20 C 341/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem titul Jakubem Kavalírem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zast.: údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 518 968 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku ve výši 276 968 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 276 968 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení b) částku ve výši 242 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce na náhradě nákladů řízení částku ve výši 59 527,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou podanou soudu (návrhem na vydání el. platebního rozkazu sp. zn. EPR [číslo]) se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení uvedené částky s přísl. jakožto nevrácené zálohy na provedení objednaných prací – žalovaný uzavřel s žalobcem 22.10.2019 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalovaného provést pro žalobce stavební práce - rekonstrukce interiéru koupelny a podlah. Žalobce následně uhradil dne 25.10.2019 žalovanému zálohu na provedení díla ve výši 276 968 Kč. Navzdory mnohým urgencím ze strany žalobce a svým četným příslibům žalovaný dílo nedokončil, jak dále uvedl žalobce v podaném návrhu. Žalobce tedy vyzval žalovaného k řádnému dokončení díla prostřednictvím svého právního zástupce, a to výzvou ze dne 4.3.2020, kde byl žalovanému stanoven konečný termín k dokončení díla na den 31.3.2020 s tím, že tento termín již nebude prodloužen. Současně byl žalovaný informován, že marným uplynutím stanovené lhůty se má (v souladu s ust. § 1978 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) za to, že žalobce odstupuje od uzavřené smlouvy o dílo, a bude trvat na vrácení veškerých poskytnutých plnění. Žalobce současně u žalovaného uplatnil nárok na smluvní pokutu za prodlení s dokončením díla sjednanou v čl. V. bod 1. smlouvy o dílo, kdy tato činí 2 000 Kč za každý den prodlení. Na uvedenou výzvu však žalovaný nikterak nereagoval, dílo nedokončil a ničeho žalobci neuhradil. Procesní stanovisko žalovaného k věci nebylo zjištěno. Na adresu uvedenou v žalobě, ev. adresu trvalého pobytu žalovaného (místa podnikání), se mu nezdařilo doručit do vlastních rukou platební rozkaz, který následně byl zrušen. Žalovanému, který si zásilky nepřebírá, bylo doručováno tzv. fikcí, postupem dle § 46b a § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Soud věc rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané ust. § 115a o.s.ř. Na základě účastníky předložených listin soud vzal za prokázané, že žalobce se oprávněně domáhá svého dluhu vůči žalovanému, tak jak byl specifikován v podaném návrhu. O skutkovém stavu věci pak lze učinit závěr, podle kterého žalovaný dluží žalobci na nevyúčtované záloze na provedení výše specifikovaných stavebních pracích výše uvedenou částku s příslušenstvím. Soud vycházel z listin citovaných v žalobě (ISAS) přičemž o skutkovém stavu věci soud činí závěr jednak na podkladě žalobcem předložených listin, ale i na základě toho, že žalovaný dluh v průběhu řízení nesporoval – nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný dluh zaplatil, nebo vznesena jiná námitka proti opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku. Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Platná právní úprava procesního práva současně vychází z toho, že iniciativa při shromažďování důkazů leží zásadně na účastnících, a ukládá jim označit důkazy k prokázání tvrzení. Účastník má tedy povinnost tvrzení (srov. § 79 odst. 1 a § 101 odst. 1 o.s.ř.) a povinnost důkazní. Ke splnění těchto povinností je zavázán každý účastník řízení. Pokud si účastník (zde žalovaný) řádně neplní své procesní povinnosti, nemůže být v řízení úspěšný. Žaloba je pak důvodná. Soud posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně: Právní vztah mezi účastníky se řídí ustanoveními smlouvy samé a na věc dopadá také právní úprava zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dle ustanovení § 2586 o.z. se smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a ob jednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Pohledávka žalobce, kterou uplatnil v tomto řízení, je v návaznosti na prokázané skutečnosti pohledávkou z bezdůvodného obohacení (ust. § 2991 o.z.). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud tedy podané žalobě vyhověl a žalobci přiznal též právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. Podle ustanovení § 1968 o.z. dlužník, který řádně a včas svůj dluh nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o.z. je pak věřitel oprávněn požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ohledně určení výše úroků z prodlení se pak odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je tato výše stanovena odkazem na repo sazbu ČNB zvyšované v každém kalendářním pololetí o 8 procentních bodů (§ 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Na základě všech výše uvedených skutkových zjištění a právních úvah soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. Částka ve výši 242 000 Kč je sjednanou smluvní pokutou dle čl. V. bod 1. smlouvy o dílo (termín dokončení díla byl ve smlouvě stanoven na 30.11.2019). Smluvní pokuta je upravena v ust. § 2048 - 52 o.z. Ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Zaplacení smluvní pokuty však nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., § 149 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří: Soudní poplatek podle položky 2 sazebníku soudních poplatků jako přílohy zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Dále soud žalobci přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za právní zastoupení advokátem. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014. Takto soud žalobci přiznal odměnu advokáta za 3 úkony právní služby dle této vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů citované vyhlášky za uvedené 3 úkony právní služby, to vše zvýšené o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..