20 C 138/2024

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Kavalírem ve věci žalobce: Anonymizováno, IČ: Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno zast. Anonymizováno. Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0, trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 10 567 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku ve výši 10 567 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 10 567 Kč od 4. 3. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce na nákladech řízení částku 7 479,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou doručenou zdejšímu soudu (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu vedeným pod sp. zn. EPR 19218/2024) se žalobce domáhal po žalované zaplacení uvedené částky s přísl., a to na základě ustanovení zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v návaznosti na dopravní nehodu, ke které došlo dne 16.10.2022. Žalovaná byla v době nehody řidičkou vozidla, které nehodu způsobilo, přičemž toto vozidlo nebylo v okamžiku nehody zákonným způsobem pojištěno. Žalobce k tomu v podané žalobě konkrétně uvedl: Žalovaná způsobila dne 16.10.2022 silniční dopravní nehodu tak, že řídila vozidlo zn. Anonymizováno, rzv. Anonymizováno Anonymizováno, a narazila do vozidla zn. Anonymizováno Anonymizováno, rzv. Anonymizováno Anonymizováno, ve vlastnictví poškozené jméno FO. Šetřením bylo zjištěno, že vlastníkem a provozovatelem škodícího vozidla, byla k datu nehody žalovaná. Dále bylo zjištěno, že žalovaná neměla k tomuto vozidlu ke dni dopravní nehody sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná tak porušila § 1 odst. 2 a ust. § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vzhledem k tomu vznikla žalobci povinnost podle ust. § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. poskytnout poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobce vynaložil na věcném plnění částku ve výši 28.676 Kč a likvidátorovi částku ve výši 3.025,- Kč jako náhradu vynaložených nákladů při likvidaci předmětné škodní události (tzv. delegační poplatek). A vznikl mu dle ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na regresní náhradu jedné třetiny, a tedy částky ve výši 10.567 Kč, které se domáhá v tomto řízení. Procesní stanovisko žalované k věci nebylo zjištěno. Na adresu uvedenou v žalobě, ev. adresu trvalého pobytu žalované, se jí nezdařilo doručit do vlastních rukou platební rozkaz, který následně byl zrušen. Žalovanému, který si zásilky nepřebírá, bylo doručováno tzv. fikcí, postupem dle § 46b a § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Nakonec žalovaná převzala žalobu a výzvu k vyjádření, nijak se však nevyjádřila. Soud věc rozhodl aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. Na základě účastníky předložených listin soud vzal za prokázaný následující skutkový stav: Ze záznamu o nehodě, likvidační zprávy a výpisu PS soud zjistil okolnosti dopravní nehody a vlastnictví nepojištěného vozidla. Z dalších listin soud zjistil výši způsobené škody, která byla posléze poškozenému vyplacena a právnická osoba refundována. Žalovaná náhradu (v rozsahu 1/3) nezaplatila. Nárok vyplývá z listin /ISAS/. O skutkovém stavu věci soud činí závěr jednak na podkladě žalobcem předložených listin, ale i na základě toho, že žalovaná dluh v průběhu řízení nesporovala – nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaná dluh zaplatila, nebo vznesena jiná námitka proti opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku. Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Platná právní úprava procesního práva současně vychází z toho, že iniciativa při shromažďování důkazů leží zásadně na účastnících, a ukládá jim označit důkazy k prokázání tvrzení. Účastník má tedy povinnost tvrzení (srov. § 79 odst. 1 a § 101 odst. 1 o.s.ř.) a povinnost důkazní. Ke splnění těchto povinností je zavázán každý účastník řízení. Pokud si účastník (zde žalovaná) řádně neplní své procesní povinnosti, nemůže být v řízení úspěšný. Soud žalobu shledal důvodnou a po právní stránce posoudil projednávanou věc následovně: Dle ust. § 2932 o.z, střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jde-li o vypořádání mezi těmito provozovateli, odpovídají podle účasti na způsobení vzniklé škody. Na věc dále dopadají ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, podle kterého ČKP poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Podle ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, výplatou plnění z garančního fondu vzniká ČKP právo vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle odstavce 2 písm. a), b) a g), na náhradu toho, co za něho plnila včetně nákladů na jinou osobu pověřenou ČKP vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva; odpovídá-li za škodu více osob, pak za takovou pohledávku ČKP odpovídají tyto osoby společně a nerozdílně. Vůči pohledávce ČKP na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena škoda; řidič pouze tehdy, pokud za škodu odpovídá. Dle § 513 o.z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle ustanovení § 1968 o.z. dlužník, který řádně a včas svůj dluh nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o.z. je pak věřitel oprávněn požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ohledně určení výše úroků z prodlení se pak odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je tato výše stanovena odkazem na repo sazbu ČNB zvyšované v každém kalendářním pololetí o 8 procentních bodů (§ 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce má tedy rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Na základě všech výše uvedených skutkových zjištění a právních závěrů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří: - Soudní poplatek ve výši 800 Kč podle položky 2 sazebníku soudních poplatků jako přílohy zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Dále soud žalobci přiznal náhradu uplatněných (účelně vynaložených) nákladů řízení za právní zastoupení advokátem. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014. Takto soud žalobci přiznal odměnu advokáta za 3 úkony právní služby dle této vyhlášky č. 177/1996 Sb., vč. paušální náhrady hotových výdajů za uvedené 3 úkony právní služby a 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Ve výroku II. tak soud celkem přiznal žalobci náhradu nákladů řízení celkem v uvedené výši. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. Lhůtu k plnění ohledně výroků tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. - ukládá-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí - návrh na exekuci.