20 C 387/2024

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 114 327,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 66 172 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z této částky od 10. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení- částky 48 155,45 Kč,- zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 88 746,63 Kč od 27. 1. 2023 do 9. 11. 2023,- zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 574,63 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení,- úroku 26,43 % ročně z částky 78 566,95 Kč od 17. 1. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 217 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 6. 2024 domáhala zaplacení částky 114 327,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně (tj. , právnická osoba, ., IČ: , IČO, ) uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 6. 2022, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tyto peněžní prostředky spolu s úrokem, a to v 48 měsíčních splátkách po 4 276 Kč (celkem 205 248 Kč). Žalovaná nehradila na úvěr řádně a včas, proto právní předchůdce žalobkyně celý úvěr zesplatnil ke dni 16. 1. 2023. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalovaná na dluh uhradila částku 13 828 Kč. Žalobkyně se tak domáhá dlužné jistiny, obchodního úroku, přičemž po zesplatnění se domáhá poníženého úroku ve výši 26,43 %, dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny v celkové částce 25 580,82 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalované předžalobní výzvu. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaná byla před poskytnutím úvěru řádně prověřena ohledně její úvěruschopnosti.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tj. nesporovala tvrzení uvedená v žalobě.Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně (tj. , právnická osoba, ., IČ: , IČO, ) uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru ze dne 27. 6. 2022, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky formou spotřebitelského úvěru ve výši 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 57,30 % ročně, a to v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 4 276 Kč. RPSN odpovídá částce 75,03 % (viz smlouva o úvěru a doklad o vyplacení úvěru). V případě prodlení žalované s úhradou jistiny a úroku smluvní strany sjednaly právo ode dne zesplatnění na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a úroků za každý den prodlení s její úhradou (viz smlouva). Žalovaná nehradila na úvěr řádně a včas, proto právní předchůdce žalobkyně celý úvěr zesplatnil ke dni 16. 1. 2023 (viz oznámení o zesplatnění pohledávky ze dne 16. 1. 2023). Pohledávka původního věřitele byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno (viz společné prohlášení o postoupení pohledávek ze dne 31. 8. 2023, oznámení o postoupení). Před podáním žaloby byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou 6. 11. 2023. To vyplývá z předžalobní výzvy včetně podacího lístku ze dne 6. 11. 2023. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná na pohledávku uhradila 13 828 Kč, když žalovaná v řízení tuto skutečnost nesporovala, respektive se nevyjádřila.Po právním zhodnocení skutkových zjištění a zhodnocení všech důkazů v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZsU“).Po zhodnocení práv a povinností, které pro oba účastníky vyplývaly z uzavřené smlouvy o úvěru, dospěl soud k závěru, že předmětná smlouva je absolutně neplatná dle ust. § 576, 577 a 588 o. z., a to pro rozpor sjednaného úroku ve výši 57,30 % p. a. s dobrými mravy dle ust. § 1 odst. 2 o. z. Nemravnost tohoto ujednání je zjevná, když dle databáze ARAD činila obvyklá úroková sazba u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu (bez úvěrů na bydlení) v červnu roku 2022 celkem 8,81 % ročně (u revolvingových úvěrů ve výši 16,57 %). V daném případě byla úroková sazba více než šestinásobná oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Pokud by byl sjednán revolvingový úvěr, byla by sazba 3,5 násobná. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva je v důsledku toho absolutně neplatná podle § 588 o. z., k čemuž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004), nikoli šestinásobek. Nadto úroková míra by byla v rozporu s dobrými mravy, i kdyby byl sjednán revolvingový úvěr. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud uvádí, že ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů.Soud současně dospěl k závěru, že moderace podle ustanovení § 577 o. z. na obvyklou, ještě přípustnou výši úroku z úvěru, zde možná není. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů staví své podnikání právě na zjevně neobvykle (excesivně) vysoké sazbě úroku z úvěru. Přistoupením k moderaci by právní předchůdce žalobkyně, potažmo žalobkyně, nebyli motivováni k dodržování požadavku na mravnou výši úroku z úvěru. Ostatně k moderaci nedochází ani v případě nepřiměřených ujednání podle § 1815 o. z (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 6. 2023, sp. zn. 47 Co 87/2023). Vzhledem k tomu, že žalobkyně pro období od zesplatnění pohledávky požaduje obchodní úrok ve výši pouze 26,43 % (což činí přesně trojnásobek běžné úrokové míry 8,81 % ročně), je zřejmé, že jí nepřiměřenost výše úroku je zřejmá.S ohledem na výše uvedené soud smlouvu posoudil jako neplatnou ve smyslu ust. § 580 a ust. § 588 o. z. Práva a povinnosti mezi účastníky pak soud posoudil dle zásad pro vypořádání bezdůvodného obohacení, které vzniklo žalované dle ust. § 2991 o. z., když se mu dostalo plnění z neplatného právního jednání. Soud proto žalovanou zavázal k zaplacení částky 66 172 Kč, když z poskytnuté částky 80 000 Kč již splatila 13 828 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy nebylo možné vycházet z data splatnosti dluhu smluvně stanoveného, soud tedy pro účely stanovení data prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., dle něhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ve světle citovaných zákonných ustanovení soud vycházel z okamžiku, kdy žalované byla doručena výzva k plnění (předžalobní výzva). Soud vycházel z domněnky doby dojití dle § 573 o. z, když výzva byla žalobkyní odeslána 6. 11. 2023. Dle zmíněného ustanovení totiž platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Dle domněnky dojití proto došla výzva žalované dne 9. 11. 2023. Listina obsahovala výzvu k okamžité úhradě dluhu, přičemž žalovaná svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnila, proto se dostala se dnem 10. 11. 2023 do prodlení, žalobkyně tak má vůči žalované právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).V celém zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. zamítl (114 327,45 – 66 172 = 48 155,45 Kč), neboť při neplatnosti smlouvy jako celku jsou neplatná veškerá ujednání smlouvy o výši úroků a smluvních pokut, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu přiznané částky 66 172 Kč (58 %) s příslušenstvím (výrok I. rozsudku) a naopak žalovaná byla úspěšná v rozsahu zamítnuté částky 48 155,45 Kč (42 %) s příslušenstvím (výrok II. rozsudku). Z celkově žalované částky tak byla převážně úspěšná žalobkyně co do 16 %, které náleží poměrná náhrada nákladů. Její náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 4 574 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen „AT“). Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 7 a § 11 AT po 5 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby, předžalobní výzva, celkem tedy 17 100 Kč, dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč, tj. celkem 900 Kč (§ 13 odst. 4 AT). Konečně žalobkyni náleží i náhrada za DPH v sazbě 21 % z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 3 780 Kč). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 26 354 Kč. Žalobkyně má nárok na 16 % celkových nákladů (58 % - 42 %). S ohledem na tuto skutečnost tak náklady řízení přiznané žalobkyni činí 4 217 Kč. Tyto náklady je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).Plnění dle výroků I. a II. soud stanovil v zákonné lhůtě tří dnů v souladu s ust. § 160 odst. l o. s. ř.