18 C 123/2022

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Evou Tabetovou ve věci žalobce: ; název žalobkyně, IČO ; sídlem adresa žalobkyně ; zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem anonymizováno číslo, PSČ obec – obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum ; bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 12. 1. 2022 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobce. Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 1 530 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalovaný dne 11. 1. 2022 použil k přepravě dopravní prostředek na lince C městské hromadné dopravy provozované žalobcem a při přepravní kontrole v čase 17:14 hodin se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný nezaplatil jízdné ve výši 30 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Před podáním žaloby žalobcův advokát vyzval žalovaného k zaplacení. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Výrokem rozsudku pod bodem I. soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku i úroky z prodlení zaplatit. Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, z ustanovení § 18a, § 18b zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, z ustanovení § 37 odst. 5 písm. b), c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, dále z ustanovení § 3 až § 8 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a ze smluvních přepravních podmínek. O úrocích z prodlení bylo proto rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení žalobce byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon, resp. exekuci.