Okresní soud v Hradci Králové · Rozsudek

20 C 56/2021

č. j. 20 C 56/2021-17

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-05-20 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSHK:2021:20.C.56.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl ve věci o nároku na zaplacení částky 53 500 Kč s příslušenstvím, který vycházel z dvou smluv o spotřebitelském úvěru. Soud potvrdil právní účinnost postoupení pohledávky a doložil, že žalovaná nesplnila povinnosti ze smlouvy, což ji zavazuje k úhradě dluhu s úroky z prodlení. Úroky z prodlení byly určeny podle § 1970 občanského zákoníku a výše byla stanovena na základě nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení včetně odměny advokáta a nákladů zastoupení, které byly vypočteny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb.

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Kavalírem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 53 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku ve výši 31 900 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 483,33 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 110,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení s úrokem ve výši 21,27 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení b) částku ve výši 21 600 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 351,34 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 769,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 16 799,92 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení s úrokem ve výši 19,52 % ročně z částky 16 799,92 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 15 062,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání postupem dle ustanovení § 115a o.s.ř. Předmětem tohoto řízení (pův. EPR 242598/2020) je uplatněný nárok žalobce vůči žalované ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru (2x). Na žalobce byla pohledávka vůči žalované postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Dne 5. 12. 2017 a 27. 2. 2018 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, ve 2 případech smlouvu o půjčce / spotřebitelském úvěru, na základě níž poskytla právnická osoba anonymizováno žalované půjčku ve výši celkem 40 000 Kč. Jelikož žalovaná neplnila své povinnosti ze smlouvy, zejména nesplácela půjčku (úvěr) dohodnutým způsobem, dluží tedy částku uvedenou ve výroku I. rozsudku (specifikovanou v žalobě). Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce skutečně došlo v obou případech k uzavření shora specifikované smlouvy, na základě níž vyčerpala žalovaná shora uvedenou částku, neplnila své povinnosti ze smlouvy, nehradila stanovené splátky, je tedy povinna uhradit žalobci vzniklý dluh včetně veškerého příslušenství. O skutkovém stavu věci soud činí závěr jednak na podkladě žalobcem předložených listin, ale i na základě toho, že žalovaná dluh v průběhu řízení nesporovala – nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaná dluh zaplatila, nebo vznesena jiná námitka proti opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku. Soud posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně: Soud dospěl k závěru, že právní vztahy mezi žalobcem a žalovanou se řídí v obou případech prvořadě smlouvou samotnou, smluvními podmínkami, akceptovanými oběma stranami (resp. žalovanou a právním předchůdcem žalobce právnická osoba, IČO), a při aplikaci právní úpravy též občanským zákoníkem. Věc byla vedle speciální právní úpravy zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (s účinností od 1. 12. 2016 zák. č. 257/2016 Sb.), primárně posouzena dle § 2395-2400 zák. č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. I tyto smlouvy je třeba dodržovat - ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) o.z. Primární povinnost peněžní prostředky vrátit žalovaná nesplnila. Podaná žaloba je pak důvodná. Dle § 513 o.z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Soud vycházel v obou případech především ze smlouvy a dalších listin – ISAS (např. i upomínka vč. oznámení postoupení pohledávky; smlouva o postoupení pohledávek, atd.) a dospěl k závěru, že v daném případě má tedy žalobce právo na uvedenou částku s přísl., tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Podle ustanovení § 1968 o.z. č. 89/2012 Sb. dlužník, který řádně a včas svůj dluh nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o.z. je pak věřitel oprávněn požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ohledně určení výše úroků z prodlení se pak odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je tato výše stanovena odkazem na repo sazbu ČNB zvyšované v každém kalendářním pololetí o 8 procentních bodů (§ 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Na základě všech výše uvedených skutkových zjištění a právních úvah soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. Postoupení pohledávky upravuje občanský zákoník ve svých ustanoveních § 1879 a násl. Podle ustanovení § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). S postoupenou pohledávkou pak přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Případné námitky proti pohledávce, které dlužník mohl uplatnit v době postoupení, zůstávají mu zachovány i po postoupení pohledávky (§ 1884 odst. 1 o.z.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce uvedené ve výroku II. rozsudku. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 140 Kč a nákladů zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Takto soud žalobci přiznal odměnu advokáta za 3 úkony právní služby dle této vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů citované vyhlášky za uvedené 3 úkony právní služby, to vše zvýšené o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Ve výroku II. tak soud celkem přiznal žalobci náhradu nákladů řízení celkem v uvedené výši. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím podepsaného soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí - návrh na exekuci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.