21 C 141/2023

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Šubovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 500 000 Kč s úrokem ve výši 24 % ročně z částky 500 000 Kč za období od 27. 7. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 89 816,93 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresní soudu v , adresa, na náhradě nákladů řízení částku 3 655 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 7. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě a při jednání návrh odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla v roce 2018 uzavřena smlouva o dílo na dodání mycí linky v městě , adresa, . Žalovaný byl zhotovitelem této linky a jeho povinností bylo mj. dodat betonové podlahy myčky. Žalobce v dubnu 2019 obdržel stavební povolení a spěchal na to, aby byla myčka zhotovena. Kontaktoval jednatele žalovaného, avšak ten sdělil, že nemá částku 500 000 Kč na úhradu panelů. Žalobce proto dne 26. 6. 2020 se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, podle které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky spolu s úrokem 24 % ročně z nesplacené jistiny úvěru do 26. 7. 2020. Dle pokynu jednatele žalovaného byl úvěr odeslán přímo panu , jméno FO, , jakožto zhotoviteli panelů, a to v částce 50 000 Kč dne 26. 6. 2020, v částce 150 000 Kč dne 26. 6. 2020 a v částce 300 000 Kč dne 29. 6. 2020. Žalovaný žalobci na závazek ze smlouvy o úvěru ničeho nezaplatil, a to ani na základě předžalobní výzvy.Žalovaný navrhoval žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedl, že žalobce předmětnou částku ve výši 500 000 Kč uhradil přímo panu , jméno FO, . , adresa, namísto platby žalovanému. , adresa, 000 Kč hradil žalobce platbu za výrobu mycích panelů pro mycí centrum , Anonymizováno, v , Anonymizováno, .Po provedeném dokazování učinil soud následující právně významná skutková zjištění:Ze smlouvy o dílo ze dne 24. 8. 2018 soud zjistil, že žalovaný jako zhotovitel se zavázal zhotovit pro žalobce jako objednatele dílo spočívající v dodávce a instalaci myčky osobních a dodávkových automobilů. Dodatkem smlouvy č. , hodnota, ze dne 14. 9. 2018 a dodatkem smlouvy č. , hodnota, ze dne 4. 9. 2019 byl dohodou smluvních stran změněn (omezen) rozsah plnění zhotovitele, změněna byla cena díla a platební podmínky. Žalovaný byl smlouvou ve znění jejích dodatků nadále zavázán k dodávce prefabrikovaných mycích desek, přičemž v rozsahu této části díla byla ujednána cena ve výši 1 324 700 Kč.Ze smlouvy o dílo ze dne 15. 5. 2020 soud zjistil, že , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se jako zhotovitel zavázal žalovanému jako objednateli dodat prefabrikované podlahové panely pro samoobslužné mycí boxy. Žalovaný se smlouvou zavázal za zhotovení díla zaplatit zhotoviteli cenu 937 950 Kč tak, že záloha ve výši 50 % ceny díla měla být zaplacena do 20. 5. 2020 a záloha ve výši 40 % ceny díla měla být zaplacena do 5. 6. 2020.Z výpovědi svědka , jméno FO, . , adresa, soud zjistil, že se žalovaným měl uzavřenou smlouvu o dodávce panelů. Začátkem června byly panely připravené, ale záloha za ně zaplacena nebyla. , jméno FO, (jednatel žalovaného) k dotazům na zahájení montáže panelů sděloval, že doprava bude dle smlouvy objednána až po přijetí platby. Následně pan , jméno FO, zjišťoval, zda započne montáž panelů, pokud by peníze poslal přímo investor. Ještě týž den volal pan , jméno FO, (jednatel žalobce) a zjišťoval, zda jsou panely vyrobené a zda je svědek dodavatelem dle smluvního vztahu s firmou , Jméno žalovaného, . (žalovaným). Svědkovi sdělil, že již společnosti , Jméno žalovaného, . za panely zaplatil. Na bankovní účet svědka poté pan , jméno FO, odeslal 50 000 Kč. Poté, co svědek , jméno FO, . , jméno FO, potvrdil panu , Anonymizováno, přijetí 50 000 Kč, poslal pan , jméno FO, dále platbu ve výši 150 000 Kč a ve výši 300 000 Kč.Ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 6. 2020 soud zjistil, že žalobce jako úvěrující se zavázal žalovanému jako úvěrovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 500 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit úroky ve výši 24 % ročně z nesplacené jistiny úvěru do 26. 7. 2020.Z výpisu z bankovního účtu žalobce soud zjistil, že žalobce odeslal na bankovní účet č. , č. účtu, dne 26. 6. 2020 postupně částku 50 000 Kč, částku 150 000 Kč a částku 300 000 Kč. Uvedené platby byly odeslány se zprávou: „Uhrada , jméno FO, dle Smlouvy o dilo od 15.05.2020 za , Anonymizováno, , právnická osoba, . za dodani a montaze betonovych podlah mycky v Liberci“.Z dohody o narovnání ze dne 31. 3. 2021, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, soud zjistil, že touto dohodou vypořádali vzájemná práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o dílo ze dne 24. 8. 2018, ve znění jejích dodatků. Žalobce se dle dohody zavázal zaplatit žalovanému částku ve výši 12 000 EUR s tím, že zaplacením této částky budou vyrovnány veškeré vzájemné nároky vyplývající ze smlouvy o dílo.Z předžalobní upomínky a doručenky soud zjistil, že žalobce odeslal dne 24. 11. 2021 žalovanému výzvu k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru.Na základě provedených důkazů soud učinil skutkový závěr, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 24. 8. 