18 C 183/2017

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Tabetovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , anonymizováno dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , anonymizováno dne datum bytem adresa , obec oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zřízení služebnosti - věcného břemene stezky a cesty a bezplatného užívání nemovitosti <b>I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají, aby soud rozhodl tak, že se zřizuje služebnost bezplatného užívání části pozemku [číslo] v [katastrální uzemí], která je vyznačena v geometrickém plánu zpracovaném znaleckým posudkem znalce stanoveného soudem ve prospěch panující pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře 192 m2, jehož součástí je stavba [adresa] označená jako rodinný dům, stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] v části [územní celek], vše v [katastrální uzemí] nebo se určuje, že žalobcům svědčí právo věcného břemene spočívající v bezplatném užívání části pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu vymezeném plotem zbudovaným na základě rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 1. 3. 2001, č. j. [spisová značka], který je vyznačen v geometrickém plánu zpracovaného znaleckým posudkem znalce stanoveného soudem, se zamítá.</b> <b>II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalované náklady řízení ve výši 20 328 Kč rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> 1. Žalobci se po změně žaloby domáhali, aby okresní soud rozhodl, že se zřizuje právo služebnosti stezky a cesty a to ve prospěch panujícího pozemku služebnost bezplatného užívání části pozemku [číslo] v [katastrální uzemí], která je vyznačena v geometrickém plánu zpracovaném znaleckým posudkem znalce stanoveného soudem ve prospěch panující pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře 192 m2, jehož součástí je stavba [adresa] označená jako rodinný dům, stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] v části [územní celek], vše v [katastrální uzemí] nebo se určuje, že žalobcům svědčí právo věcného břemene spočívající v bezplatném užívání části pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu vymezeném plotem zbudovaným na základě rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 1. 3. 2001, č. j. [spisová značka], který je vyznačen v geometrickém plánu zpracovaného znaleckým posudkem znalce stanoveného soudem. V žalobě uvedli, že jsou vlastníky pozemku parc. č. st. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], [katastrální uzemí]. K přístupu k jejich nemovitosti jsou nuceni využívat nejen asfaltovou komunikaci, která je na pozemku žalované [číslo] v [katastrální uzemí], ale také část travnaté plochy na témž pozemku. Přes travnatou plochu, přistupují do své nemovitosti, když tento přístup je jejich jediným možným přístupem do domu. Přístup do domu přes travnatou plochu jim stěžují sousedé a jejich přístup k nemovitosti je neupraven a nemají ho garantován a nepochybně zajištěn. [příjmení] to jsou ze strany sousedů vystaveni atakům, kteří si chtějí zelenou travnatou část pozemku před jejich domem využívat sami, vadí jim jakákoli jejich činnost na travnaté části pozemku žalované před jejich domem a žalovaná jako vlastník pozemku situaci adekvátně neřeší.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že nárok žalobců neuznává a odmítá ho. Nesporuje, že je vlastníkem parcely [číslo] o výměře 11.330 m2 – ostatní komunikace, jejíž součástí je i ta část označená žalobci respektive, jejíž část by měla být vydělena geometrickým plánem a ke které by mělo být soudem zřízeno právo služebnosti. Nicméně jedná se o veřejné prostranství a to veřejně přístupnou účelovou komunikací, sloužící obecnému užívání a to každému ve smyslu zákona o obcích a nesmí být jakýmkoli užíváním omezovány zájmy ostatních osob.

3. Řízení bylo k návrhu obou účastníků přerušeno z důvodu možného i mimosoudního vyřešení sporu. Bezúspěšně.

4. Žaloba je nedůvodná.

5. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl následující důkazy:

6. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], listu vlastnictví [číslo] vedeného u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, Katastrálního pracoviště Hradec Králové pro obec Hradec Králové soud zjistil, že žalobci mají ve společném jmění manželů parcelu [číslo] na níž stojí dům [číslo] ve prospěch které žalobci žádají zřídit právo služebnosti stezky a cesty a bezplatného užívání.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí] list vlastnictví [číslo] (č.l. 5) soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem parcely [číslo] se způsobem využití ostatní komunikace, druhem pozemku ostatní plocha, ve prospěch které má být zřízena služebnost bezplatného užívání – dále jen„ předmětná nemovitost“.

8. Z korespondence vedené mezi žalobci a žalovanou má soud za prokázané, že mezi nimi probíhala různá jednání týkající se„ předmětné nemovitosti“. Z dopisu právního zástupce žalobců má soud za prokázané, že žalobci se snažili žalované vysvětlit důvody, pro které chtějí služebnost bezplatného užívání zřídit. Těmi jsou komplikované vztahy se sousedem a zdravotní stav žalobce.

9. Z pozvánky na místním šetření soud zjistil, že dne 8. 11. 2016 v 16.00 hodin proběhlo místní šetření před rodinným domem na adrese Na obci [číslo] v [anonymizováno] nad [příjmení] za účelem vyřešení užívání části obecního pozemku parc. [číslo].

10. Z fotografií založených ve spise (č.l.26 – 27), katastrální mapy (č.l. 8), leteckého snímku oblasti (č.l. 9), snímku pozemkové mapy oblasti (č.l. 21) a z korespondence mezi účastníky soud zjistil, že v současné době mají žalobci ke svému pozemku připlocený část pozemku žalované, jež takto užívají.

