20 C 185/2022

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Kavalírem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce IČO zastoupený: anonymizováno jméno příjmení , advokát sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem: adresa žalované o zaplacení částky 2 744 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 744 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 2 744 Kč od 15. 10. 2019 do zaplacení, a to vše to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.</b> Žalobce se žalobou (návrhem na vydání el. platebního rozkazu EPR [číslo]) podanou zdejšímu soudu domáhal na žalované zaplacení předmětné částky s příslušenstvím jako pohledávky ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, kterou žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Žalobce uvedl, že na základě uzavřené smlouvy dodávala [právnická osoba] [anonymizováno] žalované na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec], plyn a související služby, specifikoval v podané žalobě podrobně nárok ze smlouvy za fakturační období od 27. 02. 2018 do 25. 10. 2018 při spotřebě celkem 6.11508 MWh ve výši 2 744 Kč, na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky plynu. Společnost [anonymizována dvě slova] pak svou pohledávku postoupila na základě smlouvy o poustoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 žalobci; z tohoto důvodu vymáhá dlužnou částku právě žalobce. Procesní stanovisko žalované k věci nebylo zjištěno. Na adresu uvedenou v žalobě, ev. na adresu trvalého pobytu žalované, se jí nezdařilo doručit do vlastních rukou platební rozkaz, který následně byl zrušen. Žalovanému, který si zásilky nepřebírá, bylo doručováno tzv. fikcí, postupem dle § 46b a § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Soud věc rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], byla skutečně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu pro dané odběrné místo. Z předložené faktury [číslo] („ opravný daňový doklad“) vzal soud za prokázané, že žalovaná skutečně odebrala od právního předchůdce žalobce energii (plyn) v uvedené hodnotě (s nedoplatkem uvedeným v žalobě; smlouva ze dne 5. 9. 2017). O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalovaná odebrala od žalobce (resp. od společnosti [právnická osoba]) na základě uzavřené smlouvy o dodávce komodity pro výše uvedené odběrné místo energii / plyn / a za tuto komoditu žalobci dluží celkem částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok vyplývá z listin (ISAS). O skutkovém stavu věci soud činí závěr jednak na podkladě žalobcem předložených listin, ale i na základě toho, že žalovaná dluh v průběhu řízení nesporovala – nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaná dluh zaplatila, nebo vznesena jiná námitka proti opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku. Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Platná právní úprava procesního práva současně vychází z toho, že iniciativa při shromažďování důkazů leží zásadně na účastnících, a ukládá jim označit důkazy k prokázání tvrzení. Účastník má tedy povinnost tvrzení (srov. § 79 odst. 1 a § 101 odst. 1 o. s. ř.) a povinnost důkazní. Ke splnění těchto povinností je zavázán každý účastník řízení. Pokud si účastník (zde žalovaná) řádně neplní své procesní povinnosti, nemůže být v řízení úspěšný. Žaloba je pak důvodná. Soud posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně: Na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny mezi účastníky (resp. mezi žalovanou a společností [právnická osoba]) vznikl ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon závazkový vztah, jehož právní režim se řídí tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy a subsidiárně potom zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (§ 2079 a související). Dle ustanovení § 72 odst. 1 věta první energetického zákona se smlouvou o dodávce plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat odběrateli („ účastníkovi trhu s plynem“) plyn a ten se zavazuje zaplatit za něj cenu. Tuto svou povinnost pak žalovaná nesplnila, žaloba je tedy důvodná a proto jí soud výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. Postoupení pohledávky upravuje občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) ve svých ustanoveních § 1879 a násl.. Podle ustanovení § 1879 o. z., č. 89/2012 Sb. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). S postoupenou pohledávkou pak přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Případné námitky proti pohledávce, které dlužník mohl uplatnit v době postoupení, zůstávají mu zachovány i po postoupení pohledávky (§ 1884 odst. 1 o. z., č. 89/2012 Sb.). Podle ustanovení § 1968 o. z., č. 89/2012 Sb. dlužník, který řádně a včas svůj dluh nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z., je pak věřitel oprávněn požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ohledně určení výše úroků z prodlení se pak odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je tato výše stanovena odkazem na repo sazbu ČNB zvyšované v každém kalendářním pololetí o 8 procentních bodů (§ 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Na základě všech výše uvedených skutkových zjištění a právních úvah soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. Dle § 513 o. z., jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, § 149 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Takto soud žalobci přiznal odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle této vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní upomínka), dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů citované vyhlášky za uvedené tři úkony právní služby, to vše zvýšené o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Ve výroku II. tak soud celkem přiznal žalobci náhradu nákladů řízení celkem v uvedené výši. Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř..