20 C 344/2022

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Kavalírem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 1 080 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 080 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 135,79 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení 1 126 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobce.</b> Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení (plus dle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky i náklady spojené s jejím uplatněním). Dle žalobních tvrzení nárok vznikl z titulu nezaplacených televizních poplatků za měsíce [číslo]. Žalovaný tyto poplatky žalobci nezaplatil, ačkoliv byl v té době přihlášen jako držitel televizního přijímače. Měsíční televizní poplatek činí částku 135 Kč. Původně věc byla vedena pod EPR [číslo]. Procesní stanovisko žalovaného k věci nebylo zjištěno. Žalovanému, který si zásilky nepřebírá, je doručováno tzv. fikcí, postupem dle § 46b a § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud věc rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř. Na základě účastníky předložených listin soud o skutkovém stavu věci učinil závěr, podle kterého se žalovaný stal v měsíci [číslo] držitelem televizního přijímače, kdy tuto skutečnost oznámil provozovně pošty a následně nezaplatil žalobci televizní poplatek za uvedené měsíce. Právní posouzení věci vyplývá z § 2 odst. 2, § 3 odst. 2, § 6, § 7, § 10 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích. Soud vycházel z předložených listin, když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že žalovaná povinnost nevznikla, či zanikla, zejm. že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. Žaloba je tedy důvodná a proto jí soud výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Nárok žalobce na úrok z prodlení je dán dle § 1968 a § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2. V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, § 149 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu. Takto soud žalobci přiznal odměnu advokáta za 2 úkony právní služby dle této vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, podání žaloby), dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů citované vyhlášky za uvedené 2 úkony právní služby, zvýšeno o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Ve výroku II. tak soud celkem přiznal žalobci náhradu nákladů řízení celkem v uvedené výši. Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř..