18 C 27/2026

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Evou Tabetovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 39 017,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 31 990 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % od 21. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení dlužných poplatků ve výši 1 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, smluvního úroku ve výši 3 718,47 Kč, dlužného pojistného 809,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 990 Kč za období od 3. 6. 2024 do 20. 10. 2025 a ve výši 3,25 % od 21. 10. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 858 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 11. 2025 po žalovaném domáhal zaplacení částky 39 017,97 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 7. 11. 2023 mezi jeho právním předchůdcem – , právnická osoba, ., IČO , IČO, - a žalovanou. Žalobce tvrdil, že je aktivně legitimován z titulu smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 5. 2025 mezi ním a jeho právním předchůdcem. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalované byl právním předchůdcem žalobce na základě úvěrové smlouvy poskytnut revolvingový úvěr. Žalovaná úvěr čerpala a zavázala se jej splácet spolu s úrokem a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaná úvěrové splátky nesplácela řádně a včas. Pro porušení smluvních povinností ze strany žalované právní předchůdce žalobce ke dni 2. 6. 2024 odstoupil od úvěrové smlouvy a přistoupil k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky včetně příslušenství. Před podáním žaloby žalobce zaslal žalované výzvu k plnění, žalovaná však právnímu předchůdci žalobce ani žalobci ničeho neuhradila. Žalobce proto uplatnil nárok na zaplacení částky ve výši 39 017,97 Kč sestávající se z jistiny ve výši 31 990 Kč, poplatků ve výši 1 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, smluvního úroku ve výši 3 718,47 Kč, dlužného pojistného 809,50 Kč. Dále žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení od 3. 6. 2024 ve výši 14,75 %.

2. Žalovaná se k žalobě přes poučení a výzvy soudu nevyjádřil. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

3. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 7. 11. 2023 soud zjistil, že úvěrový vztah byl sjednán na dobu neurčitou. Právní předchůdce žalobce se zavázal žalované poskytnout revolvingový úvěr a disponibilním úvěrovým limitem ve výši 31 990 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v minimálních měsíčních splátkách po 3 860 Kč se splatností vždy k 15. dni v kalendářním měsíci. První měsíční splátka byla splatná v prosinci 2023. Roční úrok ve výši 34,48 %. Součástí úvěrové smlouvy bylo dále ujednání smluvních stran o smluvních sankcích v případě porušení smluvních povinností. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy je též sazebník (viz úvěrová smlouva č. , hodnota, ).

4. Z listiny označené jako „rozklad splátek – výpis“ soud zjistil, že žalovaná čerpala celkem částku ve výši 31 990 Kč. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas dostala se do prodlení s úhradou pravidelných sjednaných měsíčních splátek. Z uvedené listiny soud zjistil, že žalovaná nic nezaplatila.

5. Z listiny označené jako „odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění“ ze dne 2. 6. 2024 ve spojení s podacím archem soud zjistil, že právní předchůdce žalobce v důsledku porušení smluvních povinností ze strany žalované odstoupil od smlouvy a přistoupil k zesplatnění celého úvěr včetně příslušenstvím, o čemž byla žalovaná informována.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou mezi sebou uzavřeli dne 28. 5. 2025 právní předchůdce žalobce a žalobce soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena z právního předchůdce žalobce na žalobce, přičemž toto postoupení bylo žalované oznámeno, to vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky, jakož i z upomínky, kterou byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě dlužné částky.

7. Žalovaná poskytnutou finanční částku právnímu předchůdci ani žalobci nevrátila, a to ani po uvedených upomínkách a předžalobní upomínce, což vyplývá z předžalobní upomínky ve spojení s podacím archem.

8. Soud ze smlouvy o úvěru a jejích nedílných příloh zjistil, že právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru neprovedl dostatečné posouzení příjmů a výdajů žalovaného. Žalobce neprokázal, že by jeho právní předchůdce jakkoli podrobněji zkoumal pravidelné měsíční příjmy žalované, ani že by se zabýval jeho pravidelnými výdaji, zejména náklady na bydlení či závazky z dalších dluhů. K otázce bližšího posouzení úvěruschopnosti ze strany svého právního předchůdce se pak žalobce v žalobě nikterak nevyjádřil. Z úvěrové smlouvy včetně jejích příloh soud dále zjistil, že obsahuje pouze rámcové vymezení postupu při posuzování úvěruschopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr, které je společné pro všechny typy těchto smluv, aniž by bylo zřejmé, že k individuálnímu posouzení úvěruschopnosti žalované v projednávané věci skutečně došlo. V části páté bodu 3 úvěrové smlouvy je pouze uvedena povinnost žalované poskytovat pravdivé údaje a nic nezamlčet, aniž by z této části či z jiných dokumentů vyplývalo, že právní předchůdce žalobce provedl vlastní ověření těchto údajů. Lze proto uzavřít, že právní předchůdce žalobce při poskytnutí úvěru vycházel výlučně z údajů uvedených žalovanou, aniž by provedl adekvátní prověření její úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť adekvátní zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany právního předchůdce žalobce nikterak netvrdil ani neprokázal.

9. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že právní předchůdce žalobce 7. 11. 2023 uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, na základě které poskytl žalované finanční prostředky v celkové výši 31 990 Kč, aniž by jako věřitel poskytující úvěr spotřebiteli postupoval s obornou péčí. Právní předchůdce žalobce totiž s žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru, ač žalovaná před uzavřením smlouvy řádně nedoložila pravidelné měsíční příjmy za delší období, dále se nijak blíže nezabýval ani výdaji žalované, nezkoumal skutečné náklady na bydlení ani reálné měsíční výdaje žalované. K žádosti o úvěr nebyly předloženy žádné další dokumenty k ověření finanční situace žalované jako žadatele o úvěr, naopak z úvěrové smlouvy vyplývá, že právní předchůdce žalobce vycházel pouze z tvrzení žalované, kdy adekvátní ověřování údajů uvedených žalovanou, jakož i samotné nahlížení do relevantních databází právní předchůdce žalobce ani žalobce nikterak neprokázal. Z provedeného dokazování nelze nijak dovodit, že se právní předchůdce žalobce otázkou příjmů a výdajů žalované jakkoli podrobněji zabýval, takový postup nelze považovat za dostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobce měl jako věřitel zkoumat majetkovou situaci žalované s přihlédnutím k jejím skutečným výdajům, které měl řádně prověřit a s přihlédnutím k jeho pravidelným dlouhodobým příjmům. Právní předchůdce žalobce s odbornou péčí nepostupoval. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou žalobci, kdy postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná právnímu předchůdci žalobce nic nezaplatila.

10. Žaloba je částečně důvodná.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

13. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Soud má s ohledem na popsaný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobce řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právními předchůdci žalobce), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele.

16. V poměrech projednávané věci soud uzavírá, že právní předchůdce žalobce svou povinnost stanovenou mu zákonem nesplnil, když posouzení úvěruschopnosti žalované řádně neprovedl, zejména podrobně nezjišťoval a neověřoval skutečné příjmy a skutečné výdaje žalované. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku podkladů v daném případě nemohlo dojít.

17. V souzené věci tak lze uzavřít, že právní předchůdce žalobce nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy o úvěru a v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru redukce nároku žalobce vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

18. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky v plné výši právnímu předchůdci žalobce ani žalobci nevrátila, a na úkor žalobce bezdůvodně obohatil o částku 31 990 Kč a je povinen v rozsahu bezdůvodného obohacení plnění žalobci dle § 2991 a 2993 o. z. vrátit, a to bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z.

19. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná od právního předchůdce žalobce převzala celkem částku ve výši 31 990Kč, kdy na tuto částku nic nezaplatila. Soud proto žalované uložil povinnost vrátit žalobci jistinu ve výši 31 990 Kč. Soud neopomněl, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. S ohledem na pasivitu žalované však vycházel z předpokladu, že žalovaná byla schopen jistinu vrátit na výzvu žalobce. Žalobce žalovanou vyzval ke splnění dluhu výzvou ze dne 10. 10. 2025, přičemž za tímto účelem poskytl žalované lhůtu do 20. 10. 2025, nejpozději dne 20. 10. 2025 měla žalovaná žalobci dluh zaplatit a od 21. 10. 2025 je žalovaná v prodlení. Soud proto v souladu s § 1970 o. z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. uložil žalované též povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení od 21. 10. 2025.

20. V celém zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II zamítl (39 017 Kč mínus 7 027 Kč = 31 990 Kč), neboť při neplatnosti smlouvy jako celku jsou neplatná veškerá ujednání smlouvy o výši úroků, poplatků, smluvních pokut, jakož i účelně vynaložených nákladů, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Žalobci tak nevznikl nárok na jejich zaplacení, ani nárok na úrok z prodlení za období předcházející dni 21. 10. 2025, kdy žalovaná nebyl v prodlení.

21. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce měl ve věci úspěch 82 %, má proto právo na náhradu 64 % (82 minus 18) nákladů řízení. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „AT“). V projednávané věci šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč. Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony po 700 Kč dle § 14b odst. 1 AT, tj. celkem 2 100 Kč. Dále jsou náklady tvořeny náhradou hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT, tj. celkem 300 Kč. K odměně a hotových výdajů bylo připočteno 21 % DPH, neboť zástupce žalobce je plátcem DPH, tj. částka 504 Kč a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 1 561 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobce činí 4 465 Kč, z toho 64 % činí 2 858 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám advokáta soud rozhodl v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.

22. Při určení lhůty k plnění ve výroku I a III soud vyšel z § 160 odst. 1 o. s. ř. a zákonné lhůty 3 dnů, neboť s ohledem na pasivitu žalovaného nebyly zjištěny žádné skutečnosti odůvodňující její prodloužení či plnění ve splátkách.