11. Z ohlášení drobné stavby (č.l. 44) a sdělení k ohlášení drobné stavby (č.l. 43) má soud za prokázané, že v roce 2001 právní předchůdce žalobců pan [jméno] [příjmení] ohlásil obci, že bude provedeno oplocení na parc. [číslo] – obecního pozemku a bude se jednat o jednoduchý provizorní plot, ocelové sloupy, dřevěná výplně ve výšce 130 cm 60 cm od hrady obrubníku a bude plnit doplňkovou funkci k rodinnému domu [adresa]. Dne 1. 3. 2001 žalovaná sdělila, že k ohlášené drobné stavebně – novému provizornímu oplocení části obecního pozemku parc. [číslo] (dle nákresu v situaci), který je před [adresa] (domu žalobců), nemá námitek. A že v případě potřeby obecního úřadu bude od oznámení, do dvou měsíců prostor uveden do původního stavu. Dále že stavba tvoří doplňkovou funkci k rodinnému domu [adresa].

12. Ze sdělení dědiců původního vlastníka, kteří prodávali rodinný dům [adresa] žalobcům, má soud za prokázané, že v době prodeje byl„ předmětný pozemek“ připlocen k domu žalobců.

13. O skutkovém stavu lze uzavřít, že ta část pozemku, ke kterému navrhují žalobci zřídit služebnost bezplatného užívání nebo určit, že jim svědčí právo věcného břemene spočívající v bezplatném užívání této části, je tvořena zeleným pásem, která je od roku 2001 do současnosti připlocena k rodinnému domu žalobců a kterou žalobci mohou bez dalších omezení ze strany žalované, užívat. Právní předchůdce žalobců i oni věděli o tom, že připlocený pozemek je ve vlastnictví obce.

14. Soud nejdříve zkoumal o jaký druh pozemku, jež má být zatížen ve prospěch nemovité věci ve vlastnictví žalobců, se jedná.

15. Žalovaná tvrdí, že pozemek, jehož část má být zatížena služebností - parcela [číslo] je veřejným prostranstvím se způsobem využití ostatní komunikace. Žalobci toto tvrzení žalované nesporují. A i takto je„ předmětný pozemek“ označen v katastru nemovitosti. Nad to k rozhodnutí sporu zda-li je„ předmětný pozemek“ veřejným prostranstvím, by ani nebyla dána pravomoc civilních soudů, neboť předmětem řízení by bylo určení práv veřejnoprávní povahy. Soud proto při svých dalších úvahách ve věci vycházel z toho, že„ předmětný pozemek“ je veřejným prostranstvím ve smyslu § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, který definuje veřejné prostranství tak, že: Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Ostatní komunikace jsou veřejným statkem a uvnitř obcí představují zpravidla jeden z typů veřejného prostranství. S veřejným prostranstvím je spojuje zejména právo veřejnosti na jejich obecné užívání, přičemž v případě ostatní komunikace se jedná o obecné užívání pozemní komunikace. Vlastník komunikace, která má znaky účelové komunikace, která není v uzavřeném prostoru nebo objektu (§ 7 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích), není ani při zřízení komunikace oprávněn omezit užívání této komunikace na určitou skupinu subjektů a vyloučit tak její obecné užívání. Jinými slovy k veřejnému prostranství nemůže být nikdy zřízena služebnost bezplatného užívání či zřízeno právo věcného břemene spočívající v bezplatném užívání a to z jakéhokoliv důvodu, neboť by tím došlo k omezení přístupu pro ostatní, což je nepřípustné. Pokud soud uzavřel, že„ předmětná nemovitost“ je veřejným prostranstvím, nemůže ve sporu obstát ani námitka žalobců, že jejich nemovitost je bez zřízené služebnosti složitě či problematicky přístupná a problematicky využitelná. Veřejné prostranství může užívat kdokoli a žalobci neprokázali ba ani netvrdili, že by jim kýmkoli bylo bráněno k přístupu k jejich domu. Naopak, pokud bylo byť dočasně povoleno oplocení„ předmětného pozemků“, docházelo k záboru veřejného prostranství ve prospěch žalobců na úkor ostatních obyvatel obce. To, že zde existují neshody se sousedy v užívání veřejného prostranství, nelze řešit formou, jež žalobci zvolili. Touto formou nelze řešit ani to, že dle žalobců nemohou se svým vozem zajet až k domu nebo, že zelenou travnatou plochu před domem žalobců chtějí užívat sousedé a vadí jim jakákoli jejich činnost na travnaté části žalované před jejich domem. V případě, že se jedná o veřejné prostranství, mělo by být přístupné všem bez omezení a popsané sousedské konflikty je třeba je řešit ve správním řízení. Stejně tak, by i ve správním řízení mělo být řešeno parkování invalidního žalobce na veřejném prostranství.

16. Soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měla plný úspěch žalovaná. Účelně vynaložené náklady řízení ve věci úspěšné žalované tvoří: • Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 15 000 Kč za 6 úkonů právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis vyjádření, účast při jednání dne 20. 3. 2018, dne 2. 6. 2020, dne 29. 4. 2021 a závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, z tarifní hodnoty 35 000 Kč (§ 8 odst. 3 adv. tarifu), činí 2 500Kč za úkon. • Náhrada hotových výdajů advokáta 1 800 Kč za 6 úkonů právní služby (1x převzetí věci, vyjádření, účast při jednání dne 20. 3. 2018, dne 2. 6. 2020, dne 29. 4. 2021 a závěrečný návrh) po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. • Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.), tj. 21 % 3 528 Kč. Náklady žalované tedy činí celkem 20 328Kč (včetně DPH) a jejich náhradu soud žalované vůči žalobcům přiznal (výrok II.).