20 C 1/2021
č. j. 20 C 1/2021-9
V PLATNOSTIOkresní soud v Hradci Králové rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za období od 5. ledna 2020 do zaplacení. Soud se opřel o § 1970 občanského zákoníku a nařízení hlavního města Prahy o cenách za nucené odtahy vozidel. Dluh byl považován za prokázaný na základě protokolu o odtahu a technického průkazu vozidla. Soud uložil žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu.
Rubrum
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem titul Jakubem Kavalírem ve věci žalobce: ; Správa služeb hlavního města Prahy, IČO ; sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum ; bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 2 150 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 150 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 150 Kč za období od 5. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu sp. zn. EPR číslo) se žalobce, jakožto příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy, jež je oprávněna hl. m. Prahou k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, hlídání, domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 150 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 2. 12. 2019 provedl žalobce odtah motorového vozidla rzv: 4H83416, jehož provozovatelem je žalovaný, a toto vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobcem. Dluh žalovaného je tvořen částkou za žalobcem provedený odtah, která je stanovena příslušným nařízením hl. m. Prahy, které je platné a účinné v den odtahu. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žaloba je důvodná. Soud má z předložených listinných důkazů - z protokolu o odtahu vozidla číslo a technického průkazu vozidla, za prokázané, že dne 2. 12. 2019 bylo odtahovou službou žalobce, jež zastupuje vlastníka a provozovatele parkovacího stání – Hlavní město Praha, žalovanému odtaženo vozidlo tovární zn. Alfa Romeo, registrační značka, z ulice ulice, obec a číslo, a to na odstavnou plochu – parkoviště žalobce pro odtažená vozidla, a to s odkazem na ust. § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Z protokolu o odtahu vozidla soud dále zjistil, že téhož dne si předmětné vozidlo převzal pan celé jméno žalovaného, když částka za odtah vozidla a parkovné zůstala neuhrazena. Z technického průkazu vozidla soud zjistil, že provozovatelem vozidla je rovněž celé jméno žalovaného, zde žalovaný. Dále má soud z výše uvedených listin a dále nařízení Rady hlavního města Prahy ze dne 12. 2. 2013 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti (účinného od 1. 4. 2013), za nesporné, že cena za úplný odtah vozidla dne 11. 9. 2019 činila 1 900 Kč a parkovné za první den parkování činilo 250 Kč. Ke dni podání žaloby tak celková cena za odtah činí 2 150 Kč. Soud vycházel z předložených listin, když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že žalovaná povinnost zanikla, zejména, že částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. Ani jinou námitku žalovaný v řízení neuplatňoval. Soud po právní stránce posoudil projednávanou věc následovně: Právní vztah mezi účastníky je třeba v daném případě posuzovat dle ustanovení zákona o pozemních komunikacích, a dále rovněž dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ obč. zák.“). Cenu za dokončený odtah pak dle nařízení hl. m. Prahy číslo Sb. ze dne 12. 2. 2013 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti (účinného od 1. 4. 2013). Soud shledal podanou žalobu zcela důvodnou, a tedy uložil žalovanému jako provozovateli předmětného vozidla povinnost zaplatit dlužnou žalovanou částku ve výši 2 150 Kč O povinnosti zaplatit úroky z prodlení soud rozhodl dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Okresní soud učinil ve shodě s rozhodnutím č.j. 9C 135/2017-17 ze dne 18. července 2017 či č. j. 17 C 286/2020 – 21 ze dne 2. října 2020 právní závěr, že žalovaný porušil závazkový vztah tím, že nezaplatil náklady na odtah vozidla a za jeho uskladnění. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil zaplatit částku ve výši 2 150 Kč. V tomto řízení nebyl shledán přesvědčivý důvod pro odchylné rozhodnutí (pro odchylné posouzení pro řízení určujících otázek) než v rozhodnutí sp. zn. 9 C 135/2017, 17 C 286/2020 (popř. i 20 C 57/2017 a další). - I v souladu s ust. § 13 o.z. č. 89/2012 Sb. (i např. dle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 252/04, ze dne 25. 1. 2005) platí, že již učiněný výklad by měl být východiskem pro rozhodování následujících případů stejného druhu, a to v souladu s postulátem právní jistoty, předvídatelnosti práva, ochrany oprávněné důvěry v právo (oprávněného legitimního očekávání) a principu formální spravedlnosti (rovnosti). Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měl plný úspěch žalobce; žalovanému byla před podáním žaloby doručena na poslední známou adresu výzva k plnění. Účelně vynaložené náklady řízení žalobce tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč dle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích, dva úkony právně nezastoupeného účastníka (výzva k plnění, žaloba) ve výši 100 Kč za 1 úkon dle § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.
Odůvodnění
tohoto rozsudku bylo vyhotoveno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř.. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí - návrh na exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.