17 C 66/2026

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně A ., (dříve Jméno žalobkyně B .), IČO IČO žalobkyně B sídlem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení částky 160 702,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 73 699,46 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 73 699,46 Kč od 5. 2. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení:- částky 77 272,25 Kč,- zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 3 090,37 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení,- zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 73 699,46 Kč od 26. 9. 2025 do 4. 2. 2025, a- částky 9 730,98 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 2. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 150 971,71 Kč s příslušenstvím, dále částky 9 730,98 Kč jako smluvní pokuty a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tím, že dne 18. 2. 2025 uzavřela se žalovanou distančním způsobem prostřednictvím internetové stránky www., Anonymizováno, .cz smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalované postupně peněžní prostředky ve výši 194 642 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu s příslušenstvím formou pravidelných denních splátek. Součástí Smlouvy byly rovněž všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, formulář SECCI, předpis denních splátek, souhlas se zpracováním osobních údajů a další dokumenty uvedené ve Smlouvě. Žalovaná plnila na dluh pouze částečně, když dne 18. 2. 2025 zaplatila částku ve výši 22 542,30 Kč, dne 3. 3. 2025 částku ve výši 23 000,10 Kč, dne 3. 4. 2025 částku ve výši 20 000,12 Kč a dne 18. 5. 2025 částku ve výši 55 400,02 Kč, tedy celkem 120 942,54 Kč. Žalovaná se následně dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, a proto žalobkyně dne 25. 9. 2025 Smlouvu vypověděla, přičemž žalovaná je tak ode dne 26. 9. 2025 v prodlení. Žalobkyně se kromě jistiny domáhá též zaplacení smluvního úroku, poplatků za volitelné služby „Presto“, „Klidné spaní“ a „Informační SMS servis“ a smluvní pokuty.

2. Žalovaná se k žalobě přes poučení a výzvy soudu nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:

5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne 18. 2. 2025, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované bezúčelový revolvingový spotřebitelský úvěr s možností postupného i opakovaného čerpání s úvěrovým rámcem, jehož platnost byla sjednána do 2. 3. 2026. Smlouva obsahuje přesně vymezené parametry úvěru, zejména pevnou denní úrokovou sazbu ve výši 0,883 % z nesplacené části jistiny, celkovou roční procentní sazbu nákladů (dále jen „RPSN“) ve výši 1 221,75 % a poplatek za vyplacení každé tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Žalovaná si při sjednání úvěru rovněž zvolila tři volitelné doplňkové služby, a to službu „Presto“, službu „Klidné spaní“ a službu „Informační SMS servis“, s nimiž byly spojeny poplatky v celkové výši 1 623,70 Kč. Úvěr se měl splácet v pravidelných denních splátkách, jejichž konkrétní výše je uvedena v Předpisu denních splátek tvořícím nedílnou součást smlouvy; první denní splátka byla splatná dne 20. 3. 2025 a celková splatnost úvěru připadala na 2. 3. 2026. Veškeré úhrady provedené žalovanou se podle čl. V odst. 1 Smlouvy a čl. 5 VOP započítávají v pořadí nejprve na úhradu úroků, poté poplatků a následně na úhradu jistiny. Smlouva dále stanoví, že všechny platby mají být hrazeny na účet žalobkyně pod variabilním symbolem , var. symbol, . Nedílnou součástí Smlouvy jsou podle čl. I odst. 3 též Formulář SECCI, informace pro spotřebitele, Předpis denních splátek, souhlas se zpracováním osobních údajů a Všeobecné obchodní podmínky, s nimiž byla žalovaná před uzavřením Smlouvy seznámena, souhlasila s nimi a odsouhlasila je v klientském profilu.

6. Z dokumentu „Výpis o posouzení úvěruschopnosti“ soud zjistil, že žalobkyně posuzovala čistý měsíční příjem žalované ve výši 31 688 Kč, přičemž žalovaná sama uvedla příjem 28 000 Kč. Žalovaná dále uvedla pravidelné měsíční výdaje na půjčky 3 700 Kč, výdaje na bydlení 4 000 Kč, další nezbytné výdaje 0 Kč a zbytné výdaje 1 000 Kč. Žalovaná žije sama a netvoří společně hospodařící domácnost s žádnou další osobou. Disponibilní měsíční příjem činil 19 000 Kč. Posouzení úvěruschopnosti bylo vyhodnoceno žalobkyní jako úspěšné.

