmení] mohl vypovědět spíše pan [příjmení], který měl přehled nad hernami. Svědkyně se také účastnila pravidelných velkých porad každé pondělí, kde se shrnul celý týden, a plánovalo se na další týden. Rozdaly se zde úkoly a vedly se i zápisy z těchto jednání, které byly v systému, aby to každý měl. Měli také čipové karty pro vstup do budovy, ale i přihlášení do systému, což se pak propsalo i do docházky.

41. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v letech 2012 – 2013 pracoval ve [právnická osoba] jako provozní ředitel, nejprve jako OSVČ, potom jako zaměstnanec své [právnická osoba] [anonymizováno]. Fakturace s odměnou za jeho práci se pohybovala kolem 90tisíc měsíčně. Firma se zabývala provozováním výherních hracích strojů, živých her a sázkových her. Společnost fakticky řídil [celé jméno žalovaného], ten byl i jednatelem. Žalovaný 2) vykonával kontrolní činnost provozních záležitostí firemních provozoven, když jednou z činností, které vykonával, byla i správa pohledávek. Podřízeností spadal pod [celé jméno žalovaného]. Pracovní náplň žalovaného 2) [celé jméno žalovaného] byla rozhodně širší, než jen správa pohledávek. Řešily se provozní záležitosti firemních provozoven z titulu sázkových her, tzn., společnost měla vlastní provozy, kde žalovaný 2) řešil provozní problémy přímo na těchto firemních hernách. Sám svědek řešil záležitosti ve firemních hernách spíše z pozice výkonností jednotlivých zařízení technicky, event. živých her„ vně“ těchto provozoven. Spol. provozovala přes 2 tisíce výherních zařízení. Část těchto zařízení byla umístěna na firemních provozech, čili na provozech, které firma měla pronajaté. Měla tam své zaměstnance a spousta těchto zařízení, byla na základě smluvního vztahu umístěna u jiného subjektu. [jméno] [příjmení] se na rozdíl od [celé jméno žalovaného] nezdržoval na centrále v [anonymizováno]. Několikrát s ním svědek řešil nějaké provozní záležitosti, pravděpodobně spolupracoval s [celé jméno žalovaného] na správě pohledávek. Je naprostou lží, že [celé jméno žalovaného] nevykonával žádnou práci pro společnost nebo byl ve firmě jen z pozice,,sourozenectví“ s [celé jméno žalovaného]. Sám svědek také čelí v současnosti 4 žalobám, kdy na začátku byl zažalován za to, že do společnosti vůbec nedocházel, poté co se podařilo prokázat, že samozřejmě docházel, tak byl zažalován za to, že nic nedělal a v současné době stále vede spory a učinil si vlastní názor na„ fungování justice v České republice“. [celé jméno žalovaného] se účastnil pravidelných pondělních porad, které se konaly v [obec], a kde se řešily a prezentovaly úkoly a zdůvodňovalo se jejich plnění. Práce pro [právnická osoba] 7 dní v týdnu. Osobně s [celé jméno žalovaného] řešil záležitosti, které však pro odstup času nedokázal specifikovat. Opakovaně se setkávali v [obec] na centrále, protože to nebyla pouze jedna společnost, pro kterou pracovali. Tvrzení žalobce o žalovaném 2) a jeho působení ve společnosti označil za zcela nepravdivé.

42. Ze zprávy Českého statistického úřadu soud zjistil, v jakých rozmezích se pohybují mzdy zaměstnanců v ČR, a to podle vzdělání (úplné střední s maturitou) a také podle převážně vykonávané agendy a pohlaví. Pro muže se středoškolských vzděláním na pozici řídících pracovníků ve finančnictví se mzdy pohybovaly od 44 133 Kč do 140 516 Kč měsíčně (hrubého) s průměrnou odchylkou od mediánu + - 10%.

43. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: nejprve hodnotil mandátní smlouvu z 1. 1. 2012 ve znění plné moci ze dne 1. 1. 2012; 44. Podle ust. § 40 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném k 1. 1. 2012 platilo, že písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou; činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téže listině, ledaže právní předpis stanoví jinak. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé.

