21 C 171/2024

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Šubovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 54 203,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcia. částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč za období od 14. 8. 2024 do zaplacení,b. částku 17 260 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 260 Kč za období od 14. 8. 2024 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacenía. částky 13 010,35 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 4. 2024 do 13. 8. 2024, úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 558,33 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 539,17 Kč a úrokem ve výši 18,47 % ročně z částky 20 000 Kč za období od 30. 4. 2024 do zaplacení,b. částky 3 933,30 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 760 Kč od 30. 4. 2024 do 13. 8. 2024, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 500 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 17 260 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 442 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 902,81 Kč a úrokem ve výši 19,48 % ročně z částky 17 760 Kč za období od 30. 4. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5 790 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 3. 9. 2024 po žalované domáhal zaplacení částky 54 203,65 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smluv o úvěru uzavřených mezi právním předchůdcem žalobce – společností , právnická osoba, - a žalovanou dne 1. 12. 2022 pod č. , hodnota, a dne 14. 11. 2022 pod č. , hodnota, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř., protože účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce – společností , právnická osoba, – a žalovanou dne 1. 12. 2022 ve spojení s tabulkou umoření soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl dne 1. 12. 2022 žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 890 Kč. Tedy celkem se žalovaná zavázala zaplatit částku 33 890 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 2 825 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 2 815 Kč. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná neuhradila ničeho.

5. Z karty zákazníka – žádosti o úvěr – ze dne 1. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je zaměstnána jako uklízečka u Technických služeb, svůj čistý měsíční příjem uvedla ve výši 13 121 Kč, tento příjem nebyl nijak doložen, dále žalovaná uvedla výdaje na další splátky ve výši 2 234 Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 5 000 Kč. Žádné dokumenty k ověření finanční situace žadatelky nebyly předloženy, rovněž nebyly doloženy výdaje na bydlení žalované. Dále žalovaná v žádosti uvedla, že je svobodná, nemá vyživovací povinnost a bydlí ve vlastním bytě.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce – společností , právnická osoba, – a žalovanou dne 14. 11. 2022 ve spojení s tabulkou umoření soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl dne 14. 11. 2022 žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 566 Kč. Tedy celkem se žalovaná zavázala zaplatit částku 24 566 Kč v 11 měsíčních splátkách po 2 234 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 2 226 Kč. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem 2 740 Kč.

7. Z karty zákazníka – žádosti o úvěr – ze dne 14. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je zaměstnána u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , svůj čistý měsíční příjem uvedla ve výši 13 121 Kč, tento příjem nebyl nijak doložen, dále žalovaná uvedla odhadované měsíční výdaje ve výši 5 000 Kč. Žádné dokumenty k ověření finanční situace žadatelky nebyly předloženy, rovněž nebyly doloženy výdaje na bydlení žalované. Dále žalovaná v žádosti uvedla, že je svobodná, nemá vyživovací povinnost a bydlí ve vlastním bytě.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovanou žalobci. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 4. 2024 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované, že pohledávku postoupil žalobci a žalovanou opětovně vyzval k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy.

9. Z předžalobní upomínky vyplývá, že zástupce žalobce upomínkou ze dne 29. 7. 2024 vyzval žalovanou opětovně k zaplacení dluhu, nejpozději do 13. 8. 2024.

10. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že právní předchůdce žalobce - , právnická osoba, - uzavřel dne 1. 12. 2022 pod č. , hodnota, se žalovanou jako spotřebitelem smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a dále uzavřel dne 14. 11. 2022 pod č. , hodnota, se žalovanou jako spotřebitelem smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, aniž by jako věřitel poskytující úvěr spotřebiteli postupoval s obornou péčí. Právní předchůdce žalobce totiž se žalovanou uzavřel obě smlouvy o úvěru, aniž by měl před uzavřením smluv řádně doloženy tvrzené příjmy žalované. Právní předchůdce žalobce se podrobně nezabýval ani tvrzenými pravidelnými výdaji žalované, k žádosti o úvěr byly předloženy pouze výplatní pásky žalované za 2 měsíce, žádné další dokumenty k ověření finanční situace žadatelky doloženy nebyly, rovněž nebyly doloženy pravidelné výdaje žalované na bydlení. Z provedeného dokazování nelze nijak dovodit, že se právní předchůdce žalobce otázkou příjmů a výdajů žalované jakkoli podrobněji zabýval. Pokud právní předchůdce žalobce vycházel pouze z výplatních pásek žalované za 2 měsíce a z tvrzení žalované, pak takový postup nelze považovat za dostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobce měl úvěruschopnost žalované zkoumat nejen vzhledem k výši jejího měsíčního příjmu za 2 měsíce, ale tento příjem měl zkoumat za delší období a nechat si jej řádně doložit, měl zkoumat majetkovou situaci žalované i s přihlédnutím k jejím skutečným pravidelným výdajům, které měl řádně prověřit, a to i vzhledem k tomu, že obě smlouvy se žalovanou uzavřel v horizontu pouze 2 týdnů, během kterých se žalovaná zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši celkem 58 456 Kč s tvrzenými měsíčními příjmy pouze ve výši 13 121 Kč. Po uzavření druhé smlouvy o úvěru ze dne 1. 12. 2022 měla žalovaná splácet žalobci celkem 5 059 Kč měsíčně a s tvrzenými výdaji ve výši 5 000 Kč jí při jejích příjmech mělo na měsíc zbýt pouze 3 062 Kč. Právní předchůdce žalobce tak s odbornou péčí rozhodně nepostupoval.