7. Z výpisu identifikovatelných příjmů soud zjistil, že žalovaná doložila příjem prostřednictvím bankovního výpisu k účtu č. , IBAN, , vedeného u , právnická osoba, . Tento výpis obsahuje množství jednotlivých příjmových transakcí za období od 8. 3. 2024 do 3. 3. 2025. Z jeho obsahu vyplývá, že žalované byl pravidelně vyplácen měsíční příjem odpovídající mzdě od společnosti , právnická osoba, ., přičemž průměrná výše čistého měsíčního příjmu za posuzované období činila 28 327,75 Kč. Dále bylo z výpisu zjištěno, že v uvedeném období proběhlo vysoké množství příchozích i odchozích transakcí ve vztahu ke společnosti tipsport.cz.

8. Z dokumentu „Autorizace ověření totožnosti“ soud zjistil, že totožnost žalované byla dne 18. 2. 2025 ověřena prostřednictvím přímého náhledu do bankovního účtu (AISP). Protiúčet použitý k ověření byl veden na jméno , Jméno žalované, , číslo účtu , č. účtu, .

9. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že dne 18. 2. 2025 byla na bankovní účet žalované č. , č. účtu, (dále také „bankovní účet žalované“) převedena částka 23 000 Kč. Převod byl proveden z účtu žalobkyně, bankovní identifikátor transakce je creditas: , Anonymizováno, ‑, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, . Dne 19. 2. 2025 byla na bankovní účet žalované převedena částka 22 542 Kč, bankovní identifikátor transakce creditas: , Anonymizováno, ‑, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, . Dne 30. 3. 2025 byla na bankovní účet žalované převedena částka 20 000 Kč, bankovní identifikátor transakce creditas: , Anonymizováno, ‑, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, . Dne 6. 4. 2025 byla na bankovní účet žalované převedena částka 20 400 Kč, bankovní identifikátor transakce creditas: , Anonymizováno, ‑, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, . Dne 9. 4. 2025 byla na bankovní účet žalované převedena částka 5 000 Kč, bankovní identifikátor transakce creditas: , Anonymizováno, ‑, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, , a téhož dne dále částka 2 000 Kč, bankovní identifikátor transakce creditas: , Anonymizováno, ‑, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, . Dne 11. 4. 2025 byla na bankovní účet žalované převedena částka 3 020 Kč, bankovní identifikátor transakce creditas: , Anonymizováno, ‑, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, . Dne 12. 4. 2025 byla na bankovní účet žalované převedena částka 4 000 Kč, bankovní identifikátor transakce creditas: , Anonymizováno, ‑, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, . Dne 17. 4. 2025 byla na bankovní účet žalované převedena částka 2 005 Kč, bankovní identifikátor transakce creditas: , Anonymizováno, ‑, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, , a téhož dne dále částka 18 975 Kč, bankovní identifikátor transakce creditas: , Anonymizováno, ‑, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, . Ve dnech 26. 5. 2025 až 27. 5. 2025 byly na bankovní účet žalované převedeny další částky ve výši 43 015 Kč, 5 433,75 Kč, 8 338,43 Kč, 2 084,61 Kč, 686,08 Kč, 2 058,20 Kč, 8 232,79 Kč a 3 051,15 Kč, vždy z účtu žalobkyně, s variabilním symbolem , var. symbol, . Dne 14. 6. 2025 byla na bankovní účet žalované převedena částka 800 Kč, bankovní identifikátor transakce creditas: , Anonymizováno, ‑, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, .

10. Z e-mailové výpovědi smlouvy ze dne 25. 9. 2025 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou o ukončení smlouvy pro prodlení, kdy nejstarší splátka byla ke dni odeslání 92 dní po splatnosti. Celková dlužná částka činila 161 682,97 Kč, zahrnující jistinu, všechny smluvní úroky a smluvní pokuty. Žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě celého dluhu.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 1. 2026 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 164 606,15 Kč na účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, , a dále k úhradě nákladů právního zastoupení ve výši 16 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Výzva byla sepsána jménem žalobkyně a adresována na žalobkyni poslední známou adresu žalované v , adresa, . Dluh nebyl ke dni odeslání výzvy uhrazen.