45. Podle ust. § 13 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném k 1. 1. 2012 platilo, že je-li podnikatelem právnická osoba, je vázána vůči třetím osobám jednáním uskutečněným jejím statutárním orgánem nebo likvidátorem, i když překročil rozsah jejího předmětu podnikání, ledaže jde o jednání, které překračuje působnost, kterou tomuto orgánu svěřuje nebo dovoluje svěřit zákon.

46. Podle ust. § 191 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném k 1. 1. 2012 je u akciové společnosti statutárním orgánem představenstvo, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou tímto zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, za představenstvo jedná navenek jménem společnosti každý člen představenstva. Členové představenstva, kteří zavazují společnost, a způsob, kterým tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku.

47. Ze znění stanov společnosti [právnická osoba] a zápisu z obchodního rejstříku platilo ke dni 1. 1. 2012, že za společnost [právnická osoba] jednají vždy dva členové představenstva společně.

48. Dokazováním bylo zjištěno, že mandátní smlouva pro žalovaného 2) ze dne 1. 1. 2012 byla za společnost [právnická osoba] uzavřena a podepsána toliko [celé jméno žalovaného], tedy v rozporu se shora citovanými ustanovení a dohodnutým způsobem jednání za společnost. Smlouva je tedy neplatná a nemění na tom ničeho ani plná moc ze dne 1. 1. 2012, kterou udělili další dva členové představenstva [celé jméno žalovaného]. Naopak tento způsob zmocnění je neplatný a obchází zákonná ustanovení. O tom bylo již judikatorně pojednáno např. v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR 29 Odo 1082/2005, či 32 Cdo 4133/2009. Navíc svědek [příjmení] uvedl, že podpis na plné moci není jeho pravým podpisem, ale to už soud dále nezkoumal s ohledem na shora uvedené.

49. Dokazováním bylo dále prokázáno, že žalovanému bylo v období o 7. 2. 2012 do 1. 3. 2013 vyplaceno společností [právnická osoba] převody na účet či v hotovosti oproti výdajovým dokladům 1 350 000 Kč.

50. Žalobce setrval (i po provedeném dokazování) na svých tvrzeních, že žalovaný 2) ve [právnická osoba] žádné činnosti nevykonával, peníze mu byly vypláceny nedůvodně z rozhodnutí jeho bratra (původně žalovaný 1) a žalovaný 2) se tak na úkor společnosti [právnická osoba] bezdůvodně obohatil, a proto žádal plnění přiznat touto žalobou. V této souvislosti je třeba odkázat na dřívější zákonnou úpravu – ust. § 451 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2012.

51. Podle přechodných ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je na místě na věc aplikovat zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále také„ obč. zák.“, neboť k plnění, jehož vydání je na žalovaném požadováno, mělo dojít v roce 2012 a 2013, tedy za účinnosti dřívějšího občanského zákoníku - zákona č. 40/1964 Sb. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 457 obč. zák. platí: Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Podle § 458 odst. 1 věta prvá obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením.

52. Soud uzavřel, že důkazní břemeno ohledně prokázání tvrzení, že žalovaný přijal plnění důvodně je na žalovaném, a to mj. s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1167/99.

53. Žalovaný řádně na výzvy soudu doplnil tvrzení o činnostech, které žalovaný 2) pro společnost vykonával, když nešlo jen o správu pohledávek, ale o daleko širší rozsah činností popsaných v odst. 7 tohoto rozsudku. Ohledně těchto činností pak bylo na návrh žalovaného 2) vedeno rozsáhlé dokazování listinami (emaily s dokumenty), ale i výslechy svědků, z nichž vyplynulo, že žaloba není důvodná a žalovaný 2) pro společnost práci řádně vykonával.

54. Z výslechu [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplynulo, že žalovaný 2) řádně pro společnost pracoval, docházel do sídla společnosti v [obec] na [anonymizována dvě slova], pracoval se systémem [anonymizováno], měl svoji asistentku ([jméno] [anonymizováno]), která vyřizovala na pokyn žalovaného 2) spolu s ním agendu, pod kterou nespadala jen správa pohledávek, ale i další organizačně technické záležitosti, jak popsal svědek [příjmení]. Rovněž svědek [příjmení] potvrdil, že žalovaný 2) pro společnost pracoval, jeho pracovní náplň však neznal a žalovaného 2) považoval za„ hloupějšího“ bratra„ chytrého“ žalovaného 1). Toto tvrzení však také nebylo prokázáno, neboť žalovaný 2) vypovídal konzistentně, přesvědčivě a dokázal reagovat na otázky, které mu soud kladl. Svědek [příjmení] navíc stále působí ve společnosti [právnická osoba] (původní žalobce), i když nyní pod [právnická osoba] jako předseda představenstva této společnosti a byl jistě na výsledku sporu také zainteresován, když sám byl jednou z osob (navíc s právnickým vzděláním), která neplatně zmocnila [celé jméno žalovaného] k úkonům za společnost [právnická osoba], což jistě nelze považovat za úkon řádného hospodáře.

