20 C 362/2023

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Kavalírem ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno, reg.č. Anonymizováno, sídlem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0, trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 18 720 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 15 000 Kč za období od 26.9.2023 do 31.12.2023 a dále za období od 1.1.2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a repo sazby vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč za období od 2. 7. 2015 do 25. 9. 2023 , se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 800 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce. Žalobou doručenou soudu (návrhem na vydání el. platebního rozkazu sp. zn. EPR 237910/2023) se žalobce domáhal po žalované zaplacení uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvod-nil tím, že žalovaná u společnosti právnická osoba, IČ: IČO, čerpala prostřednictvím smlouvy o zápůjčce ze dne 21.3.2007 částku ve výši 15 000 Kč a zavázala se zaplatit celkem částku 25 440 Kč. Žalovaná však uhradila pouze část dluhu ve výši 6 720 Kč. Žalobce s účinností k 24.8.2018 uzavřel se společností právnická osoba smlouvu o postoupení pohledávky, na základě níž je oprávněn dlužnou částku vymáhat. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalovaná dne 21.3.2007 skutečně uzavřela smlouvu, na základě které vznikl uvedený dluh. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce skutečně došlo k uzavření shora specifikované smlouvy č. tel. číslo, na základě níž žalovaná získala půjčku ve výši 15 000 Kč, neplnila své povinnosti ze smlouvy, nehradila stanovené splátky, je tedy povinna uhradit žalobci vzniklý dluh i včetně příslušenství. O skutkovém stavu věci soud činí závěr jednak na podkladě žalobcem předložených listin, ale i na základě toho, že žalovaná dluh v průběhu řízení nesporovala – nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaná dluh zaplatila (nad rámec v žalobě zohledněné částečné úhrady), nebo vznesena jiná námitka proti opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku. Soud posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně : Soud vztah mezi účastníky (resp. mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČ: IČO) právně posoudil dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 v souladu s § 3028 odst. 3 o.z. (zákona č. 89/2012 Sb.), a to dle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., § 657 a § 658 upravujícími institut smlouvy o půjčce. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Soud vycházel především ze smlouvy a dalších listin – ISAS (např. i upomínka vč. oznámení postoupení pohledávky, smlouva o postoupení pohledávek, atd.) a dospěl k závěru, že v daném případě má tedy žalobce právo na uvedenou částku na jistině, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, plus částku souhrnného úroku 3 720 Kč. Podle ustanovení § 1968 o.z. č. 89/2012 Sb. dlužník, který řádně a včas svůj dluh nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o.z. je pak věřitel oprávněn požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ohledně určení výše úroků z prodlení se pak odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je tato výše stanovena odkazem na repo sazbu ČNB zvyšované v každém kalendářním pololetí o 8 procentních bodů (§ 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. (Totéž viz. ustanovení § 517 odst. 1 věta první občanského zákoníku; prováděcí předpis k výši úroků z prodlení : ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.). Soud výrokem I. však žalobci úrok z prodlení zčásti nepřiznal. I dle ust. § 1805 odst. 2 věta první o.z. : Věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina, pozbývá právo požadovat další úroky. Dané rozhodnutí v jednotlivé konkrétní věci tak dle přesvědčení soudu vyhovuje představě o spravedlivém řešení vztahu mezi účastníky. V tomto řízení ani nebyl shledán přesvědčivý důvod pro odchylné rozhodnutí (pro odchylné posouzení pro řízení určujících otázek) než v rozhodnutí ve věci sp.zn. 13C 229/2023 mezi týmiž účastníky. - I v souladu s ust. § 13 o.z. č. 89/2012 Sb. (i např. dle nálezu Ústavního soudu sp.zn.

III. ÚS 252/04, ze dne 25. 1. 2005) platí, že již učiněný výklad by měl být východiskem pro rozhodování následujících případů stejného druhu, a to v souladu s postulátem právní jistoty, předvídatelnosti práva, ochrany oprávněné důvěry v právo (oprávněného legitimního očekávání) a principu formální spravedlnosti (rovnosti). I v tomto řízení tedy považoval soud za rozporné s dobrými mravy (§ 39 obč. zák.) uplatnění úroků plynoucích od splatnosti pohledávky do uplatnění pohledávky u soudu (viz výrok II.). Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1,2 o. s. ř. Žalobce v řízení v převážné části uspěl a vzniklo mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud však při rozhodnutí o nákladech řízení vychází z nálezu Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 2717/08 ze dne 30.8.2010, podle kterého úspěch účastníků je třeba posoudit ve vztahu k řízení jako celku, a je nutno vzít v úvahu i požadované příslušenství. V souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch pouze částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Žalobce zaznamenal v řízení úspěch co do cca 1/3, tedy má vůči žalované právo na náhradu cca 1/3 nákladů, které v řízení vynaložil. Soud tedy přiznal žalobci ve výroku

III. částku 800 Kč. Náklady řízení v této výši jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. Lhůtu k plnění ohledně výroků I. a III. tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. - ukládá-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí - návrh na exekuci.