12. Z potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne 30. 1. 2026 soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalované odeslána doporučeně pod podacím číslem RR1922264745E s uvedenou adresou žalované , adresa, .

13. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně uzavřela se žalovanou distančním způsobem, tj. prostřednictvím internetových stránek provozovaných žalobkyní, dne 18. 2. 2025 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Touto smlouvou byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání s úvěrovým rámcem, s dobou platnosti úvěrového rámce do 2. 3. 2026. Podle této smlouvy žalobkyně bezhotovostně převedla na bankovní účet žalované č. , č. účtu, peněžní prostředky v celkové výši 194 642 Kč, přičemž dne 18. 2. 2025 byla převedena částka 23 000 Kč, dne 19. 2. 2025 částka 22 542 Kč, dne 30. 3. 2025 částka 20 000 Kč, dne 6. 4. 2025 částka 20 400 Kč, dne 9. 4. 2025 částky 5 000 Kč a 2 000 Kč, dne 11. 4. 2025 částka 3 020 Kč, dne 12. 4. 2025 částka 4 000 Kč, dne 17. 4. 2025 částky 2 005 Kč a 18 975 Kč, ve dnech 26. 5. 2025 a 27. 5. 2025 částky 43 015 Kč, 5 433,75 Kč, 8 338,43 Kč, 2 084,61 Kč, 686,08 Kč, 2 058,20 Kč, 8 232,79 Kč a 3 051,15 Kč a dne 14. 6. 2025 částka 800 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem ve výši 0,883 % denně z nesplacené části jistiny, poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a poplatky za volitelné služby, které si při sjednání úvěru aktivovala, konkrétně službu „Presto“, službu „Klidné spaní“ a službu „Informační SMS servis“, s nimiž byly spojeny poplatky v celkové výši 1 623,70 Kč. Úvěr měla žalovaná splácet prostřednictvím pravidelných denních splátek, přičemž první denní splátka byla splatná dne 20. 3. 2025. Smlouva rovněž stanoví, že všechny úhrady se započítávají postupně na úroky, poplatky a poté na jistinu. Žalovaná plnila pouze částečně, když dne 18. 2. 2025 zaplatila částku ve výši 22 542,30 Kč, dne 3. 3. 2025 částku ve výši 23 000,10 Kč, dne 3. 4. 2025 částku ve výši 20 000,12 Kč a dne 18. 5. 2025 částku ve výši 55 400,02 Kč, tedy celkem 120 942,54 Kč. Dále však již žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela. Nejstarší neuhrazená splátka byla ke dni vypovězení 92 dní po splatnosti, žalobkyně proto Smlouvu vypověděla s okamžitou účinností a zesplatnila celý dluh, který činil 161 682,97 Kč. Žalovaná dlužnou částku ke dni splatnosti neuhradila a je se zaplacením zůstatku dluhu v prodlení. Žalobkyně ověřila čistý měsíční příjem žalované ve výši 31 688 Kč, zatímco žalovaná sama uvedla příjem 28 000 Kč. Současně byly ověřeny i pravidelné měsíční výdaje žalované, a to výdaje na půjčky 3 700 Kč, výdaje na bydlení 4 000 Kč, další nezbytné výdaje 0 Kč a zbytné výdaje 1 000 Kč; žalovaná žije sama a netvoří společně hospodařící domácnost s žádnou další osobou. Disponibilní měsíční příjem žalované činil 19 000 Kč. Součástí prověření úvěruschopnosti bylo i ověření identity a účtu žalované prostřednictvím přístupu do bankovního účtu (AISP). Z předžalobní výzvy ze dne 28. 1. 2026 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 164 606,15 Kč, a to doporučeně zaslanou výzvou na adresu žalované. Žalovaná však ani na tuto výzvu nereagovala a dluh neuhradila.

14. Po právním zhodnocení skutkových zjištění a zhodnocení všech důkazů v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně.

15. Na základě výpisu o posouzení úvěruschopnosti, výpisu identifikovatelných příjmů doloženého prostřednictvím přístupu do bankovního účtu žalované a autorizace ověření totožnosti prostřednictvím služby AISP dospěl soud k závěru, že žalobkyně úvěruschopnost žalované posoudila v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“). Žalobkyně ověřila čistý měsíční příjem žalované ve výši 31 688 Kč, přičemž žalovaná sama uvedla příjem 28 000 Kč, a současně vyhodnotila její pravidelné měsíční výdaje, zejména výdaje na půjčky 3 700 Kč, výdaje na bydlení 4 000 Kč, další nezbytné výdaje ve výši 0 Kč a zbytné výdaje ve výši 1 000 Kč; žalovaná žije sama a netvoří společně hospodařící domácnost s žádnou další osobou, což vedlo k výpočtu disponibilního příjmu ve výši 19 000 Kč. Tyto údaje byly následně ověřeny prostřednictvím poněkud rozsáhlého výpisu identifikovatelných příjmů, získaného z bankovního účtu žalované č. , IBAN, vedeného u , právnická osoba, ., který obsahoval množství příjmových transakcí, mimo jiné i pravidelného příjmu odpovídajícího mzdě od zaměstnavatele , právnická osoba, ., zasílaného měsíčně v období od března 2024 do února 2025 v průměrné výši 28 327,75 Kč. Shodu identity žalované a správnost bankovního účtu potvrdila autorizace ověření totožnosti prostřednictvím AISP. Na základě všech těchto vzájemně se podporujících důkazů soud uzavřel, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě dostatečných, přiměřených a spolehlivých informací, ověřených z více nezávislých zdrojů, a požadavkům § 86 ZoSÚ tak tedy dostála.

16. Soud po důkladném zhodnocení práv a povinností vyplývajících z uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že Smlouva je však absolutně neplatná ve smyslu ustanovení § 576, § 577 a § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to z důvodu rozporu jejího obsahu s dobrými mravy. Za rozhodující považuje soud zejména ujednání o výši úplaty za poskytnutí úvěru, podle něhož byla žalovaná povinna hradit smluvní úrok ve výši 0,883 % denně z nesplacené části jistiny, což v ročním přepočtu odpovídá přibližně 322,30 % ročně, přičemž smluvní RPSN činí 1 221,75 %, což vyplývá přímo z údajů uvedených ve Smlouvě a jejích přílohách. Je-li toto srovnáno s průměrnou úrokovou sazbou u spotřebitelských úvěrů, kterou ČNB uvádí kolem 9 % ročně pro nové spotřebitelské úvěry domácnostem (v dřívějších obdobích uváděno i kolem 7 – 10 %, údaj např. z června 2024 činil přibližně 9,1 %), takto extrémně vysoké úročení, kombinované s poplatkem za vyplacení každé tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a dalšími pravidelnými poplatky za volitelné doplňkové služby („Presto“, „Klidné spaní“ a „Informační SMS servis“), představuje podle názoru soudu nepřiměřenou a pro spotřebitele výrazně zatěžující úplatu, jejíž výše nemůže obstát z hlediska zásad poctivosti a slušnosti. Soud má za to, že takové nastavení ceny úvěru je již svou povahou v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 o. z. a že nemravnost ujednání o úplatě je natolik závažná, že zasahuje do samotné podstaty právního jednání. Jelikož se jedná o ujednání, které bylo pro žalobkyni nepochybně podstatné a určující pro rozhodnutí o poskytnutí úvěru (bez něhož by k uzavření smlouvy zjevně nedošlo), nelze dospět k závěru, že by smlouva mohla obstát i bez této části. Smlouva je proto neplatná ex tunc jako celek, a to absolutně, ve smyslu § 588 o. z., k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti.

17. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (např. rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004), nikoli však úrok, který několikanásobně překračuje běžnou sazbu. V projednávané věci sjednaná denní úroková sazba 0,883 %, odpovídající ročnímu úroku přesahujícímu 322 %, a RPSN ve výši 1 221,75 %, představují zcela extrémní odchylku od úrovně úročení, které lze považovat za přiměřené. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud uvádí, že ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů bývají obecně vyšší než sazby bank, tato skutečnost nehraje roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku z hlediska dobrých mravů. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro bankovní instituce, vedlo by to k závěrům zakládajícím nepřípustnou nerovnost mezi poskytovateli úvěrů. Soud dále dospěl k závěru, že moderace podle ustanovení § 577 o. z. na obvyklou, ještě přípustnou výši úroku z úvěru, zde možná není. Přistoupením k moderaci by byl oslaben preventivní účinek pravidla dobrých mravů a žalobkyně by nebyla motivována sjednávat podmínky úvěru v mezích poctivosti a férového jednání. Ostatně k moderaci nedochází ani v případě nepřiměřených ujednání podle § 1815 o. z. (srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 6. 2023, sp. zn. 47 Co 87/2023).

18. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

19. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná přijala z titulu ex tunc neplatné smlouvy peněžní prostředky v celkové výši 194 642 Kč, které představují částky poskytnuté žalobkyní jako čerpané tranše úvěru, a to dne 18. 2. 2025 částku 23 000 Kč, dne 19. 2. 2025 částku 22 542 Kč, dne 30. 3. 2025 částku 20 000 Kč, dne 6. 4. 2025 částku 20 400 Kč, dne 9. 4. 2025 částky 5 000 Kč a 2 000 Kč, dne 11. 4. 2025 částku 3 020 Kč, dne 12. 4. 2025 částku 4 000 Kč, dne 17. 4. 2025 částky 2 005 Kč a 18 975 Kč, ve dnech 26. 5. 2025 a 27. 5. 2025 částky 43 015 Kč, 5 433,75 Kč, 8 338,43 Kč, 2 084,61 Kč, 686,08 Kč, 2 058,20 Kč, 8 232,79 Kč a 3 051,15 Kč a dne 14. 6. 2025 částku 800 Kč. Z těchto peněžních prostředků žalovaná uhradila dne 18. 2. 2025 částku ve výši 22 542,30 Kč, dne 3. 3. 2025 částku ve výši 23 000,10 Kč, dne 3. 4. 2025 částku ve výši 20 000,12 Kč a dne 18. 5. 2025 částku ve výši 55 400,02 Kč, tedy celkem 120 942,54 Kč. Práva a povinnosti mezi účastníky soud posoudil podle zásad pro vypořádání bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalované podle § 2993 o. z., neboť žalovaná obdržela plnění z absolutně neplatného právního jednání. Soud proto žalovanou zavázal k zaplacení částky 73 699,46 Kč, odpovídající rozsahu jejího bezdůvodného obohacení. S ohledem na absolutní neplatnost Smlouvy nebylo možné vycházet ze smluvně stanoveného data splatnosti dluhu ani z mechaniky smluvního splácení. Soud proto pro účely stanovení prodlení žalované vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož nemají-li strany sjednáno, kdy má být dluh splněn, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Tímto okamžikem je doručení výzvy k plnění. Předžalobní výzva byla žalobkyní odeslána dne 30. 1. 2026, jak vyplývá z potvrzení o podání doporučené zásilky. Podle domněnky doby dojití dle § 573 o. z. se má za to, že zásilka zaslaná na adresu žalované došla třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 4. 2. 2026. Žalovaná svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnila, a proto se dostala do prodlení od 5. 2. 2026, tj. následujícího dne po doručení výzvy. Žalobkyně má tak vůči žalované právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., jehož výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.).

20. V celém zbývajícím rozsahu, tj. ohledně smluvního úroku, poplatku za vyplacení tranše úvěru, poplatků za volitelné služby „Presto“, „Klidné spaní“ a „Informační SMS servis“, a dále ohledně smluvní pokuty soud žalobu výrokem II. zamítl. Při absolutní neplatnosti smlouvy jako celku jsou neplatná veškerá její ujednání o výši úroků, poplatků a sankcí, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, pokud by strany neplatnost rozpoznaly včas. Soud má za to, že výše sjednaného úroku, RPSN a rovněž soubor dalších poplatků (poplatek za vyplacení tranše ve výši 1,99 % z čerpané částky a poplatky za volitelnou doplňkovou službu) byla natolik excesivní, že tvořila podstatnou náležitost smlouvy, bez níž by žalobkyně úvěr neposkytla. Vzhledem k tomu, že smlouva byla shledána absolutně neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žádné plnění nad rámec povinnosti žalované vydat přijaté bezdůvodné obohacení, jak je uvedeno ve výroku I., a z tohoto důvodu musela být žaloba ve zbytku zamítnuta (výrok II.).

21. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěch žalované (54 %) převážil úspěch žalobkyně (46 %). Jelikož však z obsahu spisu nevyplynulo, že by žalované v souvislosti s tímto řízením vznikly jakékoli účelně vynaložené náklady, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III.).