55. Dále výpověď svědka [příjmení] byla provedena v počátcích dokazování (kdy soud ještě neměl uzavřené dokazování), byla sice velmi barvitě přednesena (sledování filmů žalovaným 2) v pracovní době a honění holek po barech), neprokázala se však žádným dalším důkazem a zůstala osamocená. Naopak svědka [příjmení] mnozí slyšení svědci ani neznali, vnímali ho vzdáleně jako podřízeného žalovaného 2), pod jehož gesci spadala jiná oblast, než kterou měl na starosti žalovaný 2). Navíc svědek [příjmení] doznal, že měl zájem na vyšetření závadného jednání žalovaného 1), který způsobil společnosti škodu a na něj se vázala i – podle svědka [příjmení] - neoprávněná fakturace a výplata žalovanému 2), k jejímuž prověření dával sám (v této době jako statutární orgán [právnická osoba]) pokyn. [jméno] [příjmení] byl tedy na výsledku sporu zainteresován, a proto jeho výpověď nepovažuje soud za pravdivou.

56. Z výpovědi svědka [příjmení] soud nic podstatného pro toto řízení nezjistil, ve společnosti působil dva roky (2010 2012) a žalovaného neregistroval.

57. Výši odměny žalovaného 2) pak soud podpůrně poměřoval s přihlédnutím ke zprávě ČSÚ (počítáno s navýšením, neboť žalovaný 2) nepůsobil ve společnosti jako zaměstnanec, nýbrž jako OSVČ a měl povinné odvody) a ostatním důkazům – výpověď [jméno] [příjmení] o výši jeho odměny (ten byl v organizační struktuře společnosti na stejné úrovni jako žalovaný 2) a odměna činila 90tisíc Kč), ale i mandátní smlouvě [jméno] [příjmení] (místopředseda představenstva), jeho odměna činila 150 tisíc Kč. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce neplnil žalovanému 2) bez právního důvodu, ale za činnosti, které žalovaný 2) řádně odvedl, a to pro právního předchůdce žalobce s tím, že vyplácená odměna za tyto činnosti byla obvyklá a odpovídala odměnám vypláceným za podobné činnosti nejen ve jmenované společnosti, ale i jinde ve společnosti (zpráva ČSÚ).

58. Ohledně námitky týkající se synallagmatického vztahu soud toliko konstatuje, že došlo ve smyslu ust. § 1879 a násl. OZ k řádnému a platnému postoupení pohledávky smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 26. 1. 2016, kde byla pohledávka za žalovaným řádně vymezena (částkou i označením řízením), tudíž tuto námitku považuje soud za nedůvodnou s tím, že žalobce je ve věci aktivně legitimován.

59. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V řízení byl zcela úspěšný žalovaný. Náklady žalovaného tvoří odměna právního zástupce za zastupování v tomto řízení. Odměna advokáta za provedených 30 a 1/2 úkonů právní služby, vycházejíc z ust. §§ 7 bod 6 a ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g), odst. 2 písm. f) advokátního tarifu (vyhl. č. 177/1996 Sb.) činí 417 850 Kč, tzn. 13 700 Kč/úkon při těchto 30 a půl úkonech – 1 úkon za převzetí zastoupení, 1 úkon za písemné vyjádření k žalobě ze dne 7. 5. 2015 (čl. 110), 1 úkon za účast na jednání dne 23. 6. 2016 (čl. 146 a násl.), 1 úkon za písemné vyjádření ze dne 16. 8. 2016 (čl. 152), 1 úkon za účast na jednání dne 27. 9. 2016 (č.l. 156), 1 úkon písemné vyjádření ze dne 15. 10. 2016 (č.l. 162), 1 úkon za účast na výslechu u dožádaného soudu v Praze dne 20. 12. 2016 (svědek se nedostavil – čl. 205), 2 úkony za účast na jednání u dožádaného soudu dne 12. 5. 2017 (jednání trvalo více jak dvě hodiny – č.l. 238 a 271 a násl.), 2 úkony za účast na jednání dne 22. 3. 2018 (jednání trvalo více jak dvě hodiny – č.l. 296 a násl.), 1 úkon za účast na jednání dne 22. 5. 2018 (čl. 310 a násl.), 1 úkon za účast na výslechu u dožádaného soudu v Teplicích dne 13. 9. 2018, 2 úkony za účast na jednání dne 14. 2. 2019 (jednání trvalo více jak dvě hodiny – č.l. 361 a násl.), 2 úkony za účast na jednání dne 4. 6. 2019 (jednání trvalo více jak dvě hodiny – č.l. 389 a násl.), 1 úkon za písemné vyjádření ze dne 3. 7. 2019 (čl. 414), 2 úkony za účast na jednání dne 12. 9. 2019 (jednání trvalo více jak dvě hodiny – č.l. 1094 a násl.), 2 úkony za účast na jednání dne 12. 11. 2019 (jednání trvalo více jak dvě hodiny – č.l. 1640 a násl.), 2 úkony za účast na jednání dne 3. 12. 2019 (jednání trvalo více jak dvě hodiny – č.l. 2219 a násl.), 2 úkony za účast na jednání dne 20. 2. 2020 (jednání trvalo více jak dvě hodiny – č.l. 2239 a násl.), 1 úkon za účast na jednání dne 2. 6. 2020 (č.l. 2254 a násl.), 1 úkon za účast na jednání dne 10. 9. 2020 (č.l. 2270 a násl.), 1 úkon za účast na jednání dne 10.11.2020 (č.l. 2296 a násl.), písemný závěrečný návrh – čl. 2301, a 1 úkonu za účast na vyhlášení rozsudku dne 4. 3. 2021. Za krátké vyjádření o jedné větě s informací o zaslání důkazů – podání ze dne 15. 5. 2017 odměna advokátovi nenáleží.

60. Ke každému z úkonů, jak vyjmenovány shora, náleží advokátovi podle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu režijní paušál ve výši 300 Kč/úkon, tzn. 9 300 Kč Vedle toho náleží advokátovi i náhrada za vykonané cesty k jednáním u dožádaných soudů v Praze a Teplicích, a to za cestu k jednání u dožádaného soudu dne 20. 12. 2016, tedy za cestu z Hradce Králové do Prahy a zpět v délce 234 km osobním vozidlem Volkswagen Jetta, reg značky [anonymizováno] [číslo], při průměrné spotřebě 5,53 l /100 km, vyhláškové ceně nafty 29,50 Kč, amortizace 3,8 Kč/km (vyhlášky č. 385/2015 Sb.) v částce 1 270,90 Kč, dále za cestu k jednání u dožádaného soudu dne 12. 5. 2017, tedy za cestu z Hradce Králové do Prahy a zpět v délce 234 km osobním vozidlem Volkswagen Jetta, reg značky [anonymizováno] [číslo], při průměrné spotřebě 5,53 l [číslo] km, vyhláškové ceně nafty 28,60 Kč, amortizace 3,9 Kč/km (vyhlášky č. 440/2016 Sb.) v částce 1 282,60 Kč a dále za cestu k jednání u dožádaného soudu dne 13. 9. 2018, tedy za cestu z Hradce Králové do Teplic a zpět v délce 386 km osobním vozidlem Volkswagen Jetta, reg značky [anonymizováno] [číslo], při průměrné spotřebě 5,53 l /100 km, vyhláškové ceně nafty 29,80 Kč, amortizace 4 Kč/km (vyhlášky č. 463/2017 Sb.) v částce 2 180,10 Kč.

61. Odměna advokáta žalovaného je tvořena ještě náhradou za promeškaný čas podle ust. § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 000 Kč (10 započatých půlhodin, strávených cestou ke 2ma soudním jednáním do Prahy dne 20. 12. 2016 a 12. 5. 2017) a dalších 1 000 Kč (10 započatých půlhodin, strávených cestou k soudnímu jednání do Teplic dne 13. 9. 2018)

62. Náklady řízení v celkové výši 433 883,60 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalovaného podle § 149 o. s. ř.