11. Žaloba je částečně důvodná.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

14. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

16. Soud má s ohledem na popsaný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobce řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobce), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně právní předchůdce žalobce nesplnil a tomu odpovídá též výsledek, že tedy žalovaná dluh nezaplatila.

17. V poměrech projednávané věci soud uzavírá, že právní předchůdce žalobce svou povinnost stanovenou mu zákonem nesplnil, když posouzení úvěruschopnosti žalované řádně neprovedl, zejména podrobně nezjišťoval a neověřoval skutečné dlouhodobé příjmy žalované, navíc se blíže nezabýval ani výdaji žalované. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku podkladů v daném případě nemohlo dojít.

18. V souzené věci tak lze uzavřít, že žalobce (resp. jeho právní předchůdce) nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčených smluv o úvěru a v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru redukce nároku žalobce vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelských úvěrů z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, na úkor žalobce se bezdůvodně obohatila a je povinna v rozsahu bezdůvodného obohacení plnění žalobci dle § 2991 a 2993 o. z. vrátit, a to bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z.

19. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná od právního předchůdce žalobce převzala na základě smlouvy č. , hodnota, částku 20 000 Kč a žalobci ničeho nevrátila a na základě smlouvy č. , hodnota, převzala částku 20 000 Kč a žalobci uhradila pouze 2 740 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou v souladu s § 1879 o.z. žalobci. Soud proto žalované uložil povinnost vrátit žalobci jistinu ve výši 20 000 Kč a jistinu ve výši 17 260 Kč (20 000 – 2 740). Právní předchůdce žalobce žalovanou vyzval ke splnění dluhu do 13. 8. 2024, soud proto v souladu s § 1970 o.z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. uložil žalované též povinnost od 14. 8. 2024 zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč a z částky 17 260 Kč. Při určení lhůty k plnění soud vyšel z § 160 odst. 1 o.s.ř. a zákonné lhůty 3 dnů, neboť s ohledem na pasivitu žalované nebyly zjištěny žádné skutečnosti odůvodňující její prodloužení či plnění ve splátkách.

20. Výrokem II. pak soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku zamítl. Jestliže jsou totiž obě smlouvy o úvěru neplatné, nebyla mezi účastníky řízení platně sjednána ani platba úroků a poplatků, žalobci tak nevznikl nárok na jejich zaplacení, ani nárok na úrok z prodlení za období předcházející dni 14. 8. 2024, kdy žalovaná nebyla v prodlení.

21. Soud proto v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 13 010,35 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 4. 2024 do 13. 8. 2024, úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 558,33 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 539,17 Kč a úrokem ve výši 18,47 % ročně z částky 20 000 Kč za období od 30. 4. 2024 do zaplacení a částky 3 933,30 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 760 Kč od 30. 4. 2024 do 13. 8. 2024, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 500 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 17 260 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 442 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 902,81 Kč a úrokem ve výši 19,48 % ročně z částky 17 760 Kč za období od 30. 4. 2024 do zaplacení, žalobu zamítl.

22. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl v řízení větší úspěch, má proto právo na náhradu části nákladů řízení. Úspěch žalobce byl 69 %, úspěch žalované byl 31 %, žalobce má proto právo na náhradu 38 % nákladů řízení. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024. Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony po 3 300 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění), dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále 21 % DPH a dále soudním poplatkem ve výši 2 169 Kč. Celkem tak náklady žalobce činí 15 237 Kč, 38 % činí 5 790 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5 790 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalované, aby náklady řízení zaplatila žalobci k rukám jeho advokáta (zástupce).