20 C 344/2020

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem titul Jakubem Kavalírem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zast.: titul. jméno příjmení, advokát, adresa žalobkyně, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 3 467 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku ve výši 2 819 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 819 Kč od 26. 2. 2019 do zaplacení b) částku ve výši 545 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 545 Kč od 13. 2. 2019 do zaplacení c) částku ve výši 103 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 103 Kč od 6. 3. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání el. platebního rozkazu EPR číslo) podanou zdejšímu soudu domáhal na žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím jako pohledávky ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 31.10.2017, kterou žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa. Žalobce uvedl, že na základě uzavřené smlouvy dodávala právnická osoba Prodej žalovanému el. energii a související služby do odběrného místa na uvedené adrese adresa. Žalovaný zůstal dlužen za fakturační období 7. 3. 2018 – 31. 1. 2019 částku 3.508 Kč, resp. po odečtení přijatých plateb ve výši 689 Kč činí konečná dlužná částka 2.819 Kč. Dne 31.10.2017 žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO, i smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, opět ohledně odběrného místa na adrese adresa. Žalovaný zůstal dlužen za fakturační období 26. 1. 2018 – 24. 1. 2019 na základě faktury číslo (po odečtení přijatých plateb ve výši 10.111 Kč a 701 Kč) 545 Kč a dále částku 103 Kč za fakturační období 25. 1. 2019 – 10. 2. 2019 na základě faktury číslo. Společnost ČEZ Prodej pak svou pohledávku postoupila na základě smlouvy o poustoupení pohledávek ze dne 13.10.2017 žalobci; z tohoto důvodu vymáhá dlužnou částku právě žalobce. Procesní stanovisko žalovaného k věci nebylo zjištěno. Na adresu uvedenou v žalobě, ev. na adresu trvalého pobytu žalovaného, se mu nezdařilo doručit do vlastních rukou platební rozkaz, který následně byl zrušen. Žalovanému, který si zásilky nepřebírá, bylo doručováno tzv. fikcí, postupem dle § 46b a § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Soud věc rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. Dne 31.10.2017 byla skutečně mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny / plynu pro dané odběrné místo. Dále nebylo žalovaným zpochybněno a fakturami (upomínkami) má soud za prokázané, že žalovaný skutečně odebral od právního předchůdce žalobce elektrickou energii / plyn v uvedené hodnotě (s nedoplatkem uvedeným v žalobě). Pohledávka byla společností právnická osoba, následně postoupena na žalobce, který dluh vymáhá podanou žalobou. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalovaný odebral od žalobce (resp. od společnosti právnická osoba) na základě uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny / plynu pro výše uvedené odběrné místo elektrickou energii / plyn a za danou komoditu žalobci dluží celkem částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok vyplývá z listin (ISAS). O skutkovém stavu věci soud činí závěr jednak na podkladě žalobcem předložených listin, ale i na základě toho, že žalovaný dluh v průběhu řízení nesporoval – nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný dluh zaplatil, nebo vznesena jiná námitka proti opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku. Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Platná právní úprava procesního práva současně vychází z toho, že iniciativa při shromažďování důkazů leží zásadně na účastnících, a ukládá jim označit důkazy k prokázání tvrzení. Účastník má tedy povinnost tvrzení (srov. § 79 odst. 1 a § 101 odst. 1 o.s.ř.) a povinnost důkazní. Ke splnění těchto povinností je zavázán každý účastník řízení. Pokud si účastník (zde žalovaný) řádně neplní své procesní povinnosti, nemůže být v řízení úspěšný. Žaloba je pak důvodná. Soud posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně: Na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny mezi účastníky (resp. mezi žalovaným a společností právnická osoba) vznikl ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon závazkový vztah, jehož právní režim se řídí tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy a subsidiárně potom zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (§ 2079 a související). Dle ustanovení § 50 odst. 1 věta první energetického zákona se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. Tuto svou povinnost žalovaný nesplnil, žaloba je tedy důvodná a proto jí soud výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. Dle ustanovení § 72 odst. 1 věta první energetického zákona se smlouvou o dodávce plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat odběrateli („ účastníkovi trhu s plynem“) plyn a ten se zavazuje zaplatit za něj cenu. Ani tuto svou povinnost žalovaný nesplnil. Postoupení pohledávky upravuje občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) ve svých ustanoveních § číslo a násl. Podle ustanovení § 1879 o.z. č. 89/2012 Sb. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). S postoupenou pohledávkou pak přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Případné námitky proti pohledávce, které dlužník mohl uplatnit v době postoupení, zůstávají mu zachovány i po postoupení pohledávky (§ 1884 odst. 1 o.z. č. 89/2012 Sb.). Podle ustanovení § 1968 o.z. č. 89/2012 Sb. dlužník, který řádně a včas svůj dluh nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o.z. je pak věřitel oprávněn požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ohledně určení výše úroků z prodlení se pak odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je tato výše stanovena odkazem na repo sazbu ČNB zvyšované v každém kalendářním pololetí o 8 procentních bodů (§ 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Na základě všech výše uvedených skutkových zjištění a právních úvah soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, § 149 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Takto soud žalobci přiznal odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle této vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní upomínka), dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů citované vyhlášky za uvedené tři úkony právní služby, to vše zvýšené o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Ve výroku II. tak soud celkem přiznal žalobci náhradu nákladů řízení celkem v uvedené výši. Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o.s.ř.. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.) Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí - návrh na exekuci.