20 C 426/2022

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Kavalírem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zast. advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení částky 307 762,25 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 307 762,25 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 014,46 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 307 762,25 Kč od 2. 3. 2022 do zaplacení s úrokem ve výši 12,99 % ročně z částky 299 529,50 Kč od 2. 3. 2022 do zaplacení s úrokem ve výši 12,99 % ročně z částky 4 209,90 Kč od 2. 3. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 48 030,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.</b> Žalobou doručenou soudu (návrhem na vydání el. platebního rozkazu sp. zn. EPR [číslo]) se žalobce domáhal po žalované zaplacení uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaná u [právnická osoba], [IČO], čerpala prostřednictvím smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 6. 2021 prostředky ve výši 286 644 Kč a neplnila podmínky smlouvy. Žalobce dne 24. 2. 2022 uzavřel s [anonymizována dvě slova] smlouvu o postoupení pohledávky, na základě níž je oprávněn dlužnou částku vymáhat. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalovaná skutečně uzavřela uvedenou smlouvu (ISAS), na základě které vznikl dluh (zesplatněný 1. 1. 2022 s uvedenou výší dluhu). Podle ust. § 1724 odst. 1 o.z. platí, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Dle § 513 o.z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a i náklady spojené s jejím uplatněním. Žalovaná je v prodlení se zaplacením dluhu. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o. z. a § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. Žalovaná netvrdila, tudíž ani neprokázala, že by dluh z úvěru zaplatila, soud proto výrokem rozsudku pod bodem I. uložil žalované částku v uvedené celkové výši zaplatit. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání postupem dle ust. § 115a o.s.ř.. Věc byla vedle speciální právní úpravy zák. o spotřebitelském úvěru primárně posouzena dle § 2395-2400 zák. č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku. Podle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Primární povinnost peněžní prostředky vrátit žalovaná nesplnila. Podaná žaloba je pak důvodná. O náhradě nákladů řízení pak rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce uvedené ve výroku II. rozsudku. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 311 Kč podle položky 1 sazebníku soudních poplatků jako přílohy zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z odměny za každý ze tří úkonů včetně tří paušálních náhrad po 300 Kč a to vše + DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..