20 C 344/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem titul Jakubem Kavalírem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zast.: titul . jméno příjmení , advokát, adresa žalobkyně , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 3 467 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku ve výši 2 819 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 819 Kč od 26. 2. 2019 do zaplacení b) částku ve výši 545 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 545 Kč od 13. 2. 2019 do zaplacení c) částku ve výši 103 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 103 Kč od 6. 3. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání el. platebního rozkazu EPR [číslo]) podanou zdejšímu soudu domáhal na žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím jako pohledávky ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 31.10.2017, kterou žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Žalobce uvedl, že na základě uzavřené smlouvy dodávala [právnická osoba] Prodej žalovanému el. energii a související služby do odběrného místa na uvedené adrese [adresa]. Žalovaný zůstal dlužen za fakturační období 7. 3. 2018 – 31. 1. 2019 částku 3.508 Kč, resp. po odečtení přijatých plateb ve výši 689 Kč činí konečná dlužná částka 2.819 Kč. Dne 31.10.2017 žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], i smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, opět ohledně odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný zůstal dlužen za fakturační období 26. 1. 2018 – 24. 1. 2019 na základě faktury [číslo] (po odečtení přijatých plateb ve výši 10.111 Kč a 701 Kč) 545 Kč a dále částku 103 Kč za fakturační období 25. 1. 2019 – 10. 2. 2019 na základě faktury [číslo]. Společnost ČEZ Prodej pak svou pohledávku postoupila na základě smlouvy o poustoupení pohledávek ze dne 13.10.2017 žalobci; z tohoto důvodu vymáhá dlužnou částku právě žalobce. Procesní stanovisko žalovaného k věci nebylo zjištěno. Na adresu uvedenou v žalobě, ev. na adresu trvalého pobytu žalovaného, se mu nezdařilo doručit do vlastních rukou platební rozkaz, který následně byl zrušen. Žalovanému, který si zásilky nepřebírá, bylo doručováno tzv. fikcí, postupem dle § 46b a § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Soud věc rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. Dne 31.10.2017 byla skutečně mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny / plynu pro dané odběrné místo. Dále nebylo žalovaným zpochybněno a fakturami (upomínkami) má soud za prokázané, že žalovaný skutečně odebral od právního předchůdce žalobce elektrickou energii / plyn v uvedené hodnotě (s nedoplatkem uvedeným v žalobě). Pohledávka byla společností [právnická osoba], následně postoupena na žalobce, který dluh vymáhá podanou žalobou. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalovaný odebral od žalobce (resp. od společnosti [právnická osoba]) na základě uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny / plynu pro výše uvedené odběrné místo elektrickou energii / plyn a za danou komoditu žalobci dluží celkem částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok vyplývá z listin (ISAS). O skutkovém stavu věci soud činí závěr jednak na podkladě žalobcem předložených listin, ale i na základě toho, že žalovaný dluh v průběhu řízení nesporoval – nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný dluh zaplatil, nebo vznesena jiná námitka proti opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku. Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Platná právní úprava procesního práva současně vychází z toho, že iniciativa při shromažďování důkazů leží zásadně na účastnících, a ukládá jim označit důkazy k prokázání tvrzení. Účastník má tedy povinnost tvrzení (srov. § 79 odst. 1 a § 101 odst. 1 o.s.ř.) a povinnost důkazní. Ke splnění těchto povinností je zavázán každý účastník řízení. Pokud si účastník (zde žalovaný) řádně neplní své procesní povinnosti, nemůže být v řízení úspěšný. Žaloba je pak důvodná. Soud posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně: Na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny mezi účastníky (resp. mezi žalovaným a společností [právnická osoba]) vznikl ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon závazkový vztah, jehož právní režim se řídí tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy a subsidiárně potom zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (§ 2079 a související). Dle ustanovení § 50 odst. 1 věta první energetického zákona se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. Tuto svou povinnost žalovaný nesplnil, žaloba je tedy důvodná a proto jí soud výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. Dle ustanovení § 72 odst. 1 věta první energetického zákona se smlouvou o dodávce plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat odběrateli („ účastníkovi trhu s plynem“) plyn a ten se zavazuje zaplatit za něj cenu. Ani tuto svou povinnost žalovaný nesplnil. Postoupení pohledávky upravuje občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) ve svých ustanoveních § [číslo] a násl. Podle ustanovení § 1879 o.z. č. 89/2012 Sb. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). S postoupenou pohledávkou pak přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Případné námitky proti pohledávce, které dlužník mohl uplatnit v době postoupení, zůstávají mu zachovány i po postoupení pohledávky (§ 1884 odst. 1 o.z. č. 89/2012 Sb.). Podle ustanovení § 1968 o.z. č. 89/2012 Sb. dlužník, který řádně a včas svůj dluh nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o.z. je pak věřitel oprávněn požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ohledně určení výše úroků z prodlení se pak odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je tato výše stanovena odkazem na repo sazbu ČNB zvyšované v každém kalendářním pololetí o 8 procentních bodů (§ 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Na základě všech výše uvedených skutkových zjištění a právních úvah soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, § 149 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Takto soud žalobci přiznal odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle této vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní upomínka), dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů citované vyhlášky za uvedené tři úkony právní služby, to vše zvýšené o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Ve výroku II. tak soud celkem přiznal žalobci náhradu nákladů řízení celkem v uvedené výši. Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o.s.ř..