2018 uzavřena smlouva, kterou se žalovaný zavázal žalobci dodat a instalovat myčku vozidel. Dodávku prefabrikovaných podlahových panelů pro myčku, tj. část sjednaného díla, žalovaný zajistil od subdodavatele – , jméno FO, . , adresa, , IČO: , IČO, , a to na základě smlouvy o dílo ze dne 15. 5. 2020. Žalovaný však nebyl schopen zaplatit zálohu nezbytnou k realizaci dodávky panelů od , jméno FO, . , adresa, . Žalovaný se proto se žalobcem dne 26. 6. 2020 dohodl tak, že žalobce žalovanému půjčí částku 500 000 Kč a že žalovaný půjčené peněžní prostředky vrátí spolu s úrokem 24 % ročně do 26. 7. 2020. Dle dohody stran byla uvedená částka uhrazena přímo na účet , jméno FO, . , adresa, . Žalovaný však zapůjčené peněžní prostředky žalobci v termínu splatnosti nevrátil.Hmotněprávní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), zejména z § 2395 a násl. o.z. Dle § 2395 o.z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.V dané věci má soud za prokázané, že žalobce se žalovaným uzavřel dne 26. 6. 2020 smlouvu, podle které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 500 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit úroky ve výši 24 % ročně z nesplacené jistiny úvěru do 26. 7. 2020. Žalobce odeslal peněžní prostředky v souhrnné výši 500 000 Kč dne 26. 6. 2020 na bankovní účet , jméno FO, . , adresa, . Skutečnost, že se žalobce s žalovaným dohodl na jiném platebním místě, než jaké bylo uvedeno ve smlouvě o úvěru, jednoznačně vyplynula z výpovědi , jméno FO, . , adresa, . Účelem úvěru byla úhrada peněžitého dluhu žalovaného vůči , jméno FO, . , adresa, , vyplývajícího ze smlouvy o dílo ze dne 15. 5. 2020. Poskytnul-li žalobce (který měl jakožto objednatel myčky zájem na včasném a řádném provedení díla, a tedy i na plnění subdodavatelů zhotovitele) peněžní prostředky přímo , jméno FO, . , adresa, , a to na pokyn žalovaného, lze učinit závěr, že žalobce takto plnil ve prospěch žalovaného. Žalobce tedy splnil povinnost ze smlouvy o úvěru, avšak žalovaný mu poskytnuté peněžní prostředky nevrátil.Pokud se žalovaný bránil tím, že žalobce částkou 500 000 Kč hradil za výrobu mycích panelů pro mycí centrum , Anonymizováno, , konstatuje soud, že takové tvrzení odporuje zjištěnému stavu věci, neboť žalobce nebyl – na rozdíl od žalovaného – v žádném smluvním vztahu s , jméno FO, . , adresa, . Za opodstatněnou nepovažuje soud ani námitku žalovaného v tom směru, že se dohoda o narovnání týkala smlouvy o dílo jako celku včetně půjčené částky 500 000 Kč. Tuto dohodu lze totiž za podmínek § 1903 o.z. vyložit pouze tak, že obsahuje úpravu sporných práv vztahujících se pouze ke smlouvě o dílo ze dne 24. 8. 2018. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky však vyplývá, jak již shora uvedeno, z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o.z.Na základě výše uvedených skutkových a právních závěrů proto uložil soud výrokem I. tohoto rozsudku žalovanému zaplatit žalobci částku 500 000 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 24 % ročně z částky 500 000 Kč od 27. 7. 2020 do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal úspěšnému žalobci plnou náhradu nákladů řízení. Náklady úspěšného žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 20 000 Kč a odměna právního zástupce žalobce. Při určení výše odměny postupoval soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále také jen „AT“). Podle § 7 bod 6 AT činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 10 300 Kč (tarifní hodnota 500 000 Kč - § 8 odst. 1 AT). Advokát poskytl žalobci celkem , hodnota, úkonů právní služby – příprava a převzetí věci dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, předžalobní výzva dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, vyjádření žalobce ze dne 31. 10. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a účast na jednání soudu dne 14. 2. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) AT – soud proto přiznal odměnu ve výši 51 500 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem 1 500 Kč. Soud dále přiznal právnímu zástupci žalobce cestovné v celkové výši 3 499,94 Kč za cestu k jednání soudu mezi , adresa, a zpět při celkové vzdálenosti 433 km uskutečněné vozidlem tov. zn. Volkswagen Tiguan s průměrnou spotřebou 6,5 l/100 km, a to při ceně benzinu 95 oktanů ve výši 38,20 Kč/l a základní sazbě náhrady za opotřebení vozidla ve výši 5,60 Kč/km (viz vyhláška č. 398/2023 Sb.). Náhrada za promeškaný čas právního zástupce žalobce při cestě ze , adresa, a zpět činí dle § 14 odst. 3 cit. vyhlášky 100 Kč á půlhodina, tj. dohromady 1 200 Kč (12 půlhodin x 100 Kč). K mimosmluvní odměně, paušální náhradě hotových výdajů, cestovnému a náhradě za promeškaný čas byla připočtena částka odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 12 116,99 Kč. Náklady právního zastoupení žalobce v řízení činí 69 816,93 Kč, ke kterým je ještě třeba připočítat soudní poplatek ve výši 20 000 Kč. Celkové náklady řízení tak činí 89 816,93 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plnění stanovil soud dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.Výrokem III. tohoto rozsudku soud dle § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil neúspěšnému žalovanému povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 3 655 Kč, které platila Česká republika – Okresní soud v , adresa, v souvislosti s podáním svědecké výpovědi, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.