21 C 118/2024

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Šubovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., Anonymizováno : IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 24 089 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 000 Kč za období od 14. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 11 089 Kč spolu s úrokem ve výši 1 092,93 Kč, úrokem ve výši 18,17 % ročně z částky 14 153,04 Kč za období od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 2 588,83 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 153,04 Kč za období od 28. 9. 2023 do 13. 11. 2023 a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 153,04 Kč za období od 14. 11. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 4. 2024 po žalované domáhal zaplacení částky 24 089 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce – společností , právnická osoba, - a žalovanou dne 16. 6. 2022.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř., protože účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce – společností , právnická osoba, – a žalovanou dne 16. 6. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem (úrokem) ve výši 11 257 Kč a pojistným ve výši 1 350 Kč ve 45 pravidelných měsíčních splátkách po 614 Kč a poslední splátce ve výši 591 Kč. Celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit částku 27 607 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, žalobce pohledávku za žalovanou postoupil smlouvou o postoupení pohledávek žalobci a žalované postoupení pohledávky oznámil a vyzval ji k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů. To vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023.

5. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaná právnímu předchůdci žalobce před uzavřením smlouvy uvedla, že je nezaměstnaná, rozvedená, má základní vzdělání a žije v nájmu, uvedla, že její čistý příjem činí 38 218 Kč, přičemž doložila pouze výpis z bankovního účtu za 2 měsíce a výměru podpory za měsíc květen 2021, měsíční výdaje žalované byly odhadnuty na částku 12 000 Kč, aniž by byly jakkoli doloženy. Žalovaná v žádosti dále uvedla další čisté příjmy domácnosti, ty však rovněž nebyly nijak doloženy. Ač žalovaná v žádosti uvedla, že bydlí v nájmu, výdaje na bydlení, zejména výše nájemného a služeb spojených s nájmem, nebyla právním předchůdcem žalobce vůbec zkoumána.

6. Za dobu trvání smlouvy žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobce pouze částku 2 000 Kč. To vyplývá z tabulky umoření.

7. Z předžalobní upomínky vyplývá, že zástupce žalobce upomínkou ze dne 28. 3. 2024 vyzval žalovanou opětovně k zaplacení dluhu.

8. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že právní předchůdce žalobce - , právnická osoba, - uzavřel dne 16. 6. 2022 pod č. , hodnota, se žalovanou jako spotřebitelem smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, aniž by jako věřitel poskytující úvěr spotřebiteli postupoval s obornou péčí. Právní předchůdce žalobce totiž se žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru, ač žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla, že je nezaměstnaná a doložila pouze výpis z účtu za 2 měsíce a více než rok starý výměr podpory (z měsíce května roku 2021). Věřitel se nijak blíže nezabýval ani výdaji žalované, výdaje odhadl částkou 12 000 Kč měsíčně, ač žalovaná v žádosti uvedla, že bydlí v nájmu. Žalovaná tak nijak nedoložila výdaje na bydlení, navíc za situace, kdy uvedla, že je rozvedená, nezaměstnaná a bydlí v nájmu. K žádosti o úvěr nebyly předloženy žádné další dokumenty k ověření finanční situace žalované jako žadatelky o úvěr. Z provedeného dokazování nelze nijak dovodit, že se právní předchůdce žalobce otázkou příjmů a výdajů žalované jakkoli podrobněji zabýval. Pokud právní předchůdce žalobce vycházel pouze z výpisu z účtu za poslední 2 měsíce a z více než rok starého výměru podpory před poskytnutím úvěru, pak takový postup nelze považovat za dostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí, zvlášť za situace, kdy žalovaná uvedla, že je nezaměstnaná a má pouze základní vzdělání. Právní předchůdce žalobce jako věřitel měl zkoumat majetkovou situaci žalované s přihlédnutím k jejím skutečným výdajům, které měl řádně prověřit a s přihlédnutím k pravidelným dlouhodobým příjmům žalované, nikoli jen příjmům za poslední 2 měsíce. Právní předchůdce žalobce s odbornou péčí nepostupoval.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou žalobci a žalované postoupení pohledávky oznámil a zároveň vyzval žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 29. 9. 2023, odeslanou dne 27. 10. 2023 a k zaplacení jí určil lhůtu 10 dnů. Dne 28. 3. 2024 vyzval zástupce žalobce žalovanou opětovně k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou.

10. Žaloba je částečně důvodná.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

13. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

15. Soud má s ohledem na popsaný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobce řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobce), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně právní předchůdce žalobce nesplnil a tomu odpovídá též výsledek, že tedy žalovaná dluh nezaplatila.

16. V poměrech projednávané věci soud uzavírá, že právní předchůdce žalobce svou povinnost stanovenou mu zákonem nesplnil, když posouzení úvěruschopnosti žalované řádně neprovedl, zejména podrobně nezjišťoval a neověřoval skutečné příjmy a skutečné výdaje žalované, a to zejména za situace, kdy žalovaná uvedla, že je nezaměstnaná a doložila pouze výpisy z účtu za dva měsíce před poskytnutím úvěru, navíc se blíže nezabýval ani výdaji žalované, a to za situace, kdy uvedla, že bydlí v nájmu. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku podkladů v daném případě nemohlo dojít.

17. V souzené věci tak lze uzavřít, že žalobce (resp. jeho právní předchůdce) nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy o úvěru a v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru redukce nároku žalobce vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, na úkor žalobce se bezdůvodně obohatila a je povinna v rozsahu bezdůvodného obohacení plnění žalobci dle § 2991 a 2993 o. z. vrátit, a to bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z.

18. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná od právního předchůdce žalobce převzala na základě smlouvy č. , hodnota, částku 15 000 Kč a žalobci vrátila pouze částku 2 000 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou v souladu s § 1879 o.z. žalobci. Soud proto žalované uložil povinnost vrátit žalobci jistinu ve výši 13 000 Kč. Právní předchůdce žalobce žalovanou vyzval ke splnění dluhu ve lhůtě 10 dnů v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, odeslaném provozovatelem poštovních služeb dne 27. 10. 2023. Žalované tak v souladu s § 573 o.z. zásilka došla dne 1. 11. 2023, dne 13. 11. 2023 měla dluh zaplatit, od 14. 11. 2023 je žalovaná v prodlení. Soud proto v souladu s § 1970 o.z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. uložil žalované též povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení od 14. 11. 2023. Při určení lhůty k plnění soud vyšel z § 160 odst. 1 o.s.ř. a zákonné lhůty 3 dnů, neboť s ohledem na pasivitu žalované nebyly zjištěny žádné skutečnosti odůvodňující její prodloužení či plnění ve splátkách.

19. Výrokem II. pak soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku zamítl. Jestliže je totiž smlouva o úvěru uzavřená dne 16. 6. 2022 neplatná, nebyla mezi účastníky řízení platně sjednána ani platba úroku, poplatků a pojistného, žalobci tak nevznikl nárok na jejich zaplacení, ani nárok na úrok z prodlení za období předcházející dni 14. 11. 2023, kdy žalovaná nebyla v prodlení.

20. Soud proto v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 11 089 Kč spolu s úrokem ve výši 1 092,93 Kč, úrokem ve výši 18,17 % ročně z částky 14 153,04 Kč za období od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 2 588,83 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 153,04 Kč za období od 28. 9. 2023 do 13. 11. 2023 a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 153,04 Kč za období od 14. 11. 2023 do zaplacení, žalobu zamítl.

21. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. Úspěch účastníků byl přibližně stejný, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.