21 C 168/2021

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Markéty Šubové a přísedících Mgr. Jany Hladíkové a Mgr. Jany Kocábové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 4 708 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 708 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 708 Kč za období od 1. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám zástupce žalobce na náhradě nákladů řízení částku 5 114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobou doručenou soudu dne 26. 11. 2021 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 4 708 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalobce dne 25. 1. 2021 uzavřel se žalovaným pracovní smlouvy, na základě které se žalovaný zavázal vykonávat pro žalobce práci řidiče a skladníka, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, od 17. 6. 2021 se žalovaný bez omluvy nedostavoval do zaměstnání, proto s ním byl okamžitě zrušen pracovní poměr, žalovaný okamžité zrušení pracovního poměru převzal dne 22. 7. 2021, k tomuto datu pracovní poměr skončil. Za dobu neomluvených absencí žalovaného v rozsahu 208 hodin za něj žalobce hradil zdravotní pojištění, a to celkem ve výši 1 885 Kč, žalovaný navíc před skončením pracovního poměru čerpal dovolenou v rozsahu, jež u něho v důsledku skončení pracovního poměru nevznikl, přeplatek za přečerpanou dovolenou činí 2 823 Kč. Žalovaný tak dluží žalobci částku 4 708 Kč, žalobce jej o výši závazku informoval dopisem ze dne 24. 8. 2021, žalovaný dluh nezaplatil, a to ani po výzvě zástupce žalobce ze dne 26. 10. 2021. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, že žalovaný byl od 26. 1. 2021 do 22. 7. 2021 zaměstnancem žalobce na pozici řidič a skladník, pracovní poměr skončil okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele dne 22. 7. 2021. To vyplývá z pracovní smlouvy, zápočtového listu a okamžitého zrušení pracovního poměru. Žalovaný měl neomluvené absence v zaměstnání v rozsahu 208 hodin a v důsledku předčasného skončení pracovního poměru přečerpal 22 hodin dovolené. To vyplývá ze mzdového listu pro rok 2021. Žalovaný tak dluží žalobci na zaplaceném zdravotním pojištění v době neomluvené absence částku 1 885 Kč a za přečerpanou dovolenou částku 2 823 Kč, tedy celkem částku 4 708 Kč. Tento dluh žalovaný nezaplatil po výzvě žalobce ani po předžalobní výzvě zástupce žalobce. To vyplývá z výzvy ze dne 24. 8. 2021 a ze dne 26. 10. 2021. Žaloba je důvodná. Právní vztahy mezi žalobcem a žalovaným se řídily zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce a podpůrně zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen o.z). Podle § 4 zákoníku práce ve spojení s § 2991 odst. 1 o.z. a ve spojení s § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. je žalovaný povinen zaplatit žalobci celkem částku 4 708 Kč O povinnosti zaplatit úrok z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 o.z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou advokáta za dva úkony po 1 000 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, podání žaloby), dále za 1 úkon po 500 Kč dle § 7 a § 11 odst. 2 písm. h) (výzva k plnění), dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou hotových výdajů za tři úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., a dále soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč. Soud za výzvu advokáta přiznal odměnu v poloviční výši dle § 11 odst. 2 písm. h/ citované vyhlášky, neboť žalovaného k zaplacení vyzýval již sám žalobce, okolnostem případu tak zcela vyhovovalo zaslání jen jednoduché výzvy k plnění. Pokud zástupce žalobce činil vůči žalovanému předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem, šlo o úkon zbytečný a neúčelný, soud proto žalobci přiznal právo na odměnu odpovídající jednoduché výzvě k plnění.